Štítek ‘ISS’

Sešlápněte brzdu, blíží se Země

logo mise TechEdSat-3P zdroj:twitter.com

Přinutit cokoliv k návratu z oběžné dráhy do lůna matky Země je někdy docela kumšt. Vedle tradičního raketového motoru se dnes zkoušejí i různé alternativy. Jedna z technologií, která má umožnit zpomalení satelitu nebo obecně kosmického stroje z první kosmické rychlosti a jeho sestup do atmosféry bez využití drahocenného paliva se momentálně testuje na miniaturním satelitu (Cubesatu), který byl 20.listopadu tohoto roku vypuštěn z ISS. Profesoři a studenti ze San José State university, kteří za návrhem a vytvořením demonstračního Cubesatu stojí, nazývají zařízení docela trefně jako Exo-brzdy (Exo-brakes).

Komedie okořeněná tragickými prvky – Nauka

Mezinárodní vesmírná stanice se měla už před několika lety rozrůst o ruský laboratorní modul Nauka. První plány hovořily už o startu v roce 2007. Tento modul měl být ze všech ruských modulů nejpokročilejší a umožnit kosmonautům provádět na oběžné dráze nejrůznější vědecké experimenty. Jenže když se podíváme na ISS, žádný modul Nauka na ní nevidíme. A jak se zdá, tak tento stav bude trvat ještě hodně dlouho. V dnešním článku se zaměříme na peripetie, které se v posledních měsících a letech točí právě kolem ruského modulu Nauka.

Dva zajímavé starty v jeden den

Kosmonautika umí být ke svým fanouškům opravdu štědrá. O tom se můžeme přesvědčit právě dnes, kdy se můžeme těšit na dva mimořádně zajímavé starty raket. Ať už půjde o vypuštění ruské zásobovací lodi Progress-M 21M pro ISS, nebo o komunikační satelit SES-8, který bude startovat na vylepšené raketě Falcon 9 v1.1, tak ani v jednom případě nemůžeme říct, že půjde o běžnou rutinu. Právě naopak – v mnoha ohledech na nás čekají atraktivní premiéry.

Rok na ISS

Už jsme si zvykli na pravidelné střídání posádek na Mezinárodní vesmírné stanici. Astronauti stráví na oběžné dráze půl roku a pak se zase vrátí zpátky na Zemi. Ovšem pokud chce lidstvo jednou letět k Marsu, bude potřeba znát vlivy, které na člověka působí po delší dobu. Za půl roku totiž k Marsu a zpátky ani při nejlepší vůli nedoletíme. Pokud to lehce přeženeme, bylo by to stejné jako jít se se zadrženým dechem potápět na hodinu když víme, že pod hladinou vydržíme dvě minuty. USA a Rusko se tedy před několika měsíci dohodly na tom, že vyšlou na ISS speciální dvoučlennou posádku, která na stanici stráví jeden celý rok.

Kosmotýdeník 61. díl (11.11. – 17.11.2013)

Každým dnem se toho v kosmonautice děje mnoho. Buďto se posune vpřed pozemní příprava nějaké zajímavé mise, nebo již pracující sonda přinese zajímavé objevy a takto bychom mohli pokračovat pořád dál. Je tu proto tradiční nedělní seriál Kosmotýdeník, který na jednom místě předloží největší události uplynulého týdne a pomůže vám zůstat v obraze. Dnes se můžete těšit na povídání o návratu tříčlenné posádky z ISS, rychlé řešení problémů na indické sondě Mangalyaan a na závěr se podíváme na zánik evropské družice GOCE.

Krásy modré planety – 11. díl

Naše planeta nabízí miliony krásných zákoutí a ještě mnohem více dechberoucích pohledů z výšky. Čím pozorovatel vystoupá výš, tím nezvyklejší pohled se mu nabízí. Přijměte tedy již po jedenácté naši pozvánku na virtuální cestu kolem světa. Luca Parmitano se sice tento týden v pondělí vrátil po půlroce ve stavu beztíže na pevnou zemi, ovšem to nám nebrání připomenout si další z jeho úžasných fotek a kochat se krásami modré planety. Pohodlně se usaďte do svých křesel, prohlídka Země z výšky více než 400 kilometrů právě začíná.

Když satelity pomáhají

Často slýcháme nářky o tom, jak je kosmonautika zbytečná, jak by se mohly velké investice do ní vkládané investovat do „něčeho jiného“ a tak dále. Těžko se takovým lidem vysvětluje, že nebýt kosmonautiky, nemohli by používat GPS, byly by problémy s internetem, voláním a sledováním televize. Ale dejme tomu, že bez těchto moderních vymožeností může člověk žít. Dnes si ukážeme, jaký má kosmonautika význam, když jde skutečně o život.

Olympijská pochodeň na ISS

Včera sme boli svedkami historickej udalosti. Prvý krát sa vrámci behu s olympijskou pochodňou urobila aj „menšia odbočka“ štyristo kilometrov nad Zem, kde sa nachádza Medzinárodná vesmírna stanica ISS. Tento let v sebe niesol hneď niekoľko prvenstiev a bol to jeden z najočakávanejších štartov rakety Sojuz v tomto roku. Okrem iného je ISS-ka aj prvý krát po vyradení raketoplánov preľudnená. Miesto klasickej šesťčlennej posádky tam teraz prebýva hneď deväť kozmonautov.

Start olympijské pochodně klepe na dveře

Na kazašském kosmodromu Bajkonur se v těchto dnech vše točí kolem startu kosmické lodi Sojuz TMA-11M. Zážeh motorů rakety Sojuz by měl podle aktuálních informací přijít už 7. listopadu v 5:14 našeho času. Kosmická loď zamíří pochopitelně na Mezinárodní vesmírnou stanici a leckomu by se mohlo zdát, že je to jen další Sojuz z řady. Jak ale ukáže dnešní článek, tahle mise je v mnoha ohledech zajímavá a v mnoha dokonce unikátní. Kdo si přečten náš dnešní článek, ten se nejen seznámí se všemi těmito zajímavostmi, ale může se těšit i na podrobné představení všech tří členů této vpravdě mezinárodní posádky.

Kosmotýdeník 59. díl (28.10. – 3.11.2013)

Pokud jste si zvykli, že k neděli patří kromě povětšinou dobrého oběda, povětšinou nedobrých politických debat i seriál Kosmotýdeník, mohu Vás potěšit konstatováním, že právě vychází jeho další pokračování. Dnes si posvítíme na novinky z týdne, který probíhal na přelomu října a listopadu. Nejprve nakoukneme do čisté místnosti, kde se skládá první letový exemplář nové americké lodi Orion. Následně se přemístíme do Ruska, kde si na svůj start budou muset o týden déle počkat tři evropské družice systému Swarm. Naše dnešní povídání zakončíme ve výšce zhruba 400 kilometrů nad Zemí – na Mezinárodní vesmírné stanici, kde se přeparkovávala kosmická loď Sojuz.