Komplex 37
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Ministerstvo letectva schválilo plány na přeměnu bývalého startovacího komplexu 37 využívaného pro rakety Delta IV na Mysu Canaveral na komplex pro raketu Starship společnosti SpaceX.
Společnost Orbex, jedna z pěti společností zapojených do programu European Launcher Challenge organizace ESA, obdržela na ministerské konferenci agentury mnohem méně finančních prostředků než ostatní čtyři poté. Stalo se poté co Spojené království odložilo rozhodnutí o tom, jak rozdělit většinu svého příspěvku.
Společnost Northrop Grumman 4. prosince otestovala raketový motor SMASH! na tuhá paliva v rámci interního programu SMART Demo na rozvoj technologií raketového pohonu na tuhá paliva.
Družicové konstelace společností SpaceX a Amazon získají přibližně 4 % z téměř 20 miliard dolarů, které státy navrhly na výstavbu venkovských širokopásmových sítí, což představuje zhruba 21 % lokalit v rámci federálního programu BEAD.
Společnost SLI, specialista na financování aktiv, plánuje koupit dvě malé geostacionární družice od amerického startupu AscendArc v hodnotě více než 200 milionů dolarů.
Vedoucí představitelé senátního obchodního výboru uvedli, že doufají, že Jared Isaacman bude brzy jmenován správcem NASA. Stalo se tak 3. prosince na potvrzovacím slyšení o jeho nominaci na administrátora NASA v Senátu pro obchod.
Společnost Spire Global získala od společnosti Deloitte kontrakt na návrh, výstavbu a provoz osmi družic, které podpoří její úsilí v oblasti kybernetické bezpečnosti na oběžné dráze.
Čínské experimentální družice Shijian-21 a Shijian-25 se oddělily na geostacionární oběžné dráze poté, co byly měsíce v dokovacím zařízení a prováděly testy doplňování paliva na oběžné dráze.
Čínská vesmírná správa zveřejnila politický plán zaměřený na urychlení rozvoje komerčního využití vesmíru a jeho začlenění do širších národních vesmírných ambicí.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Ani v předvánočním čase na Zlatou neděli nebude chybět náš tradiční souhrn kosmonautických novinek. Odpočiňte si proto alespoň na chvíli od uklízení svých bytů, nebo pečení dobrot a pojďte se spolu s námi podívat na souhrn toho nejzajímavějšího, co s sebou přinesla kosmonautika v posledních sedmi dnech. Podíváme se na úspěšnou premiéru nové indické rakety, navštívíme Mars, kde došlo k významnému objevu a nezapomeneme ani na návrat kosmické lodi Orion na místo startu.
Minulý týden se seběhly hned tři velké události, které svou výjimečností silně vybočovaly z normálu. Aktuální týden naopak nabídl na první pohled méně atraktivní momenty, ale zato jich bylo více. Ostatně posuďte sami – právě přichází 117. díl našeho nejdéle vydávaného seriálu – Kosmotýdeníku. Také dnes si připomeneme nejdůležitější momenty uplynulých sedmi dní, které by rozhodně neměly zapadnout a které si zaslouží připomenutí.
Prakticky celý minulý týden probíhal ve znamení sběru a zpracovávání dat, která zachytily marsovské robotické mise při průletu komety Siding Spring poblíž planety Mars. Taková událost s sebou nese jednu podstatnou nevýhodu. Pokud nechcete čekat na kompletaci všech údajů (což ve skutečnosti potrvá ne týdny, ale měsíce), nemůžete téma kompletně zpracovat do jednoho textu. Proto vám přinášíme tento týden v pořadí druhou aktualitu (tu první naleznete zde) o pozorovací kampani komety C/2013 A1 napříč různými projekty tří světových vesmírných agentur. A myslím, že nebude poslední.
Od blízkého průletu komety Siding Spring kolem našeho rudého planetárního souseda uběhlo už několik dní, ale i když všechny tři kosmické agentury (NASA, ESA a ISRO) upozorňovaly na dodatečný čas, který potřebují k příjmu a následném zpracování dat, přesto do středečního večera nebyly k dispozici snímky všech robotických misí, ale u takových událostí je zkrátka třeba trpělivě čekat. Snímání nebylo jednoduché a rozlišení na tu vzdálenost velmi malé (kamery a detektory sond jsou přeci jen navrženy pro zkoumání blízké planety, ne malých celestiálních objektů).
Všechny automatizované mise úspěšně odeslaly telemetrická data o stavu svých přístrojů, takže už v noci z neděle na pondělí a v průběho prvního pracovního dne po víkendu bylo jasné, že celou událost přečkaly bez újmy.
