Falcon 9

  • ŽIVĚ A ČESKY: První Starlinky z Kalifornie

    ŽIVĚ A ČESKY: První Starlinky z Kalifornie

    Před několika týdny dosáhla SpaceX významného milníku při budování družicové komunikační sítě Starlink, když dokončila první vrstvu této komunikační sítě. Aby však systém poskytoval lepší spojení a pokrýval více oblastí, je potřeba vybudovat další vrstvy. Jedna z nich využije družice na oběžné dráze se sklonem 70° vůči rovníku, díky čemuž bude zajištěno pokrytí oblastí blíže k pólům. První taková mise se právě chystá. Zatím devětkrát použitý první stupeň by měl 14. září v 5:55 vynést z Vandenbergovy základny 51 družic Starlink a poté se pokusí o přistání na mořskou plošinu Of Course I Still Love You. Všechny zájemce srdečně zveme ke sledování.

  • Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)

    Kosmotýdeník 469 (6.9. – 12.9.)

    Krásné nedělní poledne, vážení čtenáři. Srdečně Vás vítám u dalšího dílu našeho tradičního seriálu Kosmotýdeník, ve kterém si jako obvykle připomeneme důležité momenty uplynulého týdne, které jsme nestihli rozebrat v samostatných článcích. Dnešním hlavním tématem bude start z kosmodromu Pleseck pro ruské ministerstvo obrany, ale těšit se můžete také na novinky kolem nejbližších chystaných misí firmy SpaceX, nebo na informace o nečekaném poplachu, který v pátek večer našeho času zastihl Kennedyho středisko. Dočkáte se také tradičních rubrik jako jsou Foto a Video týdne. Přejeme Vám příjemné čtení.

  • OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

    OBRAZEM: Plošina ASOG a její první první stupeň

    Mořská plošina A Shortfall Of Gravitas (zkráceně ASOG) si v neděli dopoledne našeho času připsala premiéru, když na ní přistál první stupeň Falconu 9 z mise CRS-23. Plošina v tu dobu čekala zhruba 300 kilometrů od pobřeží a po nezbytné kontrole a zajištění nákladu robotem Octagrabber mohla vyrazit směrem do floridského přístavu. Jelikož to bylo poprvé, kdy tato nová plošina přivezla do přístavu první stupeň Falconu 9, čekalo na ni hned několik fotografů, kteří se se svými úlovky rádi pochlubili světu. V dnešním, článku tedy najdete několik nejlepších fotek, které byly pořízeny v uplynulých hodinách. A mimochodem náhledovou fotku má na svědomí Stephen Marr.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro Astru a SpaceX

    ŽIVĚ A ČESKY: Druhý pokus pro Astru a SpaceX

    Necelých deset hodin po sobě byly odloženy dva zajímavé starty soukromých raket z úplně opačných konců Spojených států. V obou případech však byl odklad pouze o jeden den a my se tak můžeme v sobotu večer a v neděli ráno těšit na opakování obou startů. Na sobotních 23:00 SELČ je plánován start malé rakety Rocket 3.3 z Aljašského kosmodromu na ostrově Kodiak a na nedělních 9:17 se chystá start Falconu 9 ze slunné Floridy. Oba dva starty chceme pokrýt živě a česky komentovanými přenosy, jejichž přehrávače a příslušné odkazy najdete v tomto článku.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Po dvou měsících opět Startuje Falcon

    ŽIVĚ A ČESKY: Po dvou měsících opět Startuje Falcon

    Když 30. června vzlétl Falcon 9 na misi Transporter-2, asi jen málokdo čekal, že na další vzlet nosiče, který v prvním pololetí dosáhl 20 startů, budeme muset čekat bez pár hodin celé dva měsíce. Ale čekání je u konce. Na floridské rampě 39A již stojí Falcon 9 s lodí Dragon 2 a čekají na začátek mise CRS-23. Hned v mnoha ohledech půjde o zajímavý start – první stupeň bude použit počtvrté a vůbec poprvé se pokusí přistát na zbrusu nové mořské plošině A Shortfall Of Gravitas. Tato kosmická loď Dragon 2 už navíc u ISS jednou byla (v prosinci 2020 při misi CRS-21) – budeme tedy svědky rekordně rychlého opakovaného použití. Start je momentálně naplánován na sobotní ráno v 9:37 SELČ.

  • Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

    Kosmotýdeník 465 (9.8. – 15.8.)

    Další týden utekl jako voda a k obědu vám připlulo čerstvé vydání přehledu nejzajímavějších událostí, které přinesla kosmonautika v uplynulých sedmi dnech. Kosmotýdeník si tentokrát vzal jako hlavní téma přípravu americké mise DART, jejíž temný název napovídá, jaký bude její osud. Sonda je již osazena dvěma podstatnými technologiemi, jejichž instalace probíhala v posledních dnech. Těšit se můžete také na informace o osudu nosiče Super Heavy B-3, pohled pod pokličku firmy RocketLab, či zprávy o selhání indické rakety GSLV. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

    Kosmotýdeník 461 (12.7. – 18.7.)

