Sonda Gaia skončila
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Vědecké pozorování dnes uzavřela jedna z nejdůležitějších evropských misí v historii, astrometrická sonda Gaia. Výsledky však budou dál zpracovávány, poslední velký balíček se očekává v roce 2026.
Startup Rosotics oznámil 14. ledna plány na zastavení prodeje své 3D tiskárny Halo, aby se zaměřil na vybudování flotily orbitálních transportních prostředků. Společnost chce využít v budoucnu své zkušenosti z oblasti studeného sváření.
Startup Weather Intelligence Tomorrow.io odhalil NextGen, globální platformu pro předpovědi srážek. NextGen přijímá data z družic Tomorrow.io, aby poskytla globální předpovědi srážek s rozlišením 2,5 kilometru, aktualizované každých pět minut.
Mise Transporter-12 společnosti SpaceX vynesla druhou misi společnosti Varda Space Industries. Mise W-2, pro laboratoř AFRL, nese zařízení OSPREE (Optical Sensing of Plasmas in the Reentry Environment), spektrometr určený ke sběru atmosférických dat během vysokorychlostního sestupu.
Společnost Loft Orbital získala 170 milionů dolarů na rozšíření výrobních zařízení a zefektivnění provozu pomocí většího využití umělé inteligence.
Čína vypustila z mobilní námořní platformy raketu Jielong-3, která úspěšně dopravila na oběžnou dráhu 10 družic pro vylepšení navigace Centispace.
Vedoucí představitelé NASA, Babcock International Group (Babcock), Lockheed Martin, BAE Systems, britského ministerstva obrany a vlády USA byli potvrzeni jako řečníci na Mezinárodní vesmírné výstavě ve Farnborough.
National Oceanic and Atmospheric Administration (NOAA) plánuje přikoupit k nákupu globálních datových souborů i službu pozorování ropných skvrn nebo jiných událostí.
Indické družice SDX01 a SDX02 demonstrační mise SpaDeX se přiblížily z 230 metrů na 15 metrů a následně až na 3 metry. Poté se družice vrátily zpět do bezpečné vzdálenosti. Při dalším přiblížení by mělo dojít už i ke spojení.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropská sonda EnVision má provádět optické, spektrální i radarové mapování sesterské planety naší Země. Jenže než se tahle sonda o velikosti dodávky dostane do práce, bude muset provádět takzvaný aerobraking – snižování své oběžné dráhy pomocí tisíců průletů skrz horkou a hustou atmosféru planety Venuše, což potrvá zhruba dva roky. Evropská kosmická agentura ESA nyní na svém jedinečném testovacím středisku ověřuje vlastnosti kandidátských materiálů. Testuje u nich, zda dokáží bezpečně odolávat popsanému náročnému procesu „atmosférického surfování“.
Minulý týden jsme v rámci našeho miniseriálu dopodrobna rozebrali některé z nejzajímavějších a vědecky nejpřínosnějších kosmických misí současnosti. Šlo tedy o již fungující sondy chrlící fyzikům obrovská kvanta dat. V dalším dílu TOP 5 se ovšem podrobněji zastavíme naopak u sond na jejich mise se mohou odborníci teprve těšit. Půjde tudíž o mise, jež jsou prozatím ještě ve fázi příprav a které by měly v příštích dvou dekádách výrazně obohatit naše fyzikální a astronomické znalosti.
Ve středu 27. července zástupci NASA a ESA uspořádali společnou telekonferenci, kde veřejnost informovali o aktualitách kolem jednoho z nejambicióznějších projektů v historii – misi Mars Sample Return (MSR), jejímž úkolem je přivézt první vzorky z Marsu na Zemi. Navíc vzorky vědecky cenné, jelikož budou velmi dobře předvybrané vozítkem Perseverance. Celý projekt se skládá z několika komplexních misí a aktuální telekonference přinesla řadu zásadních upřesnění a také změn. Zásadní novinkou je, že mise prošla fází SSR (přezkum systémových požadavků) a to úspěšně. Může tak dojít k dokončení vývoje technologií a stavbě prototypů. Návrat vzorků zpět na Zemi by tak dle současných plánů měl proběhnout už v roce 2033! Z celé architektury zmizelo jedno vozítko, ale zase se objevily dvě helikoptéry. Pojďme ale popořadě.
