Siwei Gaojing
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Z čínského kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovala raketa CZ-2C. Na retrográdní oběžnou drahu vynesla družice Siwei Gaojing 2 03 a 04, které budou poskytovat radarové pozorování Země s velmi vysokým prostorovým rozlišením.
Federální úřad pro letectví vydal 20. listopadu aktualizovanou verzi návrhu environmentálního hodnocení pro zvýšení počtu ročních startů a přistání Starship/Super Heavy z Boca Chica. Vydáním aktualizovaného návrhu začíná období pro veřejné připomínky, které potrvá do 17. ledna.
NASA plánuje použít nákladní verze lunárních landerů pro program Artemis, které vyvíjejí společnosti Blue Origin a SpaceX, k dopravě přetlakového roveru Měsíc. Přetlakovaný dopravní prostředek vyvíjí japonská vesmírná agentura JAXA na základě dohody oznámené v dubnu.
Raketa New Shepard, společnosti Blue Origin, vynesla misi NS-28. Kabina RSS First Step New Shepard, která provedla svůj 11. let , přistála asi 10 minut po startu.
Informační portál SpaceNews oznámil jmenování Mika Grusse novým ředitelem pro obsah a strategii (CCSO).
Společnost Anduril získala zakázku od U.S. Space Force za 99,7 milionů dolarů na modernizaci Space Surveillance Network (SSN), využívající umělou inteligenci ke zvýšení povědomí o vesmírné doméně a detekci hrozeb.
Čína testovala malý flexibilní, rozšiřitelný modul na oběžné dráze během nedávné mise Shijian-19. CAST uvedla, že modul je během startu ve složeném stavu a po dosažení oběžné dráhy se nafoukne.
Společnost DirecTV upouští od plánů na koupi Dish Network kvůli neúspěšné nabídce na výměnu dluhu. Odprodej Dish DBS by pomohl mateřské společnosti EchoStar zaměřit se na rostoucí podnikání v oblasti družicové a pozemní komunikace.
Společnost Space Transportation se sídlem v Pekingu plánuje na druhou polovinu roku 2025 první test svého prototypu znovupoužitelného kosmického letounu Cuantianhou. Společnost vystavila model Cuantianhou na výstavě Space Tech Expo Europe v Brémách.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Oddíl ruských kosmonautů se v těchto dnech rozhodl opustit Gennadij Padalka, držitel světového rekordu v kumulativní délce pobytu ve vesmíru – 879 dní. Navazuje tak na své kolegy, kteří opustili oddíl kosmonautů v minulých týdnech a měsících – Roman Romaněnko, Sergej Revin a Alexandr Samokuťajev odešli ze zdravotních důvodů, Maxim Surajev a Jelena Serova dali přednost politické dráze v Dumě. Odešli i Jurij Malenčenko, Oleg Kotov, nebo Sergej Volkov. Velký otazník visí nad Alexandrem Kalerim a Pavlem Vinogradovem.
Peggy Whitson by se dnes v 16:00 našeho času měla dočkat zhruba dvacetiminutového telefonátu, přičemž na druhém konci linky bude americký prezident Donald Trump s dcerou Ivankou a americká astronautka Kate Rubins. Hovor z Oválné pracovny Bílého domu bude věnován rekordu v kumulativní délce kosmického pobytu mezi americkými astronauty, kterého Peggy Whitson dosáhne. Přeskočí totiž zatím vedoucího Jeffa Williamse, který má na svém kontě 534 dní. Jelikož se Peggy na kosmické stanici zdrží až do září, měla by celkově nasbírat ďábelských 666 dní.
Minulý týden se na Mezinárodní vesmírné stanici nesl ve znamení příletů nových lodí. Nejdříve šlo o Sojuz MS-04 s druhou polovinou posádky Expedice 51, a poté o zásobovací loď Cygnus. Obě vesmírná plavidla jsou dozajista hlavním poutačem tohoto dílu Thomasova fotokoutku. Thomas Pesquet pochopitelně nelenil a svým fotoaparátem zvěčnil jejich přílet k ISS na několika působivých fotografiích. Kromě toho v dnešním článku najdete také přivítání nových členů posádky na stanici a mnoho výtvarných kousků, jejichž autory jsou matička Země či její obyvatelstvo. I v dnešním článku, stejně jako v tom minulém, najdete několik videí z oběžné dráhy. Tentokrát budou hned tři a prozradím, že jedno z nich bude noční. Doufáme, že se Vám bude další díl našeho fotoseriálu líbit.
Dnešní den je ve znamení nepilotovaných zásobovacích lodí. Hned ráno v 6:16 našeho času se k čínské orbitální laboratoři Tiangong-2 v automatickém režimu připojil první exemplář nové zásobovací lodě Tiančou. Už pár minut po poledni bychom měli být svědky toho, jak francouzský astronaut Thomas Pesquet z paluby ISS pomocí staniční robotické paže zachytí sedmou zásobovací loď Cygnus. V dnešním krátkém článku se tak můžete těšit jak na záznam čínského připojení, tak i na přímý přenos z Mezinárodní vesmírné stanice.
