sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Science Applications International Corp. (SAIC) získala od Agentury pro rozvoj vesmíru kontrakt v hodnotě 55 milionů dolarů. V rámci programu bude sloužit jako programový integrátor pro konstelaci satelitů SDA na nízké oběžné dráze Země.
Northwood Space získal 30 milionů dolarů v sérii A na vytvoření globální sítě fázovaných pozemních stanic. Northwood, který v roce 2022 spoluzaložila bývalá herečka Bridgit Mendler, bude vyrábět softwarově definované fázované anténní soustavy
Společnost InfinAstro, oficiálně Beijing Infinity Aerospace Technology Co., Ltd., získala desítky milionů jüanů (přibližně 3 miliony až 13 milionů dolarů) prostřednictvím společnosti InnoAngel Fund. Finance využije ve vývoji vesmírných tahačů OTV.
Agentura DARPA vydala 14. dubna programovou žádost o koncepci mise nazvanou Lunar Assay přes Small Satellite Orbiter (LASSO). Agentura hledá návrhy designových studií, které by mohly vést ke konstrukci lunární družice.
Návrh rozpočtu Bílého domu požaduje nahrazení budoucí geostacionární družicové konstelace GeoXO od Národního úřadu pro oceány a atmosféru mnohem levnějším programem.
Americká sonda právě míjí planetku ve vzdálenosti cca 960 kilometrů při vzájemné rychlosti cca 13,4 km/s. Přístroje na sondě v minulých desítkách minut snímkovaly cíl. Přenos dat na Zemi začne za několik hodin.
Texaská vesmírná komise udělila granty za více než 26 milionů dolarů pěti společnostem. Cílem je stimulovat vesmírný průmysl ve státě.
Společnost L3Harris Technologies oznámila rozšíření svého výrobního závodu ve Fort Wayne v Indianě za 125 milionů dolarů. Zaměřuje se na zvýšení výroby zařízení pro infračervené snímání – ústřední technologie pro štít protiraketové obrany Golden Dome.
Během veřejného zasedání Poradního panelu pro leteckou bezpečnost (ASAP) 17. dubna členové vyjádřili obavy o bezpečnosti stárnoucí Mezinárodní vesmírné stanice, přičemž uvedli dlouhodobé problémy a nedostatky ve financování.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Pohyb hvězd na okraji naší galaxie v sobě nese náznaky významných změn, které v historii potkaly Mléčnou dráhu. To je pouze jeden z několika fascinujících poznatků, které se v poslední době objevily ve formě vědeckých studií. Všechny přitom vycházely ze třetího balíčku údajů EDR3 (Early third Data Release) z evropské sondy Gaia, které jsou nyní veřejně dostupné. Astronomové z Konsorcia pro zpracování a analýzu dat z družice Gaia DPAC (Data Processing and Analysis Consortium) získali důkazy o historii Mléčné dráhy tím, že studovali hvězdy v takzvaném anticentru, tedy na opačné straně oblohy než kde se nachází střed naší galaxie.
Dnešní týden prozatím zakončíme představování dalekohledů na oběžné dráze. Léta, kdy astronomům stačily k pozorování vesmíru pozemní dalekohledy, skončila se začátkem kosmonautiky. Už v 60. letech se vydávaly na oběžnou dráhu první teleskopy. Na ruské straně to byly družice Proton 1-4 a na americké straně pak šlo o družice OAO. Jak šel čas, družice se vylepšovaly, na americké straně se jednalo hlavně o 4 družice z programu Velkých observatoří, z nichž nejznámější je pak jednoznačně Hubblův vesmírný dalekohled (HST). Ale i jeho dny i sláva se pomalu chýlí ke konci, proto již v polovině 90. let byl zahájen vývoj jeho nástupce. Nejde však o nástupce v pravém slova smyslu. Vesmírný dalekohled Jamese Webba není totiž určen ke sledování oblohy ve viditelné oblasti elektromagnetického spektra, ale v oboru infračerveném. Na rozdíl od HST nebude také umístěn na nízké oběžné dráze, ale v bodě L2 soustavy Země-Slunce. Dalekohled Jamese Webba nám ve své přednášce představí Dr. Martin Topinka PhD, který pracuje na Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena v rámci Noci vědců.
Zástupci Evropské kosmické agentury a firmy Thales Alenia podepsali společnou dohodu o vývoji nové mise, která bude mít v programu Copernicus vysokou prioritu. Mise ROSE-L (Radar Observation System for Europe in L-band) bude monitorovat změny životního prostředí. U podpisu potřebných dokumentů byli také Riccardo Fraccaro, tajemník úřadu italského předsedy vlády a Jan Wörner, ředitel Evropské kosmické agentury. Mise ROSE-L by měla startovat v roce 2028 a poskytne radarové snímky zemského povrchu, oceánů a ledovců ve vysokém rozlišení bez ohledu na denní dobu.
