Štítek ‘ISS’

ISS dnes dvakrát ohrozila kosmická tříšť

Mezinárodní vesmírná stanice ISS - Více než 400 tun špičkové techniky ve výšce 400 kilometrů nad Zemí.

Posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS dnes zažila mimořádnou situaci. Orbitálnímu komplexu totiž hrozila srážka se zatím neupřesněným úlomkem kosmické tříště, tedy lidově řečeno kosmickým odpadem či smetím. Jelikož už na úhybný manévr nebyl čas, musela se posádka narychlo schovat do svých kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon. K takové situaci již v historii ISS došlo, dnes však nastala tato situace hned dvakrát. Pozemní středisko už před prvním přiblížením uvedlo, že první objekt se ke stanici přiblíží zhruba v 8:06 SEČ. Následně bylo upřesněno, že druhý objekt by měl stanici minout mezi 9:38 a 9:44. Mezi oběma událostmi je zhruba přesně hodina a půl, což vede k úvahám, zda nešlo o jeden a ten samý objekt. Posádka tedy urychleně nastoupila do svých lodí a došlo i k uzavření průlezů mezi loděmi a stanicí. 

Kosmotýdeník 478 (8.11. – 14.11.)

Další týden napěchovaný událostmi z kosmonautiky je za námi a je tedy správný čas si připomenout ty nejzajímavější kosmonautické informace v našem týdenním přehledu. Kosmotýdeník si nyní jako hlavní téma bere start mise Crew-3, která dostala zcela nový exemplář lodě Crew Dragon. Podíváme se na vylepšení, která tato loď má i na to, kdy nás čeká další pilotovaný let. V dalších zprávách se budeme věnovat například odkladu přistání člověka na Měsíci, anebo šestimotorovému zážehu lodi Starship S20. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Boseho–Einsteinovy kondenzáty a kosmický výzkum

O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Crew-3 k ISS

Dnes ve 3:03 našeho času jsme byli svědky startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endurance, která dopravila na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku. Startem však jejich cesta rozhodně nekončí. Cílem čtveřice z USA a Německa je Mezinárodní kosmická stanice, kde by měli strávit půl roku. K tomu je ale potřeba, aby se Crew Dragon ke stanici připojil. Zhruba 22 hodin po startu by tedy mělo dojít k automatickému připojení lodi k ISS. Tím bude počet členů 66. dlouhodobé expedice na stanici rozšířen na dnes již tradičních sedm. Přílet lodi budeme samozřejmě vysílat s českým komentářem.

Thomasův fotokoutek 57

Francouzská vlajka vytvořená ze tří snímků různých míst Země. Zdroj: flickr.com

Astronaut Evropské vesmírné agentury Thomas Pesquet přistál v lodi Crew Dragon spolu se svými kolegy ve vlnách u pobřeží Floridy v úterý 9. listopadu 2021. Seriál fotografií z Mezinárodní vesmírné stanice nám po dobu téměř 7 měsíců ukazoval, čím astronauti nebo chcete-li kosmonauti žijí, ale také, co vídají z oken jejich létajícího domova. Koncem mise Crew-2 by se měl tedy uzavřít i náš fotoseriál. Vy už ale víte, že tomu tak tento týden nebude, protože máme s Thomasovými snímky dosud nevyřízené účty, a to především díky anketám, které jsme pod každým pokračováním seriálu umístili. Také Thomas se hned po návratu do Francie zmínil, že toho má ještě dost co sdílet. Necháme se tedy překvapit, jaký bude další osud tohoto seriálu. S fotografiemi z ISS se ale na portálu Kosmonautix.cz budete potkávat i nadále, jen to už bude jinou formou nebo v jiném seriálu. To je ale ještě daleko. Pojďme se podívat na další várku Thomasových fotografií.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-3 čeká na start

Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

ŽIVĚ: Odlet Crew-2 od ISS

Robert Kimbrough, Megan McArthur, Thomas Pesquet a Akihiko Hošide strávili na Mezinárodní kosmické stanici více než půl roku. Po mnoha změnách termínů jejich odletu je však již zřejmě definitivně jasno. Dnes se posádka rozloučí se zbytkem 66. dlouhodobé expedice a usedne do své lodi Crew Dragon. Z důvodu závady na systému shromažďování moči (viz starší článek) má posádka omezit používání toalety v Crew Dragonu, ale do návratu neuplyne tolik času. Dnes ve 20:04:58 se má Crew Dragon odpojit od stanice, zítra ve 3:39:27 zahájí loď brzdící manévr a už ve 4:33:07 kabina s posádkou přistane. NASA TV bude vysílat rozloučení posádek spojené s uzavřením průlezu mezi Crew Dragonem a ISS a nabídne také přímý přenos z odletu lodi.

Kosmotýdeník 477 (1.11. – 7.11.)

Další kosmonautikou nabitý týden zmizel a při nedělním obědě je ten správný čas se ohlédnout, co nám tentokrát kosmonautika přinesla. Dnes se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme na schopnosti, kterými vládne čerstvý přírůstek do rodiny skvěle vybavených pozorovacích družic Landsat. Dále si připomeneme start čínské rakety CZ-6, anebo se zaměříme na proměny, kterými prošla základna Boca Chica v posledním roce. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Vesmírná technika: Modul Poisk

VT_2021_44

Poté, co jsme v několika minulých dílech našeho pořadu řešili historii a konstrukci malého ruského modulu Pirs, bylo by vhodné tohle povídání definitivně zakončit tématem, které s Pirsem přímo nesouvisí, ale přesto s ním má mnoho společného. Modul Poisk jej totiž velmi blízce připomíná a společné rysy najdeme nejen ve vzhledu, ale i v konstrukci, metodě dopravy ke stanici ISS či způsobu využívání.

Thomasův fotokoutek 56

Horizont Země a oblaka očima Thomase Pesqueta a jeho fotoaparátu na ISS. Zdroj: flickr.com

Ze snímků v galerii Thomase Pesqueta na Flickru je trochu cítit bilancování končící se mise Alpha (tak se nazývá jeho druhý půlroční pobyt na ISS). Během jeho první mise Proxima se započal tento seriál, který je velkou inspirací, studnicí poznání a aktuálním zdrojem informací o životě tam někde nahoře. Je zřejmé, že s koncem mise tyto články z webu Kosmonautix zcela nezmizí, ale budou se tu více, či méně objevovat, protože si našly své místo. To je ale ještě vzdálená budoucnost. Vraťmě se do současnosti a projděme si zajímavosti, kterými nás Thomas v posldním týdnu zahrnul.