sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Boeing otevřela ve svém areálu El Segundo v Kalifornii nový výrobní závod na výrobu elektrooptických infračervených (EO/IR) senzorů pro americké vojenské družice. Rozšiřuje tak kapacitu s rostoucí poptávkou po systémech pro sledování raket.
NASA plánuje start rakety SLS s misí Artemis 2 na 6. března.
Tory Bruno, bývalý generální ředitel United Launch Alliance, uvedl, že se rozhodl připojit ke společnosti Blue Origin, aby pracoval na důležitých projektech národní bezpečnosti, včetně aplikací zařízení Blue Ring.
Japonská společnost iSpace oznámila, že práce na novém motoru pro její lunární moduly čelí zpoždění a že si ponechává možnost výměny motorů.
Dlouho očekávané omezení odpovědnosti provozovatelů raket ve Spojeném království vstoupilo v platnost 18. února s cílem zvýšit konkurenceschopnost začínajícího raketového sektoru v zemi.
SpaceX představuje systém poskytující služeby koordinace vesmírného provozu s využitím družic Starlink.
Společnost Vantor, komerční provozovatel družic pro pozorování Země zaměřený na vládní trhy a trhy s národní bezpečností, oznámila plány na provozování modelů umělé inteligence z Google Earth v rámci utajovaných vládních sítí za účelem automatizace zpráv o analýze snímků.
Startup SatVu, který se zabývá pozorováním Země, 17. února oznámil, že v rámci kola financování, které zahrnovalo i Inovační fond NATO, získal 30 milionů britských liber
Čínský startup Space Epoch si zajistil financování z kola B. Startup se koncem letošního roku chystá na první pokus o start rakety Hiker.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Je zde již čtvrtý červencový čtvrtek a to znamená, že jsme pro vás připravili další kvíz našeho letního seriálu. Po kvízech zaměřených na Mezinárodní vesmírnou stanici, Curiosity a raketu SLS se dnes můžete těšit na sadu dvaceti otázek týkající se ESA, její historie, současnosti i budoucnosti. Pro ty z vás, kteří čtou náš seriál o Evropské kosmické agentuře, by neměl být problém odpovědět na většinu otázek. Při vytváření otázek jsme čerpali jen z publikovaných dílů tohoto seriálu. Správné odpovědi však nehledejte. Toto je vědomostní kvíz, který otestuje vaše znalosti evropské kosmonautiky.
Říká se, že oko je do duše okno. Možná je to pravda, ale pokud bychom hledali nějaké „okno do zdraví“, měli bychom se poohlédnout po krvi. Životodárná tekutina, která cirkuluje tělem obsahuje skryté informace o jeho aktuálním stavu. Na jejím složení se odráží všechny změny, kterými organismus prochází – často mnohem dříve, než se cokoliv projeví navenek. Představte si přístroj, který umí z jediné kapky krve určit zdravotní stav člověka. Ano, i v tomto směru může pomoci kosmonautika.Budiž další řádky dalším z mnoha důkazů nenahraditelnosti letů do vesmíru. Jistě – i v tomto případě můžeme říct, že by podobný projekt vznikl i bez kosmonautiky. Ale jsou to právě lety do vesmíru, které vytváří pozitivní „podhoubí“, která vývojářům prospívá.
Pokud jste se dnes, tedy v neděli, těšili na tradiční zhodnocení uplynulého týdne z hlediska kosmonautiky, tedy seriál Kosmotýdeník, dočkali jste se již jeho 94. pokračování. Stejně jako obvykle jsme pro Vás připravili tři hlavní témata – srážku ISS s kosmickým smetím, pokroky v přípravě evropského zařízení IXV a na závěr navštívíme jihočínský ostrov Hainan, kde pokračuje stavba nového kosmodromu Wenčang. Na konci článku opět najdete tři menší zprávy, které sice nevydají na delší povídání, ale určitě by byla škoda je vynechat.
Je to pěkná nespravedlnost. O vědeckých satelitech, které jsou opatřené kamerou, nebo fotoaparátem, slýcháme velmi často. Není se co divit – stačí vyfotit povedený snímek a provozovatelé sondy se hned svým úspěchem rádi pochlubí veřejnosti. Fotka míří na sociální sítě, kde se dostává k dalším a dalším uživatelům. Naopak sondy, které fotoaparát ke svému vědeckému poslání nemají jsou v rolích Popelek. I ony pracují na důležitých vědeckých projektech, jen mají smůlu, že se jejich výsledky nedají tak jednoduše a pravidelně prezentovat.
