HyImpulse
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Německý vývojář nosných raket HyImpulse 2. září oznámil, že získal více než 50 milionů eur na urychlení vývoje malých nosných raket využívajících hybridní pohon.
Společnost Satellogic, která se zabývá pozorováním Země, bude poskytovat námořní zpravodajské informace získané z její nové družicové konstelace Merlin výhradně prostřednictvím platformy Theia společnosti SynMax.
Indická vesmírná agentura ISRO úspěšně vypustila družici EOS-05 pro snímkování Země, a to při svém prvním startu od neúspěšné mise v lednu.
NASA slučuje řadu svých programů v oblasti vynášení do vesmíru pod jeden společný úřad, který zvažuje také hromadné nákupy startů.
Společnost All.Space uzavřela dohodu s Pentagon’s Defense Innovation Unit (DIU), jejímž cílem je prokázat, že její družicové komunikační terminály pro více oběžných drah lze vyrábět ve velkém a vysokým tempem.
Národní vědecká nadace (NSF) poskytla společnosti Samara Aerospace finanční podporu ve výši 1,22 milionu dolarů na zvýšení spolehlivosti a odolnosti její technologie pro přesné zaměřování družic.
Startup Quindar se sídlem v Denveru, který vyvíjí software pro pozemní segment družicových systémů, 1. září oznámil uzavření dohody se společností Quantum Space. Quindar bude poskytovat služby řízení misí pro kosmické zařízení Quantum Space Scout a Ranger.
Společnost Yank Technologies získala od amerických Vesmírných sil zakázku pro malé firmy na posouzení, zda by bylo možné dobíjet družice na oběžné dráze pomocí bezdrátového přenosu energie. Tento koncept by mohl snížit potřebu fyzického spojování družic při servisních misích.
Polská technologická společnost v oblasti kosmonautiky Creotech Instruments podepsala s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) smlouvu v hodnotě 13,9 milionu eur na kompletní realizaci nanodružicové mise SAWA 2nd Space Weather, zaměřené na vesmírné počasí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky kontinuálnímu snímkování americkou kosmickou misí PUNCH (Polarimeter to Unify the Corona and Heliosphere) vědci v rámci úvodního testu ověřujícího proveditelnost předpověděli přiblížení sluneční erupce k Zemi s přesností na 30 minut. Výsledky, které byly prezentované na Vědeckém zasedání Výboru pro vesmírný výzkum (Committee on Space Research Scientific Meeting) i jsou momentálně posuzovány v časopise Space Weather, by mohly přinést revoluci do způsobu, jak jsou předvídány bouře ovlivňující Zemi.
V prosinci roku 2023 se vědci analyzující data od Marsu setkali s něčím úplně nečekaným. Pozorovali totiž atmosférický jev, jaký nebyl nikdy u Marsu zaznamenán. S použitím přístrojů na sondě MAVEN (Mars Atmosphere and Volatile Evolution) od NASA mohli odborníci tento jev identifikovat jako fenomén, který se odehrává v zemské magnetosféře a nabité částice jsou podél magnetických struktur (flux tubes) stlačovány jako když z tuby vymačkáváme zubní pastu. Tento tzv. Zwan-Wolf efekt se podílí na odklánění slunečního větru kolem Země a u naší planety jej vědci pozorují a studují desítky let. Nyní však nové studie publikovaná v Nature Communications poskytla první zevrubná pozorování stejného efektu v atmosféře Marsu.
Čtveřice astronautů se již brzy vydá na misi Artemis II, při které zamíří mimo ochranné magnetické pole Země. Jejich kosmická loď Orion je bude během cesty do hlubšího vesmíru chránit – půjde o jejich hlavní ochranu před intenzivními projevy Slunce. Během cca desetidenního letu budou experti z NASA a agentury NOAA (National Oceanic and Atmospheric Administration) nepřetržitě monitorovat sluneční aktivitu a převádět podmínky kosmického počasí do rozhodnutí v reálném čase, jak ochránit astronauty.
Co se stane, když sluneční superbouře zasáhne Mars? Díky sondám Evropské kosmické agentury to už víme. Sondy mohou během této fáze sužovat poruchy a horní vrstvy atmosféry se výrazně nabíjí. V květnu 2024 byla Země zasažena nejsilnější sluneční bouří, jaká byla zaznamenána za dvacet let. To způsobilo přebuzení atmosféry naší planety a vyvolalo třpytivé polární záře, které byly vidět až na jihu v Mexiku. Tato bouře zasáhla také Mars. Naštěstí v té době byly dvě evropské sondy (Mars Express a TGO) ve správnou chvíli na správném místě, přičemž radiační monitor na palubě TGO zaznamenal během 64 hodin dávku, která je ekvivalentem 200 „normálních“ dní.