    Dalších sedm dní uteklo jako palivo z nádrže startující rakety a před vámi je opět nachystán pravidelný týdenní přehled těch nejzajímavějších událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník má tentokrát jako hlavní téma novou přistávací plošinu pro rakety Falcon 9 společnosti SpaceX. Čím se liší od svých starších sestřiček a proč se jiná plošina stěhovala na západní pobřeží? Podíváme se však také na vyvezení rakety Proton s modulem Nauka na startovní rampu, či na přípravy na start lodi Starliner. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

  • Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

    Tomáš Přibyl – Quo proboha Vadis, americká kosmonautiko? (11.12.2012)

    V roce 2011 se ve Spojených Státech skončila 30 let trvající éra, kdy hlavním dopravním prostředkem NASA byl raketoplán. Jednalo se úžasný stroj, ale už několik let dříve bylo jasné, že tu nebude věčně. Proč ale musely skončit, nedal se jejich provoz ještě udržet? Počátek desátých let 21. století ale nepřinesl jen změnu v pojetí pilotované kosmonautiky. Nástup prezidenta Obamy přinesl i řadu změn ve financování kosmického programu, díky kterému bylo nutno změnit také některé již domluvené a připravené spolupráce s dalšími kosmickými agenturami. Měnily a upravovaly se v té době i plány na nové nosiče a kosmické lodi. Původně vyvíjená raketa Ares byla zrušena a z celého programu Constellation zůstala pouze přejmenovaná kosmická loď Orion. Počátek desetiletí však nepřinesl jen snížení rozpočtu, ale je charakterizován i novými dopravními loděmi soukromých dopravců, kterou zahájily zásobování ISS. Jednalo se o veskrze vzrušující a zajímavou dobu, kterou nám ve své přednášce představí redaktor serveru kosmonautix, pan Ing. Tomáš Přibyl, kurátor letectví a kosmonautiky Technického muzea…

  • ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Opakovaný pokus o start 88 družic

    Pouhých 11 sekund včera zbývalo do startu Falconu 9 na misi Transporter 2. Čáru přes rozpočet nakonec neudělal technický problém na raketě, rampě či nákladu. Dokonce i počasí, které bylo před startem lehce na hraně, v tom bylo nevinně. Falcon neodstartoval kvůli nezodpovědnému letadlu, které se objevilo v uzavřené oblasti. Z bezpečnostních důvodů tak musel být odpočet zastaven. Ačkoliv okno mělo 58 minut, SpaceX by nestihla odčerpat pohonné látky a znovu je v chladnější formě natankovat. Start tak byl odložen na druhý den. I tentokrát pro Vás máme připravený živě a česky komentovaný přenos.

  • ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    ŽIVĚ A ČESKY: Falcon 9 vynáší 88 družic

    Letos v lednu si SpaceX při misi Transporter 1 připsala rekord v počtu najednou vypuštěných družic (143 kusů). Teď nás čeká mise Transporter 2, která sice rekord nepřekoná, ale i tak si zaslouží pozornost. Je totiž atraktivní hned z několika důvodů. Bude to teprve potřetí, kdy Falcon 9 poletí z Floridy na polární dráhu. První stupeň bude použit poosmé a pokusí se přistát na pevnině, což taky není běžný stav. Start se musel o několik dní odložit, ale momentálně je plánován na 29. června ve 20:56 našeho času. Pokud tedy máte čas a chuť, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-317)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • Čína

    Čínská kosmická agentura vyhlásila výzvu k předkládání návrhů vědeckých přístrojů pro svou připravovanou misi k Jupiteru. Zveřejněné informace odhalují, že součástí projektu bude také přistávací modul určený k přistání na Callisto, jednom ze čtyř velkých Galileových měsíců Jupiteru.

  • NASA

    Členové rozpočtového výboru amerického Senátu chtějí urychlit vývoj kosmického teleskopu Habitable Worlds Observatory NASA a navrhují proto poskytnout na tuto misi dodatečné finanční prostředky v roce 2027.

  • SEOPS Space

    Společnost SEOPS Space, specializující se na zajišťování služeb v oblasti kosmických startů, uzavřela se společností Stoke Space dohodu o několika misích, v jejímž rámci si zajistila využití její nosné rakety Nova pro sdílené starty družic (rideshare). První z těchto misí by se mohly uskutečnit již v roce 2029.

  • Office of Space Commerce

    Americký Úřad pro kosmický obchod (Office of Space Commerce) vybral čtyři společnosti k účasti v pilotním programu, který má vést k vytvoření systému pro schvalování nových komerčních kosmických aktivit.

  • Axiom Space

    Společnost Axiom Space úspěšně dokončila kritické přezkoumání návrhu (Critical Design Review, CDR) skafandru, který vyvíjí pro lunární mise NASA v rámci programu Artemis. Současně pracuje na jeho zjednodušené verzi určené pro první přistání astronautů na Měsíci.

  • Electron

    Nosná raketa Electron společnosti Rocket Lab uskutečnila 14. listopadu svůj jubilejní 100. start v rámci mise pro japonského zákazníka. Tohoto milníku dosáhla rychleji než jakákoli jiná komerční raketa v historii.

  • Firefly Aerospace

    Společnost Firefly Aerospace obhajovala svou dohodu se společností AST SpaceMobile, jejímž předmětem je prodej raketových motorů, nikoli zajištění samotných raketových startů. Dohodu označila za „zásadní transformační kontrakt“, který jí poskytne kapitál potřebný k urychlení vývoje vlastních nosných raket.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Pravopisnou kontrolu zajišťuje Korekthor.

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