kosmické počasí

  • Smile vstupuje do vědecké fáze

    Smile vstupuje do vědecké fáze

    Dušan MajerŽádné komentáře

    23. září byla evropsko-čínská mise Smile vyhodnocena jako připravená zahájit výzkum toho, jak Země reaguje na proud nabitých částic ze Slunce. Tomuto kroku předcházelo intenzivní období uvádění palubních systémů do provozu. Sonda vypuštěná 19. května se také musela přesunout na konečnou oběžnou dráhu, což se jí podařilo 20. června. Sondy se v kosmickém prostředí prakticky nikdy nechovají zcela stejně jako při pozemních zkouškách. Týmy odborníků z Číny i Evropy se proto od 20. června věnovaly přípravě systémů sondy. Do této fáze patří vyklápění nejrůznějších mechanismů, zapínání elektroniky, kontrola veškeré komunikace mezi sondou a Zemí či opravy případných závad.

  • Mise PUNCH ukazuje svůj mimořádný potenciál při sledování projevů Slunce

    Mise PUNCH ukazuje svůj mimořádný potenciál při sledování projevů Slunce

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Díky kontinuálnímu snímkování americkou kosmickou misí PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) vědci v rámci úvodního testu ověřujícího proveditelnost předpověděli přiblížení sluneční erupce k Zemi s přesností na 30 minut. Výsledky, které byly prezentované na Vědeckém zasedání Výboru pro vesmírný výzkum (Committee on Space Research Scientific Meeting) i jsou momentálně posuzovány v časopise Space Weather, by mohly přinést revoluci do způsobu, jak jsou předvídány bouře ovlivňující Zemi.

  • Sonda MAVEN pomohla s objevem atmosférického jevu u Marsu

    Sonda MAVEN pomohla s objevem atmosférického jevu u Marsu

    Dušan MajerŽádné komentáře

    V prosinci roku 2023 se vědci analyzující data od Marsu setkali s něčím úplně nečekaným. Pozorovali totiž atmosférický jev, jaký nebyl nikdy u Marsu zaznamenán. S použitím přístrojů na sondě MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA mohli odborníci tento jev identifikovat jako fenomén, který se odehrává v zemské magnetosféře a nabité částice jsou podél magnetických struktur (flux tubes) stlačovány jako když z tuby vymačkáváme zubní pastu. Tento tzv. Zwan-Wolf efekt se podílí na odklánění slunečního větru kolem Země a u naší planety jej vědci pozorují a studují desítky let. Nyní však nové studie publikovaná v Nature Communications poskytla první zevrubná pozorování stejného efektu v atmosféře Marsu.

  • NASA sleduje Slunce, aby byla Artemis II bezpečná

    NASA sleduje Slunce, aby byla Artemis II bezpečná

    Dušan Majer26 komentářů

    Čtveřice astronautů se již brzy vydá na misi Artemis II, při které zamíří mimo ochranné magnetické pole Země. Jejich kosmická loď Orion je bude během cesty do hlubšího vesmíru chránit – půjde o jejich hlavní ochranu před intenzivními projevy Slunce. Během cca desetidenního letu budou experti z NASA a agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) nepřetržitě monitorovat sluneční aktivitu a převádět podmínky kosmického počasí do rozhodnutí v reálném čase, jak ochránit astronauty.

  • Evropské sondy u Marsu sledovaly průchod sluneční souperbouře

    Evropské sondy u Marsu sledovaly průchod sluneční souperbouře

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.

  • SOHO – 30 let v kosmickém prostoru

    SOHO – 30 let v kosmickém prostoru

    Vítězslav Škorpík2 komentáře

    Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.

  • Evropská mise Swarm zachytila při sluneční bouři protonovou špičku

    Evropská mise Swarm zachytila při sluneční bouři protonovou špičku

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.

  • Henon – první evropský samostatný CubeSat pro hlubší vesmír

    Henon – první evropský samostatný CubeSat pro hlubší vesmír

    Dušan Majer1 komentář

    Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.

