sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Bavorský ministerský předseda Markus Söder 4. února oznámil, že Německé letecké a kosmické centrum (DLR) obdrží 58 milionů eur na vybudování Centra pro řízení lidského výzkumu, které bude podporovat budoucí robotické a lidské výzkumné mise. Celkové náklady na zařízení činí 78 milionů eur a kromě bavorského financování DLR investuje 20 milionů eur ze svého institucionálního rozpočtu.
Vedoucí pracovníci společnosti United Launch Alliance uvedli, že odchod dlouholetého generálního ředitele Toryho Bruna měl na společnost dopad. Podle nich to však nezměnilo schopnost společnosti ULA plnit její hlavní úkol: zvyšovat rychlost startů nové rakety Vulcan.
Austrálie prostřednictvím nezávislé neziskové organizace Australasian Space Innovation Institute (ASII) využívá produkty a služby související s vesmírným prostředím k řešení národních a regionálních výzev.
Národní průzkumný úřad přidal do rostoucího seznamu dodavatelů, které testuje pro budoucí zpravodajské mise, tři nové firmy zabývající se komerčním zobrazováním. Jedná se o společnosti HEO, SatVu a Sierra Nevada.
Výrobci malých družic, kteří nemají příležitosti k budování velmi velkých konstelací, uvádějí, že zaznamenávají rostoucí zájem zákazníků hledajících menší systémy přizpůsobené specifickým potřebám.
Společnost Amazon 10. února získala od FCC schválení k vynesení dalších tisíců širokopásmových družic, a to několik týdnů poté, co požádala o posunutí červencového termínu pro svou síť první generace, jelikož dosáhla pouze asi 11 % požadovaného nasazení.
Poté, co NASA v loňském roce ztratila přibližně 20 % státních zaměstnanců, plánuje přivést více interních odborníků a snížit svou závislost na dodavatelích.
Americké vesmírné síly udělily společnosti Starfish Space kontrakt v hodnotě 54,5 milionu dolarů na stavbu a provoz zařízení určeného k podpoře vojenských družic na geostacionární oběžné dráze Země.
Investor dvou kosmických společností, které vstoupily na burzu v loňském roce, uvedl, že nadcházející primární veřejná nabídka akcií společnosti SpaceX by mohla vyvolat nový zájem investorů v tomto sektoru a zároveň spustit vlnu konsolidace.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tento týden jsme se ve dvou článcích podrobně věnovali tomu, co můžeme očekávat od nastupujícího roku 2026 na poli kosmonautiky. Nejprve jsme si posvítili na kosmonautiku nepilotovanou a poté i na tu pilotovanou. S očekávanou budoucností jsme tedy už seznámeni, ale ještě by bylo vhodné vypořádat se s minulostí a uzavřít rok 2025 – přehledově i statisticky. Dnes tak učiníme v oblasti nepilotované kosmonautiky a zítra naši minisérii z přelomu let zakončíme shrnutím pilotované kosmonautiky z roku 2025.
Co se všechno událo podstatného v kosmonautice během září? Vesmírné výzvy mají odpověď. Nejprve se v nich můžete podívat na starty družic Carruthers Geocorona Observatory, SWFO-L1 a IMAP. Dále ukáží, jak se k ISS vydaly dvě zásobovací lodě, konkrétně Cygnus NG-23 a Progress MS-32. Nábor 10 nových kandidátů na astronauty NASA je námětem další reportáže. V závěrečném bloku nás pak čekají starty družic Nusantara Lima, SDA T1TL-B, NROL-48 a Kuiper-5. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00. Vesmírné výzvy jsou součástí Youtube kanálu Kosmonautix, kde najdete například zajímavá kosmonautická videa s českými titulky. Také zde najdete živě a česky komentované přímé přenosy startů raket. Další pořady jako Vesmírné zprávy nebo Vesmírnou techniku nyní najdete na Youtube kanálu SVĚT KOSMONAUTIKY. Starší díly najdete také na internetové televizi Fameplay. Starší pořady můžete najít na Stream.cz pod názvem Dobývání vesmíru, kde stejnojmenný pořad přinášel po mnoho let každý týden události z kosmonautiky. V této sekci je i astronomický pořad Noční obloha a bonusová videa, jako Vesmírné dotazy nebo záznamy kosmonautických
Pokud máte rádi rakety Falcon 9 a naše komentované přenosy, tak si v následujících hodinách přijdete na své. Potěšíme jak fanoušky vojenského zpravodajství, tak i ty, kteří drží palce vědeckému výzkumu. Dnes (22. září) a zítra nás totiž čekají dva starty Falconů 9, které se chystáme odvysílat. Nejprve dnes večer v 19:38 vyrazí Falcon 9 na misi NROL-48, v rámci které ponese s největší pravděpodobností novou porci družic Starshield a zítra ve 13:32 má vzlétnout Falcon 9, který ponese hned tři vědecké mise zaměřené především na kosmické počasí a sluneční aktivitu. Pokud tedy máte čas a chuť, rádi Vás pozveme k jejich sledování.
