sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Čína provedla úspěšný test oddělení aerodynamického krytu užitečného zatížení pro raketu Dlouhý pochod 10. Test hodnotil design krytů, strukturu připojení, plán oddělení a maximální dostupnou obálku. Všechny testované parametry splňovaly jejich konstrukční požadavky.
Společnost Lockheed Martin 19. listopadu oznámila, že její nová družicová platforma střední velikosti LM 400 bude mít svou orbitální premiéru příští rok na palubě rakety Firefly Aerospace.
Společnosti Teledyne Space Imaging a Satlantis oznámily partnerství na Space Tech Expo Europe. Jedná se o vývoj elektroniky senzoru pro pozorování Země a planetární průzkum. Satlantis vyvine Front-end Electronics (FEE) pro vyvíjený detektor CIS125 TDI Teledyne.
Společnost Lockheed Martin začala spolupracovat s konsorciem vedeným společností Iceye, finskou společností provádějící pozorování Země, která se specializuje na družice pro radarové zobrazování. Společnosti pracují na vývoji technologií rozpoznávání cílů s umělou inteligencí pro finskou armádu.
Společnost Inversion Space získala 44 milionů dolarů na další vývoj návratových pouzder pro náklad vracející se z vesmíru. Inversion použije finanční prostředky na další vývoj zařízení Arc.
Generál Chance Saltzman, velitel vesmírných operací U.S. Space Force, navštívil Starbase v Boca Chica během šestého zkušebního letu rakety SH/SS. Saltzman byl pozván SpaceX, aby sledoval zkušební let a zúčastnil se dvoudenního hodnocení programu.
Středisko pro sdílení a analýzu vesmírných informací (Space ISAC) otevřelo své první mezinárodní operační středisko v Austrálii. Expanze přichází v době rostoucích obav o zranitelnosti kybernetické bezpečnosti v orbitálních systémech.
ESA 19. listopadu oznámila, že prodlužuje smlouvy se společnostmi HyImpulse, Isar Aerospace, Orbex a Rocket Factory Augsburg (RFA) v celkové hodnotě 44,22 milionů eur prostřednictvím svého programu „Boost!“, který má pomoc při integrovaném testování nosných raket
Arianespace oznámila kontrakt na vynesení zařízení společnosti Exotrail raketou Ariane 6. Start se uskuteční z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně v druhé polovině roku 2026.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Testovací exemplář roveru na misi ExoMars 2020 určený ke strukturálním zkouškám se podrobil vibračnímu testu. Na videu je vidět, jak to zvládl. 19. června 16:10
Hned na začátku si ujasněme jednu důležitou věc – v tomto článku bude řeč o zkouškách, které nepodstoupí letový exemplář vozítka pro misi ExoMars 2020. Testy se týkají jeho reprezentativního modelu, který je určený právě ke strukturálním a tepelným zkouškám. Letovému hardwaru je velmi podobný, ale není identický. Situaci tedy můžeme s trochou fantazie přirovnat k dvojčatům, která však nejsou jednovaječná. Aktuální kolo zevrubných zkoušek se skládá z mnoha intenzivních testů, které ověří, že nosná konstrukce roveru přežije drsné podmínky při startu ze Země a přistání na Marsu.
Mezinárodní tým vědců vytvořil drobnou chemickou laboratoř pro vozítko, které bude na Marsu vrtat do hloubky mnoha desítek centimetrů, aby tam hledalo stopy dávného nebo současného života. Celá unikátní laboratoř má rozměry srovnatelné s běžným toustovačem a její označení je MOMA (Mars Organic Molecule Analyzer). Jde o klíčový přístroj pro vozítko evropsko-ruského programu ExoMars, přičemž na vývoji MOMA se značnou měrou podílí i americká NASA. Pokud se nic nepokazí, měla by tato laboratoř vyrazit k Marsu už za dva roky – v červenci 2020.
