sociální sítě

Přímé přenosy

PSLV-XL (Proba-3)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Dlouhý pochod 10

Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.

LM 400

Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.

Teledyne Space Imaging

Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.

Iceye

Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.

Chance Saltzman

Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.

Space ISAC

Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.

Boost!

ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jwst

Kosmotýdeník 172. díl (28.12.2015 – 3.1.2016)

Právě vychází poslední Kosmotýdeník s datem k roku 2015 a zároveň první roku 2016. I tentokrát se podíváme na zajímavé události, které formovaly právě uplynulý týden v kosmonautice. Závěr roku nebyl plný kosmických událostí, mnozí odpočívali a i v agenturách byl cítit menší útlum. Avšak v Číně se pracovalo na plno, podíváme se proto na poslední start minulého roku, který vynesl čínský satelit Gaofen 4. Prozkoumáme i dění ve SpaceX, odkud pronikají zprávy o stavu prvního stupně, který se vrátil, a nejsou to vůbec špatné zprávy. Nevynecháme ani další události a nabídneme i pravidelný souhrn toho, co jsme během týdne napsali na Kosmonautixu. Hezkou neděli a dobré čtení.

Co nás čeká v roce 2016?

Vážení čtenáři, dovolte mi, abych Vás jménem celé naší redakce co nejsrdečněji přivítal v roce 2016. Náš portál se bude i v roce s šestkou na konci snažit o aktuální přinášení aktuálních informací z kosmonautiky. V dnešním článku se podíváme na nejočekávanější momenty roku 2016. Ale jak už historie mnohokrát ukázala, vždy se může objevit událost, kterou nikdo dopředu nečeká – v pozitivním slova smyslu to může být neplánovaný objev, ale samozřejmě stále je tu riziko nečekané havárie. Doufejme, že nás v roce 2016 budou čekat jen ty dobré momenty, které lidstvo posunou zase o kus dál.

Na co se těšit v dalších letech?

Denně na nás útočí mnoho informací a proto člověk velmi snadno ztratí přehled. Napadlo nás tedy, že bychom pro naše čtenáře mohli připravit tento trochu netradiční článek. Řekli jsme si, že se podíváme na nejbližších 5 let – od roku 2016, do roku 2020 – a v každém zkusíme najít pět zajímavých momentů, které jsou na tento rok plánovány. Je jasné, že kosmonautiku potkávají odklady a komplikace, ale přesto jsme si řekli, že by tento rekapitulační článek mohl mít u čtenářů úspěch. Aby byl přehled pokud možno konzistentní, rozhodli jsme se, že v něm budou v maximální možné míře zastoupeny události nepilotované kosmonautiky – ať už jde o starty, nebo o termíny, kdy má nějaká sonda začít pracovat u svého cíle.

Vlajková loď astronomie poletí na evropské raketě

Spekulovalo se o tom již několik let, ale definitivní podpis stále chyběl, takže se otevíral prostor pro spekulace. Tomu je ale nyní konec. Evropská kosmická agentura ESA, která se spolu se svou americkou kolegyní NASA podílí na stavbě dalekohledu Jamese Webba, totiž podepsala smlouvu se společností Arianespace. Předmětem dohody není nic menšího, než vynesení nástupce Hubbleova teleskopu do vesmíru. Vzhledem k jeho rozměrům, hmotnosti a místu určení se musí použít nejsilnější evropská raketa Ariane 5. Jelikož jde o mimořádně sledovaný náklad, je vítané, že Ariane 5 patří mezi nejspolehlivější rakety vůbec. Smlouva zároveň potvrdila termín startu, který je zatím stanoven na říjen roku 2018.

Sledujte živě práce na JWST

„Žijeme v neuvěřitelné době,“ to napadne asi každého, kdo si přečte náš dnešní článek. Internet provedl revoluci informování o kosmonautice. Každý zájemce se může stát přímým účastníkem všech událostí, které byly dříve zahaleny oponou tajností. Tak schválně – čekal by někdo z Vás, že bude možné s pomocí online kamer téměř v přímém přenosu sledovat instalaci segmentů pro primární zrcadlo dalekohledu Jamese Webba? Je to možné! Speciální webová stránka umožňuje nastavit si rozlišení dvou různých webkamer podle toho, co Vám zrovna vyhovuje.

