Solestial
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.
Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.
Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).
Dne 14. července vynesla čínská raketa Dlouhý pochod 7 nákladní kosmickou loď Tianzhou-9, která se připojila k zadnímu dokovacímu uzlu na modulu Tianhe čínské kosmické stanice.
Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.
Společnost Varda Space Industries, která vyvíjí vesmírná zařízení pro výzkum biologických věd v podmínkách mikrogravitace a hypersoniky, získala 187 milionů dolarů na rozšíření rozsahu a četnosti svých misí.
Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.
Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Kvůli překážkám, které všem lidem přináší celosvětová pandemie Covid-19, museli inženýři tvořící a testující evropskou družici Biomass přijít s inovativními a chytrými postupy, jak nezpozdit harmonogram příprav a přitom dodržet všechna bezpečnostní pravidla. A výsledek? Struktura družice je nejen kompletní, ale také prošla sérií náročných testů, které ověřovaly, jak zvládne podmínky při startu. Díky tomu se o velký krok přiblížil start zajímavé mise, která se zaměří na mapování uhlíku vázaného v lesích.
O tom, že evropská sonda JUICE pro průzkum Jupiteru dostala 10,6 metru dlouhé rameno, jsme na našem webu psali už v polovině března. Dnes se k tomuto tématu vracíme, abychom jej rozebrali podrobněji. Na webu ESA se totiž na tuto operaci zaměřil další díl seriálu, který postupně mapuje stavbu této zajímavé sondy. Ale nebude zde řeč pouze o ramenu. V uplynulých měsících splnil vývoj sondy JUICE hned několik důležitých milníků. Inženýři integrovali na sondu zmíněné rameno, dále připojili mnoho přístrojů a také velká vysokozisková anténa už dorazila a podstoupila důkladné vibrační zkoušky, které ověřují, zda hardware přečká podmínky při startu.
Jsou týdny, kdy se kosmonautika valí ze všech stran. Třeba jako tento! Jen si to vezměte. Start mise Crew-2, jedenáct lidí na palubě stanice, první a druhý let Ingenuity! Vůbec poprvé jsme vrtulově létali v atmosféře jiné planety! A mnoho dalšího. Kosmotýdeník však jako obvykle přináší souhrn i toho, co velké události překryly. V našem pravidelném souhrnu se tak v hlavním tématu budeme věnovat tomu, že ruští kosmonauti do amerických soukromých lodí letos nenasednou. Dalšími tématy však bude i let mise Crew-2, anebo ukázka aktuálně vyráběných ruských modulů pro ISS a jejich novou stanici. Přeji vám pěkné čtení a hezkou neděli.
Nejdelší chodba na největším středisku Evropské kosmické agentury se proměnila v testovací místo, kde se ověřovaly technologie pro jednu z nejzajímavějších misí, které ESA chystá – Proba-3. Dvě družice, které budou tvořit tuto misi, se srovnají tak, aby jedna vrhala na druhou stín. Druhá družice díky tomu bude moci spatřit vnitřní vrstvy sluneční atmosféry. Jenže takto přesný let ve formaci může být realizován jen s pomocí senzorového systému, který je založen na vizuálním kontaktu. Jen tehdy se může jedna družice aktivně zaměřit na druhou. Dvojice sond v rámci mise Proba-3 poletí ve vzdálenosti 144 metrů, což umožní pozorovat korónu. Kromě toho se ale počítá s manévry pro změnu formace, které mohou změnit vzájemnou vzdálenost až na 25, či naopak na 250 metrů.
Z důvodu špatného počasí v dráze letu se start Falconu 9 odkládá na pátek. Letět se má v 11:49 SELČ. 21. dubna 13:30
Kosmický hardware se dá testovat různě. Třeba tak, že vezmete model CubeSatu Juventas, zavěsíte jej pod dron a pak s ním vyletíte do výšky – šlo o praktickou zkoušku antén, které mají za úkol provést historicky první radarový průzkum vnitřní stavby planetky. Juventas o velikosti krabice na boty poletí k dvojplanetce Didymos na palubě evropské sondy Hera. Jakmile se oddělí od mateřské sondy, vyklopí svou anténu, s pomocí které zahájí nízkofrekvenční radarové skenování menší planetky Dimorphos až do hloubky sto metrů. Tyto nízké frekvence se projeví ve formě vln o vlnové délce až 6 metrů, což je pro většinu měřicích stanovišť v interiérech budov příliš mnoho.