Zatímco jste sledovali, jak Falcon 9 opět bez problémů vynesl další náklad, u Marsu se slavnostně dokončilo jedno významné brzdění o atmosféru, které uvedlo jednu sondu na vědeckou orbitu a ušetřilo stovky kilogramů paliva. Řeč je o evropské sondě TGO. Tato událost obstará hlavní téma Kosmotýdeníku, ale v dalších tématech se můžete těšit i na zmíněného Falcona 9, ale také na odklad japonské rakety, která měla vynést špionážní družici. Vítám vás u čtení dalšího týdenního přehledu událostí z kosmonautiky – Kosmotýdeníku. Přeji vám dobré čtení a hezkou neděli.
Evropsko-ruský projekt ExoMars by se již za dva roky měl dočkat startu své druhé poloviny. V rámci mise ExoMars 2020 by měla k Rudé planetě vyrazit ruská přistávací plošina, která na Marsu měkce přistane a vysadí zde šestikolové vozítko. Jeho úkolem bude pátrat po stopách života a zjišťovat, jak na tom byl Mars z hlediska obyvatelnosti před mnoha lety. Aby však mohl dělat objevy, potřebuje se nejdříve na Mars bezpečně dostat. Právě to je hlavní úkol ruské přistávací plošiny. Kromě toho na ní budou umístěny i drobné vědecké přístroje (včetně českého WAM).
Vždy poslední středu v měsíci pořádá Kosmo Klub o.s. akci s názvem Kosmoschůzka, na níž můžete shlédnout a poslechnout si obvykle dvě až tři zajímavé přednášky z kosmonautiky a příbuzných oborů. Září bylo ve znamení finále veleúspěšné mise Cassini, nelze ho tedy na Kosmoschůzce opomenout. Ve druhé přednášce získáte informace přímo od zdroje, což je vždy cenné. Podělit se o novinky v programu ExoMars přijde Michal Václavík. Tato přednáška nebude zaznamenávána, exkluzivní informace tak získá pouze ten, kdo se osobně dostaví.
Česká republika je členem Evropské kosmické agentury a proto se může podílet na jejích projektech. Kromě toho se ale snaží hledat i další možnosti spolupráce a ve výsledku tak je o našich pracovištích slyšet v souvislosti s lety do vesmíru stále častěji. Dosavadní úspěchy, kterých čeští inženýři a vědci dosáhli, jsme v našem seriálu rozebírali před dvěma roky. Dnešní díl TOP5 se proto zaměří na české přístroje, které teprve na svou cestu do vesmíru čekají. Věřím, že po přečtení tohoto článku poznáte, že česká stopa ve vesmíru opravdu sílí a že se v dalších letech máme skutečně na co těšit.
V našem letním seriálu TOP5 se rádi věnujeme budoucím plánům, aby naši čtenáři viděli, že se v dalších letech mají rozhodně na co těšit. Minulý rok jsme třeba vydali článek o pěti nejočekávanějších evropských projektech. Dnes ale bude řeč o ještě větších výzvách. Budeme si povídat o projektech, jejichž komplexnost, technologická a finanční náročnost přesahují možnosti jediné kosmické agentury. Řeč bude o mezinárodních projektech, na kterých se nepodílí jediná kosmická agentura. Právě tyto projekty můžeme většinou zařadit mezi nejzajímavější projekty, na které se můžeme těšit.
Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.
Když se týden chýlí ke konci, je čas si připomenout nejdůležitější momenty, které během něj přinesla kosmonautika. Jsme velmi rádi, že Vás můžeme přivítat u již 220. vydání našeho seriálu Kosmotýdeník, který si klade za úkol informovat naše čtenáře o všech událostech, které by jim rozhodně neměly utéct. Dnes se podíváme do San Francisca a ukážeme si, co dokáží satelity zjistit z oběžné dráhy. Nevynecháme ani aktuální informace o největší události končícího týdne, tedy o havárii rakety Sojuz-U se zásobovací lodí Progress MS-04.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
