U.S. Space Force
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké vesmírné síly přeřadily další start satelitu GPS od společnosti United Launch Alliance na společnost SpaceX, což je již čtvrtý po sobě jdoucí přesun mise globálního pozičního systému (GPS) mezi těmito dvěma poskytovateli.
Společnost Rocket Lab vynesla 20. března nejnovější ze série družic pro japonskou společnost Synspective, která se zabývá radarovým zobrazováním.
Společnost Officina Stellare, italský výrobce pokročilých optomechanických systémů, podepsala smlouvu v hodnotě 1,84 milionu eur s barcelonským Institutem fotonických věd (ICFO), oznámila 17. března.
Švédská společnost OHB získala rekordní zakázku pro švédský vesmírný sektor na výstavbu 20 družic, které posílí evropské kapacity v oblasti předpovědí počasí a monitorování klimatu.
Společnost Portal Space Systems, která vyvíjí zařízení Starburst, spolupracuje s australským startupem Paladin Space, aby nabídla komerční službu odstraňování orbitálního odpadu.
Společnost Kratos Defense & Security Solutions získala od amerických Vesmírných sil kontrakt v hodnotě 446,8 milionu dolarů na vybudování a provoz pozemního systému pro novou konstelaci družic varování před raketami na střední oběžné dráze Země.
Společnost Blue Origin je další ze společností, která navrhuje systém orbitálních datových center. V rámci svého návrhu podala plány na konstelaci až 51 600 družic.
NASA navrhuje značné zvýšení počtu misí robotických přistávacích modulů na Měsíc.
ISPTech, německá společnost zabývající se vesmírnými technologiemi, která vyvíjí pohonné systémy pro agilní manévrování na oběžné dráze, oznámila, že získala počáteční financování ve výši 5,5 milionu eur na nasazení svých pokročilých, netoxických pohonných řešení pro operační vesmírné mise.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Po sérii věnované řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova teleskopu aparaturou COSTAR se můžeme vrátit k popisu vědeckých přístrojů. V první generaci, která byla na palubě teleskopu už při jeho vypuštění na oběžnou dráhu, bychom našli také spektrometr s vysokým rozlišením GHRS. V době svého vzniku se však označoval pouze jako HRS. Tento přístroj pro pozorování v ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra byl zaměřen primárně na stanovení složení, teploty a hustoty hvězd a rozsáhlých plynných oblaků ve vesmíru.

Dva minulé díly jsme věnovali popisu některých návrhů, která byly předloženy pro řešení sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického teleskopu. Nakonec byla k realizaci zvolena metoda využívající dvojice zrcadel, která vyšla při posouzení jako nevhodnější řešení. Problém primárního zrcadla tak při první servisní misi Hubbleova teleskopu vyřešila aparatura COSTAR. Docela překvapivě sehrála při vývoji tohoto zařízení svou roli i výsuvná hlavice sprchy v německém hotelu.

V minulém díle jsme si představili několik možností, které navrhl expertní panel. Dnes přichází řada na další návrhy, mezi kterými se najde i ten, který vedl ke vzniku nakonec použitého řešení. Vědecká obec měla připravenou celou řadu řešení vedoucích k částečné či plné korekci sférické aberace primárního zrcadla Hubbleova kosmického dalekohledu. Některé z nich byly naivní, jiné technicky neproveditelné, ale co je důležité, našlo se jedno, které bylo dobrým kompromisem a stalo se základem pro COSTAR.

Minulý díl našeho pořadu byl věnován popisu vady při broušení primárního zrcadla, které trpělo vážnou optickou vadou, takzvanou sférickou aberací. Expertům se během několika měsíců podařilo navrhnout 28 metod, které mohly tento problém vyřešit. U každé přitom důkladně analyzovali nejen její přínosy a výhody, ale také rizika, nevýhody a další komplikace. Rozhodovací proces rozhodně nebyl jednoduchý, jelikož v sázce byla záchrana pozorovacích schopností, na které vědecká obec čekala dvě desítky let.

O tom, že se Hubbleův teleskop potýkal se špatně vybroušeným primárním zrcadlem a nemohl tak poskytovat fotky v očekávané kvalitě, už slyšel asi každý. Jádrem tohoto problému byla snaha pracovníků firmy Perkin-Elmer Corporation inovovat testovací postupy. Bohužel však vsadili na inovativní, ale složitou verzi tzv. nulového kompenzátoru, která navíc při kritických testech měla nepřesně sestavenou optiku. Ignorování výsledků dříve používané metody, které jasně říkaly, že primární zrcadlo vykazuje tzv. sférickou aberaci, pak vedlo k tomu, že Hubbleův teleskop trpěl závažnou optickou vadou.

Kamera WFC3 (Wide Field Camera) se na Hubbleově teleskopu nachází od roku 2009 a bez kritické závady funguje i dnes. Při její konstrukci inženýři využili některé díly z kamery WF/PC-1, kterou na Zemi po první servisní misi přivezl raketoplán Endeavour. Vylepšení byla celá řada – šlo třeba o selektor, kterým se volí, zda světlo bude dále pokračovat do infračervené části kamery (označované jednoduše jako IR) anebo ultrafialové a viditelné (označované jako UVIS). Technologický pokrok se odrazil i na kvalitě a rozlišení detekčních prvků, které odráží původní požadavky na použití co možná nejkvalitnější detekční techniky.

Minulý díl Vesmírné techniky se věnoval kombinované širokoúhlé a planetární kameře WF/PC, která byla součástí Hubbleova teleskopu jen do první servisní mise. Tehdy byla nahrazena svou vylepšenou verzí – kamerou WFPC2. Ta jednak nabízela modernizované součástky, nebo měla různá vylepšení vytvořená na základě zkušeností s provozem první kamery. Především však obsahovala korekční optiku, která vyřešila problém se špatně vybroušeným primárním zrcadlem Hubbleova teleskopu.

Zatímco v minulém týdnu byla řeč o nepříliš známém vědeckém přístroji z Hubbleova kosmického dalekohledu, dnes si podrobně představíme jiný přístroj, který je naopak velmi známý. Možná jeho název WF/PC neznáte, ale výstupy z něj jistě ano. Však byl také tato 283 kilogramová kombinovaná širokoúhlá a planetární kamera koncipována jako hlavní zobrazovací přístroj celého Hubbleova kosmického teleskopu.

Tímto dílem se konečně dostáváme k podrobným popisům vědeckých přístrojů Hubbleova kosmického teleskopu. Začneme přístrojem, který na této legendární kosmické observatoři moc dlouho nepobyl. Řeč bude o vysokorychlostním fotometru HSP (High Speed Photometer), jehož konstrukce byla zajímavá třeba tím, že neobsahovala žádné pohyblivé části, tedy ani filtrová kola, která jsou u podobných přístrojů běžně používána. Přístroj HSP byl součástí Hubbleova teleskopu od jeho vypuštění do první servisní mise, kdy byl navzdory dobrému technickému stavu nahrazen korekční aparaturou COSTAR.

O tom, že budou k Hubbleovu kosmickému teleskopu létat americké raketoplány za účelem údržby, modernizace a oprav, se počítalo již prakticky od začátku projektu. Nakonec se k legendární kosmické observatoři vydalo v průběhu let celkem pět servisních misí. Astronauti v jejich rámci instalovali nové vědecké přístroje, nasadili korekční optiku, ale také měnili fotovoltaické panely a další vnitřní systémy, aby HST mohl úspěšně fungovat i nadále. V současné době se k němu sice žádná další servisní mise nechystá, ale kdo ví, co přinesou další roky. NASA o takové možnosti zatím nezávazně uvažuje.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.