Hubblův vesmírný dalekohled

  • „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    „Hubble“ a „Webb“ spojily síly a studovaly malá ledová tělesa

    Dušan Majer1 komentář

    Poprvé v historii vědci použili Hubbleův teleskop a dalekohled Jamese Webba ke společnému studiu jedněch z nejvzdálenějších objektů naší Sluneční soustavy, takzvaných transneptunických objektů neboli TNO (Trans-Neptunian Objects). Některé z nich patří k nejmenším a nejméně jasným tělesům tohoto typu, jaká kdy byla přímo pozorována. Výzkumníci objevili méně malých TNO, než očekávali. Překvapivé bylo i to, že barvy těchto těles vykazovaly stejné zákonitosti jako u jejich větších příbuzných. Tyto objekty bývají malá, slabě viditelná ledová tělesa obíhající kolem Slunce za oběžnou dráhou Neptunu. Většina z nich je více než stomilionkrát méně jasná než objekty viditelné pouhým okem. Ve dvou vzájemně se doplňujících článcích, které byly 8. září publikovány v časopise The Astronomical Journal, vědci popisují, jak jejich týmy analyzovaly barvy, složení a rozložení velikostí 27 nově objevených drobných a slabě viditelných TNO.

  • Petr Kulhánek – Dalekohled Jamese Webba (01.12.2022)

    Petr Kulhánek – Dalekohled Jamese Webba (01.12.2022)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Vážení čtenáři našeho webu, po určité odmlce bychom vám opět chtěli nabídnout zajímavou kosmonautickou přednášku. Připravil si ji pro vás známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, pan prof. RNDr. Petr Kulhánek. A jak je již z názvu patrné, přednáška bude na téma dalekohledu Jamese Webba, společného projektu NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. V přednášce se nejprve podíváme na samotný kosmodrom a poté si budeme moci v krátkosti zopakovat i celý start dalekohledu pod štítem rakety Ariane 5.  Budeme si moci zavzpomínat i na cestu dalekohledu do libračního bodu L2 soustavy Slunce-Země. Řeč přijde pochopitelně i na předchůdce dalekohledu Jamese Webba, na dalekohled samotný, na jeho zrcadlo, termální štít, na pozorovací cíle a na první snímky, které obletěly celý svět. Přednáška se uskutečnila v prostorách restaurace a kavárny Refugio v Tisé na Ústecku.

  • Milan Halousek – Hubblův vesmírný teleskop (3.6.2020)

    Milan Halousek – Hubblův vesmírný teleskop (3.6.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Hubblův vesmírný dalekohled krouží na oběžné dráze už od roku 1990. Vynesl jej sem raketoplán Discovery v rámci mise STS-31 v dubnu roku 1990. Už za několik týdnů se však ukázalo, že tento úžasný dalekohled má obrovský problém, jeho primární zrcadlo bylo špatně vybroušeno. Je ironií osudu, že pro tento vesmírný teleskop byla broušena zrcadla tři, ty dvě, které zůstaly na Zemi byly vybroušeny správně. Nebýt faktu, že teleskop byl navržen jako servisovatelný, jednalo by se prakticky o neřešitelný problém. Pro jeho opravu se zvažovala řada možností včetně toho, že by byl teleskop dopraven na Zemi a zde došlo k výměně zrcadla. Nakonec bylo vybráno takové řešení, že se přesně zjistila vada, kterou primární zrcadlo má a vyrobilo se zařízení s opačnou optickou vadou. V prosinci roku 1993 odstartovala mise STS-61, která měla za úkol dalekohled opravit. K hlavním opravám této mise patřila výměna širokoúhlé planetární kamery 1 za typ 2, který měl v sobě již zabudovanou korekční optiku a…

  • Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

    Tomáš Přibyl – Když padají rakety (28.2.2012)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Během celé historie kosmonautiky se odehrálo několik tisíc startů raket a protože každé úspěšné lidské konání se neobejde bez překážek a selhání, odehrály se v kosmonautice i stovky selhání různých raket. Nejčastěji startující raketou světa je sovětský/ruský Sojuz, který absolvoval více než tisíc startů,  má však za sebou i 28 selhání z nejrůznějších příčin. Pokud bychom do rodiny raket Sojuz započítali i rakety Molnija a Vostok, naroste nám počet úspěšných startů o několik set, ale budeme nuceni připočíst i dalších téměř padesát selhání těchto nosičů. Jednou z nejúspěšnějších a nejslavnějších raket současnosti je americký Atlas V. Rakety Atlas jsou tu s námi již od 50. let a mají za sebou více než 300 orbitálních startů, ovšem i 49 selhání. Takhle bychom mohly procházet jednotlivou rodinu raket za druhou. Na závěr svého krátkého shrnutí proto ještě představím rakety Proton, které absolvovaly 423 orbitálních startů, 48 z nich však neskončilo úspěšně. O selháních raket nám ve své přednášce povypráví redaktor serveru kosmonautix…

  • Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

    Marek Skarka – Exoplanety z vesmíru (26.11.2020)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    O tom, kolik je vidět na obloze planet, měli starověcí astronomové úplně jasno. No, počítejte sami se mnou, Merkur, Venuše, Mars, Jupiter a Saturn. Je to tak, stačili by vám prsty jedné ruky.  A tento údaj se do 18. století v podstatě nezměnil. Až v roce 1781 objevil britský astronom William Herschel planetu Uran. Na sedmou planetu jsme pak čekali až téměř do poloviny století následujícího, když nejprve dva astronomové nezávisle na sobě spočítali, že by měla existovat planeta další. Tu objevil v září roku 1846 Johann Galle. Byla pojmenována Neptun. Za osmou pozorovatelnou planetu bylo pak dlouhá desetiletí považováno Pluto, než bylo administrativním rozhodnutím z tohoto seznamu v roce 2006 vyřazeno. Astronomové také předpokládali, že i kolem jiných hvězd by se měly nacházet planety. Ale až do konce 80. let 20. století se jednalo spíše jen o odhady. První nalezená a všeobecně uznávaná exoplaneta se datuje do roku 1992. Od té doby se s jejich objevy jakoby roztrhl pytel.…

  • Martin Topinka – James Webb Space Telescope (JWST) – větší a lepší stroj času (27.11.2020)

    Martin Topinka – James Webb Space Telescope (JWST) – větší a lepší stroj času (27.11.2020)

    Jiří Hadač1 komentář

    Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na…

  • Tomáš Přibyl – Příběh kosmického teleskopu (23.04.2020)

    Tomáš Přibyl – Příběh kosmického teleskopu (23.04.2020)

    Jiří Hadač2 komentáře

    Tento týden se budeme věnovat dalekohledům na oběžné dráze, které mají obrovskou výhodu díky faktu, že fungují nad hranicí atmosféry. Mohou díky tomu pozorovat v takových oborech elektromagnetického spektra, které jsou buď částečně, nebo zcela ze Země nedostupné. Hubblův vesmírný dalekohled (HVD) je prvním a nejslavnějším teleskopem, který kdy pracoval na oběžné dráze. Je součástí série Velkých kosmických observatoří NASA, které měly pracovat na oběžné dráze a pozorovat vesmír. Hubble pracuje v oblastí viditelného  a infračerveného záření, Comptonova observatoř prováděla pozorování v oblasti gamma záření, Chandra byl určen ke sledování v rentgenové oblasti a Spitzerův dalekohled pracoval v infračerveném oboru. V dnešní přednášce se však budeme věnovat prvně jmenovanému teleskopu. Jedná se o přednášku, kterou letos v dubnu anoncoval server kosmonautix.cz, a která byla pronesena v době první vlny epidemie Covidu 19. Ing. Tomáš Přibyl tehdy přednášel před prázdným sálem, ale vy jste se mohli přednášky zúčastnit tím, že jste mohli zaslat svou fotku, která byla následně umístěna na sedadlo…

