Nejnovější teleskop určený k hledání planet mimo Sluneční soustavu, tedy TESS (Transiting Exoplanet Survey Satellite) již poskytuje vědcům cenná data. Ta by měla pomoci objevit a studovat nové exoplanety. NASA se zároveň pochlubila i detailním snímkem jižní oblohy, který pořídily všechny čtyři širokoúhé vědecké kamery. Na snímku je krásně vidět velké množství hvězd a dalších objektů včetně hvězd, o kterých již z dřívějška víme, že kolem nich obíhají exoplanety.
29. srpna se zasloužilý hledač exoplanet pustil znovu do práce. NASA sleduje především množství zbytků paliva. 6. září 0:20
Southwest Research Institute zpřístupnil Hypatia Catalog s daty o prvcích (až 72) v 6156 hvězdách do vzdálenosti 500 světelných let od Slunce. 365 z nich má známé exoplanety.4. září 9:23
Transportní kontejner s teleskopem pro výzkum exoplanet dorazil do Technologického střediska Evropské kosmické agentury. 31. srpna 14:36
Děti ze států, které jsou členy ESA, se mohly před třemi lety zúčastnit soutěže, v rámci které měly za úkol nakreslit obrázek související s evropskou misí CHEOPS, která má studovat exoplanety. Nyní bylo z těchto obrázků vybráno 2700, které se dočkaly zmenšeno a vyleptání na dvě desky, které se stanou součástí CHEOPSu. Tato kosmická observatoř bude sledovat drobné poklesy jasnosti hvězd způsobené přechodem planety, která lehce zastíní jejich svit. CHEOPS pak bude schopen určit velikost těchto mimozemských světů. Po spojení s údaji o hmotnosti těchto planet bude možné zjistit jejich hustotu a rozhodnout, zda se jedná o kamenný, ledový či vodní svět. Půjde tak o první misi, která bude charakterizovat exoplanety.
Nový americký hledač exoplanet dokončil testovací a kalibrační fázi a 25. července začal sbírat vědecká data. 28. července 10:27
Před pár týdny se do vesmíru dostal teleskop TESS, který má hledat velké množství exoplanet, ale na Zemi se již připravuje další teleskop, který bude zaměřený na exoplanety. Rozdíl je ale v tom, že evropský CHEOPS (CHaracterising ExOPlanet Satellite) není určen k hledání nových světů. Místo toho se má dívat na jasné hvězdy, u kterých již víme, že kolem nich obíhají planety. Zde využije ultrapřesnou fotometrickou metodu, aby tyto světy prozkoumal. Stavba tohoto teleskopu již byla dokončena a již brzy opustí závod firmy Airbus v madridské čtvrti Barajas a nyní se připravuje na cestu pro Evropě na předstartovní zkoušky.
Včera prolétla Twitterem velmi příjemná zpráva. Nový americký teleskop TESS určený k hledání planet, které obíhají kolem jiných hvězd, v minulých týdnech přímo exceloval. Zatím ještě neprobíhá jeho vědecká fáze – před jejím zahájením bylo potřeba dosáhnout finální oběžné dráhy, která je značně netypická, ale o tom si řekneme více za chvilku. Během přeletové fáze mezi drahou, na kterou byl teleskop dopraven raketou Falcon 9 a finální drahou musel TESS provést zážehy a pomohli gravitační manévr u Měsíce. Odborníci nyní přesně analyzovali dráhu letu a zjistili, že TESS provedl své korekční zážehy 10× přesněji, než se čekalo. Díky tomu má nyní k dispozici dostatek paliva pro více než dvacet let provozu!
Váží jen 350 kilogramů a stane se tak nejlehčím nákladem, jaký kdy Falcon 9 vynášel. Teleskop TESS však i přes své malé rozměry můžeme řadit mezi nejvýznamnější náklady, které kdy SpaceX za svou existenci vynášela. Jde o první vědeckou družici většího významu, která letí právě na Falconu 9, což svědčí o tom, že jsou tyto nosiče spolehlivé a dokáží získat složité certifikace. Pokud se chcete na tento start podívat s českým komentářem, můžete využít našeho vysílání.
Rakety Falcon už překonaly hranici 50 startů a protože si vedou spolehlivě, mohou jim být svěřovány stále cennější a cennější náklady. Ruku na srdce – vynášení telekomunikačních družic sice SpaceX živí, ale občas to může být trochu nuda. Velmi vítaným zpestřením jsou tak sondy vědecké, jejichž úspěšným vynesením stoupá kredit SpaceX i raket Falcon. Pokud nezapočítáme zásobování ISS, kam Dragony odvezly už mnoho vědeckých přístrojů a experimentů, tak mezi všemi starty najdeme vědeckých jen pár. V září 2013 posloužil Falcon kanadské družici CASSIOPE, která kromě jiného studovala ionosféru, v únoru 2015 letěl Falcon se sondou DSCOVR pro studium interakce Slunce-Země, v lednu 2016 Falcon vynášel družici Jason-3 pro studium oceánů a v září 2017 přišel start tchajwanské družice Formosat-5 pro sledování Země. Nyní čeká na Falcon i na SpaceX další vědecká mise, která navíc bez přehánění zastíní ty dosavadní.
Nové záznamy přednášek
Nahrávání ...
21. září 2018 
Rubrika 
Štítky: 