První zrcadlo je na svém místě

Před pár dny jsme na našem blogu vydali článek, ve kterém jsme informovali o přesunu hlavní konstrukce rodícího se dalekohledu Jamese Webba. V závěru jsme zmínili, že již brzy začnou technici na ukotvenou konstrukci připojovat první segmenty, která postupně vytvoří složené primární zrcadlo. Uplynulo jen několik desítek hodin a můžeme Vám přinést velmi potěšující zprávu – nástupce Hubbleova teleskopu je zase o krok blíže k realizaci. Specialisté v Goddardově středisku totiž do konstrukce usadili první segment zrcadla.

Instalace zrcadel na JWST se blíží

Již relativně brzy se dočkáme dalšího velkého pokroku ve stavbě dalekohledu Jamese Webba – technici v Goddardově středisku před pár dny přepravili hlavní konstrukci teleskopu, aby se do ní mohly začít usazovat jednotlivé šestiúhelníkové segmenty, které vytvoří primární zrcadlo teleskopu. Celý proces transportu zachycuje video, které Vám nyní přinášíme. Pokud se Vám třeba nelíbí, že se většina podobných videí vyznačuje rychlými střihy, tady si přijdete na své – většina záběrů je zpomalená, video je podbarveno klidnou hudbou. Zhruba minutové video tak člověka uklidní a nechá ho vychutnávat tu těžko popsatelnou směsici úžasu a respektu před lidským technickým umem.

Kosmotýdeník 166. díl (16.11. – 22.11.2015)

Nastává nedělní poledne a s ním vychází aktuální vydání pravidelného souhrnu těch nejzajímavějších událostí v kosmonautice, které přineslo právě uplynulých sedm dní. Tentokrát se toho stalo opravdu mnoho a tak se můžete těšit na pořádnou dávku informací. Podíváme se například do společnosti ULA, která překvapila prohlášením, že bude vysílat některé cubesaty zdarma. Společnost SpaceX zase prošla dalším milníkem na cestě k prvnímu letu astronautů na palubě jejich lodi Crew Dragon. Nevynecháme však ani start čínské rakety CZ-3B, podíváme se na zprávu o českém přístroji, který by měl přistát na Marsu, nebo na aktuální záběry trpasličí planety Ceres. Příjemné čtení a hezkou neděli.

Dalekohled Jamese Webba (JWST)

Cesta světla přes zrcadla

Dnešní článek potěší spíše ty, kdo se v kosmonautice teprve rozkoukávají, ale stará pravda říká, že opakování je matka moudrosti a proto si jistě i zkušenější čtenáři rádi prohlédnou povedenou animaci z dílny NASA, která ukazuje, jak přesně bude pracovat nástupce Hubbleova teleskopu, tedy Dalekohled Jamese Webba. Krátké video se zaměřuje na to, kudy budou cestovat světelné paprsky. Nejprve je zachytí velké primární zrcadlo složené ze šestiúhelníkových dílů, následně poletí k menšímu sekundárnímu zrcadlu, které je umístěné na výklopné „trojnožce“. Právě odsud se světlo vydá na cestu k zrcadlu terciárnímu, které je schované v útrobách teleskopu. Odsud už se bude koncentrovaný proud paprsků distribuovat k vědeckým přístrojům.

Říjen 2015, sonda VERITAS nad Venuší zdroj:nasa.gov, wikimedia.org

Vesmírné výzvy – Říjen 2015

Je první listopadový den a tak nemohou chybět Vesmírné výzvy, které shrnují to nejdůležitější a nejzajímavější, co se událo v kosmonautice minulý měsíc. Takových „pecek“ jako v září, jsme se v říjnu nedočkali. I tak nemůžeme říci, že by se v kosmonautice nic neudálo. Sonda Dawn slétla níže k trpasličí planetě Ceres a my jsme tak mohli vidět větší detaily, kosmonauti na ISS vyrazili na kosmickou procházku, stavba teleskopu JWST zaznamenala dílčí pokroky a program Discovery zúžil počet kandidátů pro nízkonákladové meziplanetární mise z 28 na 5, které si představíme podrobněji.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.