Esrange
Švédské vesmírné středisko Esrange se připravuje na rušné období startů, zatímco kvůli snahám o vybudování schopnosti provádět orbitální starty z tohoto areálu sílí politická pozornost a kontrola.
esrange space center
-
-
Firefly
Společnosti SSC Space a Firefly stanovily cíl pro první orbitální start z vesmírného střediska Esrange do roku 2028, přičemž klíčové infrastrukturní a regulační prvky začínají být zavedeny.
-
Themis dorazila na místo zkoušek
Themis, demonstrátor znovupoužitelného stupně rakety, který postavila firma ArianeGroup, dorazil na švédské středisko Esrange Space Centre u města Kiruna. Cesta z francouzského Les Mureaux vedla po silnicích, trvala dva týdny a měřila přes 3 000 kilometrů. Themis, vyvinutá v rámci kontraktu Evropské kosmické agentury, představuje první evropský plnorozměrový demonstrátor znovupoužitelného prvního stupně rakety. Celý projekt má za cíl posílit dozrávání klíčových technologií, které jsou potřebné pro vývoj budoucích nosných raket.
-
Švédská spolupráce s Firefly
Švédská vesmírná korporace (SSC) a americká vesmírná společnost Firefly Aerospace oznámily 27. června dohodu o spolupráci ohledně startů rakety Alpha z kosmodromu Esrange počínaje rokem 2026. 29. června 10:00
-
Milník o délce 280 sekund
Naši pravidelní čtenáři nejspíš společnost RFA (Rocket Factory Augsburg) už dobře znají, protože o ní nepravidelně informujeme a to hned, jak se objeví nějaká zajímavá novinka. Tato ostře sledovaná společnost z Německa totiž chce vstoupit na trh s malými nosiči a má i mnohem ambicióznější plány do budoucna. Jen připomenu, že společnost vyvíjí raketu RFA One s pohonem Helix. Dokončením zážehu v plné délce byl tento raketový motor kvalifikován pro ostrý let a přiblížil společnost zase kousek blíže ke skutečnému startu. Testu předcházelo několik kratších zážehu a bylo to vůbec poprvé v Evropě, kdy čistě soukromý subjekt úspěšně odzkoušel horní stupeň s tímto typem raketového motoru.
-
Themis je ve Švédsku
Na základnu Esrange dorazil technologický demonstrátor Themis, který má v budoucnu prověřovat nové možnosti budoucích evropských raket včetně znovupoužitelnosti. 11. ledna 15:32
-
Boseho–Einsteinovy kondenzáty a kosmický výzkum
O supratekutém heliu, fascinujícím stavu látky jste zde již hovořili, a ještě se k němu nejméně jednou vrátíme. Existuje ale další, stejně zajímavá fáze hmoty také související s nízkými teplotami, kterou předpověděli dva přední fyzikové první poloviny minulého století. Občas se sice můžete dočíst, že po roce 1916 už Einstein nic důležitého nevymyslel, takový výklad by byl zcela mylný a rozhodně by opomíjel dvě klíčové práce z počátku 20. let 20. století, které spoluvytvořil s hrdinou indické vědy Šatendranáthem Bosem. Podle nich proto zmíněnou fázi hmoty nazýváme Boseho–Einsteinův kondenzát. Na jeho experimentální realizaci jsme si museli počkat více než 70 let, dnes už je ale Boseho–Einsteinův kondenzát natolik běžný, že se dostal až do sondážních raket či na Mezinárodní vesmírnou stanici. O tom ale až později, začít musíme před více než stoletím u lidí, jejichž klíčové teoretické práce celou oblast výzkumu podnítily.
-
Vesmírná technika: Evropské výškové rakety
Také Evropa využívá možností, které nabízí výškové rakety. V uplynulých desítkách let se používaly různé typy s odlišnými rozměry, počtem stupňů, nosností i výškou doletu. Nejsilnější z nich, nazvaná MAXUS, dokáže nabídnout až 12,5 minuty stavu snížené gravitace, jelikož vystoupá do výšky až 750 kilometrů. Místem, odkud tyto suborbitální rakety startují, je švédská základna Esrange Space Center, kterou bychom našli u švédského města Kiruna.
Naše podcasty
Doporučujeme
