Europa

  • Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

    Super zpráva: NASA nebude muset škrtat projekty!

    Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů.  Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.

  • Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

    Návrh rozpočtu NASA: Cíl Měsíc, konec WFIRST

    O tom, že se plány na směřování NASA mění podle toho, kdo zrovna sedí v Bílém domě, se ví již dlouhé roky. Změna kursu nastává po změně na postu prezidenta s železnou pravděpodobností. Donald Trump, nový muž v čele USA již několik měsíců prezentuje myšlenku návratu amerických astronautů na povrch Měsíce. Zatím to však byla jen slova a chyběly činy. Očekávalo se, že změna trendu se musí projevit v návrhu rozpočtu agentury NASA na fiskální rok 2019. NASA vydala k návrhu rozpočtu hned několik dokumentů a když se prosekáme přes relativně prázdné politické řeči o tom, že NASA díky novým vědeckým objevům rozšíří znalosti lidstva, dostaneme se ke konkrétním projektům. Některé se dočkaly vylepšení, jiné zůstaly na původním stavu, ale některé čelí zrušení. V dnešním článku se pokusíme zrekapitulovat, co vše návrh rozpočtu NASA na fiskální rok 2019 obnáší.

  • Sonda, která má „šťávu“

    Sonda, která má „šťávu“

    Právě v těchto dnech v Evropě vzniká složitá planetární sonda JUICE (šťáva), která by se už na jaře roku 2022 mohla vydat na svou pouť k Jupiteru, kde se zaměří především na tři ledové měsíce Europu, Ganymedes a Callisto. Tyto měsíce lákají některé vědce už opravdu dlouho. Stačí si vzpomenout na americko/evropský projekt EJSM/Laplace (Europa Jupiter Systém Mission – Laplace) či plánovanou americkou misi JIMO (Jupiter Icy Moons Orbiter). Tyto programy však bohužel doplatily na škrty v rozpočtech. Na sondu JUICE snad čeká lepší osud, protože její realizace je tentokrát mnohem více reálná a je už téměř „za dveřmi“. Proč si však Evropa vybrala zrovna Jupiter za svůj další cíl? A jaké ambice má vlastně tato mise?

  • Ledové a přesto horké Měsíce

    Ledové a přesto horké Měsíce

    Krátce před velkým finále sonda Cassini naposledy navštívila velmi zajímavý Saturnův měsíc Enceladus a pokusila se ještě jednou „přičichnout“ ke gejzírům, které tryskají z jeho povrchu. Všechna získaná data jsou velmi zajímavá a vlastně nám i tak trochu napovídají, kdeže bychom mohli pokračovat v robotickém pátrání po možných známkách života mimo Zemi v příštích dekádách.

  • Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

    Webbův teleskop prozkoumá i ledové světy

    Teleskop Jamese Webba bývá právem označován jako vlajková loď astronomie pro příští desetiletí. Jeho spektrum možností je mimořádně široké a sahá od zkoumání vzdálených galaxií, přes výzkum exoplanet až ke studiu objektů ve sluneční soustavě. Už teď je jisté, že se jeho možnosti v infraspektru využijí k výzkumu Jupiterova měsíce Europa a Saturnova měsíce Enceladu. Vědci tak dostanou unikátní možnost zkombinovat nová data s těmi, která jim poskytl Hubbleův teleskop, nebo sondy Galileo či Cassini.

  • Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

    Takhle bude vypadat evropský průzkumník Jupiteru

    Do startu evropské mise JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer) zbývá ještě pět let a od chvíle, kdy dorazí k největší planetě sluneční soustavy, nás dělí více než deset let. Přesto už víme, jak bude tato sonda vypadat. Na první pohled zaujme dvojice solárních panelů v křížovém uspořádání s celkovou plochou 97 metrů čtverečních. Půjde o největší solární panely, jaké se kdy dostaly do meziplanetárního prostoru. Vše je dáno potřebou generovat 850 W pro palubní přístroje ve velké vzdálenosti od Slunce.

  • Europa a Enceladus – místa pro život?

    Europa a Enceladus – místa pro život?

    Hubbleův kosmický teleskop a sonda Cassini mají leccos společného – oba projekty provozuje NASA a v obou případech se jedná o veteránské projekty, které už dokázaly udělat mnoho zajímavých objevů. Přesto se v mnohém liší – Hubble sleduje svět na dálku, zatímco Cassini obíhá kolem Saturnu a může zkoumat zajímavé fenomény přímo na místě. Europa a Enceladus mají také mnoho společného – jsou to měsíce plynných planet, které pod povrchem ukrývají oceány kapalné vody, které mohou hostit život. Europa obíhá kolem Jupiteru, Enceladus kolem Saturnu, ale jinak jde o velmi podobné světy – možná si ale říkáte, jak spolu to všechno souvisí.

