sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.
Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.
Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.
Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).
NASA a Roskosmos se dohodly na pokračování vzájemné výměny míst na palubách kosmických lodí Sojuz a Crew Dragon, tato dohoda se však zatím nevztahuje na kosmickou loď Starliner.
Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.
Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.
Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.
Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmonautika patří mezi nejambicióznější a technicky nejnáročnější oblasti lidské činnosti. Velké vesmírné projekty často přesahují možnosti jedné země a vyžadují spolupráci desítek tisíc vědců, inženýrů a odborníků z různých částí světa. Právě mezinárodní spolupráce umožnila vznik některých z největších projektů v historii lidstva – od dlouhodobého pobytu člověka na oběžné dráze Země až po průzkum nejvzdálenějších oblastí Sluneční soustavy. Tyto investice však přinášejí nové technologie, rozšiřují naše znalosti o vesmíru a pomáhají připravovat další kroky lidstva za hranice Země, jak nám ukáže i tento díl letní série TOP 5. 5. Návštěva pána prstenů Moje generace poznávala Sluneční soustavu zejména skrze snímky z velké cesty sond Voyager a teleskopu Hubble. Byly jich plné učebnice, knihy i atlasy. Na jejich odkaz navázala sonda Cassini-Huygens. V té době jednoznačně nejambicióznější a také nejdražší robotická mise v dějinách. Tento ambiciózní projekt vznikl díky spolupráci americké NASA, Evropské kosmické agentury (ESA) a Italské kosmické agentury (ASI) a dodnes je považován za jednu z největších vědeckých výprav do hlubokého vesmíru. Jeho cílem bylo podrobně prozkoumat planetu Saturn, její ikonické prstence i rozmanitou soustavu měsíců, které
Ve věku 74 let zemřel v pátek 10. července 2026 druhý bulharský kosmonaut Alexandr Alexandrov. Do vesmíru se podíval v rámci programu INTERKOSMOS. Při této misi se podíval v roce 1988 na ruskou stanici MIR při misi Sojuz TM-5.
Generálmajor, inženýr, bývalý velitel českých vzdušných sil (1997-2001) a hlavně semifinalista výběru prvního kosmonauta Československa z roku 1976 (spolu s Remkem, Pelčákem a Vondrouškem) nás navždy opustil 16. prosince po krátké těžké nemoci ve věku 75 let.
Asi málokdo si dokáže představit, čím prochází člověk, jenž došel až těsně pod vrchol možného, aby byl vzápětí otočen a zdálky musel sledovat, jak na onen vrchol vystupuje někdo jiný. Nemluvě o tom, že kdykoli se o něm posléze hovoří, vždy je zmiňováno ono slovo, které dopadá jako kladivo – „náhradník“. Přesto lze i po takovémto zážitku žít nikoli s kypící hořkostí v mysli, nýbrž s nadhledem a pokorou k realitě. A prožít život tak, aby se za ním bylo možné ohlédnout a říci si, že byl dobrý a plodný. Vyžaduje to však sílu charakteru a moudrost. Ne každý by se s takovýmto osudem vyrovnával s grácií, přesto takoví lidé existují. Jeden z nich odešel minulý týden a kosmonautická komunita tak přišla o svéráznou postavu, která nebrala sebe ani ostatní zbytečně vážně a nikdy neměla daleko k úsměvu a žertu. 7. října 2023 se vydal na poslední let Oldřich Pelčák, člověk, v jehož biografii figuruje ono slovo „náhradník“, přesto by bylo velkou chybou a křivdou na jeho život nazírat jen s touto nálepkou…
Indické dobývání vesmíru probíhá mimo hlavní proud a do medií, potažmo informačních portálů, se dostává pouze sporadicky. Prostor dostává hlavně USA, Rusko, Čína, či Evropská kosmická agentura, přitom i nejlidnatější země světa má ledacos nabídnout. Raketová věda má v Indii hluboké kořeny a na vlastí kosmický program jsou místní ve velké míře hrdí, protože vědí, že jim kosmonautika pomáhá zlepšovat každodenní život. K nejvýraznějším projektům posledních let patří úsilí vyslat na oběžnou dráhu astronauta ve vlastní režii. V tomto případě astronauty. A právě těmto snahám se bude věnovat tento nový, nepravidelný seriál, který bude shrnovat veškeré dostupné novinky a posun mapující cestu první posádky ze Země do vesmíru. Seriál bude v nepravidelném intervalu vycházet podle množství nových informací a to logicky minimálně do doby skutečného startu. Na začátek bude dobré nahlédnout do historii pilotovaného programu Indie.
Astrofyzik, popularizátor vědy, zakladatel a hlavní protagonista československého kosmického výzkumu nás opustil ve věku 94 let. 30. září 16:15
První československá družice, Magion 1, vznikla díky chytrému nápadu nahradit původně plánovanou balastní zátěž funkční družicí, která by navíc rozšířila možnosti vědeckého výzkumu hlavní sovětské družice Interkosmos 18. Před několika dny, 11. září 2021, jsme si připomněli 40. výročí zániku tohoto umělého kosmického objektu. V dnešním díle si velmi stručně představíme samotný Magion 1, tedy první československou družici, ale také nakousneme téma příštího dílu – nejnovější českou družici Lucky 7.
První umělá družice spatřila světlo světa v říjnu roku 1957, když se do vesmíru vypravil sovětský Sputnik 1. O pár měsíců později Sověty následoval národ druhý, kterým byli Američané. Postupně se k nim přidávali další a další národy. Vznikly i různé spolupráce, jednou z nich byl i program Interkosmos. Ten vznikl v roce 1965, když SSSR tehdy přizval ke spolupráci i další země východního bloku. Jednou z členských zemí se stala i Československá socialistická republika. Čeští odborníci se začali podílet na vývoji přístrojů, které létaly do vesmíru nejprve na sovětských sondách a posléze i na sondách Interkosmos. Jednoho dne si pak při přípravě družice povšimli, že raketa je před startem vyvažována kusy betonu a začali zjišťovat, jestli by se tato vyvažovací závaží nedala nahradit něčím užitečnějším, například družicí. Ukázalo se že ano a tak se zrodil nápad na první československou družici, kterou se posléze stal Magion-1. Ten se do vesmíru vydal v říjnu 1978 na palubě rakety Kosmos 3M. Jméno družici dala oblast, kterou družice zkoumala, tedy MAGnetosféra a IONosféra. Celkem se do vesmíru postupně dostalo 5
Georgi Ivanov se před 40 lety stal zástupcem šestého národa na oběžné dráze. 10. dubna 08:00
Ačkoli i tuto neděli v pravé poledne vychází Kosmotýdeník, dnes je to poprvé, co výrazně narušíme celý jeho formát včetně názvu. Důvod je nasnadě. Kosmotýdeník je hlavním článkem dne a protože na dnešek připadá přesně 100 let od založení Československa, nemohli jsme to nechat jen tak. V Kosmotýdeníku tak naleznete pravidelný souhrn nejzajímavějších událostí týdne, nicméně hlavní a na Kosmotýdeník mimořádně dlouhá část se bude věnovat československým kosmonautickým aktivitám. Přijměte tedy pozvání a podívejte se, čím národy Čechů a Slováků obohatily výzkum vesmíru v posledních sto letech. Přeji vám příjemný sváteční den a dobré čtení.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
