sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Spolupředsedové obou politických stran kongresového výboru kritizovali navrhované škrty ve vědeckých programech NASA, což znamená první republikánskou opozici v Kongresu. Spolupředsedové uvedli, že jsou znepokojeni zprávami, že návrh rozpočtu na fiskální rok 2026 sníží vědecký rozpočet NASA téměř na polovinu.
Ve zkušebním raketovém zařízení společnosti Northrop Grumman v Box Elder County došlo ve středu brzy ráno k explozi. Podle úřadu šerifa okresu Box Elder nebyl během incidentu nikdo zraněn. Příčina exploze se vyšetřuje.
Americké vesmírné síly mění způsob vyhodnocování rizik pro starty misí pomocí klasifikačních standardů pro zajišťování misí, které by mohly rozšířit příležitosti pro nové komerční poskytovatele.
Raketa na tuhé pohonné látky Minotaur IV vynesla misi NROL-174 se zpravodajskou družicí pro National Reconnaissance Office. Start rakety znamená návrat na základnu Vandenberg Space Force Base po více než deseti letech.
Start up Katalyst Space se spojil s evropským startupem LMO Space. Cílem spojení společností je demonstrace techniky pro připojování kosmických lodí, jinak známou jako asistované operace setkání a přiblížení (RPO).
Společnost Astranis podepsala smlouvu ve výši 115 milionů dolarů na dodávku první tchajwanské specializované komunikační družice pracující v pásmu Ka pro tchajwanskou telekomunikační společnost Chunghwa Telecom.
Německá společnost Rocket Factory Augsburg (RFA) oznámila změnu na pozici generálního ředitele. Stefan Tweraser, který byl generálním ředitelem od října 2021, byl nahrazen Indulisem Kalninsem. Podle dostupných informací hledala společnost někoho se zkušenostmi přímo z oboru.
NOAA obdržela návrh návrhu rozpočtu na fiskální rok 2026 od Úřadu pro řízení a rozpočet (OMB) Bílého domu. Návrh by znamenal velké změny v některých programech agentury zahrnující i GeoXO.
NASA 3. dubna oznámila, že astronaut Chris Williams byl přidělen ke kosmické lodi Sojuz MS-28, která měla odstartovat k ISS v listopadu, a připojil se tak ke kosmonautům Roskosmosu Sergeji Kud-Sverčkovovi a Sergeji Mikajevovi.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Evropské zařízení IXV, které má otestovat vstup do atmosféry v hypersonické rychlosti, která odpovídá návratu z oběžné dráhy je téměř připraven na start. Technici na jihoamerickém kosmodromu v Kourou se chystají na první letošní start. Nejlehčí evropský nosič Vega by měl 11. února vynést dvoutunový náklad na suborbitální dráhu. Nazývat tento zkušební exemplář kosmickým letounem, je možná až trochu moc smělé, ale IXV by mělo být předstupněm k dalším strojům, které už by měly mít i široké praktické využití.
Detektory v rentgenovém oboru na oběžných drahách tvoří důležitou oporu našeho vesmírného výzkumu. To, že se zprávy o nich v posledních týdnech neobjevují na titulních stránkách médií, neznamená, že by nebylo o čem psát. Právě naopak. Jelikož atmosféra pohlcuje rentgenové záření už ve výškách 60 km nad hladinou moře, skutečný rozvoj tohoto podoboru astronomie začal až s nástupem kosmických teleskopů. Jedním z nich je doslovný rekordman – čtyřtunový XMM-Newton Evropské kosmické agentury se dostal na excentrickou oběžnou dráhu kolem Země v prosinci 1999. Od té doby provedl řadu zajímavých pozorování od objektů naší sluneční soustavy až po ten nejvzdálenější vesmír. Jedno z jeho posledních pozorování je obzvláště zajímavé a týká se prapodivné trpasličí galaxie.
Ruská kosmická loď Sojuz je momentálně jediným dopravním prostředkem, který umí dopravit lidskou posádku na palubu Mezinárodní vesmírné stanice. Ačkoliv k ISS startují každý rok 4 lodě, stále jsou některé pasáže letu zahaleny větším či menším tajemstvím. Evropská kosmická agentura se proto rozhodla zpracovat tři velmi povedená videa, která srozumitelnou formou a přitom důkladně vysvětlí start, přílet ke stanici a přistání. Jelikož jsme se před pár dny věnovali startu, přichází dnes na řadu fáze přibližování k ISS. Celým videem nás provedou i evropští kosmonauti – Luca Parmitano, Frank De Winne, Paolo Nespoli a ukáže se i Alexander Gerst.
Debaty o tom, jestli jsou zásoby pozemské vody následkem četných dopadů komet v dobách pozdního intenzivního bombardování, neberou konce. Není se čemu divit – voda je pro nás zásadním elementem pro vznik a udržení života.
