LINK
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Raketa Pegasus XL vynesla do vesmíru robotickou družici LINK určenou ke zvýšení oběžné dráhy teleskopu Neil Gehrels Swift Observatory od NASA.
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V dalších týdnech a měsících nás čeká velmi napínavé období, kdy bude Evropská kosmická agentura čekat na signál z přistávacího pouzdra Philae, které vloni v listopadu úspěšně dosedlo na povrch jádra komety – jako první lidmi vyrobený objekt v historii. Jelikož se kometa v této době blíží ke Slunci, dopadá na její povrch více světla, což by mohlo nabít palubní baterie a snad Philae oživne. Bude fascinující sledovat, jak tenhle příběh dopadne. Náš dnešní článek přináší stručné shrnutí událostí, které se týkají Philae a zároveň nabízí i očekávaný přehled událostí v dalších týdnech,
14. února, na den svatého Valentýna si několik set milionů kilometrů od Země dala evropská sonda Rosetta rande s jádrem komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Prolétla pouhých šest kilometrů od jádra a do dnešního dne jsme se mohli těšit pouze ze snímků kamer NavCam. Ty byly sice působivé, ale všichni čekali na detailní fotky z kamery OSIRIS. U ní platí, že fotky nejprve dostanou k dispozici odborníci, kteří se na projektu podílejí a teprve po určité době, až se fotky důkladně analyzují a prozkoumají, mohou být zveřejněny. Dnes jsem se alespoň v jednom případě dočkali a stojí to za to.
Dny plynou jako voda a neustále s sebou přináší nové a nové události. Někdy není snadné zachytit všechny aktuality a proto ke slovu přichází nejdéle vycházející seriál na našem blogu – Kosmotýdeník. Stejně jako ve 126 minulých nedělích jsme pro Vás připravili shrnutí těch nejdůležitějších momentů uplynulého týdne. Konkrétně se můžete těšit na rekapitulaci výstupu dvou amerických astronautů do volného prostoru, zahájení výstavby přístupové věže pro pilotované lodě CST-100 a třetím tématem bude let zásobovací lodi Progress k ISS. Na konci článku na Vás jako obvykle čeká několik krátkých zpráv.
Kdo by si myslel, že evropská sonda Rosetta obíhá po stále stejné dráze kolem jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ten by se asi hodně divil. Sonda totiž v okolí jádra výrazně manévruje. Důvod je jediný – vědci chtějí kometu nafotit ze všech možných úhlů a navíc usilují také o komplexní měření a toho mohou dosáhnout pouze tím, že budou střídat blízké průlety s těmi vzdálenými. Náš dnešní článek se pokusí zmapovat, co nás čeká v podání této sondy v dalších týdnech a měsících.
O evropské sondě Rosetta se v posledních týdnech příliš nemluví. Někdo by si mohl myslet, že je to známka nějakých problémů, ale spíše to svědčí o opaku. Sonda pracuje podle plánu a má za sebou všechny klíčové momenty, které se mohly zvrtnout. Nyní přichází dlouhodobá fáze vědeckých experimentů, která lofgicky není tolik mediálně vděčná. Čas od času ale týmy kolem sondy uvolní nový balík vědeckých dat. Dnes se tedy podíváme na to,co Rosetta, která stále obíhá kolem jádra, objevila. Ve speciálním vydání časopisu Science totiž vyšlo shrnutí sedmi z jedenácti palubních přístrojů.
Ode dneška přesně za týden – ve čtvrtek 22. ledna v 17:30 začne v plzeňském Techmania Science Center, přesněji v jeho 3D planetáriu moje přednáška s názvem „Poprvé na kometě“. Jak už název napovídá, řeč bude o historickém přistání pouzdra Philae. Kromě toho se budeme věnovat celé misi sondy Rosetta, od původních vizí, přes změny plánů až po dlouhou cestu Sluneční soustavou. Nevynecháme ani základní informace o historii výzkumu komet, nebo o tom, proč jsou komety pro vědce tak zajímavé.
Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.
Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.
Jak dny plynou, objevují se stále nové informace okolo historického přistání lidského výtvoru na kometě. Odborníci z německé kosmické agentury DLR dnes zveřejnili dvouvteřinový záznam z experimentu CASSE (Cometary Acoustic Surface Sounding Experiment), jehož senzory jsou umístěné na koncích přistávacích nohou. V záznamu je jasně slyšet bouchnutí při kontaktu s podkladem. Je jasné, že v okolí komety je vakuum, kterým se zvuk nešíří, ale tyhle vibrace se šířily materiálem přistávacích nohou. I z tohoto krátkého zvuku mohou odborníci vyčíst mnoho zajíamvých informací o přistání. A neodborná veřejnost se může kochat tím, že si poslechne historický moment přistání na kometě.
Ještě předtím, než se evropský modul Philae odebral do stavu hibernace, ve kterém bude čekat na probrání slunečními paprsky, stačil na Zemi poslat velkou část vědeckých dat. Vědci je budou zkoumat ještě hodně dlouho a už teď je jisté, že naměřená data pomohou lépe pochopit složení a tím pádem i historii komet. Málo platné – měření přímo na povrchu jsou nenahraditelná. Postupně se jistě dozvíme mnoho zajímavých informací o kometě 67P-Čurjumov/Gerasimenko, ale nyní se podíváme na první výstupy z přístroje MUPUS.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.