sociální sítě

Přímé přenosy

HANBIT-Nano (Spaceward)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Lux Aeterna

Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.

EraDrive

Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.

Vantor

Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.

Digantara Industries

Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.

NASA

Koncem tohoto týdne má být spuštěn experiment amerických Vesmírných sil a NASA, jehož cílem bude otestovat novou architekturu malých družic navrženou pro provoz na velmi nízké oběžné dráze Země.

Apolink

Startup Apolink z Palo Alto si vybral společnost GomSpace pro stavbu rádiofrekvenčního subsystému pro svůj první cubesat s cílem ukázat, jak lze přijímat signály z jiných kosmických zařízení na nízké oběžné dráze Země (LEO) a přeposílat je na Zemi.

Starshield

NASA plánuje otestovat družicovou síť Starshield společnosti SpaceX, určenou primárně pro zákazníky v oblasti národní bezpečnosti, na podporu provozu sítě Deep Space Network agentury.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: iss

Vzestupy a pády v roce 2016

Nejrůznější typy raket létají do kosmu již desítky let. Na každý start je přitom kladeno množství vysokých nároků, které není radno podceňovat. Chyby se totiž v kosmonautice neodpouští. Je proto trochu těžké pochopit, jak je možné, že stále dochází k selháním, která často končí tím nejhorším možným scénářem. Troufnu si tvrdit, že je to zejména proto, že stále bilancujeme na hranici technických možností a každá další havárie nám opět připomíná, že se nevyplácí tuto hranici překračovat příliš často. Na druhou stránku je ale více než nutné tuto hranici neustále posouvat dál a učit se z předešlých nezdarů. Lze proto říci, že k haváriím bude docházet i nadále. Pozitivní zprávou ale je, a i když se to možná na první pohled nezdá, že v posledních letech k nehodám dochází stále méně. Výjimkou v tomto trendu nebyl ani předešlý rok 2016 na který se podíváme trochu podrobněji. Některá čísla jsou totiž celkem zajímavá a ledacos nám i prozrazují.

AKTUALIZOVÁNO: Neplánovaný výstup na výměnu počítače

Kosmonautika je zajímavá (pro někoho děsivá) tím, že se spousta událostí nedá naplánovat dopředu. I přes nesporný technologický pokrok jsme stále konfrontováni s poruchami – vždyť v kosmickém prostředí jsou systémy vystaveny extrémním podmínkám, které napomáhají jejich degradaci. Když v sobotu 20. května večer našeho času selhal na ISS jeden z řídících počítačů MDM, bylo jasné, že se situace musí co nejdříve vyřešit – úkoly sice převzal záložní exemplář, ale systém ztratil zastupitelnost. Astronauti tedy během neděle z náhradních dílů sestavili záložní jednotku a pozemní týmy mezitím rozhodovaly o zařazení neplánovaného výstupu do volného prostoru.

Na ISS selhal řídící počítač

O správný provoz Mezinárodní vesmírné stanici se stará víceúrovňový počítačový systém složený z mnoha „počítačů“ MDM (Multiplexer/Demultiplexer), přes který proudí všechna data důležitá k provozu stanice a který se stará i o komunikaci všech systémů a odesílání dat na Zemi. Tyto počítače se nachází jak uvnitř ISS, tak na vnější části – svým způsobem je to takový mozek a nervový systém ISS. Zpráva, kterou na svém Twitteru přinesl @Space_Pete, redaktor portálu nasaspaceflight.com hovoří o tom, že jeden z externích MDM selhal.

Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek (25)

V pátek se na Mezinárodní vesmírné stanici uskutečnil jubilejní 200. výstup do volného prostoru v podání Američanů Peggy Whitson a Jacka Fishera. Výstup jste u nás mohli sledovat živě a jeho souhrn jsme Vám poskytli ve včerejším Kosmotýdeníku. Dnes Vám nabízíme několik fotografií z výroční EVA, jejichž autorem je Thomas Pesquet, který na výstup dohlížel z interiéru stanice a zároveň ovládal robotickou paži. Kromě fotografií z EVA v dnešním díle Thomasova fotokoutku uvidíte několik zajímavých experimentů i s jejich popisem a samozřejmě také mnoho měst a přírodních krás naší Země i jejího okolí.

Kosmotýdeník 243 (8.5. – 14.5.)