Už více než 68 let nás dělí od vypuštění první družice světa, sovětského Sputniku. Za tu dobu jsme měli v kosmickém prostoru mnoho observatoří věnovaných pozorování a výzkumu Slunce. Jen málokterá si ale tak získala srdce zájemců o kosmonautiku či fyziku, jako je evropsko-americká mise SOHO. Tato výjimečná sonda přinesla mnoho důležitých poznatků o naší hvězdě, ale objevila též značné množství komet a pověděla nám mnoho o kosmickém počasí. Její mise je o to působivější, že původně plánovanou životnost už překročila více než desetkrát a zdá se, že ještě nějakou dobu fungovat bude. Co SOHO objevila? A čím je pro vědu tak přínosná? Podívejme se na to společně v dnešním článku, jímž oslavíme kulaté narozeniny této výjimečné mise.
Mise Swarm od evropské kosmické agentury ESA detekovala během listopadové geomagnetické bouře výraznou, ale pouze dočasnou špičku vysokoenergetických protonů u pozemských pólů. Zajímavé je, že k detekci nedošlo pomocí palubních přístrojů určených k měření zemského magnetického pole, ale díky sledovačům hvězd, kamerám využívaným pro určování orientace družice v prostoru. U mise Swarm došlo k takovému typu objevu vůbec poprvé. Zatímco magnetometry družic Swarm zaznamenaly 12. listopadu magnetické výkyvy desetkrát silnější než obvykle, byly to právě sledovače hvězd, které zaznamenaly dočasný nárůst vysokoenergetických protonů v okolí pólů. Během geomagnetické bouře ve dnech 11. až 13. listopadu byly úrovně toku vysokoenergetických protonů 300krát vyšší než obvykle.
Připravovaná mise Henon od Evropské kosmické agentury bude jejím prvním CubeSatem v historii, který se samostatně vydá na cestu do hlubšího vesmíru, bude komunikovat se Zemí a domanévruje do finální destinace, aniž by byl závislý na nějaké větší sondě či družici. Jakmile bude kroužit kolem Slunce, bude tento CubeSat o velikosti příručního zavazadla pozorovat emise našeho Slunce, aby v praxi demonstroval technologie, které by mohly poskytnout včasné varování před slunečními bouřemi s předstihem několika hodin, než dorazí k Zemi. Mise Heliospheric Pioneer for Solar and Interplanetary Threats Defence (zkráceně Henon) bude pracovat ve vzdálenosti až 24 milionů kilometrů od Země, což je výrazně za hranicí dvou milionů kilometrů, která se obecně považuje za začátek hlubšího vesmíru.
Agentura NASA rozhodla, že start mise SunRISE (Sun Radio Interferometer Space Experiment) cílí na léto roku 2026. Tato heliofyzikální mise má letět na sdíleném startu rakety Vulcan od United Launch Alliance, kterou zafinancuje velení kosmických systémů spadající pod americké Kosmické síly. Mise SunRISE bude studovat rádiové výboje ze Slunce a mapovat sluneční magnetické pole od vnější koróny až po meziplanetární prostor. Sluneční rádiové výboje vznikají, když obrovské množství energie uložené v magnetickém poli Slunce urychlí částice na vysoké rychlosti. Tyto energetické částice mohou zamířit do Sluneční soustavy, kde mohou ovlivnit fungování sond mimo ochranný štít zemského magnetického pole. Studium, jak tyto výboje vznikají, zlepší naše chápání dopadů slunečního vyzařování na kosmické prostředí. To ve výsledku povede k lepší ochraně astronautů a družic. Sluneční rádiové výboje mohou k Zemi dorazit krátce před potenciálně škodlivým částicovým zářením. Mise SunRISE bude mít jedinečnou schopnost snímkovat přibližnou oblast výboje a směr, kterým se energetické částice pohybují, což může pomoci expertům předpovídajícím kosmické počasí, odhadnout, kam bude směřovat nadcházející radiační událost,
23. září má odstartovat Falcon 9, který ponese hned tři zajímavé náklady. Jedním z nich je družice, která bude udržovat nepřetržitý dohled na Slunce, čímž pomůže chránit Zemi před kosmickým počasím. Družice označovaná jako SWFO-L1 (Space Weather Follow-On L1) startuje právě včas, protože vědci varují před stárnoucí flotilou dosavadních misí sledujících Slunce, které se blíží ke konci své služby. „Je to extrémně urgentní, Družice jako ACE, SOHO, DSCOVR, pracují přes svou plánovanou životnost,“ přiznal 21. září během tiskové konference Richard Ullman, zástupce ředitele úřadu NOAA pro pozorování kosmického počasí a dodal: „Tato potřeba je urgentní a musíme nyní tyto kapacity nahradit.“
Když na obloze září polární záře, tak vysoko nad polárními oblastmi planety Země protékají horními vrstvami atmosféry intenzivní elektrické proudy zvané elektrojety. Tyto aurorální elektrojety posílají kolem pólů každou sekundu přibližně milion ampérů elektrického proudu. Mohou vytvářet jedny z největších magnetických poruch na Zemi a rychlé změny proudů mohou vést k takovým jevům, jako jsou výpadky proudu. V březnu NASA plánuje vynést misi EZIE (Electrojet Zeeman Imaging Explorer), jejímž cílem je zjistit více o těchto silných proudech v naději, že se nakonec podaří zmírnit dopady takového vesmírného počasí na lidi na Zemi.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.