sociální sítě
Přímé přenosy
Načítám data o přenosech…
krátké zprávy
Společnost Verde Technologies se obrací na vesmírné platformy s cílem komercializovat solární panely na bázi perovskitu. Zpočátku se zaměřuje na střechy domů v naději, že tento tenkovrstvý materiál může pomoci napájet orbitální datová centra a další velké konstelace.
Čtvrteční start servisní robotické družice LINK společnosti Katalyst na raketě Pegasus XL firmy Northrop Grumman byl odložen. Po vzletu letounu L-1011 došlo k problému s nosnou raketou, jenž dočasně zabránil pozemním týmům v jejím vypuštění. Termín dalšího pokusu o start této mise bude stanoven poté, co týmy vyhodnotí data z dnešního neúspěšného pokusu.
Federální komunikační komise (FKK) bude 22. července hlasovat o nařízení, které má přepracovat proces podávání žádostí o povolení provozu družic a vytvořit tak licenční linku, jež bude udržovat krok se stále rozsáhlejšími a složitějšími plány na konstelace družic.
Pět měsíců starý startup Orbital požádal Federální komunikační komisi o povolení k nasazení až 100 000 družic pro datová centra s cílem přinést z vesmíru 10 gigawattů výpočetního výkonu k uspokojení rostoucí poptávky po umělé inteligenci.
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
Společnost Vast, která se zabývá vývojem komerčních vesmírných stanic, jmenovala bývalého prezidenta a generálního ředitele společnosti The Aerospace Corp. svým poradcem, a to v době, kdy společnost čeká na další fázi klíčového programu NASA.
Americké vesmírné síly zavedly do operačního provozu nový mobilní systém rušení družic, který je schopen dočasně narušit komunikaci protivníka.
NASA vybrala tři společnosti, které dodají čtyři robotické přistávací moduly v hodnotě téměř 600 milionů dolarů pro mise na Měsíci. Pro mise plánované na konec roku 2028 vybrali společnosti Astrobotic Technology, Firefly Aerospace a Intuitive Machines.
Čína zakládá průmyslovou alianci VLEO, satelity demonstrují trvalý provoz na nízké oběžné dráze
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Zítra, krátce po půlnoci, by měl z floridské rampy LC-39A odstartovat Falcon 9 s dvaapadesáti družicemi Starlink. Těchto dvaapadesát družic míří do tzv. čtvrté orbitální slupky družic, kde se jich aktuálně pohybuje nejvíce. Na této misi jinak nenalezneme žádné zajímavosti o raketě, jako že by první stupeň překonal rekord v počtu použití, nebo že by byl upraven z bočního stupně Falconu Heavy na první stupeň Falcon 9. To samé platí i pro obě poloviny aerodynamického krytu. Ovšem díky přistání prvního stupně je start zajímavý. Přistání prvního stupně by mělo proběhnout na mořské plošině A Shortfall Of Gravitas, která bude čekat zhruba 650 kilometrů od místa startu. O záchranu aerodynamického krytu se pokusí loď, která bude čekat 656 kilometrů od místa startu.
Vůbec první korejská sonda určená k průzkumu měsíce, navržená a postavená Jihokorejskou vesmírnou agenturou KARI ve spolupráci s agenturou NASA. Takto by se dala velmi stručně popsat sonda Danuri, která má za úkol, jak již bylo zmíněno, zkoumat Měsíc. Sonda Danuri nese hned několik vědeckých přístrojů. Jedním z nich je přístroj Lunar Terrain Imager (LUTI). Jak jste si pravděpodobně odvodili z názvu, tak tento přístroj má za úkol pořizovat snímky měsíčního povrchu. Pravděpodobně bude fotit lokality, vytipované k přistání pro druhou fázi průzkumné mise Měsíce, která by měla odstartovat v roce 2030. Dalším přístrojem je například Wide-Angle Polarimetric Camera (PolCam). Jde o širokoúhlou polarimetrickou kameru, která bude získávat snímky celého měsíčního povrchu kromě polárních oblastí. Dále sonda nese magnetometr, kameru ShadowCam od NASA, komunikační systém DTNPL a spektrometr zaměřený na gama záření. Hmotnost sondy Danuri je 678 kilogramů a bude obíhat na oběžné dráze Měsíce s výškou 100 × 300 kilometrů a sklonem 90°.
Jsou dny (a občas i řady dnů), kdy se toho v kosmonautice moc neděje. Ale aby byla ve světě letů do vesmíru rovnováha, jsou tu zase naopak dny, kdy se toho děje mimořádně hodně. Takový den nás čeká právě zítra – 4. srpna. Pokud se totiž nic nepokazí, mohli bychom se dočkat rovnou šesti startů z toho pěti orbitálních. Pokud chceme být exaktní a vztáhnout to opravdu jen na 4. srpna, od obou čísel si odečtěte jedničku – k tomu se ještě dostaneme. V kosmonautice samozřejmě není nic vytesáno do kamene a odklady hrozí u každého startu. I kdyby se tedy nepodařily všechny plánované starty, minimálně některé by snad proběhnout měly. Co nás tedy zítra čeká?
