New Glenn
Sestavená raketa New Glenn provedla, na rampě LC-36, statický zážeh všech sedmi motorů BE-4. Zážeh trval 24 sekund.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Sestavená raketa New Glenn provedla, na rampě LC-36, statický zážeh všech sedmi motorů BE-4. Zážeh trval 24 sekund.
Americký letecký úřad FAA vydal startovní licenci pro raketu New Glenn společnosti Blue Origin. Podle FAA byly všechny zákonné podmínky splněny v dostatečném předstihu před stanoveným termínem.
Přijetí signálu znamená, že sonda po rekordním průletu kolem Slunce (24. prosince prolétla 6,1 milionu km od Slunce) funguje. 1. ledna by mělo začít posílání podrobných telemetrických záznamů.
Startup True Anomaly oznámil klíčový milník poté, co úspěšně navázal komunikaci se svou družicí Jackal. Družice, která je navržena pro vojenské aplikace vyžadující manévrování na oběžné dráze, byla vynesena 21. prosince při sdílené misi Bandwagon-2 společnosti SpaceX.
Čínský start-up Landspace získal značné finanční prostředky ze státem podporované investiční iniciativy Čínského národního fondu pro transformaci a modernizaci výroby na podporu vývoje opakovaně použitelných raket.
NASA oznámila, že 20. prosince udělila zakázky společnostem Intuitive Machines, Kongsberg Satellite Services (KSAT), SSC Space US a Viasat o poskytování služeb na podporu sítě Near Space Network.
Americké vesmírné síly oznámily 19. prosince, že zaznamenaly rozpad nefunkční vojenské meteorologické družice DMSP-5D2 F14. Událost vytvořila více než 50 kusů trosek.
Společnost Rocket Lab vynesla radarovou zobrazovací družici pro Synspective. Družici vynesla raketa Electron po předchozích odkladech kvůli nepříznivému počasí.
Sonda Parker Solar Probe proletí 6,1 milionu kilometrů od Slunce dne 24. prosince, což je nejtěsnější přiblížení ke Slunci.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém díle popsaný vývoj příprav ke vzniku Mezinárodní kosmické stanice ISS rozhodně nebyl koncem příběhu. I poté, co NASA do společného projektu přizvala partnery z Evropy, Kanady a Japonska, se několikrát změnila podoba plánované stanice. Poslední významná změna nastala, když bylo k projektu přizváno Rusko. Poté již návrh kosmické stanice začal připomínat podobu ISS, kterou známe dnes. Ostatně projekt Mezinárodní kosmické stanice před několika týdny oslavil krásné 25. výročí od podstatného milníku, který celý projekt posunul vstříc realizaci.
V těchto dnech si připomínáme desetileté výročí dopadu Čeljabinského meteoritu, ke kterému došlo 15. února 2013 a o kterém nikdo dopředu nevěděl. Onoho slunečného rána se oblohou nad ruským pohořím Ural rychlostí vyšší než 18 km/s prohnala planetka o průměru zhruba 20 metrů. Tento relativně malý kosmický kámen, který přiletěl k Zemi téměř přesně ve směru od Slunce, explodoval v atmosféře a vytvořil tlakovou vlnu, která poškodila tisíce budov, ve kterých vysklila okna, přičemž letící střepy zranily zhruba 1500 lidí. Šlo o největší zásah Země planetkou za poslední století.
Klíčovou součástí záměru NASA vytvořit udržitelnou lidskou přítomnost u Měsíce je připravovaná kosmická stanice Gateway. V úvodu minulého dílu byla umístěna fotografie rozměrové makety modulu HALO v Johnsonově vesmírném středisku, v níž budou astronauti trénovat v rámci příprav na pobyt a práci na oběžné dráze Měsíce. Maketa je nyní postupně vybavována. Dnešní fotografie nabízí pohled do jejího interiéru. Zatímco maketu postavil Northrop Grumman, konstrukci letového modulu HALO, který bude součástí stanice Gateway, svařuje jeho subdodavatel Thales Alenia Space v Turíně. V srpnu 2022 jsme podrobně popsali text autorizačního zákona pro NASA, který byl po schválení oběma komorami Kongresu podepsán 9. srpna 2022 prezidentem Joe Bidenem. Text zákona je výrazem zájmu Kongresu o udržitelnou lidskou přítomnost v cislunárním prostoru a na Měsíci, tato přítomnost má ale hlavně posloužit jako odrazový můstek k budoucímu průzkumu Marsu. Zákon přikazuje, aby administrátor NASA vytvořil program Moon to Mars, který bude zahrnovat činnosti kampaně Artemis za účelem implementace vize průzkumu obou kosmických těles.
