sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Blížící se příchod hurikánu Milton způsobil přechod KSC do režimu HURCON I. Středisko je uzavřeno a jsou na něm pouze zástupci nezbytných záchranných týmů a výjezdových skupin.
Amazon investuje 19,5 milionu dolarů do rozšíření svého zařízení pro zpracování družic v Kennedyho vesmírném středisku na Floridě. Důvodem je zmírnění zpoždění při budování širokopásmové konstelace projektu Kuiper. 23. srpna 13:00
Sonda Nova-C od společnosti Intuitive Machines je připravena k odeslání do střediska Kennedy Space Center. Sonda by měla odstartovat v listopadu na misi IM-1, jejímž cílem je přistání na Měsíci. 4. října 17:00
Vážení diváci, po delší odmlce mám tu pro vás upozornění na jeden budoucí pořad. Není to úplně přednáška, spíše jde o moderovaný pořad Hvězdárny a planetária Brno s názvem Sedmikrásky. Ten pro vás již od října roku 2020 připravují jeho dva protagonisté, kterými jsou ředitel hvězdárny, pan Mgr. Jiří Dušek PhD., a redaktor českého rozhlasu Brno, pan Jiří Kokmotos. Hlávním tématem tohoto pořadu je astronomie, ovšem čas od času se téma pořadu mírně odchýlí a vy máte možnost zavítat i do příbuzných vědních oborů. Většinou tento pořad moderují pouze oba zmínění hlavní pánové, ale i čas od času si také pozvou zajímavé hosty. Hostem dnešního pořadu bude Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea v Brně. Nicméně narozdíl od jiných pořadů nebude pan Přibyl přítomen na hvězdárně, ale bude se nacházet na Floridě, v návštěvnickém centru Kennedyho vesmírného střediska, konkrétně pak v nové budově, kde je umístěna výstava Gateway. Pořad začíná mimořádně již ve středu večer ve 20:00 a vy jste všichni srdečně zváni. Připomínám, že častokrát je možno napsat
Je začátek roku 2023 a my už tu máme první start Falconu Heavy. Zajímavostí je, že Falcon Heavy má za sebou celkem čtyři starty (tento je pátý) a je to zároveň již třetí mise pro Americké ministerstvo obrany. Primárním nákladem bude družice CBAS-2, vyrobená firmou Boeing, která míří na geosynchronní oběžnou dráhu a bude sloužit pro vojenskou komunikaci. Předchůdce této družice CBAS-1, byl vypuštěn na Atlasu V 551 v roce 2018 v rámci mise AFSPC 11. Hmotnost družice se pohybuje mezi 2-3 tunami. Co se týče rakety, tak oba boční stupně již jednou letěly a to 1. listopadu 2022, na misi USSF-44, kdy oba přistály na pevnině. Centrální stupeň bude stejně jako u minulé mise zahozen ale oba boční stupně by měly opět přistát na pevninských plochách LZ-1 a 2. Stejně jako při misi USSF-44, kdy byl náklad též dopravován přímo na geosynchronní dráhu, bude druhý stupeň vybaven speciální šedou vnější dodatečnou izolací nádrže, aby se zabránilo zamrzání, anebo naopak odpařování pohonných látek.
Po opravdu úmorném a nekonečném čekání, tu máme další pokus o start rakety SLS s kosmickou lodí Orion. Start měl sice proběhnout již v srpnu, ale kvůli technickým potížím byl start odkládán. Největší zdržení ale způsobil hurikán Ian, kvůli kterému musela být SLS přesunuta zpět do montážní haly VAB, která raketě poskytla ochranu před nepříznivým počasím. Poté co se hurikán přehnal nad Floridou, byla SLS opět vyvezena na startovní rampu, ale jen o pár dní později přišla další bouře, která dostala název Nicole. Tentokrát se ale NASA rozhodla nechat raketu na rampě. Nyní je start plánován na 16. listopadu v 07:04 SEČ. Pro více informací si můžete přečíst tento článek. Jsou v něm popsány všechny důležité informace od CubeSatů, přes popis SLS až po průběh celé mise.
