sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost AST SpaceMobile žádá regulační orgány o schválení možnosti poskytování přímého družicového připojení k chytrým telefonům pro záchranné složky ve Spojených státech poté, co dosáhla dohody o využívání spektra pro veřejnou bezpečnost, které provozuje společnost AT&T.
Národní průzkumný úřad (NRO) prodloužil smlouvu se startupem Hydrosat, který se zabývá termovizním snímkováním, v rámci programu Strategic Commercial Enhancements (SCE). Nová dohoda agentuře poskytuje přístup k datům z prvních dvou misí družice Hydrosat.
Provozovatel družicového vysílání určeného přímo do chytrých telefonů, společnost Lynk Global, oficiálně ukončila fúzi se společností Slam Corp. Fúze byla ukončena prostřednictvím čistého rozchodu a právního příměří.
Společnost Tendeg, společnost zabývající se vesmírnými anténami, obdržela opakovanou objednávku od americké technologické společnosti Capella Space, která se zabývá radary se syntetickou aperturou a družicovými řešeními, na dvanáct dalších antén s velkou aperturou pro podporu další fáze své konstelace Acadia.
Polská společnost SatRev, která se zabývá vesmírnou infrastrukturou, předala svému klientovi z Ománu novou pozemní stanici. Výstavba stanice je součástí expanze polské společnosti do vesmírného sektoru Blízkého východu.
Američtí poslanci v senátu zamítli snahu Bílého domu o ukončení financování civilního systému koordinace vesmírné dopravy TraCSS.
Americké vesmírné síly převzaly dodávku první verze svého dlouho odkládaného operačního řídicího systému nové generace (OCX), což představuje klíčový milník v modernizaci infrastruktury GPS.
Dnes slavíme přesně 56 let od historicky prvního pilotovaného přistání lidí na jiném tělese, než je Země. Dne 20. července 1969 přistál lunární modul Eagle v Moři klidu s Neilem Armstrongem a Edwinem Aldrinem na palubě. Samotné přistání se uskutečnilo ve 20:17:40 UTC.
Startup Solestial, který se zabývá solární energií, získal kontrakt od Vesmírných sil v hodnotě 1,2 milionu dolarů na vývoj nových solárních panelů pro malé družice.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Na přiloženém snímku můžeme vidět evropský teleskop Euclid během poslední zkoušky před jeho startem letos v červenci. Teleskop se během zkoušky nacházel ve speciální místnosti firmy Thales Alenia Space ve francouzském Cannes, kde podstoupil proces ověřování elektromagnetické kompatibility. Ve světě kosmických sond jde o rutinní záležitost. Veškerá elektronika vydává v nějaké formě elektromagnetické vlny, které mohou způsobit rušení jiných zařízení – vzpomeňte si třeba na známé vrnění reproduktorů před příchozím hovorem na blízký mobilní telefon. Interference systémů na kosmické sondě však může mít mnohem závažnější důsledky a proto se vše kontroluje ještě před startem.
V minulém díle popsaný vývoj příprav ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice ISS rozhodně nebyl koncem příběhu. I poté, co NASA do společného projektu přizvala partnery z Evropy, Kanady a Japonska, se několikrát změnila podoba plánované stanice. Poslední významná změna nastala, když bylo k projektu přizváno Rusko. Poté již návrh kosmické stanice začal připomínat podobu ISS, kterou známe dnes. Ostatně projekt Mezinárodní kosmické stanice před několika týdny oslavil krásné 25. výročí od podstatného milníku, který celý projekt posunul vstříc realizaci.
V těchto dnech si připomínáme desetileté výročí dopadu Čeljabinského meteoritu, ke kterému došlo 15. února 2013 a o kterém nikdo dopředu nevěděl. Onoho slunečného rána se oblohou nad ruským pohořím Ural rychlostí vyšší než 18 km/s prohnala planetka o průměru zhruba 20 metrů. Tento relativně malý kosmický kámen, který přiletěl k Zemi téměř přesně ve směru od Slunce, explodoval v atmosféře a vytvořil tlakovou vlnu, která poškodila tisíce budov, ve kterých vysklila okna, přičemž letící střepy zranily zhruba 1500 lidí. Šlo o největší zásah Země planetkou za poslední století.
Klíčovou součástí záměru NASA vytvořit udržitelnou lidskou přítomnost u Měsíce je připravovaná kosmická stanice Gateway. V úvodu minulého dílu byla umístěna fotografie rozměrové makety modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku, v níž budou astronauti trénovat v rámci příprav na pobyt a práci na oběžné dráze Měsíce. Maketa je nyní postupně vybavována. Dnešní fotografie nabízí pohled do jejího interiéru. Zatímco maketu postavil Northrop Grumman, konstrukci letového modulu HALO, který bude součástí stanice Gateway, svařuje jeho subdodavatel Thales Alenia Space v Turíně. V srpnu 2022 jsme podrobně popsali text autorizačního zákona pro NASA, který byl po schválení oběma komorami Kongresu podepsán 9. srpna 2022 prezidentem Joe Bidenem. Text zákona je výrazem zájmu Kongresu o udržitelnou lidskou přítomnost v cislunárním prostoru a na Měsíci, tato přítomnost má ale hlavně posloužit jako odrazový můstek k budoucímu průzkumu Marsu. Zákon přikazuje, aby administrátor NASA vytvořil program Moon to Mars, který bude zahrnovat činnosti kampaně Artemis za účelem implementace vize průzkumu obou kosmických těles.
Evropská sonda k průzkumu Jupiteru bezpečně dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, kde hned začaly přípravy na její dubnový start. Sondu Juice (plným názvem Jupiter Icy Moons Explorer) dopravil 8. února na letiště Félix Eboué v Cayenne transportní letoun An-124. Sonda do Jižní Ameriky vyrazila z francouzského Toulouse, kde se její hlavní výrobce, firma Airbus, téměř deset let podílela na celém procesu jejího vzniku – od konceptu přes návrh, konstrukci a testy. Nyní sondu čekají závěrečné zkoušky a inspekce od inženýrů z Airbusu a ESA – poté bude Juice natankována a usazena na raketu Ariane 5.
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu se opět servíruje čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme do České republiky a na velmi zajímavou misi LVICE2, která prošla přezkumem od ESA. V dalších tématech se můžete těšit na dvě zprávy z Indie. Nejdříve o úspěšném startu nové rakety a následně o testech nově připravované indické pilotované kosmické lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?
Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.
Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