Máme za sebou další týden a je ideální čas si zrekapitulovat kosmonautické dění. V hlavním tématu se tentokrát Kosmotýdeník zaměřil na testování a instalaci solárních panelů připravované observatoře IMAP. V dalších tématech se můžete těšit na start čínské zásobovací mise ke stanici Tiangong, testování adaptéru pro raketu SLS 1B, návrat Axiom-4 či jednu novinku o Super Heavy. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Technici, kteří připravují observatoř IMAP od agentury NASA, si mohou odškrtnout další významný úkol. V čisté místnosti na Astrotech Space Operations v těsné blízkosti Kennedyho střediska na Floridě se jim podařilo integrovat do těla sondy dvojici vědeckých přístrojů. Celá práce zabrala několik dní a byla dokončena 23. června. IMAP, která má startovat letos na podzim na Falconu 9, bude vybavena deseti vědeckými přístroji, které mají monitorovat kosmické počasí, studovat a mapovat heliosféru, rozsáhlou magnetickou bublinu obklopující Slunce a chránící Sluneční soustavu před kosmickým zářením.
Technici 29. května vybalili americkou observatoř IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) z přepravního kontejneru, ve kterém dorazila do přechodové komory na Astrotech Space Operations Facility v blízkosti Kennedyho střediska na Floridě. IMAP sem byla převezena tahačem už 10. května z Marshallova střediska v alabamském Huntsville. V průběhu dalších měsíců technici připraví IMAP na start. Mezi klíčové kroky bude patřit plnění observatoře pohonnými látkami a také přidání dvou spolucestujících, kteří poletí na stejné raketě. Nakonec budou všechny tři družice společně uzavřeny do aerodynamického krytu rakety. Technici poté převezou tento sestavený kryt do hangáru na Kennedyho středisku, kde se další tým postará o jeho integraci s raketou Falcon 9 od SpaceX. Samotný start z rampy LC-39A neproběhne dříve než v září letošního roku.
Už 18. března dorazil teleskop IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) na Marshallovo středisko v alabamském Huntsville. Na tamním X-ray and Cryogenic Facility podstoupí termálně-vakuové zkoušky, které nasimulují drsné podmínky kosmického prostoru. Mise IMAP je novodobým nebeským kartografem, který bude mapovat Sluneční soustavu studiem heliosféry, obří bubliny vytvořené slunečním větrem, která obklopuje naši sluneční soustavu a chrání ji před škodlivým mezihvězdným zářením.
Jednou z tradic konce roku na našem webu je to, že Vám přinášíme shrnutí nejočekávanějších kosmonautických událostí nadcházejícího roku. V prvních dnech nového roku Vám také přineseme shrnutí nejdůležitějších událostí roku skončeného. Před několika lety jsme se vlivem rostoucího počtu událostí rozhodli rozdělit oba články na dvě podkategorie – v jedné se věnujeme bezpilotní a ve druhé pilotované kosmonautice. Také na přelomu let 2024 a 2025 se tak můžete těšit na celkem 4 články, přičemž tento je prvním z nich – podíváme se na nejočekávanější události kosmonautiky v blížícím se roce 2025.
NASA i SpaceX momentálně počítají se startem americké mise IMAP (Interstellar Mapping and Acceleration Probe) nejdříve na září 2025. Nový termín startu má poskytnout dodatečný čas na přípravu letových systémů ke startu. Mise IMAP bude studovat heliosféru, magnetickou bublinu našeho Slunce, která chrání celou Sluneční soustavu. Cílem je lépe porozumět této ochranné vrstvě. Za tímto účelem bude IMAP odebírat vzorky, analyzovat a mapovat částice mířící k Zemi od mezihvězdného prostoru. Celá mise také pomůže výzkumníkům dozvědět se více o slunečním větru, nepřetržitém proudu částic ze Slunce, ale také o nabitých částicích jako takových, nebo o kosmických paprscích v heliosféře. Tyto částice mohou ovlivnit astronauty v kosmickém prostoru, ale také poškodit nejrůznější technologie. Pravděpodobně také hrají roli v přítomnosti života jako takového ve vesmíru.
V prohlášení z 20. prosince NASA oznámila, že start vesmírné sondy Interstellar Mapping and Acceleration Probe (IMAP) na raketě Falconu 9, původně naplánovaný na jaro 2025, byl odložen nejdříve na září. Agentura uvedla, že zpoždění poskytuje další čas na přípravu letových systémů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