Již dnes kolem osmé hodiny večer nás čeká druhý pokus o start americké superrakety SLS. Ta měla původně startovat již v pondělí, ale kvůli problému se senzorem, který hlásil špatné údaje, počasím mimo limity a závadě odvzdušňovacího ventilu na intertanku byl odpočet pozastaven a následně byl start odložen. Během pondělního pokusu o start se povedlo úspěšně naplnit nádrže centrálního a druhého stupně. Předpověď počasí pro dnešní den nevypadá až tak bledě a meteorologové předvídají pro dnešní start 80% pravděpodobnost dobrých podmínek. Můžeme tak doufat, že všechny problémy, které se v pondělí objevily, byly vyřešeny a že startu nestojí nic v cestě. Samozřejmě vzhledem k složitosti celého systému je tu možnost, že se objeví jiné problémy, ale pevně věříme, že se start tentokrát vydaří. Pro více informací si můžete přečíst tento článek, který jsme vydali v pondělí. Jsou v něm popsány všechny důležité informace od CubeSatů, přes popis SLS až po průběh celé mise.
Na Floridě začala stavba výrobního areálu a startovní rampy v komplexu LC-39A pro duo Superheavy a Starship. Po rampě v komplexu LC-39A by mohla následovat stavba rampy v komplexu LC-49 v Kennedyho vesmírném středisku, to je zatím ale vzdálená budoucnost. Kennedyho vesmírné středisko se pravděpodobně v následujících letech stane hlavní základnou pro starty Superheavy Starship, která bude doplněna o Starbase na východě Texasu a o vysloužilé ropné plošiny Phobos a Deimos, které SpaceX právě přestavuje, ale podle Elona Muska aktuálně nejsou prioritou. Nyní je na Floridě asi nejvíce sledovaná lokalita co se programu Superheavy Starship týče, ulice pojmenovaná Roberts Road s velkou vyklizenou oblastí pro vybudování výrobního areálu, který by měl být podobný tomu v Texasu.
V roce 2016 začalo plánování malého vzletového komplexu na Kennedyho kosmickém středisku, který měl sloužit různým uživatelům. Nyní se tento návrh podařilo převést do skutečnosti – komplex určený pro malé a střední nosiče je připraven na vstup do služby. Celá věc je unikátní v tom, že od 60. let minulého století jde o první nově vzniklou rampu na Kennedyho středisku. Zatím byly jako poslední vytvořeny obří rampy LC-39A a B, ze kterých startovaly rakety Saturn IB a V, raketoplány, Ares I-X, Falcon 9 a Falcon Heavy. Oproti těmto rampám je komplex 48 vskutku trpasličí.
V dnešní přednášce budeme pokračovat v seznamovaní se se světovými kosmodromy. Tentokrát se na ně však na ně podíváme přes virtuální globus Google Earth. Pomocí tohoto glóbu nás dnešní přednášející Petr Tomek, novinář a člen Kosmo Klubu, seznámí s většinou světových raketových středisek. Podíváme se na odpalovací rampy, které využívá americká NASA a letectvo USA, tedy na Kennedyho vesmírné středisko a mys Canaveral. Zavítáme i na území bývalého Sovětského Svazu, kde se nachází jak na testovací základnu Kapustin Jar, ležící nedaleko Volgogradu, tak i na asi nejznámější kosmodrom světa, kazašský Bajkonur. Z něj odstartoval první kosmonaut světa, Jurij Gagarin, a i nadále je používán k řadě vesmírných startů. Během naší cesty se podíváme i do Číny, která patří mezi světové kosmonautické velmoci a je třetí a prozatím poslední zemí, která dokázala vyvinout vlastní kosmickou loď a pomocí ní dostat na oběžnou dráhu člověka. Japonská Tanegešima, pacifický kosmodrom Omelek, indický Šríharikota či brazilská Alcântara stojí též za návštěvu. Na závěr jsem si samozřejmě nechal zlatý hřeb, evropský kosmodrom Kourou, který se nachází v Jižní Americe. Berte dnešní
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
