sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Boeing

Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.

Tory Bruno

Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.

Vantor

Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.

SatVu

Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Vít Lédl – Optický systém koronografu Metis na sondě Solar Orbiter (10.11.2020)

Když se malého dítěte zeptáte, zda je důležitější Slunce či Měsíc, můžete se dozvědět, že důležitější je samozřejmě Měsíc, protože ten svítí v noci, když není vidět, zatímco Slunce je méně důležité, protože svítí ve dne, kdy je dobře vidět. Podstatu celé pravdy samozřejmě znáte, Měsíc by bez Slunce neznamenal nic. O tom, co je vlastně Slunce zač, jsme ovšem jako lidstvo mohli dlouhá léta pouze spekulovat, pomohl sice vynález dalekohledu, ale všichni také víme, že koukat dalekohledem není zrovna ten nejlepší nápad. Ale abychom lépe mohli pozorovat Slunce a přitom si nepoškodit zrak, muselo lidstvo zkonstruovat řadu sofistikovaných přístrojů. Jedním z nich je i koronograf, což je dalekohled, který zastíní jasný kotouček Slunce a umožní tak pozorovat sluneční korónu a protuberance. Jako řada jiných astronomických přístrojů i koronograf bývá umisťován na vědecké sondy a vysílán do vesmíru. Když se v únoru 2020 vydala na heliocentrickou dráhu evropská sonda Solar Orbiter, jedním z přístrojů na její palubě byl i koronograf, na němž se podíleli i čeští vědci. Víte o tomto přístroji se pak dozvíte

Kosmotýdeník 480 (22.11. – 28.11.)

Další kosmonautikou napěchovaný týden je za námi a před vámi je nyní čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších novinek z kosmonautiky. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma vzal aktuální dění na základně Starbase, kde se SpaceX připravuje k prvnímu orbitálnímu testu rakety Super Heavy a lodě Starship. Podíváme se, kdy bychom se tohoto letu mohli dočkat. Dále nás bude zajímat například průlet sondy Solar Orbiter kolem Země, nevynecháme však ani starty Falconu 9 a rakety Sojuz. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Start dvou družic Galileo na raketě Sojuz.

Dvě posily evropského navigačního systému

Dvě nové evropské družice, které jsou součástí navigačního systému Galileo již byly připojeny ke svému vypouštěcímu adaptéru, na kterém již brzy poletí vstříc oběžné dráze Země. Dočkaly se také instalace aerodynamického krytu, který bude chránit jejich citlivé palubní systémy v době, kdy raketa poletí hustými vrstvami atmosféry. Družice Galileo s pořadovými čísly 27 a 28 by měly podle aktuálně platného harmonogramu odstartovat z evropského kosmodromu CSG ve Francouzské Guyaně 2. prosince ve 2:31 SEČ (na kosmodromu u města Kourou bude v té době stále ještě 1. prosinec a hodiny budou ukazovat 21:31:27 místního času).

Kosmotýdeník 479 (15.11. – 21.11.)

Po sedmi dnech je tu další vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších kosmonautických událostí uplynulého týdne. Kosmotýdeník si tentokrát jako hlavní téma zvolil první úspěšný start společnosti Astra Space, která se svojí raketou Rocket 3.3 úspěšně dosáhla oběžné dráhy. Dále se podíváme na další starty, které tento týden proběhly, jako byl například start rakety Vega, či soukromé rakety Electron. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.

Dokončená sonda Solar Orbiter před odesláním na Floridu.

Solar Orbiter se vrací k Zemi

Evropská sonda Solar orbiter se připravuje na gravitační manévr u Země, který předznamenává blížící se začátek hlavní vědecké mise zaměřené na průzkum Slunce a jeho účinků na tzv. kosmické počasí. Během přiblížení bude muset sonda proletět skrz oblasti s vyšší koncentrací kosmické tříště v okolí naší planety. ESA tak hovoří o nejriskantnějším průletu, jakékoliv vědecké mise. K maximálnímu přiblížení (460 km) dojde 27. listopadu v 5:30 SEČ nad severní Afrikou a Kanárskými ostrovy. Sonda se tedy k Zemi přiblíží na skoro stejnou vzdálenost, ve které obíhá stanice ISS (cca 420 km). Průlet je nezbytný k tomu, aby se sonda zbavila přebytečné pohybové energie a aby se dostala na správnou dráhu pro další blízký průlet kolem Slunce. Solar Orbiter však bude muset během průletu projít přes dvě oblasti se zvýšeným výskytem úlomků tzv. kosmického smetí.

Testy radaru CubeSatu Juventas

Speciálně vylepšená komora pro radiofrekvenční zkoušky v technologickém středisku Evropské kosmické agentury je místem, kde se testuje nejmenší radarový systém, jaký se kdy vydal do kosmického prostoru na palubě CubeSatu. V roce 2024 má k dvojplanetce Didymos vyrazit evropská mise Hera. Ta s sebou poveze dva CubeSaty, z nichž jeden (Juventas) bude vybaven kompaktním radarem. S jeho pomocí bude možné provést první radarové sondování útrob planetky. Juventas dokáže nahlédnout až 100 metrů pod povrch měsíčku Dimorphos, který má průměr 160 metrů a obíhá kolem hlavní planetky Didymos s průměrem 780 metrů.

ŽIVĚ A ČESKY: Přílet Crew-3 k ISS

Dnes ve 3:03 našeho času jsme byli svědky startu rakety Falcon 9 s kosmickou lodí Crew Dragon Endurance, která dopravila na oběžnou dráhu čtyřčlennou posádku. Startem však jejich cesta rozhodně nekončí. Cílem čtveřice z USA a Německa je Mezinárodní kosmická stanice, kde by měli strávit půl roku. K tomu je ale potřeba, aby se Crew Dragon ke stanici připojil. Zhruba 22 hodin po startu by tedy mělo dojít k automatickému připojení lodi k ISS. Tím bude počet členů 66. dlouhodobé expedice na stanici rozšířen na dnes již tradičních sedm. Přílet lodi budeme samozřejmě vysílat s českým komentářem.

ŽIVĚ A ČESKY: Crew-3 čeká na start

Po moha odkladech z různých důvodů se konečně zdá, že bychom se mohli dočkat startu rakety Falcon 9 s pilotovanou kosmickou lodí Crew Dragon Endurance. Blíží se tedy začátek mise Crew-3, v rámci které se k ISS vydají čtyři lidé – tři muži a jedna žena, tři Američané a jeden Němec a nebo tři nováčci a jeden zkušený astronaut. Jinými slovy posádku tvoří Thomas Marshburn, Raja Chari, Kayla Barron a Matthias Maurer. Start je naplánován na 11. listopadu ve 3:03 našeho času. Pokud pro Vás nebude noční čas překážkou, zveme Vás ke sledování našeho přenosu.

Ladění fotek pro rover Rosalind Franklin

Ať už jde o panoramatické snímky, nebo detailní fotky, 3D mapy terénu, či kontrolní snímky kol, pozemské dvojče evropského roveru Rosalind Franklin zkouší široké spektrum nastavení snímání, aby letový hardware mohl z Marsu v rámci mise ExoMars přinést ty nejlepší vědecké poznatky. Vědecké oči v rámci této mise představuje soubor panoramatických kamer zkráceně označovaný PanCam. Neletový exemplář na „hlavě“ pozemského testovacího roveru Ground Test Model dosahuje podobné úrovně detailů, jaká se očekává od vozítka Rosalind Franklin po jeho přistání na Marsu v roce 2023.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.