Kosmotýdeník je tu nejen proto, aby shrnul dění v kosmonautice za uplynulý týden, ale také proto, aby se věnoval záležitostem, na které během týdne nevyšel článek. V hlavním tématu se tak podíváme na to, proč byla zkrácena kosmická vycházka na ISS a co se během této vycházky podařilo stihnout. Zamíříme však také na Starý kontinent, kde začala probíhat velmi zajímavá iniciativa, do které se časem i vy, pokud máte kosmické zahrádkářské sklony, můžete zapojit také. A dojde i na další události. Přejeme vám příjemné čtení a hezkou neděli.

ŽIVĚ: ISS dnes zažije jubilejní 200. výstup

Při minulých 199 výstupech určených ke stavbě a údržbě stanice strávili astronauti ve volném prostoru 1245 hodin, Peggy Whitson a Jack Fisher by k nim dnes chtěli přidat dalších šest a půl. Jejich výstup by měl začít ve 14:00 našeho času a v tomto článku budete mít možnost živě sledovat jeho průběh. Hlavními úkoly výstupu jsou nainstalování nového kontroléru na příhradové konstrukci, což je příprava na doručení vědeckého nákladu v lodi Dragon, kontrola zhoršující se tepelné izolace na největším staničním vědeckém přístroji AMS-2 a nainstalování nové HD kamery.

Thomas Pesquet

Thomasův fotokoutek (24)

V minulém týdnu se francouzský astronaut Thomas Pesquet, který momentálně pobývá na Mezinárodní vesmírné stanici, opravdu činil. Na Vás, milí čtenáři, tak čeká rekordní dávka fotografií pořízených z oběžné dráhy naší planety. Mezi fotografiemi najdete především sérii, která Vám ukáže, jakým způsobem si kosmonauti připravují své skafandry Sokol na návrat na Zemi, ale i mnoho dalších poutavých snímků. Navrch pak přidáme rekordních šest časosběrných videí z přeletů nad různými částmi planety nebo z připojování zásobovací lodě Cygnus ke stanici. Přejeme Vám příjemné sváteční pondělí a přejeme, ať se Vám dvacátý čtvrtý díl Thomasova fotokoutku líbí.

Kosmotýdeník 242 (1.5. – 7.5.)

Dalších 168 hodin od vydání minulého Kosmotýdeníku je za námi a přichází tak čas na nové vydání. Tento týden jsme v kosmonautice mohli například obdivovat vizuálně velmi povedený návrat prvního stupně Falconu 9, ale děly se i jiné věci. Na Marsu například vědci od vozítka Curiosity zkoumali duny a mechanismy jejich vzniku, podíváme se na to v hlavním tématu. Dále zamíříme na Kourou, kde proběhl po dlouhé době start. Navštívíme i ISS, kde se připravuje pěstování čínského zelí, nebo se podíváme na přesun sond MMS. Přejeme vám dobré čtení a hezkou neděli.

Vesmírné výzvy duben 2017 zdroj: khosann.com

Vesmírné výzvy – duben 2017

Tento měsíc byl rozhodně největší rozruch okolo sondy Cassini, která vstoupila do poslední fáze své mise zvané Grande Finale. Při ní se vydá zkoumat Saturn a jeho prstence opravdu zblízka. Předtím se ještě stačila podílet na datech, která naznačují, že ledové měsíce naší Sluneční soustavy mohou hostit život. I Čína dala o sobě vědět. Její nová zásobovací loď se vydala ke stanici Tiangong-2 a ověřila technologie potřebné k zajištění dlouhodobých expedic na budoucí velké čínské stanici. Loď Cygnus opět osedlala raketu Atlas, která jí vynesla k ISS. Závěr bude patřit pilotovaným kosmickým lodím. Posádka Sojuzu MS-02 se vrátila na Zemi, zatímco Sojuz MS-04 dopravil kosmonauty ke zkompletování Expedice 51.

Co nás naučila Nauka

Základem ISS se v roce 1998 staly Rusy vyrobený a Američany zaplacený modul Zarja a ryze americký Unity. Zatímco Unity byl pouze pasivní spojovací uzel, Zarja, vybavená pohonným a řídícím systémem a solárními panely, byla pro vznikající stanici kritická. Proto Rusové souběžně z náhradních dílů rozestavěli také záložní modul pro případ jejího selhání. Zarja však svůj úkol splnila a plní na výbornou, a proto Roskosmos v roce 2004 rozhodl o přestavbě záložního modulu na vědecký, označovaný MLM Nauka.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.