sociální sítě

Přímé přenosy

krátké zprávy

Apollo-Sojuz

Dne 15. července uběhlo padesát let o historické mise Apollo-Sojuz. Během této mise mise došlo ke spojení americké vesmírné lodi Apollo a sovětské lodi Sojuz. Velitelem posádky Apolla byl Thomas Stafford a jeho sovětským protějškem Alexej Leonov.

MILNET

Americké vesmírné síly odhadují, že by potřebovaly více než 4 miliardy dolarů na financování rozsáhlé konstelace družic na nízké oběžné dráze Země známé jako MILNET, která by poskytovala globální komunikační služby. V současné chvíli je MILNET na seznamu nefinancovaných priorit pro FY 2026.

Britská kosmická agentura

Nový výzkum zveřejněný Britskou kosmickou agenturou zdůrazňuje rostoucí závislost země na družicových technologiích, které podle nejnovějších údajů podporovaly odvětví představující přibližně 18 % národního hrubého domácího produktu (HDP).

SES

Společnost SES očekává, že 17. července dokončí akvizici konkurenčního družicového operátora Intelsat poté, co vyřeší všechny regulační překážky bránící uzavření dohody v hodnotě několika miliard dolarů.

Starliner

Zástupci NASA uvedli, že existuje veliká šance, že další zkušební let vesmírné lodě Boeing CST-100 Starliner bude bez posádky. Důvodem je stále probíhající řešení technických problémů lodi.

Americký kongres

Americký kongres se chystá nařídit Pentagonu, aby zavedl trvalé financování iniciativy amerických vesmírných sil, která bude poskytovat komerční družicové snímky a analýzy vojenským velitelům po celém světě, a to i přes nejistotu ohledně návrhu obranného rozpočtu.

Naše podcasty

Doporučujeme

Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.

Poděkování

Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!

Štítek: esa

Perseverance vybírá místo dalšího přistání

Rover Perseverance se věnuje vědě a odebírá vzorky z dávné říční delty v kráteru Jezero. Kromě toho se však také věnuje analýze terénu. Hledá totiž lokace, kde by mohl přistát další stroj chystaný v rámci programu MSR (Mars Sample Return), který bude mít za úkol odebrat pouzdra, která Perseverance plní vzorky. Tohle místo se analyzuje díky jeho blízkosti k říční deltě, ale i vzhledem k tomu, že jde o relativně rovnou plochu vhodnou k přistání. Program MSR má na Zemi dopravit vzorky z Marsu pro intenzivní analýzu v laboratořích, kde se bude pátrat po stopách dávného mikroskopického života. Strategické partnerství mezi agenturami NASA a ESA vytvoří několik sond, mezi kterými najdeme i raketu, která odstartuje z povrchu Marsu.

Výřez ze snímku mlhoviny Carina pořízený JWST. Zdroj: esawebb.org

Široké spektrum vědy v nových snímcích JWST

Dnes v odpoledních hodinách zveřejnila americká NASA několik dalších snímků a spekter napozorovaných Vesmírným dalekohledem Jamese Webba. Týkají se nejrůznějších odvětví astronomie, od výzkumu exoplanet, přes mlhoviny, až po kosmologii a výzkum objektů ve velmi vzdáleném vesmíru. Proto si společně prozradíme základní informace k těmto snímkům, ukážeme si čím jsou zajímavé a důležité, ale naznačíme si také na co se můžeme těšit v budoucnu. Nejprve se podívejme na dvě zkoumané mlhoviny.

ŽIVĚ: Další dechberoucí snímky z JWST

Ještě nemáte dost po prvním snímku, který byl zveřejněn dnes v noci? Sledujte přenosy k uveřejnění dalších. NASA TV a Hvězdárna a planetárium Brno vysílají od 16:30 i s Dušanem Majerem z Kosmonautix.cz. V 18:30 se o souhrn pokusí i Astronomické události s naším redaktorem Martinem Gembecem a v tu chvíli má začít i hlavní tiskovka NASA. 12. července 12:45

Na snímku je oblast oblohy, jak se vyjádřil Bill Nelson, šéf NASA, velká asi jako zrnko písku, když jej podržíme na natažené ruce. Přesto je zde nepřeberné množství velmi vzdálených galaxií. A gravitace těchto galaxií zobrazuje ještě mnohem starší světlo galaxií za ní. Hvězd, které vznikly krátce po velkém třesku. Credit: NASA/ESA, zdroj: nasa.gov

Hubbleovo hluboké pole už není nejhlubším snímkem vesmíru

V pondělí 11. července jsme se dozvěděli, že alespoň jeden snímek z vesmírného dalekohledu Jamese Webba bude uveřejněn už ve 23:00 našeho času, tedy téměř o den dříve, než bylo původně oznámených 16:30 v úterý 12. července. Ihned se v našich hlavách začaly rojit spekulace, s čím prezident Spojených států přijde. Přeci jenom, dlouho dopředu bylo známo alespoň to, že snímky, o kterých se bude hovořit, pokrývají široké spektrum objektů, od nejstaršího světla z dob právě vzniklého vesmíru, přes snímky mlhovin až po spektrum atmosféry exoplanety. Nabízela se odpověď, že by mohlo jít o nejhlubší pohled do vesmíru vůbec, jaký dosud máme. Tím je Hubbleovo extrémně hluboké pole. Snímek mladých galaxií z vesmíru krátce po velkém třesku. Bylo by stylové, kdyby přišlo porovnání s výkonem nového dalekohledu JWST. Nakonec jsme se dočkali po půlnoci 12. 7. 2022 a v přímém přenosu nám byl odhalen snímek velmi vzdálených galaxií, jejichž světlo bylo deformováno gravitací blíže ležící kupy galaxií.

