Albedo
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Albedo, bývalý startup zabývající se pozorováním Země, který se nyní zaměřuje na výrobu družic, 9. dubna oznámila plány na vyslání své druhé družice na velmi nízkou oběžnou dráhu Země.
Americké vesmírné síly vybraly 14 společností, které se utkají o zakázky v rámci nového zadávání veřejných zakázek na družice a podpůrné technologie pro monitorování aktivity na geostacionární oběžné dráze v hodnotě 1,8 miliardy dolarů.
Společnost Portal Space Systems, která se zabývá vesmírnou mobilitou, získala 50 milionů dolarů na rozšíření vývoje své vysoce obratné družice Supernova.
Společnost PLD Space podepsala 7. dubna s Evropskou investiční bankou (EIB) úvěr ve výši 30 milionů eur, který má podpořit závěrečnou fázi vývoje lehké rakety MIURA 5 od společnosti PLD.
Společnost Astroscale dokončila kritickou revizi návrhu dvou cubesatů Orpheus, které by měly být vypuštěny příští rok a pomoci britské armádě monitorovat vesmírné počasí a sledovat objekty na nízké oběžné dráze Země (LEO).
Bulharský výrobce družic EnduroSat a britský startup v oblasti obranných technologií Shield Space plánují v příštím roce nasadit družici schopnou manévrovat v blízkosti jiných družic za účelem inspekce.
Agentura pro rozvoj vesmíru (Space Development Agency) udělila společnosti Capella Space kontrakt v hodnotě až 49 milionů dolarů na stavbu dvou družic pro demonstraci vojenské komunikace z vesmíru
Společnost LeoLabs rozšiřuje své aktivity nad rámec sledování družic a trosek a zaměřuje se na identifikaci potenciálních hrozeb na oběžné dráze.
Společnost Starfish Space získala více než 100 milionů dolarů na rozšíření výroby svých kosmických zařízení Otter pro obsluhu družic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Je začátek roku 2023 a my už tu máme první start Falconu Heavy. Zajímavostí je, že Falcon Heavy má za sebou celkem čtyři starty (tento je pátý) a je to zároveň již třetí mise pro Americké ministerstvo obrany. Primárním nákladem bude družice CBAS-2, vyrobená firmou Boeing, která míří na geosynchronní oběžnou dráhu a bude sloužit pro vojenskou komunikaci. Předchůdce této družice CBAS-1, byl vypuštěn na Atlasu V 551 v roce 2018 v rámci mise AFSPC 11. Hmotnost družice se pohybuje mezi 2-3 tunami. Co se týče rakety, tak oba boční stupně již jednou letěly a to 1. listopadu 2022, na misi USSF-44, kdy oba přistály na pevnině. Centrální stupeň bude stejně jako u minulé mise zahozen ale oba boční stupně by měly opět přistát na pevninských plochách LZ-1 a 2. Stejně jako při misi USSF-44, kdy byl náklad též dopravován přímo na geosynchronní dráhu, bude druhý stupeň vybaven speciální šedou vnější dodatečnou izolací nádrže, aby se zabránilo zamrzání, anebo naopak odpařování pohonných látek.

Ke každoročnímu koloritu přelomu dvou roků už na našem webu neodmyslitelně patří série článků, ve kterých nejprve rozebíráme, na co se v dalším roce těšit a následně si zrekapitulujeme uplynulý rok. Jelikož se toho děje stále více, budou obě zmíněné kategorie článků rozděleny na kosmonautiku bezpilotní a kosmonautiku pilotovanou, do které si ale přidáme i provoz kosmických stanic včetně startů bezpilotních nákladních lodí. Dnes se proto podíváme na to, co nás v roce 2023 čeká na poli bezpilotní kosmonautiky. A nebude toho věru málo! Můžeme se těšit na premiéry nových kosmických raket, starty nových sond, ale i nové objevy těch, které již ve vesmíru jsou. Stejně jako každý rok je potřeba i tentokrát připomenout, že všechny v článku uvedené informace se zakládají na údajích, které jsou na konci roku 2022 veřejně dostupné. Je tedy možné, že některé zmíněné projekty potká odklad na další rok(y). Stejně tak je jasné, že si pro nás kosmonautika připraví celou řadu událostí, které se dopředu nedají čekat. Věřme však, že to budou jen potěšující

Start mise ExoMars 2022 měl být jedním z vrcholů právě končícího roku. Po několika letech složitého vývoje a technologických problémů byl hardware připraven ke startu. Čáru přes rozpočet však udělala ruská invaze na Ukrajinu. Evropská kosmická agentura v reakci na tento útok nejprve pozastavila spolupráci s agenturou Roskosmos na tomto projektu a poté ji i ukončila. Připomeňme, že ruská strana měla zajišťovat především nosnou raketu, přistávací plošinu a některé vědecké přístroje vozítka Rosalind Franklin. O stavu projektu ExoMars jsme si v květnu letošního roku povídali s Michalem Václavíkem z České kosmické kanceláře, který se projektu dlouhodobě aktivně věnuje a účastní se jednání expertů o dalším postupu v této otázce. Jelikož od rozhovoru uplynulo už více než půl roku a za tu dobu se odehrálo mnoho důležitých věcí, přinášíme Vám aktuální povídání se stejným expertem.

