GOVSATCOM
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Evropská komise 28. října navrhla, aby členské státy EU schválily rozhovory s Ukrajinou o její účasti na vládním programu družicové komunikace známém jako GOVSATCOM.
Ukrajinská telekomunikační společnost Kyivstar 31. října oznámila, že se připravuje na testování služby Starlink Direct to Cell od společnosti SpaceX ve většině země, s výjimkou pohraničních oblastí.
Lotyšsko podepsalo Artemis Accords a připojilo se tak nyní ke skupině 60 zemí.
Společnost Momentus 30. října oznámila partnerství se společností DPhi Space, jejímž cílem bude začátkem příštího roku provozovat hostovanou platformu pro užitečné zatížení švýcarského startupu.
Bulharská společnost EnduroSat oznámila 30. října další investici rizikového kapitálu ve výši 104 milionů dolarů na rozšíření své výrobní kapacity malých družic.
Čínská komerční firma StarDetect získala předběžné finanční prostředky, aby se etablovala jako poskytovatel řešení pro sledování vesmíru a družicové výpočetní techniky.
Společnost SpaceX oznámila, že vyvíjí zjednodušenou architekturu pro přistání na Měsíci a zároveň obhajuje pokrok, kterého dosáhla na lunárním modulu Starship pro program Artemis.
Saúdskoarabská telekomunikační společnost stc Group podepsala desetiletou smlouvu, která zahrnuje závazek předem splatit 175 milionů dolarů za využívání plánované vesmírné mobilní širokopásmové sítě společnosti AST SpaceMobile.
Společnost Slingshot Aerospace jedná s dalšími zeměmi o vytvoření nebo rozšíření kapacit pro sledování vesmíru poté, co prodala optické senzory Spojenému království, což je první obchod této kalifornské společnosti s hardwarem, který stojí za jejím monitorovacím softwarem.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda LISA Pathfinder nemá snadný úkol – jelikož jde o technologický demonstrátor, který má ověřit nové technologie, nemůže se pochlubit krásnými fotkami, které by jí zajistily místo na výsluní zpravodajských serverů. Přesto je její mise ohromně důležitá. Díky této sondě můžeme ověřit technologie, které nám jednou umožní lépe prostudovat gravitační vlny. Je proto velmi potěšující, že Vám můžeme přinést dnešní článek, který ukáže, že si malá sonda vede lépe, než se čekalo.
„Objevili jsme gravitační vlny“ – tento přelomový vzkaz včera vypustili do světa odborníci v pečlivě sledované tiskové konferenci. Gravitační vlny vzniklé slučováním dvou černých děr zaznamenala vloni v září obě zařízení LIGO – ve státě Washington a v Louisianě. Díky analýzám se podařilo dosáhnout „spolehlivosti“ 5-sigma, což je ve vědeckém světě dostatečně důvěryhodný výsledek. Zcela právem se začalo hovořit o novém věku astronomie a také o tom, že si objevitelé téměř s jistotou řekli o Nobelovu cenu. Nepřímé náznaky gravitačních vln tu sice byly už dříve, ale první přímé pozorování přišlo až nyní – shodou okolností téměř přesně sto let poté, co je Albert Einstein definoval ve své teorii relativity.
Šest týdnů po startu dorazila LISA Pathfinder konečně do svojí destinace, kde bude demonstrovat technologie pro hledání gravitačních vln. Ta se nachází okolo libračního centra L1 soustavy Země a Slunce, které bude sonda obíhat. Sonda byla vynesena na parkovací nízkou oběžnou dráhu Evropskou lehkou raketou Vega. O zbytek práce se postarala pohonná jednotka, spalující nesymetrický dimetylhydrazin a dimer oxidu dusičitého. Ta provedla 6 zážehů, během kterých postupně zvyšovala nejvyšší bod oběžné dráhy. Poslední zážeh poslal sondu až k libračnímu centru L1. Původně bylo v plánu provést ještě další dva zážehy pro navedení sondy na její konečnou orbitu, ale první zážeh byl natolik přesný, že už druhý nebyl potřeba.
O sondě LISA Pathfinder jsme na našem webu již psali. Čtenáři tak vědí, že tahle malá sonda je určena k základnímu prvovýzkumu a hlavně k ověření nových technologií, které v budoucnu umožní hledat gravitační vlny, které by mimořádně rozšířily naše chápání vesmíru. Jenže celá tahle problematika je poměrně složitá na představení a pochopení. Evropská kosmická agentura si je toho velmi dobře vědoma a proto vydala povedené video, které vysvětluje základní principy této unikátní mise.
O některých kosmických sondách se píší články skoro samy a lidé velmi snadno pochopí účel té které družice či vozítka. Stačí říct, že Curiosity pátrá na Marsu po důkazech, zda tu dříve byly podmínky vhodné pro život, nebo že sonda Rosetta prozkoumává kometu 67P, aby zjistila, jak vypadal nepřetvořený materiál z doby, kdy se tvořila Sluneční soustava, a čtenář má jasno. Jenže co když nás čeká sonda, která má pomoci prozkoumat gravitační vlny? To jde o poznání složitěji, ale i přesto se o to v dnešním článku pokusíme.
O tom že naprostá většina galaktických jader ve svém středu ukrývá supermasivní černou díru už dnes asi nikdo nepochybuje. Ale co třeba dokonce dvojice černých děr? Nekonečný vesmír má v záloze i takovouto možnost. Pojďme spolu za vydatné asistence evropské rentgenové observatoře XMM Newton nahlédnout do nitra galaxie s tradičně poetickým jménem SDSS J120136.02+300305.5, kde se právě taková pozoruhodná dvojice nachází.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.