Rok má většinou v kalendáři 52 týdnů a právě tolikrát už se na webu Kosmonautix objevuje seriál fotografií a příběhů z Mezinárodní vesmírné stanice. Vzhledem k tomu, že každá mise kosmonautů na ISS trvá zpravidla půl roku, je zřejmé, že i pobyt Thomase Pesqueta se pomalu chýlí k závěru. Na stanici je nyní dokonce desetičlenná posádka, protože na návštěvě je zrovna i filmařská dvojice z Ruska. Sojuz MS-18 má odvézt Olega Novického s filmaři již 17. října a posádka mise Crew-2 má plánovaný odlet v listopadu. Nechme se ještě unášet zážitky a neuvěřitelnými pohledy na naši Zemi, dokud je to možné. Thomas je jeden z těch nejpovolanějších, ale přinášíme i některé snímky jeho kolegů.

Na fotografii vidíme Thomase v modulu Cupola. Nechme jej hovořit: „Za každým povedeným snímkem z paluby ISS stojí především hodně příprav. Obvykle začínám naším navigačním softwarem. Umožňuje vám vyhledat cíle v poměrně omezeném katalogu (já jsem si jich před misí připravil mnoho, takže je z čeho vybírat). Zobrazuje také, kde zrovna bude den a kde noc, víceméně aktuální je i pohled na pokrytí oblačností a především ukazuje průmět dráhy ISS na zemský povrch během budoucích obletů… a to je asi tak všechno. Ačkoli se to na první pohled nezdá, fotografování vybrané oblasti v ten srpávný okamžik je velmi složité.“

Když se koncem dubna dostal na palubu Mezinárodní vesmírné stanice francouzský astronaut Thomas Pesquet, slibovalo to nálož opravdu zajímavých fotek. Realita předčila očekávání, a tak i když i ostatní kosmonauti produkují zajímavé příspěvky na sociálních sítích, volba padla na Thomasův specifický pohled na dění na ISS i na Zemi a na jeho textové komentáře. Důvodem bylo, že fotokoutek tu na našem serveru vycházel již v roce 2017, takže bylo na co navazovat. V dubnu tedy přišel třicátý díl obnoveného seriálu a dnes slavíme jubilejní padesáté pokračování. Jsme rádi, že tento seriál si své čtenáře našel a že hlasujete v anketách pod články. To využijeme ještě letos, až Thomas přistane zpátky na Zemi. Úvodní snímek ukazuje trochu bahamské modři, což je taková variace na tu berlínskou, ale Thomas by protestoval, že se nazývá pařížská modř. Každopádně z paluby ISS se to tak nějak může jevit.