Apex 1.0
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
V prohlášení z 9. května společnost ispace US, americká dceřiná společnost japonské společnosti ispace, uvedla, že pro svůj lunární modul Apex 1.0 použije nový motor s názvem VoidRunner. Změna znamená posun startu z roku 2026 na rok 2027.
Společnost Rocket Lab uvádí, že plánovaná akvizice německého dodavatele optické komunikace, společnosti Mynaric, je klíčová pro další plány při účasti v nabídkách na družicové konstelace a případný vývoj vlastních družic.
Čína dňa 11.5.2025 o 15:27 hod. SELČ úspešne vypustila tri vojenské družice Yaogan 40-2 pomocou rakety CZ-6A z kozmodrómu TSLC.
Družice Kosmos 482, přistávací modul sondy Veněra (sesterské s osmičkou), která měla zaniknout 10. května v dopoledních hodinách našeho času nás už nezasáhne. Její přelet nad střední Evropou proběhl 10. 5. ráno kolem 6:36 SELČ a dráha dalších přeletů vede již mimo naše území. Protože poslední viditelný přelet připadl na 9:38 SELČ nízko nad jihem, nemůžeme již pozorovat ani případný zánik.
Společnost Sierra Space 8. května oznámila, že dokončila pozemní demonstraci prototypu navigační družice pro iniciativu Odolného globálního pozičního systému (R-GPS) amerických vesmírných sil.
Čína zveřejnila komplexní předpisy pro družicové služby přímého vysílání. Sedm ministerstev vydalo 30. dubna oznámení s názvem Předpisy pro správu koncových zařízení přímo připojených k družicovým službám, které stanoví právní a technický základ pro družicovou konektivitu v souladu s národními cíli.
Německý dodavatel obranných technologií Rheinmetall plánuje zahájit příští rok stavbu družic se syntetickou aperturou pro radarové systémy ve spolupráci s finským provozovatelem konstelací SAR Iceye.
Raketa Neutron nové generace od společnosti Rocket Lab byla vybrána pro experimentální misi amerického letectva k otestování schopností rychlé globální přepravy nákladu.
Společnost ClearSpace dokončila druhou fázi mise Britské kosmické agentury s názvem Active Debris Removal (ADR), v rámci které testovala a zdokonalovala technologii pro odstraňování družic z nízké oběžné dráhy Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmická loď Sojuz MS-26 dopravila vloni v září na Mezinárodní kosmickou stanici ruské kosmonauty Alexeje Ovčinina a Ivana Vagnera, se kterými cestoval i Američan Donald Pettit od NASA. Celá trojice strávila na ISS zhruba 220 dní a nyní je již čas se vrátit. Ve 23:57 našeho času by se tak měl Sojuz MS-26 odpojit od staničního modulu Rassvet. Na ISS tak skončí 72. dlouhodobá expedice, jejíž závěrečné fázi velel právě Ovčinin. Ve stejném okamžiku začne 73. dlouhodobá expedice, jejímž velitelem je Takuja Óniši z Japonska. V dnešním článku najdete hned tři přímé přenosy, které na sebe logicky a plynule navazují. V tom prvním, který má začít už ve 20:00, budete svědky loučení posádek a uzavření průlezu mezi Sojuzem a stanicí. Druhý přenos, který začne ve 23:30 bude věnován odpojení Sojuzu od stanice a třetí přenos (začátek ve 2:00) se zaměří na návrat lodi do atmosféry a přistání v kazašské stepi.
Dnes v 16:10 SEČ by měl na Mezinárodní kosmické stanici začít ruský výstup VKD-63 z přechodové komory modulu Poisk. „Alexej Ovčinin obleče skafandr Orlan MKS č. 5 s červenými rozlišovacími pruhy a Ivan Vagner Orlan MKS č. 4 s modrými rozlišovacími pruhy,“ uvedl Michal Václavík z České kosmické kanceláře a dodal: „Hlavním úkolem dvojice bude instalace spektrometru SPIN-CH1-MVN a bloku jeho obslužné elektroniky vně modulu MLM-U Nauka. V průběhu výstupu plánovaném na 6 hodin a 43 minut budou také práce na modulech Zvezda a Poisk.“
K Mezinárodní kosmické stanici dnes zamíří nová trojice mužů. V kosmické lodi Sojuz MS-26 se na půlroční pobyt na orbitálním komplexu vydají Rusové Alexej Ovčinin a Ivan Vagner, se kterými poletí také Američan Donald Pettit. Ve všech případech jde o zkušené astronauty. Ovčinina čeká třetí kosmická mise, Vagnera druhá a u Pettita půjde dokonce o čtvrtý kosmický let. Právě Američan se stane nejstarším obyvatelem stanice ISS na dlouhodobé misi – je mu 69 let. Start rakety Sojuz-2.1a z kosmodromu Bajkonur je naplánován na 18:23 našeho času a protože Sojuz MS-26 poletí po superrychlé dráze, měl by se s ISS spojit ještě dnes okolo 21:33 SELČ. Start i připojení Vám nabídneme v našich živě a česky komentovaných přenosech.