  • Mise SunRISE odstartuje v roce 2026

    Mise SunRISE odstartuje v roce 2026

    Dušan MajerŽádné komentáře

    Agentura NASA rozhodla, že start mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) cílí na léto roku 2026. Tato heliofyzikální mise má letět na sdíleném startu rakety Vulcan od United Launch Alliance, kterou zafinancuje velení kosmických systémů spadající pod americké Kosmické síly. Mise SunRISE bude studovat rádiové výboje ze Slunce a mapovat sluneční magnetické pole od vnější koróny až po meziplanetární prostor. Sluneční rádiové výboje vznikají, když obrovské množství energie uložené v magnetickém poli Slunce urychlí částice na vysoké rychlosti. Tyto energetické částice mohou zamířit do Sluneční soustavy, kde mohou ovlivnit fungování sond mimo ochranný štít zemského magnetického pole. Studium, jak tyto výboje vznikají, […]

  • NOAA se dočká vyhrazené družice pro sledování kosmického počasí

    NOAA se dočká vyhrazené družice pro sledování kosmického počasí

    Dušan MajerŽádné komentáře

    23. září má odstartovat Falcon 9, který ponese hned tři zajímavé náklady. Jedním z nich je družice, která bude udržovat nepřetržitý dohled na Slunce, čímž pomůže chránit Zemi před kosmickým počasím. Družice označovaná jako SWFO-L1 (Space Weather Follow-On L1) startuje právě včas, protože vědci varují před stárnoucí flotilou dosavadních misí sledujících Slunce, které se blíží ke konci své služby. „Je to extrémně urgentní, Družice jako ACE, SOHO, DSCOVR, pracují přes svou plánovanou životnost,“ přiznal 21. září během tiskové konference Richard Ullman, zástupce ředitele úřadu NOAA pro pozorování kosmického počasí a dodal: „Tato potřeba je urgentní a musíme nyní tyto kapacity nahradit.“

křišťálová lupa

Křišťálová lupa – hlasujte pro naše stránky

sociální sítě

Přímé přenosy

Electron (The Sea God Surveys)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • Lightspeed

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Zpoždění družic určených k ověření technologie pro plánovanou širokopásmovou konstelaci Lightspeed společnosti Telesat posunulo zahájení globálních služeb o tři měsíce, nově přibližně na konec druhého čtvrtletí roku 2028. Kanadský družicový operátor to oznámil 29. října.

  • FCC

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Předseda americké Federální komise pro komunikace (FCC) Brendan Carr jmenoval bývalou poradkyni FCC Courtney Reinhardovou do čela úřadu Space Bureau, který se zabývá regulací vesmírných aktivit.

  • NASA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Představitelé NASA uvádějí, že mise SR-1 využívající elektrický pohon napájený jadernou energií by měla být stále vypuštěna koncem roku 2028, a to navzdory tomu, že zatím nejsou k dispozici podrobnější informace o jejích nákladech a časovém harmonogramu.

  • Boeing

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Americké Vesmírné síly plánují zadat společnosti Boeing zakázku bez výběrového řízení v hodnotě až 945,9 milionu dolarů na údržbu a modernizaci vojenských komunikačních družic a pozemních systémů. Jako důvod uvádějí, že Boeing vlastní proprietární technická data a software nezbytné k provedení těchto prací.

  • U.S. Space Force

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Vypuštění prvních operačních družic amerických Vesmírných sil určených ke sledování raket se nyní očekává na jaře 2027, tedy téměř o dva roky později, než se původně plánovalo. Vláda totiž zvažuje provedení dalších letových zkoušek, než se rozhodne o rozsáhlých nákupech senzorů nové generace.

  • Virgin Galactic

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Nejnovější suborbitální kosmický letoun Apeiron společnosti Virgin Galactic dorazil na kosmodrom firmy v Novém Mexiku, kde zahájí letové zkoušky. První komerční lety společnosti se však opět odsouvají, tentokrát až na rok 2027.

  • MP Space

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Australský startup MP Space získal v rámci počátečního investičního kola (seed funding) 16 milionů dolarů na rozšíření výroby standardizovaných systémů pro napájení družic a ukládání energie. Společnost, kterou založili dva bývalí inženýři Tesly, to oznámila 26. října.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