Včera sme boli svedkami historickej udalosti. Prvý krát sa vrámci behu s olympijskou pochodňou urobila aj „menšia odbočka“ štyristo kilometrov nad Zem, kde sa nachádza Medzinárodná vesmírna stanica ISS. Tento let v sebe niesol hneď niekoľko prvenstiev a bol to jeden z najočakávanejších štartov rakety Sojuz v tomto roku. Okrem iného je ISS-ka aj prvý krát po vyradení raketoplánov preľudnená. Miesto klasickej šesťčlennej posádky tam teraz prebýva hneď deväť kozmonautov.
Na kazašském kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech vše točí kolem startu kosmické lodi Sojuz TMA-11M. Zážeh motorů rakety Sojuz by měl podle aktuálních informací přijít už 7. listopadu v 5:14 našeho času. Kosmická loď zamíří pochopitelně na Mezinárodní vesmírnou stanici a leckomu by se mohlo zdát, že je to jen další Sojuz z řady. Jak ale ukáže dnešní článek, tahle mise je v mnoha ohledech zajímavá a v mnoha dokonce unikátní. Kdo si přečten náš dnešní článek, ten se nejen seznámí se všemi těmito zajímavostmi, ale může se těšit i na podrobné představení všech tří členů této vpravdě mezinárodní posádky.
Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.
Dnešní článek bude tak trochu odlišný od těch, které na našem blogu většinou vycházejí. Každý den se Vám, čtenářům, snažíme přinášet aktuální zprávy z kosmonautiky, informujeme o nových objevech, technologických pokrocích, žel i o haváriích. Přesto bychom neměli zapomínat, že za všemi úspěchy a neúspěchy, za všemi raketami, sondami a vědeckými přístroji stojí lidé. Docela obyčejní lidé z masa a kostí, kteří jsou docela normální. Nejsou to chladně kalkulující roboti bez citu. Dnešní článek by tedy měl ukázat kosmonautiku v trochu odlehčenějším světle.
Během prázdnin byl mezi našimi čtenáři hodně oblíbený seriál Krásy modré planety. Léto svádělo k odlehčeným a kochacím tématům. Jenže teď jsme si řekli proč se k tomuto seriálu nevrátit a i když nemáme prázdniny, nad hlavami nám nežhne spalující slunce a k vodě vyrazí jen otužilci. Proč si kochací témata syslit jen na prázdniny, když se z pohledů na naši planetu můžeme těšit kdykoliv. Dnes tedy vychází nový díl Krás modré planety a opět přináší dvacet fotografií pořízených italským astronautem Lucou Parmitanem.
K nedělnímu obědu již tradičně patří porce toho nejzajímavějšího, co se udělá v kosmonautice za poslední týden. Současný kosmotýdeník se zaměří mnohem více na stanici ISS a pokusí se vám představit, co asi tak v uplynulém týdnu probíhalo za experimenty na její palubě. V první zprávě se však podíváme na toužené schválení rozpočtu USA, čímž i NASA mohla opět začít normálně fungovat. Druhá zpráva se zaměří na jeden zajímavý komerčně-vědecký experiment na ISS a třetí zpráva shrne několik dalších vědeckých pokusů na palubě stanice. Přejeme hezkou neděli a příjemné čtení.
I přes nesporný vědecký přínos byly biologická laboratoř Bion-M, vypuštěná do kosmu letos na jaře a technologická laboratoř Foton-M pracující naposledy v kosmu v roce 2007, spíše úspěšnou aplikací poměrně letitých a dalo by se říci i zastaralých technologií. Však také základ tvořila platforma Vostoku, která se kromě prvních pilotovaných letů využívala i pro špionážní účely v 60. a 70. letech minulého století. Vloni však vyhlásila Ruská kosmická agentura výběrové řízení na realizaci jiného typu stroje. Ten by měl přijít s novou koncepcí, aplikací moderních technologií a neomezoval by se pouze na krátký pobyt v kosmu, nýbrž by mohl pracovat delší dobu, pravidelně servisován kosmonauty z ISS. Ponese název OKA-T.
Další týden utekl jako voda a přinesl s sebou opět mnoho kosmonautických událostí. Jako již tradičně přichází seriál Kosmotýdeník, který vybere tři nejzajímavější události a pěkně je zrekapituluje. V prvním tématu se budeme věnovat startu nové tříčlenné posádky na Mezinárodní vesmírnou stanici, zbývající témata budou ve znamení soukromých firem. Nejprve bude řeč o příletu lodi Cygnus k ISS a na konec si necháme informace o blížícím se startu vylepšené rakety Falcon 9. jak můžete sami vidět, uplynulý týden přinesl samé zajímavé události. Nebudu tedy Vás, čtenáře, zdržovat dalšími řečmi a pojďme rovnou na věc.
Kosmonautika je špičkový obor lidské činnosti, který chyby odpouští jen výjimečně. Stroje, které se vydávají do kosmických hlubin jsou důkladně testovány na Zemi, aby se mohly připravit na všechny možné scénáře, které je ve vesmíru čekají. I přes tyto hloubkové testy ale občas dojde k selhání. Prakticky vždy se jedná o nějakou drobnost, na první pohled nevýznamný detail, ale jeho důsledky bývají dalekosáhlé. Nejznámějším příkladem je asi ztráta americké sondy Mars Climate Orbiter, která očekávala data v metrických mírách, zatímco řídící středisko posílalo údaje v mírách anglosaských. Dnešní článek ukáže, že i v současné době se může něco podobného stát.
Tak nějak by se dala ve stručnosti charakterizovat posádka kosmická lodi Sojuz TMA-10M, která se 25. září ve 22:58 našeho času vydá z kazašského kosmodromu Bajkonur vstříc mezinárodní vesmírné stanici. Rusové Oleg Kotov a Sergej Rjazanskij, stejně jako Američan Michael Hopkins stráví na ISS více než 5 měsíců – nejprve doplní 37. dlouhodobou expedici a následně se stanou základem pro expedici s pořadovým číslem 38. Zažijí toho opravdu hodně – od příletu nové zásobovací lodi až po unikátní předávání olympijské pochodně v otevřeném prostoru vesmírné prázdnoty. Náš dnešní článek si klade za cíl přinést informace o jednotlivých členech posádky, kteří už netrpělivě odpočítávají poslední hodiny v zemské gravitaci.
