sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (IMAP)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Geost

Nově získaná dceřiná společnost Geost společnosti Rocket Lab si zajistila rozšíření kontraktu s americkými vesmírnými silami na výrobu dvou optických užitečných nákladů pro mise na geostacionární oběžné dráze.

Nuview

Nuview, americký startup, který buduje konstelaci lidarových družic, 28. srpna oznámil získání 5 milionů dolarů z programu Národního bezpečnostního inovačního kapitálu (NSIC) ministerstva obrany.

Pentagon

Pentagon se chystá přepracovat způsob, jakým spolupracuje se soukromým sektorem, s cílem rychleji zavést technologie nové generace, uvedl 27. srpna náměstek ministra obrany pro výzkum a inženýrství Emil Michael.

Satlyt

Startup Satlyt ze San Francisca, který vyvíjí software pro konverzi družic na virtuální datová centra, je mezi čtyřmi společnostmi, které získaly financování z prvního městského pobídkového programu pro umělou inteligenci v San José.

ESA

Evropská kosmická agentura a Evropská komise vybraly společnosti Avio a Isar Aerospace k vynesení prvních misí v rámci iniciativy na podporu technologického rozvoje a evropského průmyslu nosných raket.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: exoplanety
Popis konstrukce JWST.

Webbův teleskop exceluje – přímo zobrazená exoplaneta

V dnešním článku budeme psát o bezpochyby přelomovém pozorování a budeme zmiňovat snímky, které pořídil Teleskop Jamese Webba. NASA se rozhodla informovat o této novince navzdory tomu, že snímky zatím neprošly kompletním recenzním procesem. Astronomové totiž poprvé využili Teleskop Jamese Webba k pořízení přímého snímku planety, která se nachází mimo Sluneční soustavu. Tato exoplaneta se řadí mezi plynné obry, což znamená, že nemá pevný povrch, který by umožňoval obyvatelnost tohoto světa. Ačkoliv se nejedná o historicky první přímé zobrazení exoplanety z vesmíru – toto prvenství patří Hubbleovu teleskopu – tak toto pozorování ukazuje směr dalšího průzkumu exoplanet pomocí Webbova teleskopu.

Top 5 zrušených fyzikálních observatoří

Minule jsme si představili nejzajímavější observatoře, které teprve čekají na svou šanci a vědci je intenzivně připravují ke startu a následný sběr dat. Dnes se naopak podíváme na mise, jež nikdy neměly to štěstí do kosmického prostoru zamířit. Všechny sice byly schváleny a technici je chystali na start, nakonec však každá z nich zůstala na naší planetě. Důvody přitom byly různé, od rozpočtových škrtů až po technické obtíže. Společné mají nenaplněná očekávání a zklamání mnoha předních astrofyziků a kosmologů.

NASA hledá návrhy na „kosmické stínítko“

Prohledávání vesmíru za účelem nalezení Zemi podobných planet se podobá hledání jehly v kupce sena. Aby se tento výzkum posunul vpřed, rozhodla se NASA podpořit studii konceptu, který je zatím v rané fázi. Jedná se o hybridní observatoř, která by kombinovala pozemské teleskopy s kosmickým stínidlem. Toto zařízení by blokovalo svit hvězd, kolem kterých obíhají exoplanety, takže by pozemské teleskopy mohly tyto planety snáze pozorovat. Koncept HOEE (Hybrid Observatory for Earth-like Exoplanets) by z nejdokonalejších pozemských observatoří udělal nejlepší hledače exoplanet všech dob. Veřejnost má nyní možnost být součástí tohoto přelomového vývoje.

