sociální sítě

Přímé přenosy

Atlas V (KA-04)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

DARPA

Agentura pro pokročilé výzkumné projekty ministerstva obrany (Defense Advanced Research Projects Agency) udělila společnosti BAE Systems kontrakt v hodnotě 16 milionů dolarů na pokračování v práci na softwaru, jehož cílem je udržovat neustálý dohled nad velkým počtem pozemních cílů automatickým přeprogramováním senzorů napříč vládními a komerčními družicovými konstelacemi.

Americké vesmírné síly

Americké vesmírné síly zavádějí nový systém pojmenování svých družic, kybernetických nástrojů a dalších systémů pro vesmírné boje. Cílem tohoto kroku je dát jejich arzenálu rozpoznatelné identity, které se v armádě již dlouho používají.

NASA

Vedoucí astrofyzikální divize NASA nabídl optimistické zhodnocení nadcházejících misí, což je v opačném kontrastu se špatným výhledem v návrhu rozpočtu agentury.

Tankování družic

Vládní a průmysloví analytici označili doplňování paliva do družic na geostacionární oběžné dráze za jednu z nejpraktičtějších a bezprostředně nejcennějších aplikací servisu na oběžné dráze a doporučili cílené investice do včasné demonstrace a koordinovanou politickou práci.

New Glenn

Raketa New Glenn od společnosti Blue Origin bude muset absolvovat čtyři úspěšné orbitální lety, aby získala certifikaci v rámci programu Národních bezpečnostních vesmírných startů (NSSL)

Odin Space

Britský startup Odin Space získal v počátečním kole investic 3 miliony dolarů na zahájení komercializace drobných senzorů pro mapování a analýzu orbitálního odpadu o velikosti menší než centimetr.

Vesmírné trosky

Univerzitní tým zjistil, že malé orbitální trosky mohou při srážkách nebo přiblížení objektů ve vesmíru vysílat rádiové záblesky. Signál lze detekovat pomocí velkých rádiových antén na Zemi i družic na oběžné dráze, což zvyšuje pravděpodobnost varování před troskami.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: iss

Nafukování modulu BEAM, dějství druhé

Předevčírem se měl na ISS nafouknout modul BEAM od firmy Bigelow Aerospace, ale jak jsme již psali ve včerejším článku, celá operace se nepodařila. Modul se téměř nezvětšoval a napouštěním vzduchu se jen zvyšoval vnitřní tlak, takže byla operace zastavena. Týmy specialistů využili pátku k vypuštění vzduchu z modulu, aby si stěny trochu odpočinuly před druhým kolem. Stejně tak došlo k detailnímu vyhodnocení celé situace a nakonec se rozhodlo, že dnes zkusí modul nafouknout podruhé. I dnes vám proto přinášíme živé vysílání NASA TV, kde můžete tento proces sledovat v přímém přenosu.

BEAM se nenafouknul

Včerejší den se mohl do historie zapsat jako okamžik, kdy byl na obydlené stanici nafouknutý první nafukovací modul BEAM od společnosti Bigelow Aerospace. Celou operaci jste na našem webu mohli sledovat živě, ale kýženého výsledku jsme se ani po několika hodinách nedočkali. Nafukování provázelo hned několik menších komplikací, ale tou největší byl nakonec přetlak uvnitř modulu. V dnešním článku se pokusíme všechno zrekapitulovat a zároveň přineseme i předpokládaný výhled na další události.

ŽIVĚ: Na ISS se nafukuje modul BEAM

Nafukovací modul BEAM (Bigelow Expandable Activity Module) dovezla na ISS kosmická loď Dragon ve svém nehermetizovaném nákladovém prostoru.16. dubna se složeného balíčku ujala robotická paže, která jej vyjmula z trunku Dragona a po několika hodinách připojila k volnému uzlu na modulu Tranquility. Tady modul čekal až do dnešního dne na svůj velký okamžik. Dnes totiž začne tolik očekávané nafukování celého modulu. V dnešním článku Vám dáváme možnost sledovat celý postup v přímém přenosu prostřednictvím NASA TV.

Progress potkal drobný únik

U Mezinárodní kosmické stanice momentálně kotví hned několik zásobovacích lodí. Jednou z nich je i Progress MS, první exemplář modernizované verze MS, která se do vesmíru vydala v prosinci loňského roku. Posádka nyní na této lodi zaznamenala menší problém, který zřejmě souvisí s netěsností nádrží na kapaliny, které zásobovací loď dováží na ISS. Astronauti v neděli 22. května nahlásili pozemnímu středisku, že vidí bílé vločky, které odletují od zaparkované lodi Progress. Pozemní středisko si na oplátku vyžádalo fotky celého jevu, které posádka obratem poslala na Zemi.

