Dva CubeSaty, které cestují na sondě Hera, si už stihly vyměnit první signály se Zemí, takže bylo možné potvrdit, že jsou v očekávaném stavu. Dvojice byla v předešlých dnech aktivována, aby se prověřily všechny jejich palubní systémy a v tu chvíli se dvojice Milani Juventas stala prvními CubeSaty, se kterými ESA komunikovala z hlubšího vesmíru.
V pondělních odpoledních hodinách by se měla na svou misi vydat evropská sonda Hera. Ta naváže na misi americké sondy DART, která měla zasáhnout měsíček Dimorphos, obíhající planetku Didymos. Ta splnila cíle své mise na výbornou, a proto je na místě detailně prozkoumat, jaké následky její náraz na měsíček měl a přesně od toho tu je Hera. K cíli by měla dorazit na přelomu ledna a února roku 2027. Co ale může být pro české diváky nejzajímavější, je to, že se na této misi zásadně podílela česká firma OHB Czechspace, která se postarala o kompletní vývoj konstrukce sondy. Další českou stopu má na svědomí firma G. L. Electronic, která dělala kabeláž.
V listopadu loňského roku jsme na našem webu vydali krátký článek o vývoji malého radaru JuRa pro CubeSat Juventas, který poletí se sondou Hera. Měsíce utekly jako voda a je tedy čas podívat se na celý projekt ještě jednou a trochu podrobněji. Nejmenší radar, který kdy letěl do vesmíru, byl totiž doručen do Evropské kosmické agentury, kde jej čeká integrace se zmíněným CubeSatem Juventas. Tento radar má provést první radarová měření planetky. Jeho vlny proniknou pod povrch planetky Dimorhos, jejíž rozměry jsou srovnatelné se slavnou Velkou pyramidou. Tato planetka se proslavila v loňském roce, kdy její oběžnou dráhu záměrně posunula americká sonda DART.
První vědecký přístroj, který má přímo měřit gravitaci na povrchu planetky podstoupil zkoušky v Laboratoři mechanických systémů Evropské kosmické agentury. Gravimetr GRASS (Gravimeter for Small Solar System Objects) přistane s CubeSatem Juventas (uvolněným ze sondy Hera) na povrch planetky Dimorphos a jeho úkolem bude měřit úroveň gravitace, která se podle očekávání bude pohybovat na úrovni menší než je miliontina té pozemské. Tento přístroj vyvinula Královská observatoř v Belgii společně se španělskou firmou EMXYS. Aby se prokázalo, že je přístroj připraven k integraci do CubeSatu Juventas, který poletí se sondou Hera, byl GRASS vystaven podmínkám, které na něj čekají – silnému vakuu a intenzivním změnám teplot. Poté byl usazen na vibrační stůl, který simuloval chvění při startu rakety.
Tahle nenápadná kostka o hraně 10 centimetrů vstoupí do historie jako doposud nejmenší radar vypuštěný do kosmického prostoru a hlavně jako první radar, který prostuduje vnitřní stavbu planetky. Konkrétně půjde o planetku Dimorphos, která byla koncem září letošního roku zasažena sondou DART, což vytvořilo více než 10 000 kilometrů dlouhý ohon úlomků za planetkou. Tento radar bude připojen ke čtveřici antén o délce 1,5 metru a vše bude součástí CubeSatu Juventas, jehož velikost agentura ESA přirovnává k příručnímu zavazadlu do letadla. CubeSat Juventas bude vypuštěn zhruba za dva roky na evropské sondě Hera.
Už tento měsíc má americká sonda DART provést plánovaný náraz do menší ze dvou planetek, které tvoří dvojplanetku Didymos. Kolem hlavní planetky Didymos o průměru 780 metrů obíhá jako malý měsíc menší planetka Dimorphos o průměru 160 metrů. Na 26. září je naplánována kolize sondy DART s touto malou planetkou, což by mělo drobně, ovšem měřitelně pozměnit její orbitální dráhu. Tyto změny budou sledovat mezinárodní týmy expertů po celé Zemi. Cílem je pozměnit oběžnou dráhu měšíčku a dosáhnout tak historicky prvního praktického testu metody označované jako kinetický impaktor, která by jedou mohla sloužit k planetární obraně. Na Zemi mezitím evropská mise, která na odkaz sondy DART naváže, dosáhla svého velmi významného vývojového milníku.
Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.
Kosmický hardware se dá testovat různě. Třeba tak, že vezmete model CubeSatu Juventas, zavěsíte jej pod dron a pak s ním vyletíte do výšky – šlo o praktickou zkoušku antén, které mají za úkol provést historicky první radarový průzkum vnitřní stavby planetky. Juventas o velikosti krabice na boty poletí k dvojplanetce Didymos na palubě evropské sondy Hera. Jakmile se oddělí od mateřské sondy, vyklopí svou anténu, s pomocí které zahájí nízkofrekvenční radarové skenování menší planetky Dimorphos až do hloubky sto metrů. Tyto nízké frekvence se projeví ve formě vln o vlnové délce až 6 metrů, což je pro většinu měřicích stanovišť v interiérech budov příliš mnoho.
