General Galactic
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Startup General Galactic z jižní Kalifornie plánuje koncem letošního roku vypustit družicio hmotnosti 500 kg, aby demonstroval nový vícerežimový pohonný systém.
Společnost Terran Orbital, součást skupiny Lockheed Martin a přední poskytovatel satelitních řešení, dnes oznámila jmenování Kwona Parka do funkce vrchního ředitele pro výrobní operace.
Kandidát Bílého domu na post zástupce správce NASA, Matt Anderson, získal na slyšení v Senátu 5. března podporu obou stran a prošel slyšením o potvrzení své nominace.
Polská společnost Liftero bude dodávat chemický pohon pro servisní misi indické firmy OrbitAID na oběžné dráze.
Britský startup Mutable Tactics získal předběžné financování ve výši 2,1 milionu dolarů na vývoj softwaru pro umělou inteligenci, který umožní skupinám vojenských dronů operovat autonomně, a to i v případě narušení družicové navigace a komunikace.
Kanadská telekomunikační společnost Telus souhlasila s převzetím podílu ve společnosti AST SpaceMobile a investicí do pozemní infrastruktury potřebné k připojení předplatitelů k plánované konstelaci přímého připojení k chytrým telefonům operátora.
Senátní obchodní výbor předložil revidovaný návrh zákona o autorizaci NASA, který zavádí některé změny v rámci úsilí agentury o průzkum Měsíce prostřednictvím misí Artemis a zároveň prodlužuje životnost Mezinárodní vesmírné stanice.
Společnost PLD Space získala 180 milionů eur na podporu výroby nosné rakety Miura 5 španělského startupu, což představuje největší kolo financování pro evropskou kosmickou firmu oznámené v tomto roce.
Společnost Redwire představila nový solární panel určený pro masově vyráběné družice, které vyžadují vysoký výkon a zároveň minimalizují hmotnost.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
V minulém týdnu na našem blogu vyšel článek popisující především evropský laboratorní modul Columbus sloužící u Mezinárodní vesmírné stanice, ale také fantastický modul Cupola, který je na ISS nejoblíbenějším místem, které může být nazýváno skutečným oknem do vesmíru, nebo vědecký inkubátor nazvaný Microgravity Science Glovebox. V závěru článku jsem přislíbil, že výčet evropského podílu na ISS těmito dvěma moduly nekončí, a že v něm budem pokračovat. Svůj slib tak plním a vy si dnes můžete přečíst o dalších součástech (a to nejen obydlených modulech), které jsou součástí toho největšího kolosu, jaký kdy člověk na oběžné dráze vytvořil. Pohodlně se tedy usaďte a začtěte se do druhé části článku nazvaného (ne zbůhdarma) Evropská kosmická stanice.
Mezinárodní vesmírná stanice (International Space Station – ISS, rusky Международная космическая станция – МКС) vznikla především díky spojení sil dvou tehdy největších kosmických velmocí – USA a Ruska. Je všeobecně známo, že každý stát chtěl mít na nízké oběžné dráze svou vlastní stanici. Rusové si přáli postavit nástupce své úspěšné stanice Mir. Ta měla být pojmenována Mir 2. Na druhé straně světa Američané toužili po stanici Freedom. Jenomže těm prvním začaly po rozpadu Sovětského svazu chybět peníze a těm druhým chyběly jak peníze, tak potřebné zkušenosti, neb poslední dvě dekády se odehrály především ve znamení raketoplánů. Po konci studené války konečně spojili své síly a započal tak monstrózní projekt ISS. K němu přidaly i další státy, např. Japonsko, Kanada a především Evropa, respektive Evropská kosmická agentura. A jelikož je tento seriál právě o ní, budeme se nyní věnovat evropskému podílu na ISS.
Americký miniraketoplán Dream Chaser, který je spolu s loděmi DragonRider od SpaceX a CST-100 od Boeingu ve hře o lukrativní kontrakt na dopravu amerických astronautů na oběžnou dráhu je v tomto souboji outsiderem. Již delší dobu se mluví o tom, že pokud dojde k redukci kandidátů (což je velmi pravděpodobné), tak to „odnese“ právě okřídlená kosmická loď z dílny společnosti Seirra Nevada Corporation. Nyní se ale zdá, že by si celý program mohl zachránit krk spoluprací s Evropou. O co by šlo a je vůbec taková spolupráce možná? Můžeme se těšit, že budou evropští astronauti létat do vesmíru na americké lodi, nebo to bude celé trochu jinak? Na to se zaměříme v našem dnešním článku.
Když satelity dosáhnou konce jejich pracovního života, mohou představovat hrozbu pro jiné kosmické lodi a další lidské výtvory, protože i nadále obíhají ve stavu nečinnosti po mnoho desetiletí na zemské orbitě. Ale teď se blíží první kosmické testování nového způsobu deorbitace, čili opuštění oběžné dráhy nebo přesněji sestupu z oběžné dráhy pro nefunkční vysloužilé satelity bezpečným způsobem.