Po desítky let se většinový názor vědecké obce přikláněl k tomu nejpřirozenějšímu vysvětlení – na ranou Zemi mohla vodu dopravit pouze ledová těla komet. Jenže rozpor se skrýval v rozdílných izotopech vodíku, který plní naše oceány, a tím, co jsme pomocí (byť méně přesných) měření našli na površích a v atmosférách vlasatic.
Až teď jsme měli poprvé možnost nasát a analyzovat všechny potřebné ingredience těsně u kometárního jádra, což nám poskytlo daleko přesnější obraz než spektroskopické snímky z velkých vzdáleností pořizované detektory velkých pozemských observatoří.
Kosmická loď Sojuz je v posledních desetiletích spolehlivým dříčem, který plní své úkoly. Momentálně jediná loď schopná dopravovat lidskou posádku na ISS má za sebou bohatou historii, ale lidé toho o ní pořád vědí hodně málo. Některé věci se navíc těžko hledají, pokud se do Sojuzu přímo nedostanete. Evropská kosmická agentura proto v minulých měsících vytvořila tři videa, ve kterých vysvětluje start, připojení ke stanici a přistání. V našem krátkém miniseriálu si všechna tři videa postupně ukážeme. Začít nemůžeme ničím jiným, než startem. Pozornost tedy bude zaměřena spíše na raketu Sojuz,než na stejnojmennou loď.
V dubnu letošního roku se na oběžnou dráhu vydal špičkový evropský satelit Sentinel 1A. Ten díky své radarové anténě dokáže snímkovat povrch Země bez ohledu na aktuální počasí, oblačnost, nebo denní dobu. Mezi jeho úkoly patří monitorování lodních tras, sledování pohybu ledovců po moři, včetně měření větru a vln. Uplatnění najde i při přírodních katastrofách, kdy pomůže zmapovat změny terénu po povodních, nebo sesuvech půdy. Tento satelit posílá naměřená data na přijímací stanice, když přelétá nad Norskem, Itálií, nebo Španělskem. Ale disponuje i moderní technologií laserového přenosu.
Jsou tomu takřka přesně dva týdny, co web a sociální sítě zaplavily nadšené komentáře o tom, jak už máme „objasněnou podstatu života“, a že organické látky na povrchu 67P páchají doslova orgie. Samozřejmě tomu tak není. Velmi opatrnou prezentaci nejednoznačných výsledků nabídla ESA už v tomto článku z 19.11. První spekulace se probudily k životu v den prezentace datových analýz vědeckého zařízení COSAC. V tomto tématu budeme dnes pokračovat, neboť v úterý zveřejnila Evropská kosmická agentura výsledky částečných analýz týmu dalšího detktoru na palubě Philae, který spolu s experimentem COSAC tvoří jedno z nejsledovanějších zařízení v dějinách astrobiologie.
Srpnový start dvou družic evropského navigačního systému Galileo nedopadl dobře. Vinou chyby v horním stupni rakety Sojuz skončily satelity na špatné oběžné dráze. Na tomto umístění jsou družice k navigaci nepoužitelné a navíc často prolétávají přes van Allenovy pásy, kde jejich elektroniku ničí zvýšené množství nabitých částic. Je proto potřeba jednat a zkusit ze vzniklé situace nějak vybruslit a zachránit, co se dá. O plánech, které by přicházely v úvahu jsme Vás informovali již v průběhu října v tomto článku. Čas opět trochu pokročil a pozemní inženýři přikročili od slov k činům. Dnes se proto podíváme na posun v celé záležitosti.
Kosmická loď Sojuz TMA-15M by se dnes ve 22:01 měla vydat vstříc Mezinárodní vesmírné stanici, kam na půlroční pobyt ve stavu beztíže dopraví Antona Škaplerova z Ruska, Samanthu Cristoforetti z Itálie a Terryho Virtse z USA – představení posádky včetně jejich životopisů najdete v tomto článku na našem webu. Nosná raketa Sojuz už stojí několik desítek hodin na startovní rampě (fotky z vývozu najdete zde) a všechny přípravy zatím probíhají přesně podle plánu. V našem dnešním krátkém článku si můžete zopakovat videozáznam ze startu.
Evropský přistávací modul Philae už několik dní hibernuje a čeká, zda během přiblížení ke Slunci dostane druhou šanci. Vědci zatím rozebírají data, která stihl během své krátké služby poslat na Zemi. Jedním z úkolů je i určení místa, kam modul dosedl. Až donedávna se pracovalo s poměrně velkou oblastí, nicméně díky datům z kamer OSIRIS a NAVCAM na sondě Rosetta se daří stahovat smyčku. Pomáhá i experiment CONSERT, který vyměňoval radiové vlny mezi Rosettou a Philae. Vědci díky tomu vytipovali oblast dlouhou zhruba 350 a širokou 30 metrů.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
