The Exploration Company
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost The Exploration Company získala 450 milionů dolarů, které jí mají pomoci dokončit vývoj nákladní kosmické lodi a položit základy pro budoucí velkou nosnou raketu.
Federální komunikační komise (FCC) se chystá potvrdit svou dlouholetou praxi, podle níž jsou družicové konstelace vyňaty z povinnosti podstupovat posuzování vlivu na životní prostředí. Děje se tak uprostřed bezprecedentní vlny návrhů, které počítají s více než milionem datových center na oběžné dráze.
Americké Vesmírné velitelství oznámilo, že dokončilo své první cvičení zaměřené na dynamické manévrování vojenských družic na oběžné dráze. Při cvičení byly využity skutečné družice na nízké, střední i geosynchronní oběžné dráze.
Indický startup Pixxel, zaměřený na hyperspektrální snímkování, 6. září oznámil získání 100 milionů dolarů. Financování chce využít k navýšení výroby družic, a to včetně výroby ve Spojených státech, protože usiluje o získání dalších zakázek od vládních institucí.
První z nové řady malých astrofyzikálních kosmických družic NASA, Pandora, zahájila provoz a nyní poskytuje jak vědecká data, tak cenné poznatky pro budoucí mise.
Čína vybere konečné místo přistání pro misi Tianwen-3, jejímž cílem je přivézt vzorky z Marsu na Zemi, ještě před koncem letošního roku. Mezitím pokračuje vývoj a výroba hardwaru pro tuto misi.
Společnost Katalyst Space dokončuje provoz družic, která měla původně zvýšit oběžnou dráhu vesmírného teleskopu NASA, ale nakonec se stala technologickou demonstrací pro servisování družic na oběžné dráze.
Americké Vesmírné síly zahajují práce na nové architektuře pozemního řídicího systému pro budoucí družicovou konstelaci GPS. Přitom využívají zkušenosti z programu OCX v hodnotě 6,27 miliardy dolarů, který Pentagon začátkem tohoto roku zrušil po 15 letech vývoje.
Kosmické zařízení společnosti Rocket Lab využilo optický přístroj vyvinutý Lawrence Livermore National Laboratory ke sledování jiné družice během cvičení amerických Vesmírných sil, které testovalo, jak rychle lze vypustit družici a následně ji využít ke kontrole objektů na oběžné dráze.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Nová studie naznačuje, jak a proč se měsíc Io stal vulkanicky nejaktivnějším tělesem ve Sluneční soustavě. Vědci zapojení do americké mise Juno totiž zjistili, že tamní vulkány jsou zřejmě napájeny z vlastních zásobníků magmatu spíše než z globálního magmatického oceánu. Tento objev by mohl vyřešit 44 let starou záhadu o podpovrchovém původu výrazných geologických útvarů měsíce Io. Vědecký článek o zdrojích vulkanismu na Io byl vydán 12. prosince v časopise Nature. Jeho výsledky byly prezentovány během tiskové konference na každoročním setkání Americké geofyzikální unie ve Washingtonu, což je největší americké setkání vědců věnujících se Zemi i dalším kosmickým objektům.

Vědci zapojení do mise americké sondy Juno dokázali vytvořit první trojrozměrnou mapu radiace v systému planety Jupiter. Kromě charakterizace intenzity vysokoenergetických částic v okolí oběžné dráhy ledového měsíce Europa tato mapa ukazuje, jak je radiační prostředí tvarováno menšími měsíci, které kolem Jupiteru krouží blízko prstenců planety. Celá práce vychází z dat nasbíraných přístrojem ASC (Advanced Stellar Compass), který navrhli a postavili experti z Dánské technické univerzity, a z kamerového systému SRU (Stellar Reference Unit), který byl postaven firmou Leonardo SpA z Florencie. Oba datové soubory se navzájem doplňují a pomáhají vědcům charakterizovat radiační prostředí o různých energiích.

Když sonda Juno provedla 12. května letošního roku svůj již 61. průlet nejnižším bodem eliptické dráhy kolem Jupiteru, zachytila palubní kamera JunoCam na severní polokouli obří plynné planety snímek, který byl později na Zemi lehce upraven, aby lépe vynikly jeho barvy. Fotografie nabízí podrobný pohled na divoký tanec mraků a bouří v oblasti, kterou vědci označují jako folded filamentary region. V těchto oblastech dochází k rozpadu zonálních proudů, které vytvářejí známé pruhované obrazce v oblacích Jupiteru, což vede ke vzniku turbulentních obrazců a oblačných struktur, které se rychle vyvíjejí v průběhu pouhých několika dní.

Snímky z kamery JunoCam, která se nachází na americké sondě Juno podporují teorii, že ledová krusta na severním a jižním pólu Jupiterova měsíce Europa není tam, kde dříve bývala. Dodatečný snímek ledového měsíce ve vysokém rozlišení od palubní kamery SRU (Stellar Reference Unit) odhalil stopy možné činnosti gejzírů a oblast s narušenou ledovou krustou, kde mohla slaná voda relativně nedávno probublat na povrch. Studie založená na snímcích z JunoCam se nedávno objevila v časopise Planetary Science Journal a výsledky založené na snímcích ze SRU zase vyšly v časopise JGR Planets.

