sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Americká společnost HawkEye 360, která se zabývá komerčními družicemi a sleduje rádiofrekvenční signály z oběžné dráhy , 18. prosince oznámila, že akvizicí obranného dodavatele Innovative Signal Analysis dokázala prohloubit své působení na vojenském a zpravodajském trhu.
Společný podnik německé společnosti Rheinmetall a finského výrobce družic se syntetickou aperturou, společnost Iceye, uzavřel svou první velkou zakázku na provozování vesmírné sledovací konstelace pro německé ozbrojené síly v rámci dohody v hodnotě více než 1,9 miliardy dolarů.
Bílý dům vydal 18. prosince rozsáhlý výkonný příkaz o vesmírné politice, který se týká témat od průzkumných plánů NASA až po bezpečnost vesmíru.
Startup Max Space, který vyvíjí technologie rozšiřitelných modulů, plánuje postavit komerční vesmírnou stanici, kterou by mohla vypustit jediná raketa Falcon 9.
Společnost Lux Aeterna se sídlem v Denveru oznámila 17. prosince plány k přistání své debutové opakovaně použitelné družice Delphi-1 na testovací střelnici Koonibba v Jižní Austrálii.
Americký senát 17. prosince potvrdil Jareda Isaacmana ve funkci administrátora NASA.
Startup EraDrive, odštěpný podnik Stanfordské univerzity, který vyvíjí software a hardware pro autonomii družic, získal ve finančním kole úvěrů 5,3 milionu dolarů, oznámil 16. prosince.
Společnost Vantor, dříve známá jako Maxar Intelligence, zabývající se zpravodajskými službami o Zemi, 16. prosince oznámila, že spolupracuje se společností Niantic Spatial na vývoji navigační technologie pro vojenské platformy provozované v prostředích bez GPS.
Indická společnost Digantara Industries, která se zabývá systémem pro sledování situace ve vesmíru, získala 50 milionů dolarů díky své expanzi do Spojených států a hledání příležitostí v oblasti protiraketové obrany.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Objevení temné hmoty, kterou důkladně rozebíráme v minulém článku bylo pro fyziky poměrně značným překvapením. Nicméně se tato detekce nemohla ani vzdáleně rovnat šoku z jiného objevu, který přišel těsně před koncem minulého století a znamenal velkou revoluci v oblasti kosmologie. Tehdy byla objevena jiná neznámá substance nazvaná temná energie. Tato temná nebo též skrytá energie přitom tvoří více než dvě třetiny hmoty – energie našeho vesmíru. V podstatě se tak zopakovala situace s temnou hmotou, ke které došlo o několik let dříve. Sotva jsme měli pocit, že začínáme vesmíru rozumět, přišlo vystřízlivění a poznání, že rozumíme jen malé části kosmu.
Ani v minulých dvou měsících Vesmírný dalekohled Jamese Webba nezahálel a přinesl nám celou řadu zajímavých objevů. Aktuální díl našeho seriálu bude přesto poněkud kratší, než obvykle. Nikoliv snad kvůli nedostatku podstatných výsledků, ale proto, že se celá řada výzkumů věnovala Sluneční soustavě. S těmi se můžete seznámit v nedávných článcích Dušana Majera, my je ale jako obvykle vypustíme. Nicméně i tak nás dnes čeká mnoho fascinujících informací. Podíváme se třeba na jednu téměř neznámou, ale o to více důležitou supernovu. Začneme ale jako obvykle v hlubokém vesmíru.
Právě včera uplynulo přesně 15 let od chvíle, kdy Američané vypustili do kosmického prostoru teleskop GLAST, známější jako Fermi. Jedná se o jeden z nejpokročilejších projektů pro studium gama záření vesmíru, který za dobu své činnosti velmi pomohl astronomům z celého světa a o velký kus posunul naše znalosti fyziky vysokých energií. Většinu plánovaných cílů dokázal bez problémů splnit, navíc ale přidal také množství úplně nových nečekaných objevů. A přitom ani zdaleka nekončí, ačkoliv totiž byla jeho mise původně plánována na maximálně deset let, funguje stále bezvadně. Proto se od něj v nadcházejících letech můžeme těšit na celou řadu dalších zajímavých výsledků.
