Štart sondy Tianwen-2
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Společnost ExoTerra Resources se sídlem v Coloradu dodala společnosti York Space Systems 21 pohonných modulů pro družice Agentury pro vesmírný rozvoj (SDA).
Společnost Rocket Lab oznámila akvizici společnosti Geost, dodavatele elektrooptických a infračervených (EO/IR) senzorů používaných v amerických vojenských družicích.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda LISA Pathfinder nemá snadný úkol – jelikož jde o technologický demonstrátor, který má ověřit nové technologie, nemůže se pochlubit krásnými fotkami, které by jí zajistily místo na výsluní zpravodajských serverů. Přesto je její mise ohromně důležitá. Díky této sondě můžeme ověřit technologie, které nám jednou umožní lépe prostudovat gravitační vlny. Je proto velmi potěšující, že Vám můžeme přinést dnešní článek, který ukáže, že si malá sonda vede lépe, než se čekalo.
„Objevili jsme gravitační vlny“ – tento přelomový vzkaz včera vypustili do světa odborníci v pečlivě sledované tiskové konferenci. Gravitační vlny vzniklé slučováním dvou černých děr zaznamenala vloni v září obě zařízení LIGO – ve státě Washington a v Louisianě. Díky analýzám se podařilo dosáhnout „spolehlivosti“ 5-sigma, což je ve vědeckém světě dostatečně důvěryhodný výsledek. Zcela právem se začalo hovořit o novém věku astronomie a také o tom, že si objevitelé téměř s jistotou řekli o Nobelovu cenu. Nepřímé náznaky gravitačních vln tu sice byly už dříve, ale první přímé pozorování přišlo až nyní – shodou okolností téměř přesně sto let poté, co je Albert Einstein definoval ve své teorii relativity.
Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.
O sondě LISA Pathfinder jsme na našem webu již psali. Čtenáři tak vědí, že tahle malá sonda je určena k základnímu prvovýzkumu a hlavně k ověření nových technologií, které v budoucnu umožní hledat gravitační vlny, které by mimořádně rozšířily naše chápání vesmíru. Jenže celá tahle problematika je poměrně složitá na představení a pochopení. Evropská kosmická agentura si je toho velmi dobře vědoma a proto vydala povedené video, které vysvětluje základní principy této unikátní mise.
O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.
O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
