Štítek ‘ExoMars 2016’

Evropsko-ruská sonda brzdí o atmosféru Marsu

Sonda TGO postavená v Evropě a vypuštěná Ruskem dorazila k Marsu v říjnu. Před pár dny zahájila další kritickou fázi – rok trvající aerobraking, tedy postupné snižování nejvyššího bodu dráhy ze současných 33 000 kilometrů na závěrečných 400 kilometrů. Inženýři v řídícím středisku v německém Darmstadtu naplánovali sedm zážehů, které sníží nejnižší bod dráhy z původních 200 kilometrů na 113, kde už sonda začne třít o horní vrstvy atmosféry. První dva zážehy proběhly 15. a 18. března, přičemž v pondělí 20. března byl nejnižší bod ve výšce 140 kilometrů. Zbývající zážehy jsou plánovány na 24. března, 27. března, 1. dubna a 6. dubna.

Start mise ExoMars 2020 bude dodržen, říká Michal Václavík

Evropa a Rusko se chystají na další významnou misi. jejím cílem není nic menšího, než zkusit zjistit, zda na Marsu někdy byl, nebo nebyl život. Celý projekt si v minulých měsících prošel nelehkým obdobím, ale to nejhorší má již zřejmě za sebou. Přesto čeká vývojáře ještě nelehké období, při kterém budou muset bojovat s technologickými překážkami a nelítostnými termíny. Některé vědecké přístroje se totiž dostávají do většího či menšího časového tlak. Jak to momentálně s touto toužebně očekávanou misí vypadá, jsme se zeptali Michala Václavíka z České kosmické kanceláře.

Jaký byl rok 2016?

Jelikož nás letos už nečeká žádný start, můžeme v dnešním článku globálně zhodnotit, jak si kosmonautika vedla v roce 2016. Připomeneme si jak úspěšné starty nejrůznějších kosmických průzkumníků, tak i neúspěchy. Ačkoliv právě končící rok neměl žádný vyložený vrchol jako roky minulé (přistání Philae na kometě v roce 2014 a průlet New Horizons kolem Pluta o rok později), přinesl nám spíše vyšší počet menších vrcholů, které průběžně udržovaly pozornost všech fanoušků kosmonautiky. Ve výsledku můžeme říct, že právě končící rok byl v našem oboru úspěšný.

„Děs“ v hledáčku evropské sondy

Družice TGO se k Marsu vydá už v lednu roku 2016

Tím Děsem z nadpisu pochopitelně není nic jiného, než marsovský měsíc Phobos, jehož jméno pochází z řečtiny, kde má právě tento nelichotivý význam. Ostatně ani druhý přirozený satelit Marsu, měsíc Deimos na tom není lépe – jeho jméno znamená Hrůza. Snímkování Phobosu bylo součástí druhého kola testování přístrojového vybavení evropsko-ruské sondy TGO (Trace Gas Orbiter), která k Rudé planetě dorazila ve druhé polovině října. Celá zkušební etapa proběhla v rámci dvou oběhů sondy kolem Marsu mezi 20. a 28. listopadem.

Nová evropská sonda u Marsu otevřela oči

Ve světle havárie modulu EDM nesmíme zapomínat na to, že druhá část programu ExoMars 2016, tedy sonda TGO (TraceGas Orbiter), úspěšně vstoupila na oběžnou dráhu kolem Marsu. Její přístroje jsou podle dosavadních výsledků ve velmi dobrém stavu a sondě tak nic nebrání v tom aby začala sbírat vědecká data. Tedy, abychom byli přesní, nebrání jí skoro nic, jen malý detail – musí upravit svou oběžnou dráhu, což jí zabere téměř celý příští rok. Už nyní ale vědci dostali do svých počítačů první výsledky, které napovídají, že se máme opravdu na co těšit.

