ExoMars
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
V prohlášení z 26. března NASA uvedla, že modul Pressurized Cargo Module pro Cygnus, který měl letět s misí NG-22 k ISS, je poškozený a nebude použit pro tuto misi, která měla odstartovat v červnu.
Velitelství Space Systems oznámilo 27. března, že Rocket Lab a Stoke Space se připojí k Blue Origin, SpaceX a United Launch Alliance (ULA) v programu National Security Space Launch (NSSL) Phase 3 Lane 1.
Bílý dům předložil Senátu 24. března nominaci Grega Autryho na pozici finančního ředitele agentury NASA. Autry byl nominován na pozici CFO NASA v červenci 2020, několik měsíců po odchodu Jeffa DeWita. Senát jeho nominaci tehdy neschválil.
Společnost Gravitics oznámila 26. března, že obdržela navýšení strategického financování, neboli STRATFI, ocenění od SpaceWERX, komerční složky Space Force, v hodnotě až 60 milionů dolarů.
Velitelství vesmírných systémů Space Forces oznámilo 26. března, že dokončilo dlouho očekávanou certifikaci rakety Vulcan po analýze dat ze dvou certifikačních startů rakety v lednu a říjnu 2024.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Vážení čtenáři, dovolte, abych Vás jménem celé naší redakce co možná nejsrdečněji přivítal v novém roce 2025. Všichni jsme samozřejmě zvědaví, co nám nový rok přinese – z pohledu kosmonautiky jsme ty nejočekávanější události shrnuli ve dvou článcích. První se věnoval kosmonautice nepilotované, druhý pak té pilotované. Nový rok je ale také dobrým místem k ohlédnutí se zpět. Přinášíme Vám proto článek, který se pokusí zrekapitulovat hlavní události v bezpilotní kosmonautice v roce 2024. Zítra pak celou sérii čtyř článků z přelomu roku zakončíme rekapitulací pilotované kosmonautiky v roce 2024.
Další týden je za námi a kosmonautické události se tentokrát děly hojně i v České republice díky konání Czech Space Weeku. My jsme však připravili pravidelný přehled toho nejzajímavějšího, co přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech a v hlavním tématu jsme se tentokrát zcela výjimečně vypravili do Austrálie. Společnost Gilmour Space Technologies totiž konečně získala povolení od australské vlády k prvnímu pokusu o orbitální let z Austrálie po padesáti letech. V dalších tématech nás čeká třeba vzácný vhled do přípravy ruských misí na Měsíc a k Venuši, anebo další parádní sestřih letu Super Heavy Starship. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli. První australská orbitální raketa se chystá ke startu V blízkých měsících bychom měli být svědky prvního startu nové komerční společnosti, která bude vysílat své nosiče z Austrálie! V úterý totiž společnost Gilmour Space Technologies oznámila, že obdržela od Australské kosmické agentury a ministra průmyslu a vědy povolení ke startu své třístupňové rakety Eris. Raketa bude startovat z kosmodromu Bowen v severním Queenslandu na severovýchodě země. Součástí povolení je požadavek, aby společnost oznámila start 30 dní před plánovaným datem
Když japonský lunární lander SLIM dosedl 19. ledna na povrch Měsíce, měl zde fungovat jen pár dní, než přijde lunární noc. Kvůli přistání v neplánované orientaci navíc musel být několik dní po přistání vypnutý. Nakonec však splnil většinu svých úkolů a když přišla lunární noc, měl to být konec jeho mise. Na přečkání měsíční noci totiž SLIM nebyl stavěný. Pozemní středisko si však stále uchovávalo naději, že by se malý lander mohl ještě ozvat. Včera proto byl k Měsíci vyslán ověřovací signál a k radosti všech v řídícím středisku SLIM odpověděl zpátky! Znamená to tedy, že dokázal přečkat lunární noc.