2. prosince roku 1995 byla do kosmického prostoru vypuštěna sluneční observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) – společný projekt mezi agenturami ESA a NASA. Původní plán počítal pouze s dvouletým provozem, avšak nyní po mnoha nadstavbových fázích slaví úctyhodných 25 let v kosmickém prostoru. V průběhu let se tato sonda stala klíčovým zdrojem informací pro mnoho různých vědeckých poznatků, inspirovala také nástupnické mise a umožnila i zapojení veřejnosti do vědeckého výzkumu. SOHO také dvakrát unikla konci mise z důvodu technických problémů a může se honosit označením nejdéle fungující sonda studující Slunce.
Evropská družice provedla dnes v 11:30 SEČ úhybný manévr před úlomkem. Manévr byl úspěšný a družice opět sbírá data. 3. prosince 18:00
Když jde o fotovoltaické články pro kosmické mise, většinou se jedná o plátky germania. V rámci Programu pro obecnou podporu technologií GSTP (General Support Technology Programme) od agentury ESA se objevil projekt, který si klade smělý cíl – snížit spotřebu tohoto drahého prvku, recyklovat jej a získat tak mnohem tenčí, lehčí a levnější fotovoltaické články pro kosmické mise. První kroky k tomuto cíli již probíhají. V rámci zkoušek se ověřuje postup, v rámci kterého se používá germaniový povrchový podklad. Ten je ošetřen tak, že pod ním vzniká dutina. Jakmile na tomto substrátu vyroste fotovolatický článek, umožní tato 0,001 milimetru silná mezera jednoduché odstranění všeho, co je nad ní.
Smlouva za 86 milionů Euro byla podepsána mezi Evropskou kosmickou agenturou ESA a švýcarským start-upem ClearSpace SA. Kontrakt je to vpravdě unikátní. Jedná se o vůbec první stažení neaktivního kosmického objektu z oběžné dráhy. Výsledkem této dohody má být velký vrchol v roce 2025. Firma ClearSpace má vypustit svou premiérovou misi ClearSpace-1. V jejím rámci se družice přiblíží k horní části družicového adaptéru Vespa (Vega Secondary Payload Adapter), který používají malé rakety Vega. Ale jen u samotného přiblížení nezůstane. ClearSpace-1 má adaptér Vespa zachytit a stáhnout do atmosféry. Tento konkrétní exemplář adaptéru Vespa se nachází už od roku 2013 na dráze ve výšce 801 – 664 kilometrů.
Evropské vozítko Rosalind Franklin dostalo mladšího brášku – hračku pojmenovanou ExoMy. Evropská kosmická agentura dala volně ke stažení nejen nákresy, ale i software pro výrobu zmenšené (a zjednodušené) verze marsovského vozítka. Svou vlastní hračku můžete mít také – stačí 3D vytisknout dílky, sestavit je a pak případně doladit programové vybavení. Šestikolový model marsovského roveru ExoMy navrhli odborníci z Planetary Robotics Laboratory, která spadá pod ESA. Tito lidé se zaměřují na vývoj pohyblivých platforem a navigačních systémů, které se mohou využít u evropských planetárních misí.
Pravidelný přehled nejzajímavějších událostí kosmonautiky, které se staly v uplynulých sedmi dnech, opět přichází v pravé nedělní poledne. Kosmotýdeník se nyní v hlavním tématu zaměří na zajímavý evropský projekt, který vznikl ve spolupráci ESA a soukromé firmy a jeho produktem je přístroj na výrobu kyslíku z měsíčního regolitu. Velmi nadějný výzkum by mohl zásadně zlepšit dostupnost této cenné komodity budoucím astronautům na Měsíci. Budeme se však věnovat i pěstování ředkviček na Mezinárodní kosmické stanici, či skvělým záběrům z mise Return to sender rakety Electron. Nepřijdete ani o tradiční rubriky. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Úctyhodných 57 000 přijatých zpráv jen za prvních 24 hodin provozu – takový nástup do služby čekal malou evropskou družici ESAIL, jejímž úkolem je sledovat pomocí pokročilých algoritmů pohyb lodí po moři. Malá, ale šikovná družice vznikla jako společný projekt, který má pomoci evropským a kanadským kosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Družice se na oběžnou dráhu dostala 2. září na palubě rakety Vega, která díky brněnskému dispenzeru zvládla vynést 53 družic. Nyní má ESAIL za sebou první fázi aktivace a uvádění do provozu.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