Přístroj NIRSpec (Near-InfraRed Spectrograph)

Přístroj NIRSpec je připraven na vědu

Už tři ze čtyř vědeckých přístrojů na palubě Teleskopu Jamese Webba dokončily činnosti spojené s jejich postupným uváděním do provozu a jsou oficiálně považovány za připravené pro vědeckou fázi. Každý ze čtyř zmíněných přístrojů má hned několik režimů provozu, které musí pozemní týmy pečlivě zkontrolovat, otestovat, zkalibrovat a nakonec i prověřit. Teprve až po dokončení tohoto nelehkého procesu může daný přístroj v daném režimu provádět vědecká pozorování. Zatím poslední přístroj, který tímto pečlivým procesem prošel, je NIRSpec (Near-Infrared Spectrograph), který disponuje čtveřicí pozorovacích režimů. Všechny jsou nyní považovány za připravené na další fázi.

Nejdřív Etna, potom Měsíc

Rozsáhlý nácvik lunární mise podstoupili operátoři ve středisko ESOC s týmem geologů a astronautem Thomasem Reiterem, když testovali proces, při kterém dálkově ovládané vozítko odebíralo vzorky hornin. Vše probíhalo tak, jako by astronaut pobýval na oběžné dráze Měsíce, ačkoliv se nacházel v hotelovém pokoji sicilského města Catania. Rover byl v té době přibližně o 23 kilometrů dál a 2600 metrů výš – na svahu sopky Etny. Reiter dával roveru pokyny ke sběru kamenů a jeho ruka zažívala, co cítil robotický manipulátor – tím se k dálkovému ovládání přidala další úroveň prožitku.

Co nám Webb ukáže 12. července?

O tom, že všichni fanoušci kosmonautiky už mají příští úterý (12. července) v kalendářích červeně zakroužkované, nikdo z naší redakce nepochybuje. V 16:30 SELČ má totiž začít vysílání agentur NASA a ESA, které představí první snímky a data z Teleskopu Jamese Webba. Nepůjde však již o testovací / kalibrační snímky, jakých jsme se dočkali v minulých měsících. Tentokrát už půjde o skutečná vědecká data. Americko-evropsko-kanadská observatoř tímto dnem také vstoupí do ostré služby a zahájí vědecká pozorování, ze kterých budou vědci čerpat ještě dlouhé desítky let. Nikdo však nevěděl, co přesně nás 12. července čeká. Nyní to již víme.

Vylepšená verze Vega-C míří ke startu

Zatímco o klasické raketě Vega jsme byli zvyklí hovořit jako o lehkém nosiči, její vylepšená verze Vega-C zesílila a proto si již zaslouží zařadit spíše mezi středně silné nosiče. První exemplář této nové evropské rakety je již téměř připraven na svůj premiérový let. Čtyři stupně rakety jsou připraveny přijmout aerodynamický kryt s nákladem a poté mohou začít závěrečné zkoušky, které předchází start z evropského kosmodromu ve Francouzské Guyaně. Start mise VV21 je aktuálně plánován nejdříve na 13. července, ale významný vliv na termín vzletu nakonec budou mít podmínky v místě startu.

Michal Zajaček – James Webb Space Telescope – nové infračervené oči na pozorovanie hviezd a galaxií (16.6.2022)

Dalekohled Jamese Webba je společným projektem Amerického úřadu pro letectví a vesmír NASA, Evropské kosmické agentury ESA a Kanadské kosmické agentury CSA. Jeho vývoj byl zahájen v polovině 90. let a dokončen byl v roce 2016, kdy započaly rozsáhlé zkoušky. Patrně všichni máme v paměti jeho úspěšný start na raketě Ariane 5, který se odehrál na 1. svátek vánoční roku 2021. Po dosažení cílové oběžné dráhy v libračním bodě L-2 započalo rozkládání, dochlazování a kalibrace všech přístrojů. Tato fáze je v současné chvíli však již za námi a 12. července roku 2021 bychom se měli dočkat prvních barevných vědeckých snímků. Přednášejícím, který by nám měl dnes tento dalekohled představit blíže, je pan RNDr. Michal Zajaček, odborný pracovník Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky z Masarykovy univerzity v Brně. Přednáška byla pronesena na půdě Fakulty matematiky, fyziky a informatiky Univerzity Komenského v Bratislavě.

Pozemní přípravy přístroje MIRI.

Testovací snímky z komplexního režimu přístroje MIRI

Takzvané inženýrské fotografie z Teleskopu Jamese Webba jsme už v minulých měsících viděli. Sloužily totiž ke kalibraci optických členů teleskopu. S tím, jak se blíží zveřejnění prvních vědeckých snímků a spekter, přišel čas pochlubit se také takzvanými inženýrskými spektrálními měřeními. A co víc, bude to rovnou z vědecky jedinečného přístroje MIRI, který jako jediný na palubě JWST dokáže sledovat vesmír na delších vlnách střední infračervené oblasti. Průvodci, kteří nám představí režim spektroskopie se středním rozlišením, budou v tomto případě experti na slovo vzatí. Tento text je překladem článku z blogu JWST, který v originále sepsali David Law ze STScI (Space Telescope Science Institute) a Alvaro Labiano z CAB (Centro de Astrobiologίa).

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.

Děkujeme za registraci! 

Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.