sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (NROL-172)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Swift Reboost

Zařízení Link, mise Swift Reboost, určená ke zvýšení klesající oběžné dráhy astrofyzikální družice NASA prošla environmentálními testy před startem, který by měl být zahájen již v červnu.

Energy

Společnost Energy získala kontrakt od amerického letectva na studium přenosu vesmírné solární energie do vojenských zařízení, čímž oživuje koncept studovaný před dvěma desetiletími.

Space42

V roce 2025 pomohly systémy Space42 zachránit více než 660 životů při 25 nouzových událostech, od zemětřesení v Myanmaru, Nepálu a Turecku až po cyklóny v Mosambiku a záplavy v Nigérii. V každém případě rozdíl mezi přijatými daty a poskytnutou pomocí pramenil ze spolupráce mezi propojením, pozorováním a reakcí.

Nayuta Space

Čínský komerční startup Nayuta Space zabývající se vypouštěním raket Nayuta Space dokončil po sobě jdoucí kola financování Pre-A na podporu vývoje svého nekonvenčního konceptu rakety Xuanniao-R.

Eutelsat

Francouzský družicový operátor Eutelsat a indický poskytovatel námořních služeb Station Satcom podepsali víceletou dohodu o rozšíření služeb OneWeb LEO, které vlastní Eutelsat, pro flotilu Satcomu.

Autonomní plavidla

Rostoucí tlak na zabezpečení strategických vod vede k poptávce po důslednějším monitorování podmořské aktivity, což vytváří příležitosti pro autonomní plavidla připojená k družicím, která mohou sledovat oblasti mimo dosah vesmírných senzorů.

Eycore

Polská kosmická společnost Eycore vypustila družici Eycore-1. Družici je určena pro pozorování Země s technologií radaru se syntetickou aperturou (SAR) od této společnosti. Start rakety Falcon 9 z vesmírné základny Vandenberg.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: jaxa

Známe posádku mise Crew-10

Čtyři astronauti ze tří států se již připravují na dlouhodobý pobyt na Mezinárodní kosmické stanici, kam mají vyrazit v rámci mise Crew-10. Spojené státy bude reprezentovat dvojice žen – velitelka mise Anne McClain a pilotka Crew Dragonu Nichole Ayers. Japonsko bude zastupovat Takuja Óniši a Rusko do mise nominovalo Kirilla Peskova. Jejich společný start v kosmické lodi od SpaceX neproběhne dříve než v únoru 2025. Půjde celkově o desátou misi firmy SpaceX určenou k běžné výměně posádek v rámci programu CCP (Commercial Crew Program). Během pobytu na ISS bude tato mezinárodní posádka provádět vědecký výzkum a technologické experimenty, které pomohou (kromě jiného) se lépe připravit na budoucí mise, ale budou mít i pozitivní přínosy pro lidi na Zemi.

LRO_nahled zdroj:nasa.gov

LRO si přes lander SLIM odrazila laserový puls

Americká lunární sonda LRO (Lunar Reconnaissance Orbiter) dokázala hned dvakrát vypálit laserový puls k japonskému landeru SLIM (Smart Lander for Investigating Moon) na povrchu Měsíce. Oba laserové pulsy zasáhly koutový odražeč o velikosti sušenky a k LRO se tak signál mohl vrátit. 24. května sonda LRO při dvou po sobě následujících obězích prolétávala cca 71 kilometrů nad landerem SLIM. Této příležitosti využila k tomu, aby zkusila s pomocí svého laserového výškoměru zasáhnout lander SLIM. O něco podobného se sonda LRO pokusila již osmkrát, ale teprve až nyní se laserový puls odrazil od koutového odražeče na japonském landeru.

Dušan Majer – Kosmonautické aktuality II/2024 (09.07.2024) online přednáška v 18:00

Nastal čas prázdnin a také dalšího shrnutí dění v oblasti kosmonautiky za měsíce duben, květen a červen. Jako již tradičně tyto události přednese šéfredaktor serveru kosmonautix Dušan Majer. Hned na počátku dubna jsme se dočkali jednoho loučení, při misi NROL-70 jsme naposledy mohli pozorovat start nosiče z rodiny raket Delta. Tyto rakety tu s námi byly předlouhých 64 let. O několik dní později jsme po tříleté odmlce mohli také sledovat start ruské rakety Angara A5. Tento měsíc sebou také přinesl prezentaci šéfa SpaceX, Elona Muska, který nám přednesl plány SpaceX nejen na využití a budoucnost raket Starship. Tímto se pomalu posouváme do měsíce května, kdy jsme mohli sledovat start čínské měsíční sondy Chang’e 6, která měla za úkol přinést vzorky měsíční půdy z odvrácené strany. Také jsme mohli sledovat několikeré odklady pilotované lodi firmy Boeing, Starliner, která se od počátku května chystala ke svému prvnímu startu. Snad moc nepředběhnu budoucnost, když již teď prozradím, že úspěšného startu jsme se dočkali až v červnu. Poslední událostí měsíce května, která

Jak EarthCARE sleduje energetickou bilanci Země?