Německo bude mít velitele ISS

Velení na ISS si tradičně předávají zástupci dvou největších agentur, které se podílejí na budování a chodu ISS, tedy Američané a Rusové. Mezi ně se občas vklíní i zástupce jiného státu. Nás může těšit, že se prestižní nominace na místo velitele dočkal i evropský astronaut – Alexander Gerst z Německa. Ten se v roce 2018 na ISS podívá už podruhé – v roce 2014 tu strávil půl roku jako člen 40 a 41. dlouhodobé expedice. Tentokrát bude součástí expedic s pořadovými čísly 56 a 57, přičemž právě sedmapadesáté expedici bude velet.

100 000 oběhů ISS

ISS: 100 000× kolem světa

Když se v roce 1998 konečně dostaly na oběžnou dráhu první dva moduly Zarja a Unity, začala se psát další kapitola z dlouhé knihy výzkumu na oběžné dráze. Tato nová kapitola, nazvaná ISS, International Space Station, měla na co navazovat. Byly to nejprve první kratší pobyty v rámci misí na Saljuty a Skylab, na něž navázal větší a první opravdu modulární exemplář, orbitální stanice Mir. Ta však dosloužila v devadesátých letech a v roce 2001 byla navedena do atmosféry. Od 2. listopadu 2000 je ale trvale obydlen nový vesmírný ostrov Mezinárodní vesmírné stanice a ta má od pondělí 16. května 2016 za sebou už sto tisíc oběhů kolem Země. Aktuálně zde výzkumy v prostředí mikrogravitace provádí šestičlenná posádka a vůbec jí nevadí, že přitom uhání rychlostí bezmála 27 600 km/h při oběhu kolem Země každých 90 minut.

Kosmotýdeník 191. díl (9.5. – 15.5.2016)

Nedělní poledne značí vydání čerstvého dílu pravidelného přehledu těch nejdůležitějších událostí v kosmonautice za uplynulý týden. 191. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží úspěšné ukončení zásobovací mise CRS-8, kterou završilo přistání lodi Dragon do vln Pacifiku. Dále se podíváme na možné plány pro destrukci ISS, v případě nečekaných komplikací. Nebude chybět první stupeň rakety Falcon, který se vrátil na plošině do přístavu. Prozradíme také příčinu odložení prvního startu z kosmodromu Vostočnyj. Podíváme na novou várku objevů z teleskopu Kepler, který hledá planety mimo naší Sluneční soustavu. Nakonec zamíříme do Číny, kde startovala raketa CZ-2D se satelitem Yaogan 30. To a další informace najdete v aktuálním dílu Kosmotýdeníku, přeji vám příjemné čtení a vydařenou neděli.

Dvě soukromé lodě pro dopravu posádky na ISS - v popředí Dragon 2 (Crew Dragon), v pozadí pak Starliner.

Na které soukromé lodi poletí první člověk?

Ten závod může s trochou fantazie připomínat soupeření Sovětského svazu a Spojených států v rané éře kosmonautiky. I tentokrát jde o ostře sledovaný „souboj“ dvou stran o to, kdo jako první dopraví člověka na oběžnou dráhu. Jenže doba se posunula – v rolích obou soupeřů už nejsou kosmické agentury stojící na opačných stranách železné opony, ale dvě americké soukromé společnosti – SpaceX a Boeing. Právě ony mají v dalších letech zajišťovat dopravu amerických astronautů na ISS a proto je jejich vzájemné soupeření velmi atraktivní.

Dragon konečně připojen k ISS.

ŽIVĚ: Dragon opouští ISS

Nákladní loď Dragon splnila hlavní část svojí mise a nyní už jí čeká návrat zpátky na Zemi. Astronauti naložili loď vědeckými experimenty a rozbitými přístroji, protože Dragon je jediná nákladní loď, která neshoří v atmosféře, takže umí navrátit cenný náklad bez poškození. Zbytek nákladového prostoru pak vyplní odpadky. Loď bude nejprve odpojena od stanice pomocí robotické paže Canadarm2 a pak bude vypuštěna. Sérií krátkých zážehů se nejdříve vzdálí do bezpečné vzdálenosti od ISS a pak už Dragon zamíří zpátky do atmosféry. Odpojení a odlet lodi můžete sledovat naživo na NASA TV. Samotné odpojení by mělo přijít v 15:18 našeho času.

Kosmotýdeník 190. díl (2.5. – 8.5.2016)

Právě nastalo nedělní poledne, ten správný čas pro vydání dalšího dílu pravidelného přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesl uplynulý týden v kosmonautice. Již 190. díl Kosmotýdeníku vám tentokrát přiblíží dění kolem adaptérů určených pro Mezinárodní kosmickou stanici, na které se budou připojovat soukromé pilotované kosmické lodě. Dále se podíváme na představení nových posádek pro expedice 53 a 54. Zamíříme také na ruskou Sibiř, kde proběhlo hledání odpadnuvších postranních urychlovacích bloků rakety Sojuz po premiérovém startu z kosmodromu Vostočnyj. To a mnoho dalšího naleznete v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.