  • Europa Clipper – oficiální název nové mise

    Europa Clipper – oficiální název nové mise

    Nejdříve se o ní hovořilo jako o misi, která prozkoumá jupiterův ledový měsíc Europa. Pak se tento projekt pracovně nazýval Europa Clipper, protože jeho letový profil připomínal starší návrh s tímto názvem. Před pár týdny se na internetu začala stále častěji objevovat zkratka EMFM (Europa Multi-Flyby Mission) a nyní se tato mise dočkala oficiálního pojmenování. NASA se vrátila k zažitému názvu Europa Clipper. Slovo clipper (v češtině klipr) odkazuje na velmi rychlé plachetnice z devatenáctého století, které brázdily všechny světové oceány a vynikaly nejen rychlostí, ale i grácií.

  • Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

    Mars, Měsíc i Europa – NASA jen krůček od nového rozpočtu

    Bez peněz do hospody nelez, říká známé české rčení. A bez větších problémů jej můžeme aplikovat i na kosmonautiku: „Bez peněz do vesmíru nelez“. Lety do vesmíru jsou drahé a kosmické agentury mohou mít libovolně smělé plány, ale pokud nejsou podpořeny financemi, zůstanou tyto plány jen ve formě vizí. Nejinak je tomu u americké agentury NASA, ale každý rok čeká na schvalování nového rozpočtu. Tentokrát se poprvé po šesti letech stalo, že obě komory Kongresu bez problémů schválily rozpočet kosmické agentury a daly jí i několik nových mandátů.

  • Co nám prozradí přistání na Europě?

    Co nám prozradí přistání na Europě?

    NASA chystá na začátek příštího desetiletí start sondy, která bude určena k průzkumu Jupiterova měsíce Europa. V minulých měsících jsme několikrát o tomto projektu psali, ale sonda tehdy ještě neměla název. Používali jsme proto různá opisná pojmenování, nebo jsme říkali, že sonda je založena na původním konceptu Europa Clipper. Ale nyní se sonda označuje jako Europa Multiple Flyby Mission (EMFM). Dnešní článek se ovšem podívá podrobněji na lander, který byl od loňského roku zvažován součástí celé mise.

sociální sítě

Přímé přenosy

Falcon 9 (USSF-432)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

  • CSA

    Kanadská vláda vybrala bývalého hlavního ekonoma NASA do čela kanadské kosmické agentury, která se musí vypořádat se změnami v plánech NASA na průzkum vesmíru.

  • CesiumAstro

    Společnost CesiumAstro 5. listopadu oznámila, že v rámci investičního kola série D získala 730 milionů dolarů. Financování má podpořit její transformaci ze specialisty na družicové antény na provozovatele vlastní družicové konstelace. Hodnota texaské společnosti tak přesáhla 4,5 miliardy dolarů.

  • Astrolab

    Společnost Astrolab, která vyvíjí pilotované i robotické rovery, rozšiřuje své působení do oblasti lunární infrastruktury. Vyvíjí systémy, které by mohly zajišťovat napájení a komunikaci pro budoucí základnu na Měsíci.

  • Vesmírný odpad

    Na trhu se objevilo několik společností zaměřených na servis družic na oběžné dráze, které se snaží řešit rostoucí riziko kosmického odpadu. Získávání platících zákazníků však zůstává zásadní výzvou, přestože přibývá demonstrací podporovaných vládami a klíčové technologie již byly ověřeny přímo na oběžné dráze.

  • Open Cosmos

    Mezinárodní regulační orgány omezily počet družic v klíčovém spektrálním podání společnosti Open Cosmos pro její plánovanou komunikační síť na 52 družic, a to kvůli nedodržení termínů jejich vypuštění. Jde o něco málo více než čtvrtinu počtu družic, které britská společnost plánuje nasadit pro zajištění počátečních globálních služeb.

  • NOAA

    Provozovatelé komerčních meteorologických družic pozorně sledují návrh rozpočtu amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) na rok 2028 a hledají v něm náznaky, zda je agentura připravena rozšířit nákupy dat od komerčních poskytovatelů.

Zobrazit všechny krátké zprávy »

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Kosmonautix.cz

Vítejte na palubě

Načítám zabezpečený formulář…

Otevřít přihlášení na samostatné stránce ↗