Evropská družice ESAL, která má zajistit vyšší bezpečnost lodní dopravy, dokázala za jediný den zachytit více než dva miliony zpráv od 70 000 lodí! Spolehlivá a výkonná družice byla postavena v rámci partnerského projektu ESA za účelem pomoci evropským a kanadským aerokosmickým firmám uspět na globálním telekomunikačním trhu. Projekt umožnil firmám, úřadům spojeným s lodní dopravou i vládám monitorovat rybaření, spravovat flotily, chránit životní prostředí a zároveň posílit bezpečnost a zajistit, aby byla moře bezpečná.
Od počátku kosmonautiky je pozornost všech diváků a příznivců kosmonautiky upřena směrem vzhůru, na ty osoby, které na palubách kosmických lodí překonávají různé rekordy, provádí pokusy, vystupují z útrob lodí na povrch stanice, či kladou svou vlastní nohu na povrch Měsíce, tedy na astronauty samotné. Všechny tyto osoby si tu pozornost zaslouží, protože ony jsou těmi, co musí tyto úkony vykonat. Zároveň ale astronauté tvořili a vždy tvoří špičku ledovce mezi těmi, kteří se podíleli na tom, aby onen čin mohl být ve vesmíru vykonán. Zde mám rozhodně na mysli všechny ty, kteří vyvinuli a postavili kosmickou loď, či raketu. Ale pak je tu ještě další řada lidí, bez kterých by kosmonaut byl někdy doslova slepý a hluchý. Jde o středisko řízení letů, kde za obrazovkami řady monitorů sedí pracovníci a pečlivě sledují činnost kosmické lodi či stanice. Od prosince 2020 je jednou z těchto osob i MSc. Matej Poliacek, zaměstnanec German Aerospace Center (DLR), který je jedním z letových kontrolorů centra řízení provozu evropského modulu Columbus. Přednáška byla proslovena
Poté, co byl vloni v prosinci posvěcen výběr první mise Scout, dala ESA zelenou zahájení vyjednávání s britskou firmou Surrey Satellite Technology Ltd, která má vést vývoj druhé mise Scout – HydroGNSS. Mise Scout mají doplnit sérii existujících družic ESA z programu Earth Explorer (Průzkumník Země) a jsou součástí nového programu Earth Observation FutureEO Programme. Jejich úkolem je demonstrovat možnosti malých družic, které mohou přinášet údaje s přidanou vědeckou hodnotou. Jde jednak o miniaturizaci existujících technologií, ale i o prověření nových metod. Jelikož se má u tohoto programu využívat svižný vývojový proces, měly by mít mise v projektu Scout úctyhodné parametry – od začátku jednání do startu mají uplynout maximálně tři roky a cena je omezena třiceti miliony Euro. Do této sumy jsou započítány všechny náklady – od vývoje kosmického i pozemního segmentu, startu i uvedení do provozu na oběžné dráze.
V listopadu 2009 odstartovala evropská družice SMOS, která během dalšího desetiletí poskytla mnoho dat ze svého mapování vlhkosti v půdě a koncentrace soli v povrchových vrstvách oceánů. Celkově tak pomohla zpřesnit naše chápání koloběhu vody. Zatímco plnila svou hlavní vědeckou misi, se téhle mimořádně úspěšné družici dařilo opakovaně překonávat očekávání. Přinesla totiž celou řadu nečekaných výsledků, které v mnoha případech vedly k praktickým aplikacím, které pomohly v běžném životě. A nyní SMOS opět překvapuje. Ukázalo se, že to, co bylo považováno za šum v naměřených datech, se dá využít ke sledování sluneční aktivity a kosmického počasí z oběžné dráhy.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
