sociální sítě

Přímé přenosy

Starship (IFT-7)
00
DNY
:
00
HOD
:
00
MIN
:
00
SEK

krátké zprávy

Varda Space Industries

Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.

Farnborough

Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.

NOAA

National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) plánuje přikoupit k nákupu globálních datových souborů i službu pozorování ropných skvrn nebo jiných událostí.

SpaDeX

Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.

Rozpočet ESA

Generální ředitel ESA Josef Aschbacher na briefingu 9. ledna uvedl, že rozpočet ESA na rok 2025 bude činit 7,68 miliardy eur. To je asi o 1,4 % méně ze 7,79 miliardy eur, které měla agentura v roce 2024.

Astranis

Společnost Astranis 10. ledna uvedla, že všechny čtyři jeho nedávno vypuštěné širokopásmové družice prošly testy a s využitím svého elektrického pohonu mění svou oběžnou dráhu na geostacionární.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

David Píša – Solar Orbiter – sonda určená na gril (23.9.2020)

Dne 10. února roku 2020 odstartovala z floridské rampy SLC-41 nosná raketa Atlas V 411, pod jejímž aerodynamickým krytem se skrývala sonda Solar Orbiter. Tato sonda, určená k průzkumu naší mateřské hvězdy, je společným projektem americké NASA a evropské ESA. Cílem sondy je zkoumání vnitřní heliosféry a slunečního větru. Během své činnosti by měla provádět i blízká pozorování polárních oblastí Slunce. Než se však dostane sonda na svou cílovou dráhu, bude muset provést několik gravitačních manévrů u Země a Slunce, které sondě zaberou celkem 3,5 roku. Tyto manévry postupně upraví dráhu sondy tak, že v nejbližším bodě se ke Slunci přiblíží na 42 milionů kilometrů a v tom nejvzdálenějším bude téměř na dohled Zemi. Finální oběžná dráha bude eliptická se sklonem 24°. Nominální mise by měla trvat 7 let. Více o družici samotné, misi i přístrojích na ní se dozvíte v dnešní přednášce. Přednášejícím bude pan RNDr. David Píša PhD., vědecký pracovník Oddělení kosmické fyziky, Ústavu fyziky atmosféry AV ČR. Přednáška samotná byla pronesena v rámci cyklu Science to go, který si dal za úkol zpřístupnit

Tiger team vyřešil problém kamery teleskopu Euclid

Vědecký přístroj pro teleskop Euclid, který by měl měřit rychlosti vzdalujících se galaxií zrovna procházel zkouškami v podmínkách podobných kosmickému prostředí, když najednou přestal pracovat. Pro vědecký tým to bylo nečekané překvapení a všichni už měli v hlavách černé scénáře, ve kterých bude hledání příčin trvat týdny či měsíce. Nově zformovaný tým experů z ESA, tzv. tiger team proto přispěchal na pomoc a dokázal přesně odhalit příčinu. Podařilo se tak udržet harmonogram projektu Euclid v rámci povolené tolerance, aby se stihly všechny činnosti plánované před startem. Euclid bude kosmický teleskop studující temné složky vesmíru – temnou energii a temnou hmotu. Během své šestileté mise, kdy se bude pohybovat zhruba 1,5 milionu kilometrů od Země, bude s pomocí svého dalekohledu o průměru 1,2 metru mapovat trojrozměrné rozložení galaxií v prostoru až do vzdálenosti 10 miliard světelných let, což je zhruba třetina pozorovatelného vesmíru. Odhalením velkoformátových kosmických struktur a schématu rozpínání by měla mise odhalit tajemství temné energie a temné hmoty, které tvoří většinu vesmíru.

ESA a NASA představují společný projekt MAAP

Není žádným tajemstvím, že získat vědecká data, je jedna věc a umět je zpracovat a prakticky využívat, může být věc druhá. Evropská kosmická agentura ESA proto navázala spolupráci s americkou agenturou NASA a 29. října veřejně spustily celosvětově první globálně harmonizovaný přehled nadzemní biomasy. Jde o soubor informací, které jsou velmi důležité pro lepší pochopení změn klimatu. Platforma MAAP (Multi-Mission Algorithm and Analysis Platform) si klade za cíl poskytovat nepřerušovaný přístup k informacím o nadzemní biomase, které nasbíraly americké i evropské družice zaměřené na tuto problematiku. Podle ESA se jedná o revoluční nástroj s otevřeným vědeckým přístupem, který je nyní již v plném provozu a přístupný online.

