sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Švédská národní kosmická agentura (SNSA) udělila společnosti Frontgrade Gaisler, poskytovateli radiačně odolných mikroprocesorů pro vesmírné mise, kontrakt na komercializaci prvního neuromorfního zařízení System on Chip (SoC) pro vesmírné aplikace.
United Launch Alliance se chystá vynést prvních 27 družic z více než 3 200 plánovaných kusů pro širokopásmovou konstelaci Amazon Project Kuiper. Start je naplánován na 9. dubna. Družice vynese raketa Atlas V.
Společnost Washington Harbor Partners provedla strategickou investici do Turion Space, kalifornského startupu vyvíjejícího kosmické lodě a software pro sledování misí ve vesmíru.
Čínský startup Bluelink Satcom získal financování na vybudování družicové sítě schopné detekovat signály Bluetooth z vesmíru.
NASA 28. března oznámila, že přidala vesmírnou loď Starship od společnosti SpaceX do své smlouvy NASA Launch Services (NLS) II. Smlouvu NLS II využívá agentura k získávání služeb startu pro mnoho vědeckých a průzkumných misí.
Specialista na vesmírnou robotiku GITAI dokončil koncepční studii mechanického ramene, které by bylo připraveno podporovat japonský lunární rover s posádkou.
Kanadská společnost MDA Space oznámila 1. dubna plány na koupi izraelského výrobce družicových čipů SatixFy za 269 milionů dolarů.
Společnost Airbus Defence and Space postaví přistávací platformu pro rover ExoMars Evropské vesmírné agentury. Start mise je plánován na rok 2028.
Čína dňa 29.3.2025 o 17:05 hod. SEČ úspešne vypustila experimentálnu družicu TJS-16 pomocou rakety CZ-7A z kozmodrómu WSLC.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?
Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.
Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.
Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.
Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.
Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.
Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.
NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.
Ozubená kolečka jsou již po celá staletí nedílnou součástí všech možných mechanismů od kapesních hodinek až po mnohatunové těžební stroje. Neobejde se bez nich prakticky žádný robot včetně těch kosmických. Kolečka umožňují provádět jemné a přesně plánované pohyby, které je možné velmi rychle zastavit. Je jasné, že nekvalitní kolečka toho tolik nevydrží – mohou se třepit, praskat, nebo lámat. Když má váš robot odebrat vzorek mimozemského materiálu, nebo se zachytit za výstupek, nemůžete do něj dát obyčejné součástky z obchodu pro kutily.
V kalendáři jsme se přetočili o dalších sedm listů dopředu a proto je ideální čas na další Kosmotýdeník. Tentokrát se v našem souhrnu právě uplynulého týdne zaměříme na hodně věcí, které nastanou v příštím týdnu. Ale podíváme se také na projekty, které vyhrály let zdarma na raketě Atlas 5. Samozřejmě v podobě cubesatů. Zamíříme třeba i k Saturnu, kde sonda Cassini prožila další své naposledy. Přeji vám příjemné čtení a hezkou neděli.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