Sedm dní nás dělí od poslední neděle a je tedy ideální čas si opět shrnout to nejzajímavější, co uplynulých sedm dní přineslo v kosmonautice. Kosmotýdeník se tentokrát podrobněji podívá na výsledky kontrolní komise, která řešila, proč došlo k chybám u navigačního softwaru pro sondu Psyche. Zároveň se podíváme na to, co tato komise doporučila, aby se to znovu už nedělo v rámci celé JPL. V dalších tématech se podívám na ruský start rakety Sojuz 2.1b, start Falconu Heavy, převoz SLS a na další témata. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Jak jste se již dozvěděli, naše česky komentované přenosy startů se přesouvají zpět na náš YouTube kanál a tento návrat bude opravdu ve velkém stylu. Pokud situaci sledujete pravidelně, tak Vám jistě neuniklo, že již zítra má odstartovat stále pořád nejsilnější raketa světa. Samozřejmě nejde o nic menšího než Falcon Heavy. Raketa, která si v roce 2018 odbyla premiéru a následující rok tedy 2019 absolvovala další dva starty. Od té doby nestartovala, ale ne kvůli nepřipravenosti rakety, nýbrž nákladu a je skvělé, že se tato raketa vrací zpátky do služby.

Další týden je za námi a před vámi je nyní nachystán pravidelný přehled těch nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Dnes se Kosmotýdeník v hlavním tématu zaměří na aktuálně oznámený objev seismického měření sondy InSight, které se podařilo spárovat s dopadem konkrétního a opravdu velkého tělesa na povrch Marsu. V dalších tématech se podíváme na nový snímek z Webbova teleskopu, odklad startu Atlasu V, či nedávný čínský start. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Více než tři roky uplynuly od chvíle, kdy se 25. června roku 2019 zatím naposledy vydala k obloze raketa Falcon Heavy. Tento nosič vybavený 28 raketovými motory Merlin by se však měl již brzy vrátit do služby – jeho mnohokrát odkládaný start s misí národní bezpečnosti pro Kosmické síly USA, by měl podle vyjádření tiskového mluvčího armády proběhnout 28. října z Kennedyho střediska. Mise s označením USSF-44 by měla být podle očekávání dalším startem z rampy LC-39A, ze které ve středu 5. října odstartoval Falcon 9 s lodí Crew Dragon mířící k ISS. Pracovníci firmy SpaceX by nyní měli připravit tuto rampu na Falcon Heavy, který vyžaduje odlišnou konfiguraci než klasický Falcon 9. Očekává se, že start proběhne za denního světla v ranních hodinách, ale Kosmické síly zatím oficiálně neuvedly čas startu mise USSF-44, která se stane celkově čtvrtým startem Falconu Heavy.

NASA oznámila, že k vynesení teleskopu Nancy Grace Roman Space Telescope využije služeb firmy Space Exploration Technologies Corporation (SpaceX). Tento dalekohled je přitom velkou kosmickou misí s nejvyšší prioritou, který byl doporučen v roce 2010 v analýze astronomických a astrofyzikálních experimentů, která přichází jen jednou za deset let. Celkové náklady NASA na vynesení observatoře činí 255 milionů amerických dolarů, což obnáší jak služby spojené se startem, tak i další přidružené náklady. Start samotný je aktuálně plánován na říjen roku 2026, přičemž Falcon Heavy odstartuje z rampy 39A na Kennedyho kosmickém středisku na Floridě.

Start americké vědecké sondy Psyche na raketě Falcon Heavy od SpaceX byl naplánován na 1. srpna. Tehdy k němu však nedojde, jelikož byl start odložen nejdříve na 20. září. Pozemní týmy totiž během softwarových zkoušek objevily závadu. Bezpilotní sonda dorazila na Kennedyho středisko na Floridě 29. dubna, kdy ji sem od kalifornské JPL dovezl americký armádní transportní letoun. Experti se pak postarali o přesun kontejneru s pečlivě řízeným vnitřním prostředím do čisté místnosti na Payload Hazardous Servicing Facility. Tady byl kontejner otevřen a uvnitř uložená sonda mohla být připojena k manipulační konstrukci, na které mohla proběhnout série hardwarových a softwarových zkoušek. Ty měly ověřit, že sonda bezpečně přečkala přesun přes celé Spojené státy.

Na Floridu dorazil po téměř třech letech první náklad, který by měl letošní rok odstartovat na Falconu Heavy. Ten má na letošní rok naplánovaných celkem pět startů. První je mise USSF-44, druhá Psyche, třetí ViaSat-3 Americas + Aurora 4A, čtvrtá USSF-52 a poslední pátá USSF-67. A právě druhá zmíněná mise (Psyche) se opět posunula o krok blíže startu. Na Floridu dorazila sonda na přelomu dubna a května a nyní ji čekají závěrečné předstartovní přípravy. Psyche z JPL v Kalifornii zamířila na základnu March Air Reserve Base, odkud byla letecky přepravena na Floridu. Tato mise také bude první, při které bude Falcon Heavy vynášet náklad pro agenturu NASA.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.