20 let od startu družice Proba-1

Dvaadvacátého října uplynulo dvacet let od startu indické rakety PSLV, která na oběžnou dráhu vynesla první družici agentury ESA, která se oficiálně řadí mezi malé objekty. Družice Proba-1 (Project for On Board Autonomy) měla za úkol otestovat chování technologií v kosmickém prostoru. Na oběžné dráze pak tato malá družice prokázala, že i přes kompaktní rozměry rozhodně nemá malé možnosti. Mise, která měla trvat jen dva roky, spolehlivě funguje i po dvaceti letech a do další dekády má zabezpečenou budoucnost. Družice s rozměry 60 × 60 × 80 cm autonomně provádí pokročilé navigační, orientační a řídící procesy, zvládá také správu palubních zdrojů. Její dva snímkovací přístroje CHRIS (kompaktní spektrometr s vysokým rozlišením) a HRC (panchromatická kamera s vysokým rozlišením) již pořídily více než 1000 snímků na více než tisícovce míst. Tyto snímky byly využity sledování různých okruhů spojených s ochranou životního prostředí – od hodnocení vlivu různých strategií využívání namibijských savan na růst vegetace, přes sledování typů vegetace v savanách střední Nambie až po pomoc při mapování sněhové pokrývky ve švýcarských národních

Blíží se největší český festival kosmických aktivit

O tom, že se Česká republika podílí na velmi zajímavých projektech, nemůže být sporu. Nikdo však neusíná na vavřínech a všichni se snaží dále rozvíjet aktuální český podíl. Jednou z nejviditelnějších popularizačních akcí svého druhu je festival kosmických aktivit Czech Space Week. Letos Ministerstvo dopravy, agentura CzechInvest a další partneři připravili již čtvrtý ročník. Zájemci se mohou těšit na program, který by měl zaujmout každého – od nadšených amatérů až po odborníky, od studentů po učitele. Srdcem dění bude Praha a Brno, ale pokud se do těchto měst nedostanete, nezoufejte, některé akce se budou vysílat čistě online. Maraton přednášek, panelových diskusí a dalších akcí začíná už 5. listopadu. Pokud si tedy chcete připomenout české kosmonautické úspěchy i nahlédnout do novinek vědy a výzkumu, neměli byste váhat – zvlášť, když jsou všechny akce pro veřejnost zdarma.

Vítězslav Kříha – Na návštěvě u komety: mise Rosetta ke kometě 67P (5.3.2015)

Sonda Rosetta se vydala na svou mnohaletou pouť vesmírem 2. března roku 2004 pod aerodynamickým krytem rakety Ariane 5. Startovalo se, jak už to u této rakety bývá, z evropského kosmodromu Kourou ve Francouzské Guyaně. Cíl této sondy byl v danou chvíli předaleko a sonda se k němu přibližovala více než deset let. Během své cesty se přiblížila ke dvěma asteroidům (2867) Šteins a (21) Lutetia. Až teprve 6. srpna 2014 dorazila na konec své cesty, kterým byla kometa 67P/Čurjumov-Gerasimenko. Až o více než měsíc později se však sonda stala oběžnicí komety. Jedním z prvních úkolů sondy bylo zmapování celého povrchu komety, aby bylo možno vybrat nejvhodnější místo, kde by mohl přistát malý, 100 kg vážící lander Philae. Ten byl posléze vypuštěn až 12. listopadu 2014 a po strastiplném sestupu a několika poskočeních se mu povedlo první měkké přistání člověkem vytvořeného tělesa na povrchu komety. Jaké byly osudy Rosetty a landeru Philae se více dozvíte v přednášce MUDr. Ing. Vítězslava Kříhy, Ph.D., pracovníka Ústavu radiační onkologie Fakultní nemocnice Bulovka a bývalého dlouholetého pracovníka Katedry fyziky, FEL

Integral

Jak měl Integral namále

Evropský teleskop Integral přešel 22. září kolem poledne do tzv. bezpečného režimu. Jeden ze tří aktivních palubních silových setrvačníků se bez varování vypnul a přestal se točit, což způsobilo, že teleskop sám začal rotovat. V důsledku této rotace začalo pozemní středisko přijímat data pouze přerušovaně a navíc se rychle vybíjely palubní akumulátory. Energie zbývala jen na pár hodin a tak se už zdálo, že 19 let fungující mise bude ztracena. Tým zodpovědný za řízení letu teleskopu Integral společně s týmy zodpovědnými za letovou dynamiku a pozemní stanice v řídícím středisku ESOC, ale i týmy ve středisku ESAC a experti z Airbus Defence & Space se okamžitě pustili do práce. Na dlouhé přemýšlení nebyl čas. Přesto se podařilo rychle přijít na důmyslné řešení a mise byla zachráněna.

První ochutnávka výzkumu Merkuru

Evropsko-japonská mise BepiColombo se v noci z 1. na 2. října 2021 prosmýkla 199 kilometrů nad planetou Merkur. Vůbec poprvé tak mohly palubní přístroje studovat podmínky v prostředí, kde budou pracovat během hlavní vědecké fáze. I při krátkém průletu se podařilo získat data o magnetosféře a částicích v okolí Merkuru. Akcelerometry zase zachytily gravitační působení první planety naší soustavy. Data z magnetometru a akcelerometru byla převedena na zvuk a veřejnost tak může slyšet, jak to vypadá, když sluneční vítr bombarduje planetu tak blízko u Slunce. Jsou slyšet také účinky ohýbání sondy v reakci na změnu teploty při přeletu z noční strany planety nad denní. Jsou slyšet dokonce i pohyby přístrojů při jejich otáčení do zaparkované pozice.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.