sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Odpadky jsou problém i ve vesmíru – NASA poptává snížení objemu odpadu – hledá letové demostrátory pro dálkové mise, které by mohly být vyzkoušeny na ISS. 17. července 10:37
Pokud žijete v okolí Liberce, pak by Vás mohlo zajímat, že od 14. do 21. července v tomto městě probíhá speciální kosmický program Letní kosmická škola Společně do vesmíru. Dějištěm jsou místní Technická univerzita a science centrum iQLANDIA. V rámci programu se chystá třeba setkání s kosmonautem-rekordmanem, nebo soutěž v odpalování malých raket. Divácky nejatraktivnější bude živá konference s Mezinárodní vesmírnou stanicí, ale organizátoři zatím u tohoto bodu z technických důvodů neznají konkrétní termín. Konference se má konat v aule budovy G liberecké Technické univerzity a před jejím začátkem proběhne ještě přednáška Milana Halouska z české kosmické kanceláře.
Dnes ve 14:35 SELČ by měla loď Cygnus odletět od ISS. Přenos na NASA TV začíná ve 14:15. 15. července 12:10
Kosmická loď Cygnus OA-9E firmy Northrop Grumman Innovation Systems provedla na ISS 10. července unikátní zkoušku. Loď určená k zásobování Mezinárodní vesmírné stanice totiž v 16:25 východoamerického času, tedy ve 22:25 středoevropského letního času, zapálila na 50 sekund své motory, čímž zajistila pro stanici takzvaný reboost. Aktuální zkouška má vyšlapat cestu k budoucím, delším zážehům, což by zbavilo ruskou stranu nutnosti zajišťovat udržování stanice na oběžné dráze svými prostředky.
Fluorescenční mikroskopy jsou velmi užitečné přístroje, které umožňují pozorovat změny v živých buňkách. Jsou však docela velké a ve vesmíru se musí místem šetřit. Naštěstí však již vzniká miniaturizovaná verze tohoto mikroskopu, která by na ISS měla umožnit taková pozorování. I s pomocí takového mikroskopu bude možné zjistit, jak naše těla přivykají na stav mikrogravitace. „Fyziologie astronautů se po celou dobu jejich letu mění kvůli absenci dostatečného působení gravitace,“ vysvětluje Oliver Ullrich z univerzity v německém Magdeburgu, který vývoj mikroskopu vede a dodává: „Pochopení molekulární podstaty této buněčné reakce na změněnou gravitaci je klíčem k řízení rizika, sledování a vývoji protiopatření pro budoucí dlouhodobé vesmírné výpravy. Buněčná adaptace na mikrogravitaci můžeme studovat a pochopit jen při dynamickém nebo živém měření. Experimenty zajišťující živé snímkování ve vesmíru jsou kriticky důležité k pochopení buněčné adaptace na mikrogravitaci.“
Poprvé od konce éry raketoplánů provedla americká loď zvýšení dráhy ISS. 10. 7. tak učinila nákladní loď Cygnus OA-9E za pomocí 50 sekundového zážehu. 11. července 8:22
Stejně jako minulý měsíc je pro vás připraveno šest velkých témat plus blok krátkých zpráv, zvaný Kosmonautika v kostce. Hlavním tématem je samozřejmě přibližování sondy Hayabusa 2 k asteroidu Ryugu, ale neopomeneme ani start rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Dragon v rámci zásobovací mise CRS-15, návrat lodi Sojuz MS-07, start lodi Sojuz MS-09, výstup do volného prostoru z amerického segmentu ISS a na závěr objev organických látek na Marsu a Enceladu.
První pokus o vypuštění lodi Progress k ISS po superrychlé dráze přišel vloni v říjnu, ale raketu Sojuz potkala závada a start se musel odložit, takže už pozice stanice neodpovídala limitům superrychlého přiblížení. Progress MS-07 tak letěl po tradiční dvoudenní dráze. Další pokus přišel letos v únoru, ale ani tentokrát nedokázala raketa Sojuz odstartovat na první pokus. Po odkladu už se vše podařilo, ale Progress MS-08 musel letět k ISS dva dny. Nyní tedy přichází třetí pokus o superrychlý let lodi Progress k ISS. Podaří se to lodi Progress MS-09? Pokus o start budeme vysílat živě a česky.
Není to sice tak, že by zelí mělo nervy z toho, že ztratí práci, nebo že by se rododendron klepal strachy z maturitní zkoušky, ale i rostliny mohou zažívat stres. Kdo někdy pracoval na přímém slunci, ten moc dobře ví, že je v takové situaci nejdůležitější zůstat dobře hydratován. Teplo však neovlivňuje jen živočichy, ale i rostliny. Přístroj ECOSTRESS (Ecosystem Spaceborne Thermal Radiometer Experiment on Space Station), který bude již brzy umístěný na japonský modul Kibó na ISS, má pomoci pochopit, jak které druhy rostlin reagují na zvyšující se teplotu okolního vzduchu.
Tak by se dal ve stručnosti charakterizovat první vizuální dojem z experimentu GRASP, který před pár dny proběhl na ISS. Německý astronaut Alexander Gerst se připnul zády do popruhů, které jej držely uprostřed modulu a na hlavu si nasadil brýle pro virtuální realitu. Jeho ruka byla také ozdobena speciální konstrukcí, která sledovala pohyb jeho prstů a dlaně. Tato výbava, která vypadá, jako kdyby vypadla z nějakého sci-fi příběhu, byla nezbytná vzhledem k účelu experimentu GRASP. Ten se totiž zaměřuje na výzkum lidského mozku a smyslových orgánů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