V pohádkách je to jednoduché – mnoho let spící krásku probere zpět k životu krásný princ polibkem z čisté lásky. Něco podobného můžeme vidět i v kosmonautice. Roli křehké princezny tu má neméně vzácná sonda, prince nahrazuje pozemní středisko a polibek? Místo něj se používá radiová zpráva. Ta má ale na sondu stejný účinek jako na princeznu polibek od prince. Hodí za hlavu několikaletý spánek a je připravená na velké věci. Evropská sonda Rosetta zatím spí, ale již brzy se ze svého spánku probere – a pozor! Jedním z princů, kteří ji probudí můžete být i Vy.
Vánoce už jsou přímo přede dveřmi a v domácnostech finišují přípravy na Štědrý den. Ale kosmonautika jede dál. Odložte proto na chvíli čistící prostředky, prachovky a vysavače, dejte si pauzu ve vaření a pojďte si přečíst již 66. vydání Kosmotýdeníku. Opět na Vás čeká souhrn těch nejzajímavějších událostí, které nám přinesl uplynulý týden. Začneme úspěšným vypuštěním evropské sondy Gaia, která má vytvořit přesný 3D model naší Galaxie, nezapomeneme ani na výstup z ISS, při kterém astronauti začali opravovat poškozený chladící systém. Na závěr se můžete těšit na novinky okolo čínského lunárního vozítka Yutu.
19. prosince 2013, ráno v 10:12 středoevropského času, z jihoamerického kosmodromu v Kourou odstartovala raketa Sojuz s velmi vzácným a dlouho očekávaným nákladem – evropskou astrometrickou družicí Gaia. Hlavním úkolem Gaie bude trojrozměrné zmapování velké části naší Galaxie s dosud nevídanou přesností. Během pěti let by měla proměřit polohy asi jedné miliardy hvězd s jasností do 20 magnitudy a miliónů dalších objektů, od blízkozemních planetek až po kvasary vzdálené miliardy světelných let. Misi schválila Evropská kosmická agentura (ESA) už před třinácti lety v roce 2000. Původní návrh pochází ale už z roku 1993 a od té doby se také rozeběhly první přípravy na tuto misi. Gaia bude vyslána do Langrangeova bodu L2, odkud bude aspoň pět let posílat vědecká data.
V dalším díle našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře se po delší době nevydáme do nekonečných dálav hlubokého vesmíru, ale zůstaneme na oběžné dráze naší mateřské planety. ESA je světovou špičkou ve vesmírném výzkumu úzce specializovaných oborů týkajících se Země nebo nejbližšího vesmírného okolí. O některých takových projektech už na našem blogu byla zmínka. Jednalo se například o GOCE, který zkoumal zemské gravitační pole, nebo o nedávno startující Swarm, jež se zabývá pro změnu magnetosférou, a mohli jste si o něm přečíst v několika Kosmotýdenících. Dnes si ale přiblížíme ještě výjimečnější projekt, který se věnuje měření kryosféry a nese název Cryosat.
Výzkum blízkého i vzdáleného, viditelného i neviditelného vesmíru hrál vždy v Evropské kosmické agentuře významnou roli. Po počátečních vědeckých misích v 60., 70. a 80. letech přišla v roce 1984 ESA s prvním velkým vědeckým programem, který se díval trochu více do budoucna a počítal s velkými a významnými misemi, které by mohly významným způsobem přispět k pochopení tajemství kosmu. Tímto programem byl The Horizon 2000 plan, jehož součástí byla např. mise Cassini-Huygens. Nesmírně úspěšná mise k Saturnu, která pokračuje do dnešních dní. Počátkem nového tisíciletí přišla ESA s novým programem nazvaným Cosmic Vision 2015-2025 jehož součástí jsou Large missions. První velkou misí označovanou L1, se stala JUICE (Jupiter Icy Moons Explorer), která odstartuje v roce 2022 a bude detailně zkoumat Jupiter a jeho měsíce. Letošní rok nadešel čas, abychom se ale poohlédli po dalších velkých vědeckých misích, které budou po JUICE následovat.
V posledních dvou dílech našeho seriálu o Evropské kosmické agentuře jste se mohli dočíst o dvou sesterských sondách k nejbližším planetám. Šlo o Mars Express a Venus Express, které si byli v mnohém podobné a především využívali stejnou platformu. K těmto dvěma planetárním průzkumníkům můžeme zařadit ještě třetí meziplanetární sondu. V předchozích článcích o ni byla několikrát řeč. Oba Expressy totiž používají množství jejích přístrojů, nebo přístrojů odvozených od těch, které pro ni byly určeny. Tou sondou je Rosetta. Dnes bychom napočítali bezmála deset let od jejího startu. Už téměř deset let putuje nekonečnou prázdnotou vesmíru, a kromě občasné kontroly systémů nebo korektivního zážehu, většinu času tráví v hibernaci. Celé uplynulé desetiletí stále jen čeká na svůj cíl, kterým je kometa – fascinující vesmírné těleso, které lidstvu ještě ani zdaleka neodhalilo všechna svá tajemství a čeká na náš dychtivý vědecký průzkum. Pojďme se tedy dnes v našem článku poohlédnout za nesmírně dlouhým putováním této kometární sondy a představme si ji trochu blíže.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.