křišťálová lupa
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americké Vesmírné síly potřebují do roku 2030 další významný kosmodrom, který by zvládl rostoucí poptávku po vojenských i komerčních startech. Zvažují přitom státní i soukromě vlastněné lokality, uvedl 21. října velitel Velitelství vesmírných systémů (Space Systems Command).
Americké letectvo testuje, zda vojenské zásoby a vybavení dokážou odolat náročným podmínkám kosmického letu na palubě nové návratové kapsle Starfall společnosti SpaceX. Jde o součást úsilí Pentagonu prozkoumat možnosti využití komerčních kosmických dopravních prostředků k přepravě kriticky důležitého vybavení k vojenským jednotkám po celém světě.
Společnosti SES Space & Defense a Planet Labs se připravují na demonstraci vysokokapacitního přenosu dat mezi družicemi na nízké a střední oběžné dráze Země. Využijí k tomu prototyp komunikačního zařízení, který byl 20. října vynesen do vesmíru na palubě sdíleného letu SpaceX Bandwagon-5.
Americké Vesmírné síly chtějí, aby jejich nejvytíženější kosmodromy dokázaly v budoucnu zvládat nárazově pět až osm významných operací denně. Modernizační plán má zabránit tomu, aby zastaralá infrastruktura začala omezovat rozvoj kosmických aktivit.
Společnost SpaceX plánuje při příštím startu rakety Starship pokus o záchranu obou jejích stupňů. Start by se mohl uskutečnit již příští měsíc, pokud jej schválí příslušné regulační úřady.
Zdá se, že ruská vojenská družice Cosmos 2612 se přiblížila na vzdálenost méně než 500 m ke komerční družici pro radarové snímkování Země, kterou provozuje společnost Iceye.
Velitelství Vesmírných sil USA na Blízkém východě by se v průběhu příštích několika let mohlo rozrůst až na pětinásobek současné velikosti, a to v souvislosti s rozšiřováním role Vesmírných sil v rámci vojenských operací.
Čtyři největší evropští mobilní operátoři 19. října oznámili, že hledají družicového partnera pro zavedení vlastních služeb přímého spojení družic s koncovými zařízeními (Direct-to-Device, D2D). Předtím podepsali dopis o záměru prozkoumat možnost společné nabídky na získání potřebných frekvenčních pásem, která by umožnila poskytovat konektivitu prostřednictvím družic přímo z vesmíru.
Britská kosmická agentura vybrala britskou pobočku společnosti ClearSpace, která má sídlo v Lucembursku, jako hlavního dodavatele pro misi plánovanou na rok 2029. Jejím cílem bude navést dvě nefunkční malé družice z oběžné dráhy zpět do atmosféry. Společnost ClearSpace, která se zaměřuje na servis družic přímo na oběžné dráze, tuto informaci oznámila 15. října.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Japonská firma ispace zatím může být s průběhem první ostré mise svého lunárního landeru spokojena. Po startu na Falconu 9, ke kterému došlo 11. prosince loňského roku, se landeru podařilo 21. března vstoupit na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Od té doby probíhá kontrola všech systémů, které budou zapotřebí při velkém finále celé mise. HAKUTO-R je totiž lander a má tedy přistát na povrchu Měsíce. Momentálně se zdá, že by k tomuto milníku mělo dojít nejdříve 25. dubna v 18:40 SELČ. Pokud se to podaří, půjde o velký úspěch firmy ispace, která chce v budoucnu na Měsíc vypustit i další landery. Jejich první exemplář by měl po dosednutí uvolnit dva rovery – SORA-Q z Japonska a Rašíd ze Spojených arabských emirátů. Jak dopadne ambiciozní pokus o přistání na Měsíci, budete moci sledovat v tomto článku, kde je pro Vás připraven přehrávač originálního přenosu, ale i česky psaný online přenos.
Firma ispace oznámila, že dosednutí komerčního landeru v kráteru Atlas v Mare Frigoris by mělo přijít nejdříve 25. dubna v 18:40 SELČ. Lander předtím vstoupí na dráhu ve výšce 100 km nad povrchem Měsíce. 12. dubna 13:30
Ve 02:24 SEČ provedla japonská sonda HAKUTO-R motorický manévr, kterým byla navedena na oběžnou dráhu kolem Měsíce. Stalo se tak stý den od jejího vypuštění. Na konci dubna by měly být dokončeny všechny další manévry a dojít k přistání v kráteru Atlas. 21. března 17:15
Tento článek vychází pouhých 24 hodin a 10 minut poté, co ve střední Evropě skončil rok 2022 a předal pomyslné žezlo roku 2023. Je tedy nejvyšší čas si připomenout, co nám uplynulých 12 měsíců přineslo a na co bychom rozhodně neměli zapomínat. Samozřejmě, u podobného článku nemohou chybět ani grafy nebo statistiky, které nám naplno ukáží, jak výjimečný byl rok 2022. Zažili jsme totiž nejvyšší počet orbitálních startů v celé historii kosmonautiky. Dnes se zaměříme pouze na kosmonautiku nepilotovanou – na středu pro Vás pak připravíme článek rekapitulující rok 2022 z pohledu kosmonautiky pilotované.
