Kuva Space
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Finský startup Kuva Space zaměřený na hyperspektrální snímkování plánuje v roce 2028 provozovat osm hyperspektrálních družic, aby mohl pořizovat každodenní snímky severního křídla Evropy.
Ve středu 26. 8. 2026 bude od 0:10 naše fórum krátce nedostupné z důvodu plánované aktualizace. Děkujeme za pochopení.
Společnost Shield AI poprvé nasadila svůj autonomní software Hivemind na palubě družice a rozšířila tak technologii původně vyvinutou pro autonomní letouny také do vesmírných systémů.
Lux Aeterna, startup vyvíjející družice navržené tak, aby se mohly vracet z oběžné dráhy a být znovu použity, se zaměřuje na americký vojenský trh. Společnost nabízí znovupoužitelné kosmické zařízení jako způsob, jak by americké Vesmírné síly mohly vynášet, získávat zpět a znovu nasazovat objekty na oběžné dráze.
Čínský startup StarRF, který buduje družicovou konstelaci pro detekci a určování polohy zdrojů rádiového vysílání z oběžné dráhy, uzavřel nové kolo financování v době, kdy se čínský komerční vesmírný sektor rozrůstá.
Společnost Starcloud získala od investorů, mezi něž patří i Nvidia, 250 milionů dolarů na urychlení svých plánů na vybudování soustavy datových center na oběžné dráze. Nvidia přitom podporuje také SpaceX, protože závod o vybudování infrastruktury pro výpočetní techniku s využitím umělé inteligence ve vesmíru nabírá na obrátkách.
Federální úřad pro letectví (FAA) okamžitě přistupuje k zavádění některých prvků nové politiky pro kosmickou dopravu a žádá o informace týkající se nových kosmodromů a přístupu do vzdušného prostoru.
Zástupci NASA a SpaceX dnes provedli zhodnocení připravenosti k letu FRR (Flight Readiness Review), které potvrdilo reálnost plánovaného termínu startu. Dalším krokem bude uzavření teleskopu do aerodynamického krytu.
Rocket Lab 20. srpna vypustila další družici pro japonskou společnost iQPS, která se zabývá radarovým snímkováním Země.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
K tomu, abyste mohli detekovat největší kosmické kolize, potřebujete dost času, trpělivosti a spolehlivé lasery. V květnu proto NASA společně se zástupci průmyslových partnerů doručila Evropské kosmické agentuře první prototyp laseru pro mimořádnou misi LISA (Laser Interferometer Space Antenna). Tento unikátní přístroj je navržen k detekci droboučkého vlnění gravitačního pole, které způsobuje třeba splynutí neutronových hvězd, černých děr a supermasivních černých děr ve vesmíru. Vývoj laserového vysílač pro misi LISA vede Anthony Yu z Goddardova střediska v Greenbeltu, stát Maryland.
Dlouho očekávaný dalekohled Jamese Webba své poslední dny stráví na cestách. Transport tak choulostivého nákladu, je totiž velmi složitá operace, která vyžadovala dlouhé a pečlivé plánování. Poté co teleskop úspěšně absolvoval všechny pozemní zkoušky, započala příprava na odeslání na francouzský kosmodrom Kourou, kde se z rampy ELA-3 18. prosince 2021 snad vydá do kosmu.
Na kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně začal soubor kombinovaných testů věnovaných premiérovému letu Ariane 6, zástupci nové generace evropských raket. Tento první test má potvrdit, že provozní, elektrické a mechanické vybavení potřebné k integraci horní části nosiče, splňuje předem dané požadavky. Procesy se testují za podmínek odpovídajících přípravě skutečného kosmického letu. Přípravy začaly už letos v květnu, kdy proběhla kampaň snížení rizik u mechanických činností. Významným krokem samotných zkoušek bylo například testovací uzavření obou polovin aerodynamického krytu kolem simulovaného nákladu. Aerodynamický kryt vyrobený švýcarskou firmou Ruag Space měří na výšku 20 metrů a jeho průměr je 5,4 metru. Jeho úkolem je chránit náklad před tepelným, akustickým a aerodynamickým namáháním během vzestupné fáze letu.
Na zemském povrchu už od počátku 17. století konstruují astronomové větší a větší dalekohledy, aby s nimi mohli lépe pozorovat vesmír. Tento trend dosahuje svého maxima v 21. století, kdy se staví teleskopy, které budou mít průměr zrcadla několik desítek metrů. Dalekohledy na zemském povrchu jsou ale limitovány propustností zemské atmosféry. Pokud astronomové chtějí pozorovat vesmír ve vlnových délkách, které zemská atmosféra nepropouští, nemají jinou možnost, než dopravit tyto teleskopy na oběžnou dráhu. Tím nejslavnějším dalekohledem, který na oběžné dráze slouží již více než 30. let je Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Už řadu let se však plánuje vypuštění jeho nástupce, který se nazývá dalekohled Jamese Webba (JWST). Nebude mít však za cíl nahradit jej zcela, svá pozorování bude totiž provádět primárně v infračervené oblasti. Oproti HST však JWST bude mít větší průměr primárního zrcadla. Zatímco HST se dodnes pyšní zrcadlem o průměru 2,4m, zrcadlo pro JWST bude mít 6,5m. Dalekohled také není produktem jedné země, ale při jeho konstrukci se spojily hned tři kosmické agentury: americká NASA, evropská
Dvojče evropského vozítka Rosalind Franklin nikdy (na rozdíl od letového kusu) neopustí Zemi, přesto se mu nyní podařil velký úspěch. Rover provedl vrt do hloubky 1,7 metru, kde odebral vzorky. Bylo tak dosaženo mnohem větší hloubky, než o jakou se pokusil kterýkoliv marsovský rover v historii. Zkušební odběr materiálu z tvrdého kamene a doručení tohoto vzorku do laboratoře ve vozítku představuje důležitý milník v rámci příprav mise ExoMars 2022. „Dlouho očekávaný úspěch vrtačky pro ExoMars na Zemi by byl na Marsu významným prvenstvím,“ potvrzuje David Parker, ředitel pilotovaného a robotického průzkumného programu ESA. Nejhlubší vrt, jaký lidstvo doposud provedlo na rudé planetě totiž dosahuje hloubky zhruba 7 centimetrů.