Lidstvo pozoruje noční oblohu a zkoumá vesmír už od pradávna. Dlouho jsme měli za to, že se čím dál více blížíme k velmi solidnímu poznání našeho kosmu. V posledních desetiletích a staletích se navíc zdálo, že se rychlost našich objevů stále zvyšuje. Jenže bohužel, počátkem minulého století se začalo jevit čím dál tím jasněji, že nám něco zásadního uniká. Později se dokonce ukázalo kolik toho chybí. Veškerá běžná (tzv. baryonová) hmota, kterou jsme do té doby zkoumali, tvoří jen asi 15 % známé hmoty ve vesmíru. Právě ve chvíli, kdy jsme už začínali mít neskromný pocit, že všemu celkem dobře rozumíme, přišla chvíle prozření a ukázalo se, že máme ještě značné nedostatky. Více o oné substanci tvořící 85 % hmoty vesmíru i o jejím objevu si řekneme v dnešním článku.
Nedávno jsme si podrobně rozebrali neutronové hvězdy, jejich vznik, vlastnosti či specifika. Řekli jsme si též stručně jaké typy neutronových hvězd známe a čím jsou charakteristické. Dosti podrobně jsme pak rozebrali poměrně častý a pro astronomii i kosmonautiku významný druh neutronových hvězd – pulsary. Právě u pulsarů byly nalezeny první exoplanety, pomohly také potvrdit gravitační vlny, ale s jejich pomocí se dají též třeba navigovat kosmické lodě. My se dnes ale zaměříme na jinou zajímavou metodu, s jejíž pomocí můžeme zkoumat gravitační vlny a kterou mohou využít i některé kosmické sondy.
Evropská mise Gaia je zaměřená především na oblast astronomie známou jako astrometrie. Jde o vědní obor, který zkoumá pozice a pohyby hvězd, ale i dalších kosmických těles nejen v naší Galaxii. Gaia je přímým pokračováním mise Hipparcos, která zmapovala asi dva a půl milionu hvězd. Nová družice Gaia měla daleko ambicióznější cíl, totiž určit pohyby a polohy asi jedné a půl miliardy hvězd. Už nyní je ale jasné, že tento cíl sonda překročila a to ještě není na konci své činnosti. Nicméně kvůli tomu zde dnes nejsme. Gaia totiž dokázala zachytit i některé další pozoruhodné objekty. O jednom jejím velkém úspěchu z nedávné doby si dnes budeme povídat.
Minule jsme dopodrobna rozebrali základní informace kolem černých děr. Řekli jsme si něco o jejich vzniku, budoucnosti, fyzikálních vlastnostech, možnostech studia i historii výzkumu. Z této kategorie fascinujících objektů se ovšem jedna přece jen trochu vymyká. Jsou to tzv. supermasivní černé díry, objekty o hmotnostech milionkrát či dokonce miliardkrát vyšší než má Slunce. Tyto černé díry najdeme uprostřed všech slušných galaxií, ta naše nepatří mezi výjimky. Také na ni se dnes podíváme, nejprve si ale stručně zopakujme, jaké druhy černých děr vlastně rozlišujeme.
Náš vesmír je nejen podivnější, než jsme si mysleli, ale dokonce ještě výrazně zvláštnější, než jsme se kdy vůbec odvážili představit. Nalezneme v něm celou řadu velmi bizarních objektů, jako jsou kvasary, rádiové galaxie nebo černé díry. V mnoha ohledech nejvíce podivuhodná tělesa, která navíc můžeme najít i poměrně blízko od nás, jsou neutronové hvězdy. O nich jsme se už blíže bavili v jednom z minulých článků. Dnes se však zaměříme na jeden konkrétní nedávný objev.
Elektromagnetické záření dělíme podle energie na několik druhů. Viditelné světlo známe od nepaměti, avšak mnohé další typy tohoto záření byly objeveny až v 19. nebo 20. století. Například nejenergetičtější záření gama objevil Paul Villard v roce 1900. Postupem času si všechny druhy elektromagnetického záření našly cestu i do kosmického výzkumu. Pro gama paprsky je to dokonce jediná cesta, neboť jeho vlnové délky atmosféra k povrchu Země téměř vůbec nepropouští. Postupem času se v kosmickém prostoru vystřídala řada důležitých družic specializovaných na gama astronomii. Za všechny jmenujme alespoň observatoře Compton a stále aktivní Fermi.
Černé díry jsou astronomické objekty, které svou tajemností fascinují celou řadu lidí. Mnohé vědce dokonce natolik, že jim zasvětili většinu svého profesního života. Současně jde o skvělé taháky při popularizaci vědy, není proto divu, že o černých dírách již vzniklo množství popularizačních knih i dokumentů. A tyto objekty se dokonce objevují i v mnohých sci-fi filmech. Jejich všeobecná popularita ale zároveň vede k tomu, že se na ně nabaluje množství polopravd, mýtů i vyložených nesmyslů. Pojďme se proto dnes na tyto zajímavé objekty podrobněji podívat z pohledu vědy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
