OSTP
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Úřad Bílého domu pro vědeckotechnickou politiku (OSTP) se ujal vedoucí role v koordinaci národní kosmické politiky místo Národní kosmické rady.
Startup Starcloud, který provozuje orbitální datové centrum, žádá Federální komunikační komisi o schválení konstelace až 88 000 družic.
Startup Another Earth se sídlem ve Vídni získal 4 miliony dolarů na rozšíření softwarové platformy, která generuje syntetická družicová data pro trénování modelů umělé inteligence k detekci environmentálních a provozních rizik.
Společnost Voyager Technologies otevírá v Long Beach v Kalifornii nový závod na výrobu a inženýrství elektroniky a rozšiřuje tak svou působnost v regionu, který se stal centrem pro vesmírné a obranné společnosti.
Čínská mise Tianwen-3 určená k cestě na Mars s následným návratem se vzorky z planety vstupuje do vývoje letového hardwaru s cílem vypustit ji koncem roku 2028.
Společnost Telesat získala přístup k většímu množství pozemků po celé Kanadě pro zřízení řídicích stanic před plánovaným nasazením družic Pathfinder pro svou širokopásmovou konstelaci Lightspeed v prosinci.
Americké vesmírné síly formálně ukončily smlouvu s firmou AeroVironment, která se zabývá obrannými technologiemi, v odhadované hodnotě 1,7 miliardy dolarů na výrobu nové generace antén používaných k velení a řízení vojenských družic.
Rakouská společnost Enpulsion, která vyrábí elektrické pohonné systémy pro družice, získala první významné externí financování na zvýšení výroby a potenciální akvizici dalších společností.
Společnost Impulse Space, která se zabývá vesmírnou mobilitou, otevřela v Coloradu zařízení na podporu vývoje kosmických zařízení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Téměř na den přesně před rokem jsme na našem webu vydali článek, který přestavoval tehdejší návrhy obytných modulů pro obyvatelnou stanici, která má vyrůst u Měsíce. Jelikož jde o významný projekt, je potřeba věnovat dostatek času návrhové fázi, aby výsledný produkt byl co nejlepší. Za uplynulý rok tedy projekt obytných modulů na stanici Deep Space Gateway (nebo Lunar Outpost-Gateway, chcete-li) doznal několika změn a úprav, které na svém webu shrnul ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak. Dnes Vás s těmito informacemi seznámíme v češtině.
Velké projekty potřebují dlouhý čas na přípravu a během této doby není neobvyklé, že se plány upravují a přehodnocují. Úplně stejným osudem prochází i návrh nové mezinárodní stanice, která má vzniknout u Měsíce a které se snažíme dlouhodobě v našich článcích věnovat. V minulých měsících jsme se seznámili s plánovanou podobou základního modulu PPE, přechodové komory i obytných modulů. Nutno říct, že od doby vydání článků prošly jednotlivé moduly více či méně výraznými změnami, ale dnes přichází čas na představení posledního významného prvku stanice DSG – evropského modulu ESPRIT.
Jak asi většina z fanoušků Kosmonautix.cz ví, NASA plánuje ve spolupráci s Roscosmos, Kanadou, ESA a Japonskem, jako další významný projekt po ISS, postavit menší stanici, a to v tzv. cislunárním prostoru poblíž Měsíce, která zatím nese neoficiálně název Deep Space Gateway (zkráceně DSG), či chcete-li užívat zatím poslední verzi názvu stanice, tedy LOP-G (Lunar Orbital Platform – Gateway). Stanice by měla plnit dva hlavní úkoly. Jednak by měla sloužit pro robotické a pilotované výsadky na povrch Měsíce, ale její hlavní význam je bezesporu v přípravě pilotovaného letu na Mars a testování nových technologií. A právě v této souvislosti nestojí pozadu ani výzkum v oblasti kosmické medicíny a biologie a také v oblasti života (přežití) lidí ve vesmíru.
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Kosmoschůzka proběhne opět v prostorách pražského Planetária. (viz mapa níže). První část dubnové Kosmoschůzky bude vyhrazena aktualitám z kosmonautiky. Ve druhé části se můžete těšit na finále přednášky o fyzikálních kosmických pohonech. Nakonec přijdou exkluzivní informace o připravované stanici u Měsíce přímo od Michala Václavíka. Pozor, akce začíná již v 17:30.
Před půl rokem informovali manažeři NASA o novém datu startovní připravenosti k misi EM-1 nejdříve ve druhé polovině prosince 2019. Současně upozornili na rizika budoucích problémů, spojená s tím, že se práce na mnoha systémech dělají poprvé. Největší rizika byla spojena s výrobou motorové sekce centrálního stupně rakety SLS a servisního modulu kosmické lodi Orion. Potenciál těchto rizik byl přepočten na čtyř- až šestiměsíční skluz. S tím, jak práce postupují, byl tento potenciál snížen na tři až čtyři měsíce. Z důvodů integrovaného plánování prací však NASA stále považuje za vhodné cílit k formálnímu termínu startu mezi 16. a 25. prosincem 2019. V závěru minulého tradičního souhrnu příprav na nepilotovaný let Orionu na vysokou oběžnou dráhu Měsíce a zpět byl přidán nový oddíl, věnovaný popisu prací plánovaných na rok 2019. Tento oddíl je nyní z důvodu úspory místa vynechán. Místo něj bude představen předběžný harmonogram příprav na misi EM-2, při které se na oblet Měsíce vydá Orion s posádkou.
Projekt „nástupce ISS“, tedy stanice, která má vyrůst u Měsíce, zažil v posledních týdnech mnoho změn. NASA se dočkala návrhu rozpočtu na příští rok, kde se s touto stanicí počítá a odborníci zapojení do projektu měli ve svých diářích hned několik komplexních jednání. Jedním z nich byl i Michal Václavík z České kosmické kanceláře, kterého jsme požádali o rozhovor na toto téma. Ještě, než se začtete do aktuálních odpovědí, musím podotknout, že respondent tentokrát neopakoval informace, které nám sdělil na konci loňského roku. Pokud jste tedy náš minulý rozhovor nečetli, doporučujeme Vám jej před dnešním článkem.
Myšlenka malé obyvatelné kosmické stanice na oběžné dráze Měsíce je poměrně jednoduchá – využívat jí pro vědu s potenciálem pokroku ve vědeckých objevech v oboru výzkumu lidského zdraví a výkonnosti v prostředí mimo magnetické pole Země, pro biologické experimenty, pozorování Země, planetární vědu, heliofyziku a astrofyziku. Díky svému umístění by mohla být využita i jako platforma k průzkumu Měsíce či k případným pilotovaným misím mimo gravitační vliv Země. V rozpočtu NASA na letošní fiskální rok 2018 byly vyčleněny pouze nevýznamné finanční zdroje odpovídající úvodním pracím v rámci programu NextSTEP-2, financovaném v rámci Pokročilých průzkumných systémů (Advanced Exploration Systems – AES). Mnozí tedy napínavě čekali, zda v návrhu rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 již budou výslovně zmíněny částky určené na tuto stanici. V minulém týdnu NASA návrh rozpočtu zveřejnila, a naše očekávání bylo naplněno v rozpočtové položce AES, kterou jsme analyzovali již v našem loňském článku. Zatímco v současnosti jsou financovány pouze některé aspekty programu stanice, v novém návrhu rozpočtu je představena zcela nová linie financování v
O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.
Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.
Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.