Družice EarthCARE sice zatím není v plném provozu, ale už nyní nám poskytuje kvalitní náznaky, na co se můžeme těšit, až bude její fáze vstupu do provozu ukončena. Na Zemi dorazily třeba první snímky z širokopásmového radiometru. Tyto prvotní snímky nabízejí lákavý pohled na složitost energetické rovnováhy naší planety – křehké rovnováhy, která řídí naše klima. Zemská energetická bilance je rozdílem mezi množstvím energie, které naše planeta přijme od Slunce ve formě jeho záření a termálním vyzařováním, které Země uvolňuje do svého okolí. Tato rovnováha je ovlivňována mnoha faktory včetně oblačnosti, aerosolů a skleníkových plynů a je důležitá pro udržení relativně stabilních teplot.

Problém s pohonným systémem BepiColombo

Evropsko-japonskou misi BepiColombo potkal problém, který jí znemožnil využívat pohonný systém na plný tah. Sestava je tvořena třemi hlavními samostatnými částmi. Kromě vlastních vědeckých sond MMO (též Mio) a MPO je zde pohonný modul MTM (Mercury Transfer Module). Jednotlivé části se od sebe oddělí až poté, co celá sestava vstoupí na dráhu kolem Merkuru. Fotovoltaické panely a iontové motory na MTM slouží k vytváření tahu, který mise potřebuje během své komplikované cesty ze Země k Merkuru. Ovšem 26. dubna, kdy měla sestava naplánovaný začátek velkého manévru, nebyl modul MTM schopen dodat iontovým motorům dostatek elektrické energie.

Když výsledky experimentu BICEP2 nepotvrdily ani sonda Planck, ani rádiová observatoř ALMA (na obrázku), znamenalo to konec všech nadějí pro pozorování reliktních gravitačních vln v roce 2014.

Radioastronomie a kosmický výzkum

Lidé od nepaměti studovali vesmír a objekty v něm obsažené pomocí viditelného světla. V průběhu 19. století se však zjistilo, že viditelné světlo je jen jednou ze součástí elektromagnetického spektra. Jednotlivé dnes známe složky byly objeveny do počátku 20. století. Rádiové záření fyzikové objevili koncem 19. století a jen velmi krátce na to se objevily názory, že by mohly tento typ záření generovat i astronomické objekty. Pravý původ radioastronomie však musíme hledat až ve 30. letech. Od té doby se tento obor stal základním nástrojem astronomů. Proto je myslím zcela na místě dnes pohovořit o radioastronomii poněkud podrobněji. A pokud si myslíte, že tento obor jako jediný nemá zastoupení v kosmickém výzkumu, v tomto textu si ukážeme, že to není tak docela pravda.

Gateway (duben 2024)

Fotografie obytného modulu HALO pro kosmickou stanici Gateway z 28. března ukazuje, že v místech obou bočních dokovacích uzlů jsou již navařené prstence. Oproti fotografii z minulého dílu jsou viditelné i počáteční instalační práce v interiéru modulu. Aktuální plán NASA předpokládá vynesení modulu HALO společně s energetickým a pohonným modulem PPE ve fiskálním roce 2026. V žádosti o rozpočet na fiskální rok 2025 NASA představila náklady na dosažení počáteční schopnosti Gateway s těmito dvěma moduly. Náklady pokrývající aktuální plán činí 432 milionů USD pro fiskální rok 2025 a 181 milionů USD pro fiskální rok 2026. Současně NASA zveřejnila vypočtené datum startovní připravenosti v úrovni pravděpodobnosti 70 %, kterým je prosinec 2027. Toto datum zahrnuje rizika a budoucí potenciální problémy. NASA ho přijme jako závazek a využije ho při posuzování výkonnosti programu. Není však cílovým datem startu. Aktuální plán je agresivnější a mnohem méně spolehlivý než odhad vypočtený s použitím statistických metod.

Delta Iv Heavy

Kosmotýdeník 604 (8.4. – 14.4.)

Neděle již tradičně patří ohlédnutí za uplynulými sedmi dny a tím, co se v rámci nich stalo na poli kosmonautiky. Kosmotýdeník se tentokrát v hlavním tématu zaměřil na začátek testování sestavy lodi Orion pro misi Artemis II. Ta byla umístěna do vertikální vakuové komory přímo na kosmodromu. To bylo umožněno dokončenou rekonstrukcí a modernizací této komory, která sloužila hlavně v dobách programu Apollo. V dalších tématech vás vezmeme za rekordním prvním stupněm Falconu 9, který pokořil hranici dvaceti úspěšných startů a přistání. Nevynecháme samozřejmě ani starty raket Delta IV Heavy a Angara A5. Zatímco pro první to byla derniéra, pro druhou premiéra na nové rampě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.