Jihokorejská sonda, která by měla tento týden odstartovat z Mysu Canaveral, již byla naplněna pohonnými látkami, které bude potřebovat k domanévrování na nízkou oběžnou dráhu Měsíce, kde má fotografovat a provádět další vědecký výzkum. Sonda dříve označovaná jako KPLO (Korea Pathfinder Lunar Orbiter) má odstartovat 5. srpna v 1:08 SELČ na raketě Falcon 9. Sonda samotná dorazila na Mys Canaveral 6. července. Před pár dny manažeři mise uvedli, že start byl o dva dny posunut, aby měli inženýři ve SpaceX čas navíc k provedení dodatečných prací na nosné raketě.
V historii kosmonautiky najdeme jen několik skutečně velmi utajovaných a na informace skoupých misí, u kterých nejsou k dispozici ani kusé informace o nákladu, jeho úkolech a provozovateli. Mezi tyto nejvíce utajované mise patří i Zuma, která startovala 8. ledna roku 2018 na raketě Falcon 9. Tato mise však s velkou pravděpodobností skončila předčasně – vinou závady na družicovém adaptéru se náklad neoddělil od horního stupně nosné rakety a celá sestava tak shořela v atmosféře Země.
V rámci svého 33. startu v roce 2022 chce firma SpaceX dopravit na oběžnou dráhu 53 družic, které doplní již z velké části hotovou 4. slupku celého komunikačního systému. První stupeň pro tuto misi bude použit poosmé. Na tom není nic neobvyklého, ale za pozornost stojí, že první stupeň před touto misí provedl statický zážeh. Ještě před pár lety by se lidé divili, proč to zdůrazňuji, vždyť statické zážehy se dělaly před každou misí. Ovšem v poslední době tato zkouška prakticky vymizela. Můžeme tedy jen spekulovat, zda to nějak nesouvisí se čtvrtečním odkladem startu Falconu z Kalifornie kvůli ventilu na jednom motoru prvního stupně. Ať už byl důvod jakýkoliv, SpaceX počítá se startem v neděli v 15:38 SELČ a my chystáme jako obvykle komentovaný přenos, ke kterému Vás chceme pozvat.
Leckterý fanoušek kosmonautiky, který tento obor už nějaký rok sleduje, si vzpomene, jak často SpaceX odkládala starty svých raket Falcon 9. To však platilo jen pro první roky jejich provozu. Postupem času se podařilo vyladit předstartovní procesy a Falcony z technických důvodů odkládaly jen málokdy. Odpočet včerejšího startu se však zastavil 46 sekund před zážehem motorů a ačkoliv nebyl uveden důvod, nezdá se, že by nějak souvisel se střeleckým sektorem či počasím. Pokud tedy opravdu šlo o odklad z technických důvodů, pak se tím přerušila úctyhodná série 62 misí bez odkladu z důvodu techniky – jak vystopoval Stephen Clark, zatím poslední odklad startu Falconu během předstartovního odpočtu z důvodu techniky přišel v prosinci 2020 při misi NROL-108. SpaceX však aktuální start odložila jen o 24 hodin. V pátek v 19:39 se tedy o start pokusí znovu – a opět u toho budeme s naším komentovaným přenosem.
Další start Falconu 9 z Vandenbergovy letecké základny by měl přijít již dnes v 19 hodin a 39 minut. Pod aerodynamickým krytem se tentokrát bude skrývat čtyřicet šest družic Starlink. Jelikož se startuje z Kalifornie, budou družice vypuštěny na heliosynchronní oběžnou dráhu se sklonem 97,66° vůči rovníku. Při tomto startu se také o kus zkrátí časové rozmezí mezi dvěma starty Falconu 9 z Kalifornie. Nyní to je dvacet dva dní mezi dvěma starty a při tomto startu se tato doba zkrátí na deset dní a šestnáct hodin. První stupeň B1071, který byl vybrán pro tuto misi má za sebou tři starty a zajímavé je, že pokaždé startoval z Kalifornie a pokaždé přistával na pevninu. Tentokrát tak bude poprvé přistávat na mořskou plošinu Of Course I Still Love You.
Jedenáctého července proběhla mise Starlink 3-1 a začalo tak budování třetí slupky tohoto komunikačního systému. To však neznamená, že by další starty mířily pouze do této slupky – ta s pořadovým číslem 4 zatím není plná. Čeká nás tedy období, ve kterém budou družice Starlink vypuštěny při každém startu do jiné slupky – velmi často na střídačku. V neděli 17. července v 16:20 nás tak čeká start, který bude mířit opět na čtvrtou slupku. Celkem 53 telekomunikačních družic v rámci mise Starlink 4-22 vynese první stupeň Falconu 9, který poletí už potřinácté. Pokud tedy budete mít čas a chuť, rádi vás pozveme ke sledování našeho živě a česky komentovaného přenosu.
První polovina roku 2022 je za námi a tak tu pro Vás máme připravený shrnující článek startů první poloviny tohoto roku. Letošní rok má velmi dobře nakročeno k novému rekordu co se počtu startů týká. Za první půlrok tzn. od 1. ledna do 30. června, se letos uskutečnilo celkem 72 startů. Při přepočítání se tak dá zjistit, že kadence startů první poloviny roku vychází na jeden start za dva a půl dne. Zatím tak vypadá, že by tento rok mohl překonat rekord v počtu vypuštěných orbitálních raket, který je aktuálně z minulého roku nastaven na 145. Do naší statistiky se nezapočítávají suborbitální starty.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
