sociální sítě

Přímé přenosy

Dlouhý pochod 5 (Chang'e 7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

NOAA

Americký Národní úřad pro oceán a atmosféru (NOAA) bude i nadále vyhodnocovat data z hyperspektrálního mikrovlnného radiometru HyMS (Hyperspectral Microwave Sounder) společnosti Spire Global. Vyplývá to z prodloužení smlouvy v hodnotě 3 milionů dolarů, které bylo oznámeno 4. srpna.

Neuraspace

Portugalský startup Neuraspace, který se zabývá řízením kosmického provozu, oznámil 5. srpna získání nového financování ve výši 15,6 milionu eur. Prostředky mají podpořit rozvoj evropského přehledu o dění ve vesmíru (Space Domain Awareness – SDA) a posílit evropské obranné schopnosti.

NRO

Americký Národní úřad pro průzkum (NRO) uzavřel smlouvy se společnostmi Capella Space, Iceye U.S. a Umbra s cílem rozšířit využívání komerčních radarových systémů se syntetickou aperturou (SAR) americkou vládou.

Blue Origin

Společnost Blue Origin zjistila, že příčinou exploze rakety New Glenn během statického zážehového testu v květnu byl ventil v motoru BE-4. Tento problém by mohl postihnout také raketu Vulcan Centaur společnosti United Launch Alliance (ULA).

Telesat

Společnost Telesat podepsala největší kontrakt ve své historii – dohodu v hodnotě přibližně 1,63 miliardy dolarů. Na jejím základě bude poskytovat kanadské armádě zabezpečené komunikační služby v oblasti Arktidy a zároveň financovat významné rozšíření své družicové sítě Lightspeed.

U.S. Space Force

Americké Vesmírné síly udělily společnosti Rocket Lab, firmě Systems & Technology Research a třetí nejmenované společnosti kontrakty v celkové hodnotě 615 milionů dolarů na vývoj technologií pro družicovou síť určenou ke sledování letadel a raketových hrozeb z oběžné dráhy.

SpaceX

Společnost SpaceX plánuje začít vypouštět na oběžnou dráhu modernizované družice Starlink při příštím letu své rakety Starship, který je naplánován nejdříve na konec tohoto měsíce.

Voyager Technologies

Společnost Voyager Technologies je i nadále optimistická ohledně budoucnosti své komerční vesmírné stanice Starlab, ale zároveň doufá, že NASA mírně upraví své plány financování a podpory jejího vývoje.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: exomars-rosalind-franklin

Jak se peče padák?

V obalu ve tvaru americké koblihy se nachází pečlivě zabalený padák o průměru 35 metrů, který poté čekalo „pečení“ ve specializované suché sterilizační troubě. Tento padák o hmotnosti 74 kilogramů je vyroben převážně z nylonu a Kevlaru, přičemž jeho hlavním úkolem bude vydržet šestiminutový sestup v řídké atmosféře Marsu a zpomalit tak sestup vozítka Rosalind Franklin tak, aby bezpečně přistálo na rudé planetě. Měl by se stát největším padákem, jaký kdy letěl nejen na Mars, ale i kamkoliv mimo Zemi. Samotná mise roveru Rosalind Franklin má odstartovat v roce 2028 a cesta k Marsu jí potrvá více než 25 měsíců. Po přistání pak rover začne projíždět povrch rudé planety a pátrat po podpovrchových stopách života.

Evropské nohy pro přistání na Marsu

Říká se, že pro štěstí je potřeba vykročit správnou nohou. Ale pokud chcete přistát na Marsu, měli byste přistát ne jen na jednu správnou nohu, ale ideálně na všechny správné nohy. Evropští inženýři proto začali provádět dopadové zkoušky základní kostry čtyřnohého sestupového modulu programu ExoMars. Dopadové testy probíhaly z různých výšek při různých rychlostech na simulovaný povrch Marsu. Přistávací nohy budou kriticky důležitou součástí vybavení pro bezpečné přistání evropského vozítka Rosalind Franklin v roce 2030. Ještě před nohama přijde ke slovu tepelný štít, padáky a motory, které postupně zpomalí sestup sondy k povrchu rudé planety.