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

Konstrukce sondy PLATO

Mise Plato má povolení pro vstup do další fáze

Plato, nová evropská mise, která by měla hledat exoplanety, dostala zelenou a její vývoj tedy může pokračovat. Projekt úspěšně 11. ledna překonal kritický moment, když prošel důležitým zhodnocením. V rámci hodnotícího procesu se posuzovala vyspělost kompletního kosmického segmentu, tedy družicové platformy a modulu užitečného zařízení. Podařilo se potvrdit pevnost rozhraní mezi platformou a vědeckým modulem, ověřoval se harmonogram užitečného zatížení se zvláštním důrazem na sériovou výrobu 26 kamer a také robustnosti harmonogramu vývoje mise. Plato totiž využije 26 kamer, s jejichž pomocí bude objevovat a charakterizovat exoplanety, které obíhají kolem hvězd podobných našemu Slunci.

Jan Veselý, Julie Nováková, Martin Ferus – Exoplanety a mimozemský život + Život na Zemi a mimo ni (11.11.2020)

Již staří Řekové, touto obligátní frází se dá začít i u tématu planet u jiných hvězd. Uvažoval o nich totiž již Epikúros ze Samu, později ve středověku měli podobné myšlenky třeba Galileo Galilei nebo Isaac Newton. Přesto je skutečný výzkum exoplanet veskrze moderní záležitostí. Po sérii mnoha odvolaných a zpochybněných detekcí působili lidé zabývající se touto problematikou trochu jako podivíni a pseudovědci. Prvních potvrzených objevů exoplanet jsme se tak dočkali až v 90. letech minulého století a připravily nám velké překvapení. Do té doby jsme se totiž domnívali, že všechny planetární systémy by měly vypadat jako ten náš. Ale jaký byl šok odborné veřejnosti po objevu planety u pulsaru, pozůstatku po výbuchu supernovy. A aby toho nebylo málo, hned o 3 roky později byla objevena planeta o hmotnosti Jupiteru u hvězdy hlavní posloupnosti a to ve vzdálenosti mnohem bližší než Merkur od Slunce. Dnes už známe více než 4 500 nejrůznějších typů, velikostí a hmotností planet u tisíců různých hvězd. A hledání dále pokračuje rovněž za pomoci řady kosmických sond. Patrně hlavním cílem našeho snažení je nalezení života ve

První planeta mimo Mléčnou dráhu?

M51-ULS-1b, téměř nezapamatovatelné jméno, ovšem s nezanedbatelným potenciálem změnit historii vědy. To je první vážný kandidát na extrasolární planetu mimo naši vlastní Galaxii. Nachází se, jak už napovídá název, v galaxii M51 (též vírová galaxie) v souhvězdí Honicích psů, vzdálené od nás 28 milionů světelných let. Zařazení do Messierova katalogu není náhoda, právě tento francouzský astronom ji v roce 1773 objevil. Dnes jde o častý cíl pozorování amatérských astronomů, neboť M51 lze snadno pozorovat i v menších astronomických dalekohledech.

Kosmotýdeník 456 (6.6. – 13.6.)

Máme za sebou týden, který byl opět opravdu napěchovaný kosmonautikou! Teď v neděli proto nastal ideální čas si připomenout ty nejzajímavější událostí uplynulých sedmi dní. Hlavní téma Kosmotýdeníku se bude věnovat nově vyhlášenému výhledu Evropské kosmické agentury, který definuje, na jaká vědecká témata se agentura zaměří v letech 2035 – 2050, a tudíž, na jaké kosmické mise se můžeme těšit. V dalších tématech se budeme věnovat usazení centrálního stupně SLS mezi motory SRB, anebo parádním fotografiím z Marsu od čínského vozítka. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Sonda TESS

TESS dokončil svou primární misi

Teleskop TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) se 4. července dočkal milníku – jeho základní mise byla u konce. Během dvouleté služby nasnímal 75% hvězdného nebe. Ve vytvořené mozaice se podařilo objevit 66 exoplanet a dalších 2100 světů mimo Sluneční soustavu jsou kandidáti čekající na potvrzení. „Teleskop TESS přinesl proud vysoce kvalitních pozorování s cennými daty pro různé vědecké obory,“ popisuje Patricia Boyd, hlavní vědecká pracovnice mise z Goddardova střediska a dodává: „Když nyní mise TESS vstupuje do své nadstavbové části, tak už nyní představuje velký úspěch.“

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.