Modul EDM si myslel, že je pod povrchem a vypnul motory

Evropská kosmická agentura má za sebou výrazný pokrok ve vyšetřování anomálie, která postihla 19. října přistávací modul EDM známý též jako Schiaparelli. Slovo anomálie je ve skutečnosti pouze eufemismem pro závadu, která nakonec vedla k havárii. Odborníci se při hledání příčiny museli probírat velkým množstvím údajů. Pozitivní je, že při analýze všech nasbíraných údajů zjistili, že modul pracoval velmi dobře ve fázích vstupu do atmosféry i hlavního brzdícího manévru.

Vesmírné výzvy – říjen 2016

ExoMars 2016 zdroj:esa.int

Říjen přál pilotované kosmonautice. Dlouho odkládaný start druhého exempláře nového typu lodě Sojuz MS se konečně uskutečnil a posádka ISS tak byla nějakou chvíli kompletní. Sice jen na krátkou dobu, protože Sojuz MS-1 byl nachystán dopravit svou posádku zpět do náruče matky Země. Ale protože i Čína vypustila v daném období pilotovanou loď, ocitlo se najednou na orbitě osm osob ve dvou různých kosmických stanicích. To robotická mise ExoMars 2016 se zachovala jako chytrá horákyně a u Marsu nám udělala a zároveň neudělala radost.

Bližší pohled na části modulu Schiaparelli

Výřez ze snímku EDM Schiaparelli pořízeného kamerou na MRO. Zdroj: NASA

19. října se pokazila závěrečná fáze přistávací sekvence zkušebního modulu EDM, známého také pod jménem Schiaparelli, který byl součástí mise ExoMars 2016. Již 20. října jsme měli možnost nahlédnout do oblasti Meridiani Planum, kde se odehrál dopad přistávacího modulu. Díky snímku sondy Mars Reconnaissance Obiter (MRO), která patří americké NASA, jsme mohli pozorovat tmavou skvrnu v místě dopadu, světlý padák a skvrnku po pravděpodobném dopadu tepelného štítu. Protože šlo o snímek zešikma a tedy z větší vzdálenosti s menším rozlišením, všichni jsme se těšili na další detailní snímek. Ten byl pořízen již 25. října a tentokrát už je vidět i menší objekty. Snímek odhalil předtím nesnadno viditelné, nebo nespatřené části a dává tušit, co se přesně při dopadu stalo. Přesto bude třeba ještě počkat na další detailní snímky pořízené v jinou část dne nebo pod jiným úhlem a také na výsledky vyšetřování, co se přesně pokazilo.

Mohl za havárii EDM výškoměr?

Zatímco odborníci z Evropské kosmické agentury prověřují data nasbíraná minulou středu modulem EDM (Schiaparelli) a hledají v nich příčinu selhání, na povrch vyplouvají první náznaky. Známý ruský odborník na kosmonautiku Anatoly Zak na svém webu uvedl, že ztrátu modulu EDM způsobil výškoměr. Konkrétně se mělo jednat o softwarovou chybu na programovém vybavení dopplerovského radarového výškoměru. Chyba měla spočívat v tom, že tento výškoměr předával řídícímu počítači špatné informace o výšce nad terénem.

Kosmotýdeník 214 (17.10. – 23.10.)

K tomuto týdnu by se skoro hodilo dodat, že to bylo nejakčnějších 168 kosmonautických hodin po dlouhých letech. Máme za sebou tři starty, z čehož dva byly s posádkou, jeden pokus o přistání na Marsu a novou orbitální sondu kolem Rudé planety. Na orbitě jsou dvě stanice a zakotvené tři lodě pro lidskou posádku. No, zkrátka jsme si toho užili dost. Pojďme si však v Kosmotýdeníku zopakovat i věci, které pod tíhou těchto velkých událostí možná trochu zapadly. Podíváme se například na ruský záměr snížení počtů členů své posádky na ISS. Zaměříme se také na NASA, která založila institut pro podporu malých satelitů. To a další události v Kosmotýdeníku. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.