sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Josef Aschbacher 13. května při slyšení před výborem Evropského parlamentu prohlásil, že je „zázrak“, že Evropa dosáhla vedoucí role v některých vesmírných oblastech, jako je pozorování Země a navigace, vzhledem k tomu, že její výdaje na vesmír značně zaostávají za Spojenými státy a Čínou.
Norská ministryně obchodu a průmyslu Cecilie Myrsethová podepsala Artemis Accords během akce v sídle Norské kosmické agentury v Oslu, které se zúčastnil šéf agentury a chargé d’affaires velvyslanectví USA v Oslu.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií získal v rámci financování série A 17 milionů dolarů na rozšíření výroby křemíkových fotovoltaických panelů pro vesmírné aplikace.
Společnost Ramon.Space, specialista na vesmírné výpočty, 14. května oznámila dohodu o dodávce systémů digitálních komunikačních kanálů pro nejméně 70 připravovaných družic OneWeb, což pomůže s přechodem konstelace na softwarově definovanou síť, kterou lze aktualizovat na oběžné dráze.
Zeno Power, startup financovaný rizikovým kapitálem, který vyvíjí jaderné baterie pro extrémní prostředí, 14. května oznámil, že získal 50 milionů dolarů v rámci financování série B na urychlení své práce v oblasti vesmírných a podvodních energetických systémů.
Kanadská společnost Kepler Communications 14. května oznámila, že poprvé úspěšně demonstrovala optické datové spojení mezi prototypem družice na nízké oběžné dráze Země (LEO) a pozemní stanicí partnera.
Saúdskoarabský geostacionární operátor Arabsat podepsal 14. května dohodu o poskytnutí širokopásmové kapacity z navrhované konstelace na nízké oběžné dráze Země se společností Telesat.
Společnost Varda Space Industries oznámila, že 13. května úspěšně přistála její návratová kapsle W-3 v Jižní Austrálii, čímž dokončila svou třetí misi. Mise W-3 se zaměřila na shromažďování dat pro vojenský hypersonický výzkum.
NASA 14. května oznámila, že společnosti Rocket Lab zadala zakázku na vynesení mise Aspera raketou Electron. Start je naplánován nejdříve na první čtvrtletí roku 2026 ze startovacího komplexu 1 společnosti na Novém Zélandu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Díky pokrokům v autonomii testovacích programů NASA připravuje základy pro jednu ze svých nejvyšších priorit – pátrání po stopách života a potenciálně obyvatelných tělesech ve Sluneční soustavě i mimo ni. Primárním cílem takového průzkumu jsou tělesa obsahující kapalnou vodu – třeba Jupiterův měsíc Europa nebo Saturnův Enceladus. První výpravy na tyto oceánské světy budou robotické a budou vyžadovat vysokou úroveň autonomie z důvodu výrazných zpoždění a výpadků komunikace se vzdálenou Zemí, drsných podmínek na povrchu a omezené životnosti baterií. Technologie, které mohou umožnit sondám vyšší autonomii obecně spadají pod téma umělé inteligence (AI) a v posledních letech se rychle rozvíjejí. Mnoho takových technologií (například strojové učení, kauzální uvažování a generativní AI) bylo rozvíjeno institucemi mimo NASA. Sama agentura rozjela v roce 2018 program, který má využít těchto pokroků k realizaci budoucích misí k ledovým světům. Od té doby třeba financoval vývoj testovacích stanovišť OWLAT (Ocean Worlds Lander Autonomy Testbed) na kalifornské JPL a virtuální OceanWATERS (Ocean Worlds Autonomy Testbed for Exploration, Research, and Simulation) na Ames Research Center v kalifornském Silicon Valley. NASA požádala o podání
Tento článek se tak trochu vymyká standardům, našeho webu. Pravidelní čtenáři už vědí, že Vám čas od času přinášíme články, ve kterých informujeme o nové anketě, která je pak několik měsíců k dispozici v pravém sloupci našeho webu. Dnes to však bude jiné. Všimli jsme si totiž, že diskuse pod články o nové americké raketě SLS a lodi Orion velmi často sklouzne do diskusí o budoucnosti a možnostech tohoto systému. Proto jsme si řekli, že Vám přineseme článek, ve kterém budete mít možnost projevit své názory – najdete v něm hned deset anketních otázek!
Rozpočet byl navýšen Kongresem na 21,5 miliardy USD a roste tak 6. rok v řadě. Mj. zůstávají finance pro WFIRST a pro EUROPA LANDER. 16. února 8:10
To, že americká agentura NASA připraví v nejbližších letech misi Europa Clipper je již téměř hotová věc. Sonda má již několik let politickou podporu a zajištěné financování. Ještě minulý týden se sice stále nevědělo, jaká raketa ji bude vynášet (a tedy ani to, jak dlouho bude trvat její přelet mezi Zemí a Jupiterem), ale to byly spíše kosmetické detaily, které by samotnou realizaci mise ohrozit neměly. Minulý týden navíc bylo rozhodnuto, že nosičem bude nová americká superraketa SLS. Je proto na místě začít psát i o misi, která by měla následovat po projektu Europa Clipper. Už samotný pracovní název projektu, který se již brzy začne formovat, prozradí vše – Europa lander.
Od prosince 1995 do září 2003 zkoumala sonda Galileo největší planetu Sluneční soustavy – Jupiter. Sonda vypuštěná raketoplánem Atlantis v roce 1989 je dnes již na první pohled pouhou kapitolou v dějinách kosmonautiky. Nicméně nenechme se zmást. Když zkombinujeme moderní přístupy se staršími daty, můžeme ze starých informací vyzkoumat spoustu nových drobností. Tentokrát se však mezi starými daty z doby výzkumu Jupiteru sondou Galileo našlo něco opravdu zajímavého! Sonda totiž při jednom z blízkých průletů nad měsícem Europa prolétla gejzírem vody z tohoto měsíce! V té době to však nikdo netušil. Jev, který teprve nedávno potvrdil svým pozorováním Hubbleův kosmický dalekohled, můžeme zpětně podrobně zkoumat.
Schvalování rozpočtu většinou kosmonautickým fanouškům mnoho radosti nedělá. Prezidentský návrh financování agentury NASA býval v mnoha případech ještě ořezáván a kosmická agentura se musela uskromnit. Ale jsou tu i výjimky a jedna z nich přišla právě před pár hodinami. Americký Kongres totiž schválil navýšení rozpočtu agentury NASA o 1,644 miliardy dolarů oproti návrhu prezidentské kanceláře na celkovou sumu 20,736 miliardy dolarů. Jistě Vás napadlo, k čemu se tyto peníze použijí. Na tuto otázku odpověď známe a upřímně řečeno zahřeje u srdce každého fandu kosmonautiky.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