Evropská sonda k průzkumu Jupiteru bezpečně dorazila na kosmodrom ve Francouzské Guyaně, kde hned začaly přípravy na její dubnový start. Sondu Juice (plným názvem Jupiter Icy Moons Explorer) dopravil 8. února na letiště Félix Eboué v Cayenne transportní letoun An-124. Sonda do Jižní Ameriky vyrazila z francouzského Toulouse, kde se její hlavní výrobce, firma Airbus, téměř deset let podílela na celém procesu jejího vzniku – od konceptu přes návrh, konstrukci a testy. Nyní sondu čekají závěrečné zkoušky a inspekce od inženýrů z Airbusu a ESA – poté bude Juice natankována a usazena na raketu Ariane 5.
Týden utekl jako voda a k nedělnímu obědu se opět servíruje čerstvé vydání pravidelného přehledu těch nejzajímavějších událostí, které přinesl právě uplynulý týden. Tentokrát se v hlavním tématu Kosmotýdeníku podíváme do České republiky a na velmi zajímavou misi LVICE2, která prošla přezkumem od ESA. V dalších tématech se můžete těšit na dvě zprávy z Indie. Nejdříve o úspěšném startu nové rakety a následně o testech nově připravované indické pilotované kosmické lodě. Přeji vám dobré čtení a pěknou neděli.
Po dvou měsících se zde společně znovu setkáváme již u třetího dílu našeho seriálu. Webbův dalekohled a jeho výsledky jsme opustili na konci listopadu. Od té doby stihl Webb oslavit první narozeniny v kosmickém prostoru, byť zatím nikoliv první výročí vědecké práce, ani výročí prvních zveřejněných snímků. Na tyto milníky si musíme ještě několik měsíců počkat. Zato nám však přibylo mnoho zajímavých a důležitých dat, fotografií a měření, která opět v plné šíři ukazují možnosti nového velkého kosmického teleskopu. Právě na ně se dnes podíváme. A začneme u extrémně vzdálených objektů mladého vesmíru.
Evropský teleskop Cheops si zrovna dával pauzu od pozorování exoplanet a přitom se díval směrem k trpasličí planetě v naší Sluneční soustavě. Během této přestávky se mu však nečekaně podařilo podílet se na objevu hustého prstence materiálu kolem trpasličí planety Quaoar. Přítomnost prstence, který se nachází zhruba sedm a půl průměru Quaoaru od samotné trpasličí planety, staví před astronomy záhadu, kterou je potřeba vyřešit – jak je možné, že se tento materiál nespojil do podoby malého měsíce?
Před několika dny jste si mohli na našem webu přečíst článek, který vyvrací spekulace, že Teleskop Jamese Webba svými pozorováními zpochybnil teorii Velkého třesku. V dnešním článku si ale budeme povídat o skutečné revoluci, kterou tento teleskop spustil a jejíž rozsah a význam si zatím v plném rozsahu dost možná ani neuvědomujeme. Natalie Batalha toužebně čekala na data z JWST. Pár měsíců poté, co tato špičková kosmická observatoř dosáhla své oběžné dráhy, se Batalha i její výzkumná skupina z University of California ve městě Santa Cruz dočkala potvrzeného pozorovacího času, v rámci kterého mohla provést sledování několika exoplanet, tedy planet, které obíhají kolem jiných hvězd než našeho Slunce.
Americko-evropský program Mars Sample Return (MSR) využije i 2,5 metru dlouhý evropský manipulátor, který se chopí trubiček s cennými vzorky marsovských hornin a přepraví je do rakety, která se s nimi vydá na historickou cestu. Pokročilé zařízení označované zkratkou STA (Sample Transfer Arm) bude v programu MSR hrát klíčovou úlohu. Toto robotické rameno má být autonomní, odolné a velmi spolehlivé. Počítá se u něj s velkým rozsahem pohybů při sedmi stupních volnosti. Pomáhat mu bude také dvojice kamer a bezpočet nejrůznějších senzorů. Na konci paže se bude nacházet úchopové zařízení schopné zachytit a manipulovat s trubičkami se vzorky při nejrůznějších vzájemných úhlech.
V budově Neil Armstrong Operations and Checkout Building na Kennedyho středisku mají technici plné ruce práce s evropským servisním modulem, který bude vyslán s pilotovanou kosmickou lodí Orion na misi Artemis II. V rámci pokračujících prací byl servisní modul 13. ledna přesunut na zvedací stanoviště. Právě tady mají technici dobrý přístup ke spodní části servisního modulu, což bylo nezbytné k dalšímu kroku – instalaci trysky hlavního motoru, který dříve létal na raketoplánu jako součást systému OMS. K této instalaci došlo 16. ledna. Servisní modul obstarává pro loď Orion schopnost manévrování v kosmickém prostoru, ale zajišťuje i dodávky elektrické energie, či komodit nezbytných pro systém podpory života astronautů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