Sonda Juno během svého 59. průletu nejnižším bodem své dráhy kolem Jupiteru pořídila 7. března letošního roku několik snímků. Můžeme na nich vidět třeba jasně barevně odlišené pásy a vířící bouře v atmosféře včetně známé Velké červené skvrny. Jenže bližší pohled na některé fotky odhalí i něco dalšího. Ve dvou případech se kameře JunoCam na sondě Juno podařilo vyfotit malý měsíček Amalthea. Tento měsíček s průměrem pouhých 84 kilometrů má nepravidelný tvar, protože nemá dost hmoty, aby jej gravitace zformovala do tvaru koule.

I v dalším týdnu se toho v kosmonautice dělo docela dost. V pravidelném souhrnu těch nejzajímavějších zpráv z kosmonautiky se můžete těšit hned na několik témat. Kosmotýdeník se v hlavním tématu věnuje novinkám ohledně výzkumu vulkanického měsíce Io a planety Jupiter. Zejména morfologie na zmíněném měsíci je ještě exotičtější, než se zdálo. Nové vědecké poznatky byly prezentovány ve Vídni přímo od týmu americké sondy Juno. V dalších tématech si například aktualizujeme stav počtu startů raket Falcon 9 v letošním roce, podíváme se na plány na přetlakové lunární vozidlo, které budou využívat astronauti programu Artemis, anebo nás čeká loučení s vrtulníčkem Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

V počátcích praktické kosmonautiky bylo velmi běžné využívat poznatky a techniku původně vyvinuté pro armádu. Pro náš dnešní díl je důležitá balistická raketa krátkého doletu PGM-11 Redstone vyvíjená v letech 1950 až 1952 a vyráběná v následujících devíti letech. Z ní dále vznikla modernější balistická raketa středního doletu PGM-19 Jupiter, ale také kosmická nosná raketa Juno I a suborbitální rakety Jupiter-A, Jupiter-C, Redstone Sparta a pro program Mercury klíčová raketa Redstone-MRLV. Právě na její vývoj si posvítíme v tomto dílu, kde si také představíme nové problémy, které museli inženýři pracující na programu Mercury řešit.

Vědci zapojení do projektu americké meziplanetární sondy Juno, která krouží kolem Jupiteru, vypočítali, že množství kyslíku, které vzniká na jupiterově Měsíci Europa, je podstatně menší, než naznačovaly předešlé studie. Svůj vědecký článek vydali 4. března v časopise Nature Astronomy. Shrnují v něm své poznatky, které jsou založeny na měřeních uvolňování vodíku z ledového povrchu měsíce. Tato data pořídil palubní přístroj JADE (Jovian Auroral Distributions Experiment). Autoři článku odhadují, že množství vytvořeného kyslíku bude okolo 12 kilogramů za sekundu. Předešlé odhady se přitom pohybovaly v rozpětí od jednotek kilogramů až po více než tunu za sekundu. Vědci věří, že část kyslíku vytvořeného tímto způsobem by mohla proniknout do podpovrchového oceánu, kde by sloužila jako zdroj metabolické energie.

Americká sonda Juno provedla nejbližší průlety kolem Jupiterova měsíce Io, než jakákoliv jiná sonda za posledních více než 20 let. Přístroj JunoCam na této sondě proto mohl přinést jedinečné snímky s vysokým rozlišením. Surová data jsou již volně k dispozici pro každého, kdo by si chtěl vyzkoušet jejich zpracování, zvýraznění různých aspektů, či vědeckou analýzu. Sonda Juno se 30. prosince 2023 prosmýkla jen 1500 kilometrů nad povrchem vulkanicky nejaktivnějšího tělesa ve Sluneční soustavě. A tento týden přišel její druhý superblízký průlet kolem Io. Druhý průlet vedl primárně nad jižní polokoulí Io, zatímco předešlé průlety směřovaly nad polovinu severní. Na fotkách je toho tolik k vidění! Vědci na snímcích odhalili důkazy aktivních výtrysků, vysokých hor s ostrými stíny, ale i lávových jezer, ve kterých jsou vidět i ostrovy.

Právě utíkají poslední hodiny roku 2023, a protože je neděle, vychází na samé výspě končícího roku i pravidelný Kosmotýdeník. V přehledu nejzajímavějších kosmonautických událostí se tentokrát v hlavním tématu budeme věnovat včerejšímu úspěšnému průletu sondy Juno kolem vulkanického měsíce Io. Nevynecháme však ani další dění. Zajímat se budeme například o odklad ambiciózní japonské mise MMX, děsuplný dopad stupně rakety CZ-3B do obydlené oblasti, či si připomeneme poslední letošní let rakety Falcon Heavy. Přeji vám dobré čtení, pěknou neděli a vše dobré a kosmické v novém roce!
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.