GHGSat
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost GHGSat plánuje rozšířit svou konstelaci monitorovacích a analytických služeb skleníkových plynů o 47 milionů kanadských dolarů formou vlastního kapitálu a půjčky.
Společnosti Axiom Space a Spacebilt 16. září oznámily plány na dodání datového centra s optickým komunikačním spojením k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027.
Společnost Anduril, která se zabývá obrannými technologiemi, a startup pro vesmírnou dopravu Impulse Space se připravují na demonstraci autonomního setkání a přiblížení na geostacionární oběžné dráze Země. Test je plánován na rok 2026.
Společnost Amazon se letos chystá zdvojnásobit velikost své konstelace družic Kuiper na více než 200.
SpaceX očekává, že začne testovat služby přímého přenosu dat do zařízení s využitím nově získaného spektra od společnosti EchoStar již koncem příštího roku.
Společnost Swissto12 dokončila předběžné posouzení návrhu své první družice Neastar-1 s přímým připojením k zařízení. Švýcarský výrobce malých geostacionárních družic to oznámil 15. září.
Kanadská společnost Telesat nabízí družice Lightspeed jako most k IRIS², jelikož její konstelace širokopásmového připojení na nízké oběžné dráze Země (LEO) má být spuštěna v roce 2027, nejméně tři roky předtím, než má být v provozu evropská suverénní síť.
Generální ředitel společnosti Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, uvedl, že podporuje revidovaný přístup NASA k podpoře vývoje komerčních stanic a označil jej za nejlepší způsob, jak se vyhnout mezeře v lidské přítomnosti USA na oběžné dráze.
NASA obnovila kontakt s jednou z dvojice vědeckých družic TRACERS, které vyrobila společnost Millennium Space.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kosmické stanice mají mnoho úkolů, nad kterými však bezkonkurenčně ční věda. Stejně jako je ISS unikátní vědeckou laboratoří, která umožňuje provádět výzkumy z mnoha oborů z prostředí, které se nedá napodobit nikde na Zemi, bude i její nástupce zaměřený na vědecký výzkum. Stanice Deep Space Gateway má začít vyrůstat ve dvacátých letech v tzv. cislunárním prostoru. Jaké experimenty se tam budou řešit, co nás má tato stanice naučit, nebo co je potřeba vyřešit předtím, než se začnou pro stanici navrhovat experimenty? Na tohle všechno i na mnoho dalších otázek jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře, který je členem skupiny, která řeší, co se bude dít na DSG a jak bude vypadat.
Plány na stavbu nástupce ISS, tedy stanice Deep Space Gateway (DSG) sice stále zůstávají na rýsovacích prknech, ale jsou jasně cítit snahy o jejich překlopení do skutečného světa. NASA totiž rozjíždí vývoj prvního dílu nové stanice na několika frontách. Ve spolupráci s firmami, které se pohybují v kosmickém průmyslu se snaží pracovat na návrhu vývoje, testování a celkovém hodnocení prací na modulu PPE (Power Propulsion Element). Zároveň neopomíjí ani studii toho, na jakou dráhu by měl být tento základní kámen nové stanice umístěn a jak se sem dostane poté, co bude vynesen raketou SLS při misi EM-2.
Dlouhé měsíce se o tom spekulovalo a diskutovalo na internetu, ale v posledních týdnech stále častěji přichází oficiální vyjádření, která fanouškům kosmického výzkumu dávají jistotu, že se nejedná jen o nezávazná slova vypouštěná do větru. Řeč teď není o ničem menším, než o nové americké superraketě SLS, lodi Orion a o nástupci Mezinárodní vesmírné stanice, která má vzniknout u Měsíce. Před několika dny totiž proběhla oficiální jednání kosmických agentur, ze kterých vyšly velmi zajímavé informace, které se týkají nejen rakety a kosmické lodi, ale i kosmické stanice, která nás připraví na let k Marsu.
Michal Václavík z České kosmické kanceláře prezentoval obrázek se třemi zvažovanými drahami pro nástupce ISS – DRO (modře), NRHO (černě) a Halo L2 (červeně). 30. srpna 13:14
V našem letním seriálu TOP5 se rádi věnujeme budoucím plánům, aby naši čtenáři viděli, že se v dalších letech mají rozhodně na co těšit. Minulý rok jsme třeba vydali článek o pěti nejočekávanějších evropských projektech. Dnes ale bude řeč o ještě větších výzvách. Budeme si povídat o projektech, jejichž komplexnost, technologická a finanční náročnost přesahují možnosti jediné kosmické agentury. Řeč bude o mezinárodních projektech, na kterých se nepodílí jediná kosmická agentura. Právě tyto projekty můžeme většinou zařadit mezi nejzajímavější projekty, na které se můžeme těšit.
