Washington Harbor Partners
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Evropa uzavřela smlouvu se společností Thales Alenia Space na vývoj digitálního dvojčete zemědělských systémů, které kombinují satelitní data a modelování plodin na podporu udržitelných a klimaticky odolných zemědělských postupů na celém kontinentu.
Technologická a konzultační firma Booz Allen Hamilton představila koncept mega-konstelace družic navržených tak, aby naplnily vizi vládní administrativy na komplexní protiraketový obranný štít na ochranu Spojených států, tzv. Golden Dome.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Od nové rakety SSLV si Indie mnohé slibuje. Raketa je velmi levná a mohla by pro spoustu komerčních zákazníků představovat zajímavou alternativu, ale bylo třeba prokázat, že je schopna dopravit náklad v pořádku na oběžnou dráhu. Jelikož před přibližně šesti měsíci první pokus nevyšel, bylo velmi důležité připravit se na pokus další. ISRO se ale z předešlé chyby poučilo. Druhý start se povedl a nosič vynesl 3 malé družice. V tomto článku si rozebereme nejen tento start, ale i příčinu předešlého selhání. Raketa SSLV je odpovědí Indie na rozrůstající se trh s malými nosiči. Předpokládá se vysoká rychlost přípravy na start. A to díky značné autonomii a celkově jednoduché logistice. Pro srovnání, start rakety PSLV obsluhuje až 600 pracovníků, zatímco operace spojené se SSLV má řídit malý tým asi šesti lidí. Očekává se, že doba pro přípravu SSLV ke startu bude kratší než týden, namísto současných měsíců. Nosná raketa může být sestavena jak vertikálně, jako stávající PSLV a GSLV, tak i horizontálně jako již vysloužilé SLV a ASLV.
Na našich stránkách se v nepravidelných intervalech objevují zprávy o tom, jak přímo kosmická technika pomáhá lidem na Zemi. Zde je další ukázka toho, proč je i v takových zemích, jakou je Indie, výhodné mít vlastní kosmický program. Družce Cartosat-2S pro dálkový průzkum Země odhalila výrazný pokles půdy v oblasti města Joshimath. Na základě výsledků proběhla evakuace. Vláda v oblastech s největším poklesem půdy přesunula obyvatelstvo na bezpečnější místa na základě informací od agentury ISRO. Podle zprávy byl pokles půdy zaznamenán už mezi dubnem a listopadem 2022, byl však pozvolný. Během této doby klesl Joshimath o 8,9 cm, ale mezi 27. prosincem 2022 a 8. lednem 2023 se intenzita sedání půdy zvýšila a město se jen v tomto období propadlo o dalších 5,4 cm. Tedy za pouhých 12 dnů.
V návaznosti na úspěšnou misi na Měsíc – Chandrayaan-1 si Indie koncem roku 2014 připsala doposud největší technický úspěch v oblasti kosmu. Dokázala navést sondu na oběžnou dráhu rudé planety. Mise nazvaná MOM (Mars Orbiter Mission) byla úspěšně zahájena koncem roku 2013 a je první ze série misí, které ISRO plánuje k průzkumu a charakterizaci Marsu. Sonda měla na palubě pět vědeckých přístrojů s cílem prohloubit poznání Marsu na základě jeho morfologie a mineralogie z eliptické dráhy. V předešlé části jsme si obecně představili indickou sondu MOM a její příběh. Tentokrát se zaměříme hlavně na vědu a odkaz, který nám po této fantastické misi zůstal. Ani ve snu by mě na začátku nenapadlo, že bude ve finále informací tolik, že budu muset rozdělit článek na dvě části. Nechtěl jsem však nic zásadně krátit, ani mít za každou cenu neúnosně dlouhý a těžko stravitelný text. Dnes se tedy podruhé a naposledy vracíme k misi Mangalyaan. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento článek přináší závěrečné informace o sondě Mars Orbiter
Před více než osmi lety se k planetě Mars vydala malá, na první pohled nevýrazná planetární sonda Mangalyaan (Mangalaján) známá spíše pod označením MOM (Mars Orbiter Mission). Tehdy jen pár lidí skutečně věřilo, že se jednou zapíše do historie. Je všeobecně známé, že lety do kosmu nejsou jednoduchá disciplína, ale vyslat automatickou sondu a usadit jí na oběžné dráze rudé planety je už skutečně vyšší dívčí a zkuste ještě uspět hned na první pokus. Do roku 2014 to ostatně žádná jiná země nedokázala! Často vysmívaná a ve světě spíše podceňovaná agentuře ISRO se to ale povedlo, a „maličká“ MOM fungovala nad Marsem téměř 8 let. Navržena byla přitom tak, aby zvládla 6 měsíců v provozu. Jenže nic netrvá věčně. Cesta sondy Mangalayan, díky které se Indie stala první zemí v Asii, která dosáhla oběžné dráhy Marsu, oficiálně skončila. ISRO začátkem října potvrdilo to, o čem se již pár měsíců spekulovalo. Není tedy od věci abychom se za touto neuvěřitelnou misí ohlédli. Tento dvoudílný článek přináší podrobné informace o sondě
Indická agentura se pomalinku probírá po pandemii Covid-19 a její plány opět nabírají na obrátkách. Po neúspěšném prémiovém letu rakety SSLV dostal prostor pilotovaný program, který pokračuje kupředu, ale nikoliv mílovými kroky, nýbrž pomalými krůčky. Jedním z nich je i provedený statický test motoru záchranného systému (Crew Escape System (CES)), který bude jednou z klíčových složek rakety, která bude mít za úkol vynést indické astronauty do kosmu. Část s názvem CES má v případě přerušení mise během počáteční fáze letu zajistit oddělení kabiny s posádkou, a její odnesení do bezpečné vzdálenosti od rakety. To je možné díky výkonnému motoru LEM (Low Altitude Escape Motor), který podstoupil důležitou zkoušku. Jak vidno, tak v indii si i nadále s názvy hlavu moc nedělají. K tamnímu kosmickému programu to ovšem patří.