Ještě do nedávná se měkké přistání na povrchu Měsíce povedlo pouze čtyřem zemím – Rusku (Sovětský svaz), Spojeným státům, Číně a Indii. V pátek do tohoto prestižního klubu přibylo Japonsko a to díky sondě SLIM. Pokud tedy můžeme výsledek považovat za měkké přistání, protože se to nepovedlo tak, jak bylo v plánu. Landru se přezdívá měsíční sniper kvůli pokročilému systému navigace, který měl zaručit, že bude schopen přistát do vybrané oblasti s přesností 100 m. Může se to zdát hodně, ale oproti minulým misím by to bylo velké zlepšení, protože přistávací oblasti byly vždy kilometry velké. Nejasný přídomek je použit záměrně, protože stále nevíme zda se přesné dosednutí skutečně povedlo a otázek je víc. Víme s jistotou, že SLIM se na povrch Měsíce dostal, ale ne tak, jak by si asi mnozí přáli. Opět nám to připomíná, že přistát na Luně je velice náročný úkol a jak by náš šéfredaktor podotkl: „Jde skutečně o vyšší dívčí“.
Nespavci se budou dnes v noci moci podívat na start japonské rakety H-3, která bude na oběžnou dráhu vynášet družici ALOS-3. Jak vyplývá ze samotného názvu, jedná se již o třetí družici z řady ALOS. Ty slouží k pozorování Země. Bude sloužit k regionálnímu pozorování, kartografii, monitorování katastrof atd. ALOS-3 nabídne oproti předchůdcům vyšší rozlišení pořízených snímků, které je 0,8 metru a větší výkon. Raketa H-3 je japonská raketa s výškou 57 metrů, průměrem 5,27 metrů a hmotností 422 tun. Na obou stupních jako palivo využívá kapalný vodík a jako okysličovadlo kapalný kyslík.
Na dnešní přednášku jsem narazil v podstatě náhodou. Tak nějak jsem pátral, kolik mi zbývá přednášek do okamžiku, kdy budu muset otevřeně prohlásit, že už nám žádná nezbyla a na tomto serveru budete do budoucna vídat jen přednášky budoucí. I téma přednášky je poněkud neobvyklé, protože většina stávajících přednášek, které jsme zde publikovali se zabývala kosmickými programy SSSR/Ruska či USA. Ale i ostatní země mají své kosmické agentury. Kosmická agentura JAXA je jednou z pěti, které mají svůj velký podíl na Mezinárodní vesmírné stanici ISS. Věděli jste však, že tato agentura vznikla až v roce 2003? Předtím v této zemi na dálném východě fungovaly hnedle tři nezávislé agentury, které obhospodařovaly japonské kosmické aktivity. Japonsko bylo též čtvrtou zemí světa, která dokázala vlastními silami dopravit na oběžnou dráhu družici, v této prestižní tabulce bylo předstiženo pouze SSSR, USA a Francií. Přednáška o Japonském kosmickém programu zazněla v rámci Animefestu, což je každoroční setkání fanoušků japonského anime a animovaného filmu. Přednášejícím je Petr Pauš, který v Japonsku studoval.
JAXA oznámila, že do roku 2040 plánuje postavit variabilní a hlavně opětovně použitelný nosič. Určený i pro lety s posádkou! 6. března 23:35
Posledně jsme se podívali na začátek vývoje kosmických raket v Zemi vycházejícího slunce. Vývoj výškových raket Kappa a Lambda směřoval nejen k dosahování stále větších výšek, ale ultimátním cílem bylo dosažení oběžné dráhy. Tento úkol dostala raketa Lambda 4S, která nakonec po sérii havárií přece jen uspěla a na oběžnou dráhu dopravila družici Ohsumi.
Japonské snahy o konstrukci nosných raket začaly suborbitálními (též výškovými) raketami Kappa. Na ně následně navázaly pokročilejší rakety Lambda, které už byly schopné dosáhnout mnohem větší výšky. Vědcům se tak otevřela možnost zkoumat kosmický prostor, inženýři zase ocenili možnost vyzkoušet si technologie pro další krok vpřed – pro rakety určené k dosažení oběžné dráhy.
Tak jako v posledních letech Vám i letos přinášíme na samotném začátku roku výhled na dalších 12 měsíců z pohledu kosmonautiky. Jak sami uvidíte, máme se skutečně na co těšit a o zajímavé momenty jistě nebude nouze. Stejně jako vždy se sluší i tentokrát připomenout, že zde bude řeč pouze o událostech, které jsou plánovány v době, kdy článek vychází. V dalších měsících se mohou objevit i další významné momenty, o kterých zatím nevíme – některé nás potěší, jiné zklamou. Některé projekty, o kterých tu budeme psát, možná sklouznou do roku 2022, ale to v tuto chvíli nikdo neví.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