Nástupce Mezinárodní vesmírné stanice, který vznikne u Měsíce nabírá stále konkrétnější podobu. Kosmické agentury kromě podoby stanice už pomalu začínají navrhovat složení posádek, které k takzvané Deep Space Gateway vyrazí. Michal Václavík z České kosmické kanceláře před chvílí přinesl informaci, která je pro Evropskou kosmickou agenturu velmi pozitivní. V rámci prvního předběžného návrhu složení posádek by ESA měla mít svého kosmonauta na palubě misí EM-4, EM-7 a EM-10.
Uvažovaná nová kosmická stanice, která má vzniknout na přibližně polární výstřední dráze Měsíce, prochází podle informací na webu russianspaceweb.com Anatolije Zaka další komplikací a překvapivým vývojem s přímým dopadem na zahraniční partnery. Jak jsme vás informovali v lednovém článku, byl koncem loňského roku rozpracován návrh jejího prvního dílu, nazvaného Power and Propulsion Bus (PPB) – viz náhledový snímek článku – který by byl k Měsíci dopraven nosnou raketou SLS při misi EM-2. Podle scénáře vydaného v březnu 2017 bylo vypuštění modulu PPB přesunuto z mise EM-3 na misi EM-2. Tento přesun by zajistil i přes aktuální odklad harmonogramu startů raket SLS zachování termínu vynesení PPB v roce 2023. Mise EM-2 bude současně prvním pilotovaným letem Orionu, a pro tento let byl vybrán bezpečný profil, nazvaný Multi-TLI Lunar Free Return. Anatolij Zak nyní zveřejnil informaci, že profil požadovaný pro první pilotovaný let Orionu je sice bezpečnější, ale méně efektivní pro souběžný náklad, a že přesunem na EM-2 byl vyvolán tlak na snížení hmotnosti modulu z 8,5 tuny na pouhých 6,5 tuny.
Letos v březnu se v úvahách o průzkumných misích americké pilotované kosmonautiky na dvacátá léta odehrály tři zásadní momenty. Nejprve 13. března nová administrativa zveřejnila předběžný rozpis rozpočtu NASA na nový fiskální rok, v němž oznámila, že nebude financovat robotickou misi ARM, která by dopravila k Měsíci několikametrový balvan z asteroidu. 21. března pak prezident Donald Trump podepsal autorizační zákon pro NASA č. S.442, který v sekci 421 ukládá povinnost pokračovat ve vývoji deep space habitatu jako klíčového prvku v architektuře průzkumu vesmíru a v sekci 434 přikazuje zhodnotit alternativní přístupy k ARM pro demonstraci technologií a schopností vysoce výkonného solárně elektrického pohonu.
Za největší úspěch současné pilotované kosmonautiky můžeme s přehledem označit Mezinárodní vesmírnou stanici. Jenže pomalu a jistě se blíží její konec a tak již teď jednotlivé státy spřádají své plány do budoucna a pokládají si stejnou otázku jako asi většina z nás: „Co bude, až tu nebude ISS? Nebo „jaký osud čeká pilotovanou kosmonautiku v příštích desítkách let?“ To dnes samozřejmě nelze s jistotou říci. Co lze ale s jistotou říci je fakt, že se všechny velké kosmické agentury již teď zajímají o Měsíc a nejen ony. Není žádným tajemstvím, že Evropská kosmická agentura ESA dlouhodobě sní o „vesničce na Měsíci“. Amerika buduje obří dopravní raketu SLS s kosmickou lodí Orion, která slibuje minimálně pilotovaný oblet Měsíce a se kterou Američané dokonce počítají při misích k Marsu. Ba i soukromá společnost SpaceX prý vyšle platící zákazníky na oblet našeho souseda a ani Čína s Indií nezůstávají pozadu, protože již teď mají své osobní „Měsíční úmysly“. Co však plánuje Rusko?
Na našem webu se čas od času věnujeme vývoji situace na poli nástupce Mezinárodní vesmírné stanice. Čerpáme přitom z údajů, které na svém webu prezentuje znalec ruské kosmonautiky a blogger Anatoly Zak. Ani dnešní článek nebude v tomto směru výjimkou. Poté, co jsme Vás v minulých článcích seznámili s konstrukcí základního energetického a pohonného modulu PPB, nebo ruské přechodové komory do volného prostoru, se nyní podíváme na to, jak bude na nově chystané stanici řešena jedna z klíčových otázek a sice ubytování posádky, která tu bude pobývat i několik měsíců.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.