Vylepšení laseru roveru Rosalind Franklin

Vozidla, která jsou delší dobu mimo provoz, vyžadují řádnou údržbu. Marsovské vozítko Rosalind Franklin není v tomto směru výjimkou a nyní se jeden jeho elektronický box v rámci příprav na dlouhou cestu k rudé planetě dočkal vylepšení. Samotná mise by mohla odstartovat v roce 2028. Několik let nepoužívání systémů může vést k poruchám a zvýšenému riziku. Aby byl zajištěn špičkový výkon roveru na Marsu, pustili se technici do opatrné výměny určitých komponentů v přístroji RLS (Raman Laser Spectrometer). Jde o první přístroj roveru, který má projít tímto faceliftem. K výměně samotné došlo v ultračisté místnosti hlavního dodavatele, společnosti Thales Alenia Space v italském Turíně. Koncem roku bude vše zase smontováno zpátky.

VV_2024_05

Vesmírné výzvy – Květen 2024

Výsadu, zahajovat květnové Vesmírné výzvy, dostala čínská měsíční mise Chang’e 6, která právě na začátku května odstartovala z kosmodromu Wenchang. Potom nás čekají starty družic EarthCARE a PREFIRE. Mezi ně se vmáčkne reportáž o odkladu startu pilotované testovací mise lodi Starliner. Po rubrice Kosmonautika v kostce mrkneme na starty misí WorldView Legion a utajené NROL-146. Dohoda ESA a NASA o roveru Rosalind Franklin je náplní předposlední reportáže a na závěr se podívá k ISS nákladní loď Progress MS-27. Přijměte naše pozvání ke společnému sledování premiéry tohoto videa, dnes tradičně ve 20:00.

Polární záře

Kosmotýdeník 609 (13.5. – 19.5.)

I v tomto týdnu byla kosmonautika plná zajímavých událostí a tak je čas si je zrekapitulovat v pravidelně vycházejícím souhrnu kosmonautických událostí. Kosmotýdeník se v hlavním tématu tentokrát zaměří na sluneční bouře, které v pozemské atmosféře vytvořily spektakulární polární záře. Na událost se podíváme z pohledu NASA. Zajímat nás bude nejen stav družic na oběžné dráze, ale také to, jak tato výjimečná událost přispěje k poznání tohoto přírodního jevu a jak k tomu mohou dopomoci také běžní lidé. V dalších tématech nás čeká rekordní počet startů a přistání jednoho prvního stupně Falconu 9, přípravy na čtvrtý integrovaný let Super Heavy Starship a také jedna zásadní událost – podepsání dohody mezi ESA a NASA o vzájemné spolupráci na vyslání evropského vozítka Rosalind Franklin na Mars. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Kolem 20. června sjede Rosalind Franklinová na povrch Marsu

NASA a ESA spojí síly u roveru Rosalind Franklin

Evropská kosmická agentura ESA a její americká kolegyně NASA včera stvrdily svou spolupráci na projektu marsovského roveru Rosalind Franklin. Podpis dohody stvrzuje důležitý americký podíl na zajištění celé mise – třeba zajištění nosné rakety, prvky pohonného systému nezbytné pro přistání na Marsu, nebo topná tělíska pro samotný rover. Zástupci obou agentur podepsali nové Memorandum o porozumění, čímž formálně potvrdili poskytnutí klíčových služeb a systémů pro misi roveru Rosalind Franklin. ESA nyní počítá se startem této mimořádné mise v roce 2028. Půjde o její nejambicióznější průzkumnou misi, která bude pátrat po stopách dávného (či dokonce současného) života na Marsu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.