Další týden utekl jako voda a máme tu konec víkendu. Ještě než ale začne nový pracovní týden, můžete si s pomocí našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník zrekapitulovat všechny zajímavé informace, které se na poli kosmonautiky odehrály v uplynulých sedmi dnech. Nejprve se podíváme na přípravy na průlet komety kolem Marsu, připomeneme si přistání nepilotovaného miniraketoplánu X-37B a na závěr se podíváme na výstup dvou amerických astronautů do volného prostoru.
Systémy jako jsou GPS, nebo Galilelo jsou takzvané globální navigační systémy, které dokážou určit polohu kdekoli na světě. Existují i menší, takzvané regionální navigační systémy, které budují samostatné státy. V roce 2006 vyhlásila Indie záměr vytvořit právě regionální navigační systém s názvem Indian Regional Navigation Satellite System (IRNSS), který se měl skládat ze sedmi družic, které budou schopny kdykoli obsloužit jakékoli místo na indickém území. A skutečně, 15. října odstartovala již třetí družice indického navigačního systému a to ve 22:02 našeho času z indického Satish Dhawan FLP (Satish Dhawan Space Centre First Launch Pad).
Už jen pár dní nás dělí od neděle 19. října, kdy se kometa C/2013 A1 Siding Spring prožene kolem našeho rudého planetárního souseda. V 18:27 světového času (20:27 SELČ) se planetě přiblíží na vzdálenost 139 500 km. To je o něco více než třetina vzdálenosti Země – Měsíc. Koncem srpna jsme podrobně rozebírali v samostatném článku přípravy jednotlivých kosmických agentur na toto neopakovatelné setkání, které – samozřejmě kromě mise sondy Rosetta a landeru Philae u komety 67P Čurjumov-Gerasimenko – nemá obdoby. Dnešní článek vlastně volně navazuje na ten předchozí. Upřesníme si některá technická data a zajímavé detaily, které nebyly tenkrát veřejně publikovány, neboť i přes rozsáhlý projekt modelace chování C/2013 A1 při průletu kolem Marsu byly pořád pro astronomy velkou neznámou. Jak výstižně poznamenala jedna z odbornic NASA, Kelly Fast: „Komety jsou jako kočky – mají ocas a dělají si, co chtějí.“
Na předvčerejším setkání v Torontu podepsali Charles Bolden a Koppillil Radhakrishnan dva důležité dokumenty, které stvrzují, že agentury, kterým velí, tedy americká NASA a indická ISRO vytvoří společně novou družici pro dálkový průzkum Země. Druhá podepsaná dohoda se pak týká vzájemné spolupráce při výzkumu Marsu – právě k Rudé planetě totiž v průběhu minulého týdne dorazily nové sondy MAVEN a Mangalyaan,které pochází právě z dílen NASA a ISRO. K podpisu došlo v rámci mezinárodního astronautického kongresu a dokumenty obě agentury zavazují k vytvoření společné pracovní skupiny, která bude mít za úkol vyhledat možnosti širší vzájemné spolupráce než tomu bylo doposud. Asi nejviditelnějším výsledkem by měla být družice NISAR (NASA-ISRO Synthetic Aperture Radar), která má na oběžnou dráhu zamířit v roce 2020.
Indická sonda Mangalyaan se včera zapsala do historie, jelikož se jedná o první indickou sondu, která se kdy vydala na cestu meziplanetárním prostorem a navíc úspěšně dorazila do cíle – na oběžnou dráhu planety Mars. Ačkoliv Indie od začátku tvrdí, že se jedná pouze o technologický demonstrátor, šlape zatím celá mise jako hodinky. Pro Indii se jedná o mimořádný úspěch, který místní kosmickou agenturu katapultoval do společnosti USA, Sovětského svazu a Evropy – nikdo jiný totiž nedokázal dostat svou družici k Marsu. A to i přesto, že náklady na misi Mangalyaan tvoří pouhých 72 milionů dolarů, což jsou pro zajímavost jen 3/4 ceny oskarového filmu Gravitace. Náš dnešní krátký článek přináší infografiku věnovanou sondě Mangalyaan, kterou jsme pro Vás navíc kompletně přeložili do češtiny.
Před pár desítkami hodin drželi fanoušci kosmonautiky palce americké sondě MAVEN, která vstupovala na oběžnou dráhu kolem Marsu. Ačkoliv je každý takový zážeh nesmírně náročný a nechceme snižovat jeho komplikovanost, tak u MAVENu to žádné moc velké nervy nebyly – NASA je zkušená agentura, která už má za sebou hned několik podobných manévrů. Dnes v noci ale přijde jiný zážeh – na první pohled stejný – také půjde o záchyt na oběžné dráze Marsu. Rozdíl ale bude v tom, že tentokrát půjde o indickou misi Mangalyaan. Pro všechny zájemce jsme do češtiny přeložili infografiku, která se týká právě aktuálního brzdícího zážehu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.