V minulých Vesmírných výzvách jsme se věnovali misi Artemis. Nyní se podíváme na zakončení této úspěšné mise. Dále se zaměříme na problémy Sojuzu MS-22. Poté nás čeká start družic Hakuto-R 1 a MTG-I1, představení posádky do mise DearMoon s českým želízkem v ohni. Následuje havárie rakety Vega-C. Po Kosmonautice v kostce Vesmírné výzvy nabídnou start družice SWOT, americký výstup do kosmického prostoru a dále starty misí OneWeb F15, O3b mPOWER 1, EROS-C3 a dvou Starlinků. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.
Již zítra ráno nás čeká další start Falconu 9, tentokrát s landerem HAKUTO-R. Start měl původně proběhnout již 30. listopadu, ale SpaceX chtěla dát týmům více času na dodatečné kontroly. O den později byl po dodatečných inspekcích rakety start opět odložen. Nyní je start plánován na 11. prosince a nákladem je lander HAKUTO-R od japonské firmy ispace. HAKUTO-R ale není jediný náklad. Spolu s ním letí další dva rovery Rashid a SORA-Q, který váží jen neuvěřitelných 250 gramů. K Měsíci také poletí CubeSat Flaschlight, který bude na Měsíci hledat vodní led.
Mission 1 je první misí z lunárního průzkumného programu HAKUTO-R, za kterým stojí firma ispace sídlící v Tokyu. Mise odstartuje na Falconu 9 od SpaceX a vydá se k Měsíci po nízkoenergetické přeletové dráze. Cesta, která zabere mezi 3 a 5 měsíci, zavede sondu do vzdálenějšího vesmíru a pak zase zpět k Zemi. Po dosažení Měsíce bude v rámci mise probíhat několik experimentů od různých institucí. „Tohle je budoucnost lunárního průzkumu, ke které se chceme přiblížit,“ uvedl provozní ředitel agentury ESA, Rolf Densing a dodal: „Mise zároveň poskytne týmům na sledovacích stanicích agentury ESA cenné zkušenosti pro budoucí evropské či zahraniční mise jako je Lunar Pathfinder a navazují mise z programu Moonlight.“
O tom, že nám listopad nabídl mimořádnou porci zajímavých momentů, svědčí i fakt, že jsme pro Vás v tomto měsíci zatím odbavili 14 živě a česky komentovaných přenosů. Pojďme to tedy zaokrouhlit na 15. A věřte mi, že to bude stát za to! Falcon 9 od SpaceX s popáté použitým prvním stupněm, který se pokusí o návrat na pevninu, což je vždy zárukou krásných záběrů. A ani náklad svou atraktivitou nezaostává – japonská firma ispace posílá k Měsíci svůj první lunární lander HAKUTO-R, se kterým se původně počítalo pro výzvu Google Lunar X-Prize. Spolu s ním ale letí i dva malé rovery – desetikilogramový Rashid ze Spojených arabských emirátů a doslova miniaturní japonský rover SORA-Q vážící 250 gramů o průměru 8 cm. Společnost jim bude dělat americký CubeSat Lunar Flashlight, který bude na Měsíci hledat vodní led. Tato zajímavostmi nabitá mise má startovat 30. listopadu v 9:39 SEČ.
Ve velké čisté místnosti ArianeGroup v německém Lampoldshausenu se formuje futuristická kosmická loď postavená na základě originální a vzrušující dohody o spolupráci: lunární lander od japonského startupu ispace. S integrací a testováním pomáhá i společnost ArianeGroup, která dodává komponenty pro pohonný systém. Integrace palivových nádrží byla klíčovým krokem v konečném integračním procesu. Toto video ilustruje vykonanou práci.
Vážení čtenáři, starý rok 2021 se kvapem blíží ke svému konci a proto je čas nejen bilancovat, ale také se začít dívat do roku následujícího. Na našem webu už několik let držíme tradici, že v posledních dnech končícího roku přinášíme článek s pohledem na očekávané události roku příštího a naopak nový rok otevíráme rekapitulací nejdůležitějších momentů roku právě skončeného. Ani na přelomu let 2021 a 2022 tomu nebude jinak. Po důkladném zvážení množství zajímavých momentů jsme došli k názoru, že nejlepší bude tyto články rozdělit na dva. Dělit můžeme podle různých kategorií – mise mířící k Zemi a dále, podle toho, zda jde o soukromé či státní projekty, podle států a každý by jistě dokázal vymyslet celou řadu dalších možností. Nakonec jsme se rozhodli rozdělit články podle toho, zda se týkají pilotované či nepilotované kosmonautiky. Dnes se tedy můžete těšit na očekávané starty raket bez lidí či na vědecké mise různých sond a zítra si posvítíme na lety s lidmi,dění na kosmických stanicích i na chystané zásobovací lety.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