Agentura ESA oznámila podpis kontraktu s firmou SSTL (Surrey Satellite Technology Ltd). ESA se tak stane hlavním zákazníkem jejich technologie Lunar Pathfinder, která má startovat v roce 2024 a měla by poskytnout komunikační služby v okolí Měsíce. Na další roky se chystá realizace velkého množství misí k Měsíci, přičemž do mnoha z nich je zapojena agentura ESA. Nejde přitom jen o program Artemis, ale i komerční lunární landery, ruské mise Luna 25 a 27, nebo budoucí velký evropský lander EL3. Lunar Pathfinder je prvním krokem agentury ESA k odvážné vizi Moonlight, v rámci které má vzniknout síť komunikačních a retranslačních družic, které by sloužily uživatelům po celém světě. Takové družice by také mohly poskytnout navigační data pro lunární průzkum – podobně, jako dnes používáme na Zemi GPS či Galileo.
Pondělní přednáška nám přinesla povídání o Hubblově vesmírném dalekohledu, který na oběžné dráze pracuje více než třicet let a počítá se, že bude svou činnost v blízké době končit. Naproti tomu tématem dnešní přednášky budou sondy, které se na svou pouť vesmírem teprve vydají. Půjde o JUICE, kterou plánuje evropská kosmická agentura ESA a ExoMars 2022, což je společný projekt ESA a ruské kosmické agentury Roskosmos. Na obou sondách se budou podílet i čeští vědci. Přednášejícím, který o tomto tématu bude mluvit, je pan prof. RNDr. Ondřej Santolík, Dr., který je vedoucím oddělení kosmické fyziky Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Také pedagogicky působí na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Abychom však lépe rozuměli tomu, jaký bude český podíl na obou sondách, nejprve si popovídáme o hvizdech a podobných jevech v magnetosféře. Jde o nízkofrekvenční elektromagnetické vlny, které vznikají v kanálech blesků, při magnetických bouřích a polárních zářích. Poté už přikročíme k sondám samotným. Obě se mají vydat na svou pouť v roce 2022. Každá však zamíří jinam, ExoMars 2022, poputuje k Marsu a cílem sondy JUICE bude Jupiter a jeho
Hubblův vesmírný dalekohled krouží na oběžné dráze už od roku 1990. Vynesl jej sem raketoplán Discovery v rámci mise STS-31 v dubnu roku 1990. Už za několik týdnů se však ukázalo, že tento úžasný dalekohled má obrovský problém, jeho primární zrcadlo bylo špatně vybroušeno. Je ironií osudu, že pro tento vesmírný teleskop byla broušena zrcadla tři, ty dvě, které zůstaly na Zemi byly vybroušeny správně. Nebýt faktu, že teleskop byl navržen jako servisovatelný, jednalo by se prakticky o neřešitelný problém. Pro jeho opravu se zvažovala řada možností včetně toho, že by byl teleskop dopraven na Zemi a zde došlo k výměně zrcadla. Nakonec bylo vybráno takové řešení, že se přesně zjistila vada, kterou primární zrcadlo má a vyrobilo se zařízení s opačnou optickou vadou. V prosinci roku 1993 odstartovala mise STS-61, která měla za úkol dalekohled opravit. K hlavním opravám této mise patřila výměna širokoúhlé planetární kamery 1 za typ 2, který měl v sobě již zabudovanou korekční optiku a pro mimoosové přístrojové pozice byl použit COSTAR. Po této misi, která
NASA a SpaceX se společně dohodly na aktualizovaném harmonogramů letů lodí Crew Dragon, které zajišťují rotaci posádek na ISS. Nejbližší plánovaná mise je Crew-3, jejíž start by měl přijít 31. října. Hned v první polovině listopadu bychom se měli dočkat návratu lodi Crew Dragon z mise Crew-2. Mise Crew-3 bude (jak již číslo napovídá) třetí rotací posádek na ISS s použitím amerických raket a lodí startujících z území USA, půjde také o čtvrtý pilotovaný let Crew Dragonu s astronauty k ISS, pokud počítáme také testovací misi DM-2 v roce 2020. Crew-3 tak naváže na mise Crew-1 z přelomu let 2020 a 2021 a probíhající Crew-2, jejíž posádka je členem 65. dlouhodobé expedice na ISS.
Kosmické agentury ESA a NASA společně s firmou Arianespace oznámily, že termínem pro start rakety Ariane 5 na misi VA256 bude 18. prosinec. Nepůjde o nic menšího, než o vlajkovou loď astronomie příštích let, tedy Dalekohled Jamese Webba. Třetí start rakety Ariane 5 v letošním roce vyrazí ze stejného místa jako všechny předchozí – z kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně. Důležité milníky v rámci přípravy na start buďto již byly splněny, nebo se nezadržitelně blíží. Jde třeba o závěrečný analytický přezkum startu mise, převoz částí nosné rakety Ariane 5 z kontinentální Evropy na kosmodrom nebo naplánovaný převoz Webbova teleskopu do Francouzské Guyany, ke kterému by mělo dojít koncem září.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.