  • Pavol Valko – Veda a vesmír, resp. veda vo vesmíre

    Pavol Valko – Veda a vesmír, resp. veda vo vesmíre

    Jiří Hadač2 komentáře

    Dnes dokončíme návštěvu slovenské popularizace kosmonautiky. Podíváme se na to, jak kosmické sondy v minulosti i současnosti pomáhají astronomům zkoumat vesmír. Toto zkoumání se provádí hlavně v elektromagnetického záření a teprve v poslední době se začínáme do vesmíru dívat i prostřednictvím gravitačních vln. Elektromagnetické spektrum zahrnuje záření všech možných vlnových délek. Podle zkracující se vlnové délky rozeznáváme následující druhy: radiové, infračervené, optické, ultrafialové, rentgenové a záření gama. Pro tyto obory je nutno postavit specializované družice, které posléze mohou zkoumat okolní prostředí. Doc. RNDr. Pavol Valko, PhD. se nám pokusí tyto družice ve své přednášce představit.

  • Tomáš Přibyl – (Ne)slavné kosmické havárie (23. 11. 2014)

    Tomáš Přibyl – (Ne)slavné kosmické havárie (23. 11. 2014)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Kosmická technika je něco, co musí vždy a za všech okolností fungovat správně, inu, těžko 10 metrů nad zemí může raketa zastavit a vrátit se na startovní rampu. Bez výjimky se jedná o neuvěřitelně drahá zařízení, které v řadě případů platí daňoví poplatníci. Člověk by tak hádal, že se s nimi zachází velice opatrně a podstatě se k nim přistupuje s velkou opatrností. Je to samozřejmě pravda, ale i přesto se nosným raketám, sondám či družicím nevyhnula řada neuvěřitelných selhání, které nám v dnešní přednášce představí Ing. Tomáš Přibyl. Pokusí se nám ve své přednášce představit pouhé omyly techniků, ale i neuvěřitelně smolné příhody, chyby, které byly způsobeny zapomnětlivostí, lajdáctvím i shodou okolností. Řada z Vás přednášku jistě zná a Vám ostatním mohu slíbit skvělý zážitek při jejím sledování.

  • Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)

    Petr Kulhánek – Byl Hubble splněným snem? (31.10.2019)

    Jiří HadačŽádné komentáře

    Známý popularizátor přírodních věd a zejména pak fyziky, prof. RNDr. Petr Kulhánek CSc., nám v dnešní přednášce povypráví o Hubblově vesmírném dalekohledu. Dozvíte se, které všechny přistroje na dalekohledu jsou, jak se dalekohled otáčí a jak je stabilizován. Zmíní pozadí jeho vzniku, dopravení na oběžnou dráhu při misi STS-31 raketoplánu Discovery. Probere s námi vady, které byly po jeho vypuštění zjištěny. Protože byl dalekohled stavěn tak, aby mohl být opravován pomocí raketoplánů, přijde i řeč na servisní mise. Nikoho z Vás, kdo přednášky pana profesora Kulhánka znáte lépe, asi nepřekvapí, že její část věnoval i zajímavým objevům, které se díky dalekohledu uskutečnily. Řeč tak bude o porodnicích hvězd, hlubokém poli, snímcích hvězdy Betelgeuze aj. Zkrátka a dobře, pro ty z vás, kteří máte styl pana Kulhánka rádi, je tato přednáška nezbytností. A za sebe se přiznám, překvapilo mě, že věnoval jednu ze svých přednášek i kosmonautice. Přičemž dodávám, těch nekosmonautických přednášek je drtivá většina a co jsem měl příležitost vidět,…

sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (Flight 15)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK
Přenos zde

krátké zprávy

  • CSA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Tomáš PojeznýŽádné komentáře

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Tento web chrání reCAPTCHA. Platí zásady ochrany soukromí a smluvní podmínky společnosti Google.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