Štítek ‘ISS’

Vesmírné výzvy – květen 2017

Peggy Whitson EVA zdroj:nasa.gov

Květen přál výstupům astronautů do volného prostoru. Na ISS si vyzkoušeli plánovaný s kulatou číslovkou i jeden mimořádný servisní výstup. Podíváme se také na starty raket. Z Nového Zélandu vzlétla premiérově k nebesům raketa Electron, vyznačující se novátorskými přístupy a využíváním moderních technologií. Falcon 9 od SpaceX nám tentokrát neukázal, co nese pod ochraným krytem, zato se při přistávání předvedl z dosud nevídaných perspektiv. Po rekordně dlouhé misi se vrátil z vesmíru armádní miniraketoplán X-37B. Závěr bude patřit sondě Juno, jež pořídila úchvatné záběry krále planet, Jupitera a přinesla velmi zajímavé poznatky ohledně jeho fyzikálních vlastností.

ŽIVĚ: Dva muži v Sojuzu se vrací domů

Dnes skončí mise kosmické lodi Sojuz MS-03, která se mnoha lidem zapsala do paměti – Oleg Novickij a Thomas Pesquet startovali před půl rokem i s Peggy Whitson, ta však na stanici ještě pár měsíců zůstane, takže Rus a Francouz poletí po 197 dnech ve vesmíru a více než 3 000 obletech Země domů sami. Sojuz by se měl od stanice oddělit ve 12:50 našeho času, v 15:15 se zapálí motor lodi, který sníží rychlost oběhu a navede Sojuz do atmosféry. K přistání v kazašské stepi by mělo dojít v 16:10 našeho času, kdy bude v místě dosednutí osm hodin večer, což je poměrně výjimečné. Sojuzy totiž většinou přistávají ráno – navíc půjde o první dvoučlenné přistání Sojuzu od roku 2010 (tehdy šlo o Sojuz TMA-16).

ŽIVĚ A ČESKY: První opakované použití Dragonu

Jak jsme psali již před pár dny, mise CRS-11 v podání SpaceX bude mimořádně zajímavá tím, že při ní bude poprvé v historii použit již jednou letěná loď Dragon. Tedy abychom byli přesní, opakovaně použita bude „jen“ hlavní část lodi – přetlaková komora, ale i tak jde o velkou událost. Soukromá firma by navíc chtěla s prvním stupněm přistát na pevnině, jedná se o jubilejní stý start z rampy 39-A a aby toho nebylo málo, tak Dragon nese velmi slušnou porci vědeckých přístrojů. Když si to všechno sečteme, čeká nás velmi zajímavý start, který Vám chceme přinést v přímém přenosu s českým komentářem.

Znovupoužitelnost dosáhla i na Dragony

Zásobovací mise k ISS – mnoho lidí si může položit otázku: „Může být snad něco rutinnější? Vždyť tam létají každou chvíli!“ Takový názor se dá s určitou snahou pochopit, můžeme říct, že každý let je něčím zajímavý, ale i přesto je ten, který nás čeká už zítra, mnohem zajímavější, než ostatní lety k ISS. Na to, že SpaceX recykluje první stupně svých raket jsme si již zvykli – ostatně přistání na pevnině má ozdobit i aktuální start – ale hlavně se tentokrát opakovaně použije samotná kosmická loď Dragon. A to tu ještě nebylo! Opakované použití Dragonu je bezesporu velká událost, která se tak právem odrazila i v logu mise, kterému dominuje známý symbol tří šipek, které tvoří uzavřený okruh.

Horizonty Alexandra Gersta

Velká část našich čtenářů si jistě vzpomíná na expedice 40 a 41 v roce 2014, v rámci kterých na ISS pobýval německý astronaut Alexander Gerst. Srdce fanoušků kosmonautiky si získal především povedenými fotkami zemského povrchu a často se o něm mluví jako o nejzručnějším fotografovi, který kdy na ISS pobýval. Však jsme jeho snímkům věnovali hned několik dílů našeho seriálu Krásy modré planety (díly 20, 21, 22 a 23). Už vloni jsme se dozvěděli, že se tento astronaut na ISS vrátí a dokonce bude velet 57. dlouhodobé expedici. Evropská kosmická agentura v těchto dnech představila logo jeho půlroční mise.

Thomasův fotokoutek (27)

Thomas Pesquet

Mise francouzského astronauta Thomase Pesqueta za hranicí našeho světa se pomalu blíží ke svému konci. Už za pár dní Thomas usedne do svého Sojuzu MS-03 spolu s Olegem Novickým a společně se vydají zpátky na rodnou planetu. Prohlédněme si tedy jedny z posledních fotek, které Thomas Pesquet ze svého dočasného domova na oběžné dráze pořídil. Dnes se můžete podívat na další basketbalový kousek, údržbu evropské laboratoře Biolab, mezi pozemskými krajinami se zaměříme na Maroko, podíváme se také na záhadné stejně vypadající krajiny na opačných stranách světa, lehce nahlédneme do interiéru nafukovacího modulu BEAM, trochu blíže se dočteme o experimentech s chováním kapalin či lidskými mozky, uvidíme úchvatné lidské stavby, jako jsou města, průplav nebo přehrada, a samozřejmě Thomasova tolik oblíbená letiště. Nakonec nebude chybět snímek z posledního amerického výstupu do volného kosmu za účelem výměny řídícího počítače MDM, který před několika dny selhal. Čeká na vás rekordních 51 fotografií a dvě videa. Přejeme vám, ať se vám jeden z posledních dílů Thomasova fotokoutku líbí!

Modul BEAM v poločase své mise

Astronauti na palubě ISS společně s odborníky na Zemi se pravidelně snaží provádět měření, která mají za úkol prozradit, jak se konstrukce nafukovacího modulu chová z hlediska strukturální integrity, termální stability, odolnosti vůči kosmickému smetí, radiaci, nebo růstu mikroorganismů. Odborníci z Langley Research Center ve Virginii, kteří neustále analyzují data ze senzorů, zatím zaznamenali několik událostí, které se dají nejpravděpodobněji vysvětlit jako zásah mikrometeoritem, ale modul BEAM odolal přesně tak, jak se čekalo – projektil neproniknul skrz a zadržely jej ochranné vrstvy.

Kosmotýdeník 245 (22.5. – 28.5.)

Máme za sebou neskutečně natřískaný kosmický týden, během kterého se stalo několik významných událostí a který zaznamenal posuny startů plánovaných misí. A to posuny ne dozadu, ale dopředu. Alespoň v případě sondy Psyché jde o pořádný kus. Ale o tom v přehledu článků. V tomto Kosmotýdeníku se dočtete o zcela unikátní fotografii ze sondy LRO, která zachytila, jak do ní nabouralo vesmírné těleso. Podíváme se také na ruský vojenský start a nevynecháme tradiční rubriky snímku a videa týdne. Přeji vám příjemnou neděli a hezké čtení.

Trumpův návrh rozpočtu NASA

Administrativa prezidenta Donalda Trumpa v návrhu rozpočtu přisuzuje NASA na fiskální rok 2018 částku 19,1 miliardy dolarů, což je pokles o 561 milionů vůči dříve stanové úrovni. Ve škrtech se projevuje omezení misí sledujících Zemi, ale dopady se projeví i v oddělení, které má na starosti vzdělávání. Zřejmě definitivně by byl pohřbený i návrh robotické mise, která by dopravila asteroid k Měsíci, přičemž tato mise měla za Obamova prezidentování širokou podporu. Celá rozpočtová žádost poměrně dobře odráží prvotní návrh prezentovaný v březnu.

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.