Evropská kosmická agentura si je moc dobře vědoma toho, že mise sondy Rosetta v sobě ukrývá mimořádný potenciál pro zaujetí veřejnosti. První vstup na oběžnou dráhu jádra komety následovaný historickým přistáním na jeho povrchu fascinuje tisíce lidí a byla by proto škoda, pokud by si ESA nechala podobnou příležitost proklouznout mezi prsty. Kromě videí na internetu, nebo tématických polepů autobusových zastávek a mnoha dalších chvályhodných drobností připravila evropská agentura i zlatý hřeb popularizace – speciální kamion napěchovaný popularizací.
Ani dnes nepřijdete o tradiční souhrn kosmonautických událostí z minulého týdne. Je tu přece neděle a to znamená, že se můžete těšit na další vydání Kosmotýdeníku. I dnes jsme pro Vás připravili tři hlavní témata a k tomu i pár menších. Věnovat se budeme přibližování sondy Rosetta ke kometě 67P/Čurjumov-Gerasimenko, zmíníme i pokrok v testování laserové komunikace z Mezinárodní vesmírné stanice na Zemi, která se již brzy možná několikanásobně zrychlí. Nakonec se zaměříme na aktivitu německého astronauta Alexandra Gersta na sociálních sítích.
Na Mezinárodní stanici momentálně pobývá pouze zárodek jubilejní 40. dlouhodobé expedice. Alexander Skvorcov, Oleg Artěmjev a Steven Swanson, kteří jsou na ISS už od konce března, ale již za pár hodin se dočkají nových kolegů. Na kosmodromu Bajkonur totiž probíhají poslední přípravy před vypuštěním kosmické lodi Sojuz TMA-13M (logo mise vidíte vlevo). Tento start je zajímavý jako obvykle pro celý svět, nicméně pro Evropu ještě o kousek víc. Důvod je prostý – na půlroční pobyt na Mezinárodní vesmírnou stanici vyráží spolu s americkým a ruským kolegou i německý astronaut – Alexander Gerst. Náš dnešní článek vás seznámí se životopisy všech tří členů mezinárodní posádky.
Až doteď běželo u evropské sondy Rosetta všechno přesně podle plánu, v těchto dnech začala kritická fáze, ve které se bude lámat chleba. Rosetta je od cílové komety 67-P/Čurjumov-Gerasimenko vzdálená méně než dva miliony kilometrů a každou sekundu se k ní přiblíží o tři čtvrtě kilometru. Je jasné, že aby mohla vstoupit na dráhu kolem komety, musí zpomalit. Pokud by totiž ke korekcím nedošlo, sonda by 4. června prosvištěla 50 000 kilometrů od jádra a mnohaletá snaha by přišla vniveč. Včera proto přišel první opatrný test manévrovacího systému.
V současné době krouží kolem naší planety na střední oběžné dráze pouhé čtyři satelity rodícího se evropského navigačního systému Galileo. Jedná se o nejmenší počet, který je potřeba pro přesné zaměření polohy na Zemi. Jak jsme psali v tomto článku, validační fáze úspěšně skončila a celý systém tak může přejít do další, finální etapy. Systém Galileo bude v dalších letech doplňovaný o další a další satelity, až jich nakonec bude kolem Země kroužit třicet.
O tom, co bude největší událostí kosmonautiky v letošním roce mají fanoušci jasno – bude to evropská mise sondy Rosetta, která po mnohaleté cestě vesmírem dorazí ke svému cíli – kometě 67P Čurjumov-Gerasimenko. Evropská kosmická agentura ví moc dobře, jak velký popularizační vliv může tahle mise mít a proto čas od času vypustí velmi originální nápad, jak dostat Rosettu do povědomí veřejnosti. Dnes si povíme o tom, jak velmi stručně popsat všechny vědecké přístroje na sondě.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Pro vytvoření hesla prosím klikněte na odkaz, který Vám právě dorazil do Vaší E-mailové schránky.