Expedice s pořadovým číslem 51 bude mít jen pět členů a včera v našich odpoledních hodinách se dočkala zkompletování. Kosmická loď Sojuz MS-04, která startovala ráno z Bajkonuru letěla jako první Sojuz z nejnovější řady po rychlé dráze, takže se už šest hodin po startu připojila ke stanici. Trojice Oleg Novickij, Peggy Whitson a Thomas Pesquet, kteří už na stanici pobývají, tak přivítali své nové kolegy – Fjodora Jurčichina a Jacka Fischera.
Kdo by neznal modul Cupola, který díky svým velkým oknům umožňuje pořizovat působivé fotky zemského povrchu? Modul postavený v Evropě se na stanici dostal už v roce 2010 a od té doby byl mnohokrát použit. Inženýři si při návrhu dali záležet, aby vytvořili sedm velkých oken, jejichž údržba a případná oprava by nebyla tolik složitá, nebo dokonce nebezpečná. Počítalo se s tím, že se sklo může poškrábat a časem jej bude potřeba vyměnit. K takové operaci došlo na palubě stanice před pár dny. Vyměnit sklo v okně Vašeho domu není moc složité, ale na ISS všechno komplikuje značný rozdíl tlaků mezi obytným prostorem a vnějším vakuem.
Vybájená vesmírná stanice NASA zažila opravdu rušných pár let a od doby prezidenta Reagana přežila vládu tří prezidentů a osm administrátorů projektu. Z konstruktérského úhlu pohledu byla evoluce orbitální stanice jako nebezpečná jízda na horské dráze. Od roku 1979 nabíral program rychlost a dosáhl svého vrcholu v období konceptů „Power Tower“ a „Dual Keel“. Od té doby následoval rychlý sešup dolů a přes nespočet úprav a finanční problémy se projekt dostával mimo kontrolu. Potřeboval nutně záchrannou brzdu, aby neskončil úplně mimo trať. Zastavit se ho nepovedlo ani upravenému návrhu stanice Freedom a projekt již téměř „vykolejil“, když jen taktak prošel kongresem. Až Rusko v roce 1993 vyslalo „záchrannou výpravu“, která nakonec pomohla projektu nabrat nový směr. Ředitel ruské kosmické agentury Jurij Koptěv napsal dopis vedení NASA a nabídl přidružení základního modulu pro MIR 2 k stávajícímu projektu a tak jako bájný Fénix „povstala i Mezinárodní vesmírná stanice (ISS) z popela“ předešlých studií.
Sergej Ryžikov, Robert Kimbrough a Andrej Borisenko v době vzniku tohoto článku odpočítávají poslední hodiny pobytu ve stavu mikrogravitace. Dnes přišel čas ukončit 171 dní dlouhý pobyt na stanici a vrátit se domů. Kosmonauti startovali na svou kosmickou misi vloni 19. října a po dvou dnech se spojili s ISS – ve vesmíru tedy stráví dohromady 173 dní. Náš článek vychází v jedenáct hodin dopoledne a už za hodinu začne vysílání NASA TV, která pokryje závěrečnou fázi návratu. Pokud tedy máte zájem sledovat živě celé dění, nabízíme Vám v článku integrovaný přehrávač NASA TV i plánované časy.
Vítáme naše čtenáře v dalším pracovním týdnu a především u kulatého dvacátého dílu seriálu, který je tvořen výhradně fotografiemi francouzského astronauta Thomase Pesqueta a jeho vlastními komentáři, které pro Vás překládáme do českého jazyka. Jak sám Thomas Pesquet podotkl, před svou misí na ISS se focení nikdy nevěnoval. Na oběžné dráze je to ale pro něj velká zábava a je to vidět nejen na velkém množství fotografií, kterými nás zásobuje, ale také na jejich vzrůstající kvalitě. Zastavme se tedy na pár minut a pokochejme se snímky ISS a naší planety z výšky čtyř stovek kilometrů.
Jediná trvale obydlená kosmická stanice, kterou má lidstvo k dispozici je současně unikátní vědeckou laboratoří, která nemá konkurenci. Technická životnost je sice až do roku 2032, ale Mezinárodní vesmírná stanice má zatím schválené setrvání do roku 2024. Politická životnost se ale dá prodloužit. Velmi dobrým znamením je zpráva čelních představitelů dvou největších agentur, které se na stavbě ISS podílely – NASA a Roskosmos se nebrání tomu, aby se provoz ISS prodloužil o další čtyři roky do roku 2028. Signál je to určitě pozitivní, ale čeká nás ještě běh na dlouhou trať.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
