Rozhovor s Alešem Svobodou
Český zástupce v oddílu záložních astronautů ESA poskytl zajímavý rozhovor Českému rozhlasu, který je k dispozici zde.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Český zástupce v oddílu záložních astronautů ESA poskytl zajímavý rozhovor Českému rozhlasu, který je k dispozici zde.
Bílý dům stahuje nominaci Jareda Isaacmana na funkci administrátora NASA. Prohlášení neuvedlo, proč Bílý dům hledá nového kandidáta, a Huston bezprostředně na otázky týkající se rozhodnutí nereagoval.
Čína úspešne vypustila dňa 28.5.2025 o 19:31 hod. SELČ vedeckú sondu Tianwen-2 k planétke Kamooalewa a neskôr k asteroidu P/2013 P5 (PanSTARRS) pomocou rakety CZ-3B z kozmodrómu XSLC.
Čínská raketa Dlouhý pochod 4B vynesla družici Shijian-26. Start proběhl z kosmodromu Jiuquan.
Čínská společnost Astronstone, založená v polovině roku 2024, dne 29. května oznámila, že získala více než 13,9 milionu dolarů, částečně na vývoj své opakovaně použitelné nosné rakety AS-1 (Astronstone-1). Raketa má být z nerezové oceli.
NASA zveřejnila 30. května další informace o svém navrhovaném rozpočtu na fiskální rok 2026, v nichž nastínila nové investice do průzkumu na úkor zrušení desítek vědeckých misí a propuštění tisíců pracovních míst.
Společnosti Space One a Space BD 28. května oznámily, že získaly zakázku od japonského ministerstva obrany na vypuštění optické zobrazovací družice, kterou postaví společnost Canon Electronics. Oznámení nezveřejnilo hodnotu zakázky ani předpokládané datum vypuštění.
Na konferenci SmallSat Europe 2025 v Amsterdamu představila italská společnost SITAEL Empyreum , svou platformu malých družic nové generace vybavených vlastním elektrickým pohonným systémem Spark .
Společnost Enpulsion oznámila představení systému Nexus, svého dosud nejpokročilejšího pohonného systému. Nexus, navržený pro družice do 500 kilogramů, nabízí výrazně zvýšený tah a vylepšené možnosti zvyšování oběžné dráhy.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.
Letos v březnu se v úvahách o průzkumných misích americké pilotované kosmonautiky na dvacátá léta odehrály tři zásadní momenty. Nejprve 13. března nová administrativa zveřejnila předběžný rozpis rozpočtu NASA na nový fiskální rok, v němž oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. 21. března pak prezident Donald Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který v sekci 421 ukládá povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu jako klíčového prvku v architektuře průzkumu vesmíru a v sekci 434 přikazuje zhodnotit alternativní přístupy k ARM pro demonstraci technologií a schopností vysoce výkonného solárně elektrického pohonu.
Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?
Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.
Americká kosmická agentura NASA představila svou vizi vývoje pilotované kosmonautiky v dalších letech. Podle očekávání budou hlavní roli hrát nová raketa SLS a vyvíjená kosmická loď Orion. A co přesně nás od NASA čeká? Plány vypadají více než zajímavě – agentura pokračuje v přípravách nástupce Mezinárodní vesmírné stanice a stále hlasitěji mluví i o pilotované výpravě k Marsu. Vizi představil zástupce administrátora NASA, Bill Gerstenmaier, který má na starosti pilotovanou kosmonautiku.
Jednou z činností, kterou v naší redakci děláme, je sledování atraktivity článků u našich čtenářů. Pokud zjistíme, že Vás některé téma zaujme více než je obvyklé, je to pro nás jasný signál, že stojíte o více informací. Podobný vzestupný trend zaznamenáváme v poslední době u témat, která se věnují nástupci Mezinárodní vesmírné stanice. Není se co divit, další lidská výspa má vyrůst mimo nízkou oběžnou dráhu v takzvaném cislunárním prostoru mezi Zemí a Měsícem. Dnes Vám proto přinášíme informace o dalším modulu, které přinesl portál russianspaceweb.com.
První Kosmoschůzka v novém roce 2017 se už kvapem blíží. Tentokrát vás čekají dvě přednášky. Jedna kratší o chování kapalin ve stavu beztíže. Druhá přednáška nabídne takříkajíc informace přímo od zdroje, protože vystoupí Michal Václavík z České kosmické kanceláře. Tématem bude budoucnost po skončení provozu Mezinárodní kosmické stanice a to nejen na nízké oběžné dráze Země, ale i u Měsíce.
Mezinárodní vesmírná stanice se dočká nástupce, který ale nevznikne na nízké oběžné dráze, ale v takzvaném cislunárním prostoru – to je zpráva, která se v loňském roce začala šířit internetovým prostorem a i náš portál vydal na toto téma několik článků. Nyní se zaměříme na první detailní rozbor, který na svém webu prezentoval ruský bloger Anatolij Zak. Ten již dříve několikrát prokázal, že vzhledem k dobrým kontaktům na správné lidi v kosmické branži dokáže přinášet informace, které se od výsledku příliš neliší. Pojďme se tedy podívat na jeho rozbor základního dílu nové mezinárodní stanice.
Ještě nemá ani jméno, neznáme její přesnou velikost ani podobu, přesto se o ní začíná stále častěji mluvit a už se na ní i pracuje, byť jen v rámci mezinárodních jednání. Řeč je o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, který má vzniknout v tzv. cislunárním prostoru. Stanice má přinést důležité informace pro cestu lidí k Marsu a možná umožní i pilotované výpravy nap ovrch Měsíce. Kolem celého projektu koluje velké množství otázek, proto jsme kontaktovali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře s žádostí o rozhovor na toto téma.
NASA prezentovala před komisí NASA Advisory Council svůj postup ve vývoji nové vesmírné stanice, která by poskytla prostor pro pobyt astronautů v hlubokém vesmíru na několik měsíců či let. Není náhodou, že doposud všechny vesmírné stanice kroužily pouze po nízké oběžné dráze. Takto blízko u naší planety jsou astronauti částečně chráněni před kosmickým zářením, v případě ohrožení se mohou velmi rychle vrátit zpátky a doprava zásob i nové posádky je relativně snadná. Aby však NASA správně porozuměla dlouhodobému vystavení kosmickému záření, které by nastalo například při cestě k Marsu, musí opustit relativní bezpečí nízké oběžné dráhy a vyzkoušet technologie, které by proti škodlivému záření astronauty ochránily. Radiace ale není jediný problém stanice na vzdálené oběžné dráze. Většina systémů bude potřeba posunout nad současnou úroveň ISS, aby byla stanice dlouhodobě obyvatelná a bezpečná.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
