Štítek ‘JAXA’

Vesmírné výzvy – únor 2023

VV_2023_02

Začátek únorových Vesmírných výzev budeme věnovat úniku chladicího média z Progressu MS-21. Poté se podíváme na start lodi Sojuz MS-23. Pokocháme se statickým zážehem 31 motorů Raptor. Dále nás čeká reportáž z americko-japonského výstupu do volného prostoru. Po kosmonautice v kostce můžeme porovnat jak vypadá oproti němu čínský výstup do volného prostoru. Následovat bude začátek mise zásobovací lodi Progress MS-22. Na závěr shlédneme starty družic Amazonas Nexus, Inmarsat-6 F2 a také čtyř misí Starlink. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes netradičně ve 20:30.

ŽIVĚ A ČESKY: Premiéra nové japonské rakety H3

Společnost Mitsubishi Heavy Industries a Japonská kosmická agentura JAXA společně připravily novou raketu H3, která postupně nahradí rakety H-II – ty mají dolétat v roce 2024. Nová verze H3 má oproti „dvojkám“ především levnější raketové motory, ale disponuje i několika dalšími vylepšeními. Ve výsledku je výroba nového nosiče rychlejší, méně riskantní a cenově efektivnější. Výhodou je také modulárnost rakety H3, která je schopna díky dvěma různým počtům motorů na prvním stupni, třem různým počtům pomocných motorů na tuhé pohonné látky a třem velikostem aerodynamického krytu nabídnout řešení na míru každé mise. Pokud se nic nepokazí, mohla by si nová raketa svou premiéru odbýt už v noci na zítřek, v pátek ve 2:37 SEČ. Rádi Vás přivítáme u našeho živě a česky komentovaného přenosu.

ŽIVĚ: Americko-japonský výstup z ISS

Američanka Nicole Mann ve skafandru s červenými pruhy dnes vystoupí do volného kosmického prostoru se svým japonským kolegou – Kojči Wakata oblékne čistě bílý skafandr bez pruhů. Oba členové 68. dlouhodobé expedice by měli svůj výstup zahájit ve 14:15 SEČ a očekává se, že jejich vycházka potrvá přibližně sedm hodin. Po opuštění přechodové komory modulu Quest se dvojice pustí do dokončení konstrukce držáku pro fotovoltaický panel iROSA na energetickém okruhu 1A. Dvojice má dokončit instalaci držáku, která začala už při předešlém výstupu 20. ledna a poté na ně budou čekat další úkoly. Na sekci příhradové konstrukce P6 přemístí a usadí třeba pohyblivou platformu pro připnutí nohou, kde bude potřeba pro další činnosti. Pokud čas dovolí, dokončí také natažení kabelů pro energetický okruh 1B.

Kosmotýdeník 541 (22.1. – 29.1)

Umělecká představa planetky Chariklo

Další týden utekl jako voda a pro vás je připraveno nejnovější vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí z kosmonautiky za uplynulý týden. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na zajímavé pozorování, které prováděl dalekohled Jamese Webba a bylo při něm sledováno zajímavé malé těleso s dvojicí prstenců – ve Sluneční soustavě poměrně nevídaný objekt. Podíváme se také na první letošní japonský start, či další let vrtulníčku Ingenuity. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jak se otevíralo pouzdro sondy Hayabusa-2

Japonská sonda Hayabusa-2 dopravila koncem roku 2020 na Zemi vzorky, které odebrala z planetky Ryugu. K otevření pouzdra došlo až v čisté laboratoři, kde mohla začít vědecká analýza dovezeného materiálu – toho nakonec bylo v pouzdře 5,4 gramu, pokud započítáme i hmotnost plynu, který se ze vzorku uvolnil. Dva roky uplynuly a vědci již z naměřených údajů vytváří první studie. Teprve až nyní však agentura JAXA zveřejnila na YouTube sérii časosběrných videí, která (často z různých úhlů) zachycují proces manipulace s pouzdrem a jeho otevření. Sice s výrazným zpožděním, ale i tak máme možnost nahlédnout pracovníkům pod ruce. Je také vidět, že otevření pouzdra není jednoduché a souvisí s ním celá řada dílčích kroků.