Premiéra indického nosiče SSLV nevyšla zcela podle představ. Raketa 7. srpna v 5:48 SELČ úspěšně odstartovala. Cesta do vesmíru vypadala i minuty po startu velmi nadějně. Nicméně finální navedení nákladu na kruhovou oběžnou dráhu selhalo, jak později potvrdila kosmická agentura ISRO. Každý start je výzvou a nikdy to nebude zcela jednoduché a bez rizika. Je třeba si také uvědomit, že přesně k těmto účelům slouží zkušební starty, které mají ověřit všechny systémy nového nosiče. Získaná data se následně podrobně analyzují a raketa vylepšuje. A ani tentokrát tomu nebude jinak. Po provedení nápravy se ISRO vrátí k dalšímu pokusu v rámci zkušební mise SSLV-D2. Pokud se nic nezmění bude při něm vyneseno hned několik družic. Konkrétně půjde o čtyři snímkovací družice společnosti Blacksky Global o celkové váze 56 kg. Všechny prozatím dostupné informace o nehodě najdete v tomto článku.
Nejsilnější indická raketa si zkusí poprvé komerční vynášení nákladu. První takový start je naplánován na letošní říjen a další pak na leden příštího roku. Britská společnost Oneweb projevila zájem a podepsala s ISRO kontrakt, jak nedávno potvrdil ředitel agentury S. Somanath. To je samozřejmě vítané, protože zmíněná raketa podobný náklad ještě nevynášela. Přitom je to další krok v rozvoji tohoto nosiče. Komerční zahraniční starty přitom běžně obstarává raketa PSLV, která je schopna na polární oběžnou dráhu dopravit asi 1750 kg. GSLV Mk3 ovšem dokáže na přechodová dráhu ke geostacionární (GTO) dostat až 4 t. Jde o třístupňový nosič, který je zamýšlen také pro vynášení kosmické lodi s posádkou. ISRO se dlouhodobě snaží přilákat komerční zákazníky z kosmického sektoru. Jednou z překážek je slabá kadence a pak taky horší legislativa, kterou v současné době již projednává vláda. Nová úprava zákona umožní i větší zapojení tamního komerčního sektoru, který by mohl nabídnout vlastní kosmické rakety i nejrůznější družice.
Dnes se potřetí a naposledy vrátíme k osobě K. Sivana, který na začátku roku 2022 předal vedení kosmické agentury ISRO svému nástupci. Během jeho působení u agentury se dostala na mety doposud nejvyšší. Pro mnoho lidí v Indii se odehrál doslova zázrak, protože navést přesně družici k Marsu, a poté ji dokázat usadit i na jeho oběžnou dráhu už je skutečně „vyšší dívčí.“ To vše se navíc stihlo poměrně rychle. Krom štěstí tedy potřebujete skutečné dovednosti a samozřejmě velké odhodlání. Je trochu paradox, že to byl právě nepovedený pokus Číny z roku 2011, co nakonec vedlo ke skutečnému rozhodnutí ISRO postavit vlastní automat, který se pokusí o podobnou věc. Další příležitost měla přijít v roce 2013, a proto nebyl čas zahálet.
Již podruhé se v rámci této série vrátíme do Indie k příběhu významné osoby novodobé kosmonautiky. K. Sivan se stal vůdčí osobností ISRO a mnohokrát prokázal své schopnosti. Významně pomohl v rozvoji raketových motorů na kryogenní látky, které patří k tomu nejsložitějšímu, co lidstvo kdy dokázalo vyrobit. Indie dlouho pracovala na tom, aby tuto technologii také zvládla, a povedlo se. Díky tomu se mohla tamní raketová technika posunout o pořádný kus dopředu. ISRO si mohlo dovolit výrobu větších a složitějších družic, ale i raket. Na mnoho zajímavých projektů dohlížel právě K. Sivan.
Indická kosmická agentura již nějaký čas vyvíjí malý nosič SSLV, a první start se výrazně přiblížil poté, co první stupeň SS1 v pondělí absolvoval úspěšný test. Ke zkoušce zážehu v plné délce došlo na kosmodromu Šríharikota v Indii. Jednalo se prý o poslední test před samotným startem. Nutno připomenout, že jeden minulý se nepovedl. Po 60 sekundách byly zaznamenány neočekávané vibrace a v 95 sekundě hoření to nevydržela tryska motoru. Podle dostupných informací víme, že ji bylo nutné přepracovat. Úspěch tedy ukazuje také na vyřešení problému, ať už byl jakýkoli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