Poté, co jsme si předevčírem představili nejočekávanější události roku 2024 v nepilotované kosmonautice, přichází čas na článek, který se zaměří na nejočekávanější momenty kosmonautiky pilotované. A i když nákladní kosmické lodě ve svých útrobách nevozí žádné astronauty, bude tato kategorie zařazena do tohoto článku. Nákladní lodě totiž vozí zásoby na kosmické stanice, kde je využívají právě kosmonauti. Kromě dění na ISS lehce nevynecháme ani témata, která se týkají komerčních letů na oběžnou dráhu. Zapomínat nesmíme ani na Indii, která sice v roce 2024 ještě člověka na oběžnou dráhu nedostane, ale připravuje letové testy, které do tohoto výpisu zcela jednoznačně patří.
Krátce po půlnoci dojde k odletu kosmické lodi Sojuz MS-16 od Mezinárodní kosmické stanice ISS. Ta k ní přiletěla 6. dubna a připojila se k modulu Poisk. U stanice tak zůstala zadokovaná déle než 190 dní. Dnes mezi 22:10 a 22:30 SELČ nastoupí posádka ve složení Anatolij Alexejevič Ivanišin, Ivan Viktorovič Vagner a Christopher John Cassidy do kosmické lodi a dojde k uzavření průlezu s modulem Poisk. Odletem Sojuzu MS-16 také formálně končí dlouhodobá Expedice 63 a začíná Expedice 64, která by měla trvat do 9. dubna 2021.
Už na konci srpna jsme Vás informovali o tom, že astronauti na ISS společně s pozemními týmy hledají zdroj úniku vzduchu, který je o něco větší než obvykle. Za tu dobu jsme se již dočkali posunu. Posádka během víkendu opět pátrala po místě, odkud do okolního prostoru uniká atmosféra. Přesnou pozici sice ještě nenašli, nicméně na základě provedených měření se zdá, že se netěsnost nachází v zadní části ruského modulu Zvezda v blízkosti zadního dokovacího portu, ke kterému je připojena zásobovací loď Progress.
Vědecká činnost na ISS je nikdy nekončící proces. Členové 63. expedice se 15. září věnovali celé řadě úkolů, které se týkají právě výzkumu – od servisování vědeckých přístrojů, přes aktualizace softwaru, který řídí pokročilý výzkum až po zkoušky zdravotní formy nebo obecnou údržbu laboratoří. Ještě než si jednotlivé body popíšeme podrobněji, musím jako obvykle upozornit, že články v této sérii nemají za úkol přinést kompletní přehled všech vědeckých experimentů, které na ISS probíhají. Jde spíše o výběr zajímavých momentů.
Inženýři už minulé září zjistili, že se někde na ISS nachází malá netěsnost, kvůli které stanice ztrácí malé množství vzduchu. Vzhledem k době, která uplynula od objevení je jasné, že stav nepředstavuje žádné riziko pro tříčlennou posádku. Během víkendu se ale astronauti zavřou v ruské sekci, kterou hermeticky oddělí od západního segmentu. Nejde o bezpečnostní opatření, ale o prostředek, jak přesněji zaměřit místo úniku. „Všechny staniční průlezy budou o víkendu uzavřeny, takže řídící středisko bude moci přesně sledovat tlak v jednotlivých modulech,“ uvedla NASA na svém blogu, kde dále stojí: „Zkouška nepředstavuje pro posádku žádné riziko. Test by měl odhalit, který modul zažívá nadprůměrný pokles tlaku. Američtí a ruští specialisté pak výsledky svých zhodnocení předloží nejpozději do konce příštího týdne.“
Na Mezinárodní kosmické stanici momentálně pobývá tříčlenná posádka ve složení Chris Cassidy, Anatolij Ivanišin a Ivan Vagner. Snížený počet astronautů na palubě ale neznamená, že by posádka neměla čas na vědu. Jak sami uvidíte, věnují se celé řadě experimentů z různých vědeckých oborů. Dnes si popíšeme činnosti, které astronauti prováděli v průběhu pondělka 10. srpna. Jako obvykle u článků v tomto seriálu platí, že se nejedná o kompletní výčet všech obsluhovaných experimentů – těch je mnohem více. Opět se jedná spíše o představení nejzajímavějších kousků.
Vědecký výzkum na Mezinárodní kosmické stanici nezadržitelně pádí vpřed a je tedy čas si představit, na čem astronauti pracovali v pondělí 6. července. Jako obvykle nepůjde o soupis všech činností, pouze o výběr nejzajímavějších momentů. Jako již tradičně si ukážeme nejen samotnou vědeckou činnost astronautů, ale i všechny dalších aktivity, které jsou potřeba k udržování ISS v chodu. V současné době totiž má posádka na starost přípravu na odlet kosmické lodi Progress.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