Chystaná družice EarthCARE sledující Zemi se nedávno pořádně protáhla. Inženýři totiž velmi opatrně rozložili její velký pětisegmentový fotovoltaický panel, aby otestovali, zda se po vypuštění do vesmírného prostoru rozloží správně. Fotovoltaický panel je klíčovou částí družice, protože pro ni bude zajišťovat dodávku elektrické energie. EarthCARE tak bude schopna plnit svůj úkol – kvantifikovat úlohu, kterou hrají mraky a aerosoly rozptýlené v atmosféře v procesu ohřívání a ochlazování zemské atmosféry. Mise EarthCARE je společným projektem evropské (ESA) a japonské (JAXA) kosmické agentury a spadá do evropského programu Earth Explorer. Od roku 2009, kdy byla v rámci tohoto programu vypuštěna první družice, se tato rodina špičkových výzkumných misí snaží demonstrovat, jak přelomové kosmické technologie a inovativní pozorovací metody dokáží dodat ohromující šíři vědeckých poznatků o naší planetě.
O tom, že družice plní kromě mnoha jiných úkolů i nezastupitelnou roli při monitorování přírodních katastrof, nemůže být sporu. Už od 24. července bojují hasiči s ohnivým živlem, který zachvátil rozsáhlé území Národního parku České Švýcarsko. Plameny vyhnaly desítky lidí z jejich domovů a rozšířily se i na území sousedního Německa. Kouř z plamenů cítili i lidé na pomezí Čech a Moravy, tedy 200 kilometrů vzdušnou čarou od epicentra požárů. Zuřící živel neušel pozornosti ani družici Sentinel 3 od Evropské kosmické agentury, která monitoruje nejen topografii hladiny moří, či barvu oceánů, ale i povrchovou teplotu moří a pevnin. Její data nyní ukazují, jaká situace byla na místě požáru 25. července 2022 ve 12:00 SELČ.
Zatímco před týdnem jsme dopodrobna rozebrali již nefunkční observatoře z pohledu jejich významu pro fyziku, dnes se v našem miniseriálu posuneme více do současnosti. Zaměříme se totiž na sondy a teleskopy, které jsou v současnosti stále v provozu. Některé z nich fungují již poměrně dlouhou dobu, zatímco jiné jsou v kosmickém prostoru poměrně čerstvě, společné ovšem mají to, že již dnes významně prohlubují naše znalosti o vesmíru.
Na 16:00 SELČ je naplánováno zahájení 54. výstupu (VKD-54) do volného kosmického prostoru z ruského segmentu ISS. Výstupu ve skafandrech Orlan-MKS se účastní ruský kosmonaut Oleg Artěmjev (červené rozlišovací pruhy) a kosmonautka ESA Samantha Cristoforetti (modré pruhy). Výstup by měl trvat 6 hodin a 35 minut a na oba čeká okolo 40 dílčích úkolů. Mezi ty hlavní patří vypuštění osm CubeSatů JuZGU-55 a dvou Ciolkovskij-Rjazaň. Dále nainstalují adaptér manipulátoru ERA na pasivní bod BTP-2 na modulu Poisk. Poté se přesunou na modul Nauka.
NASA u příležitosti výročí přistání mise Apollo 11 na Měsíci oznámila, že se o premiérový start rakety SLS pokusí poprvé 29. srpna. Dvouhodinové okno se otevře ve 14:33 SELČ. 21. července 0:05
Máme za sebou kosmonautikou napěchovaný týden, při kterém se nejzásadnějším tématem stalo představení prvních vědeckých snímků dalekohledu Jamese Webba. My se v hlavním tématu Kosmotýdeníku zaměříme na další snímky, které vznikly při kalibračním procesu přístrojů dalekohledu. I tyto snímky dokazují neuvěřitelné schopnosti této observatoře. V dalších tématech se podíváme na dění na základně Boca Chica, anebo si připomeneme premiérový start nové evropské rakety Vega-C. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Hvězdná obloha nás fascinuje snad už od doby, kdy jsme se stali lidmi a možná i déle. Není tedy divu, že astronomie a fyzika patří k nejstarším vědám. Už ve starověku dokázali tehdejší učenci objevit některé velmi důležité skutečnosti a zákony, přesto přišel velký boom až v posledních 400 letech, zejména pak v posledním století s nástupem stále dokonalejší techniky. Přesto jsme byli se svými experimenty dlouho omezeni na povrch Země a jeho bezprostřední okolí. Teprve od 50. let jsme s rozvojem kosmonautiky začali vysílat první astronomické přístroje mimo zemskou atmosféru a začali objevovat dříve netušený svět. V následujících třech dílech našeho letního seriálu TOP 5 se proto zaměříme na nejdůležitější kosmické teleskopy a sondy z pohledu fyziky. V prvním příspěvku si představíme nejdůležitější observatoře a dalekohledy, které již ukončily svou činnost.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