ŽIVĚ: První výstup do volného prostoru v roce 2023

Na 14:15 SEČ je naplánován začátek sedmihodinového výstupu do volného kosmického prostoru (EVA-84) z paluby Mezinárodní kosmické stanice ISS. Skafandr EMU bez rozlišovacích pruhů oblékne astronautka NASA Nicole Mann, EMU s červenými pruhy pak astronaut JAXA Kóiči Wakata. I když je Kóiči Wakata na své páté kosmické výpravě, je to pro něj první příležitost k výstupu do volného kosmického prostoru. Na dvojici dnes čeká téměř stovka dílčích úkolů. Na pravobočním nosníku ITS-S3/4 dokončí rozdělanou přípravu na instalaci panelů iROSA na křídlo 1A. Stejnou přípravu pro montáž iROSA pak provedou také na příhradovém nosníku ITS-S6. Nové panely fotovoltaických článků budou taktéž později (nejdříve na konci června 2023) instalovány na křídlo 1B.

Po 30 letech skončila mise Geotail

Americko-japonská mise Geotail skončila po 30 letech strávených na oběžné dráze. Dlouhověkou družici z provozu definitivně vyřadila závada zbývajícího datového úložiště. Mise Geotail byla na oběžnou dráhu Země dopravena 24. července 1992 raketou Delta II 6925, která startovala z rampy LC-17A na floridském Mysu Canaveral. Sonda poté začala plnit své úkoly a postupně nasbírala obří balík dat o struktuře a dynamice magnetosféry – neviditelné magnetické bubliny, která chrání naši planetu. Celá věc je úctyhodná i z toho důvodu, že mise Geotail byla původně plánována jako čtyřletá! Jelikož si však vedla velmi dobře a stále dokázala posílat vědecky cenná data, dočkala se několika prodloužení služby. Právě její měření se podílela na tisícovkách vědeckých publikací.

O krok blíže k jedinečné kometární misi

Evropská kosmická agentura ESA a firma OHB podepsaly kontrakt, který zajišťuje pokrok jak ve fázi návrhu, tak i následné stavby ambiciózní evropské mise Comet Interceptor, jejíž start je zatím plánován na rok 2029. Půjde o misi značně nezvyklou – už jen tím, že její cíl zatím ještě nebyl vůbec objeven! Celá myšlenka vychází ze základního předpokladu – pokud bychom objevili objekt, který se řítí do vnitřních oblastí Sluneční soustavy a chtěli k němu poslat sondu, měli bychom na její stavbu jen velmi omezený čas. Namísto toho se Comet Interceptor připraví dopředu a na svou příležitost si počká ve vzdálenosti 1,5 milionu kilometrů od Země v libračním bodě L2 soustavy Slunce – Země (bude se tedy nacházet od Země směrem dále od Slunce). Tady bude vyčkávat na okamžik, kdy astronomové objeví vhodnou kometu (nebo dokonce mezihvězdný objekt), která se poprvé dostane do vnitřních oblastí Sluneční soustavy.

Raketa Epsilon poprvé selhala

Dnes ve 2:50 našeho času odstartovala z japonského kosmodromu Kagošima (hlavně v anglických textech se můžete setkat i s názvem Učinoura) malá japonská raketa Epsilon na svou celkově šestou misi. Na palubě nesla celkem osm družic o celkové hmotnosti 110 kilogramů, jejichž vizualizace můžeme vidět na náhledovém obrázku tohoto článku. Malé družice AMATERU-I (QPS-SAR-3) a AMATERU-II (QPS-SAR-4) měly sloužit k pozorování Země. Malá družice RAISE-3 zase měla testovat nové technologie. Stejný úkol měly mít i CubeSaty FSI-SAT, KOSEN-2, MAGNARO, MITSUBA a WASEDA-SAT-ZERO. Ani jedna z těchto družic se však nakonec na oběžnou dráhu nedostala. Raketa totiž během práce třetího stupně selhala.

TOP5: Chystané bezpilotní lunární landery

Pokud má být chystaná vlna průzkumu Měsíce co nejpřínosnější, bude potřeba dopravit na povrch Měsíce co možná nejvíce vědeckých přístrojů či technologických demonstrátorů. S jejich pomocí získají vědci a inženýři cenné informace, které pomohou lépe porozumět Měsíci, ale také lépe připravit pilotované výpravy. Lidem, kteří se na povrch vydají, se zase budou hodit zásoby a spousta věcí, které jsou k fungování na Měsíci nezbytné. Vědecké přístroje, technologické demonstrátory i zásoby s sebou jistě mohou astronauti vzít i do pilotovaných lunárních landerů, ale o těch se mluví dost. My se proto dnes podíváme na pět bezpilotních lunárních landerů, které jsou v různém stádiu vývoje, si posvítíme v letošním posledním díle seriálu TOP5.