sociální sítě
Přímé přenosy
krátké zprávy
Společnost Muon Space zveřejnila první tepelné infračervené snímky ze své družice FireSat Protoflight, což představuje milník pro konstelaci družice specializovanou na detekci lesních požárů. Snímky jsou pořízené pomocí šestikanálového multispektrálního infračerveného přístroje.
Úřadující správce NASA očekává, že o nové vrcholové struktuře agentury se rozhodne během několika týdnů, ale administrátor potvrzený Senátem nemusí být jmenován dříve než příští rok.
Ministerstvo letectva USA znovu zvažuje nákup družic pro vojenskou konstelaci na nízké oběžné dráze Země a pozastavuje financování programu ve fiskálním roce 2026, zatímco zkoumá, zda by družice Starshield společnosti SpaceX mohly poskytovat stejné funkce za nižší cenu.
Společnost Isar 25. června oznámila, že získala finanční prostředky od společnosti Eldridge Industries se sídlem v Miami, která investuje do různých odvětví, včetně technologií. Investice má podobu konvertibilního dluhopisu, dluhového nástroje, který lze později převést na akcie společnosti.
Společnost Rocket Lab 25. června oznámila, že od Evropské kosmické agentury získala kontrakt na vynesení dvou malých družic k testování navrhované budoucí konstelace LEO-PNT na nízké oběžné dráze Země.
Američtí poskytovatelé družicových snímků zintenzivňují svá varování před navrhovanými škrty v rozpočtu Národního průzkumného úřadu na komerční snímky a tvrdí, že tyto škrty představují rostoucí riziko pro národní bezpečnost a životaschopnost domácího kosmického průmyslu.
Americký rentgenový teleskop pro studium neutronových hvězd přerušil 17. června svá pozorování kvůli závadě na jednom z motorů, které s ním pohybují, aby mohl z paluby ISS sledovat kosmické objekty. Degradace motoru začala ovlivňovat vědecká pozorování.
Slam Corp, fiktivní společnost založená bývalým hráčem MLB Alexem Rodriguezem, žaluje Lynk Global, aby zabránila operátorovi družicového vysílání pro chytré telefony odstoupit od dlouho odkládané fúze.
Konsorcium ukrajinských, severských a východoevropských společností doufá, že získá více než 100 milionů eur na vybudování konstelace více než 70 obrazových družic, které by poskytovaly zpravodajské informace podél ruských hranic.
Naše podcasty
Doporučujeme
Objednejte si knihy našich autorů a nahlédněte tak do historie kosmonautiky.
Poděkování
Náš web běží spolehlivě díky perfektnímu servisu hostingu Blueboard.cz, děkujeme!
Tak tohle je opravdu bomba! Společná evropsko-ruská mise ExoMars 2018 je už tak dost zajímavá, ale nyní bude ještě zajímavější – minimálně pro Českou republiku. Dočkáme se totiž českého přístroje na povrchu Marsu. Konkrétně pak na přistávací plošině, která dopraví na povrch Rudé planety evropský rover. Velkou událost popsal na našem diskusním fóru Michal Václavík z České kosmické kanceláře: „Jedním z šesti vybraných přístrojů je vlnový analyzátor WAM pro měření změn magnetického pole, jehož návrh předložil tým českých vědců. WAM umožní zkoumat elektromagnetické emise atmosférického původu, magnetické anomálie na povrchu Marsu, vnitřní strukturu planety a vliv kosmického počasí.“
Minulý týden Evropská kosmická agentura představila oficiální název i podobu loga, které budou zaštiťovat půlroční pobyt francouzského astronauta Thomase Pesqueta na ISS. Pokud půjde všechno dobře, vydá se zástupce země galského kohouta ne největší lidskou stavbu v kosmu příští rok v listopadu. Thomas se tak stane desátým Francouzem, který zažije stav beztíže. Název jeho mise Proxima navazuje na francouzskou tradici pojmenovávat mise podle hvězd, nebo souhvězdí. Celkem dorazilo na začátku letošního roku téměř 1300 návrhů, ze kterých komise vybrala návrh třináctiletého Samuela Planase z francouzského Toulouse. „Proxima je k našemu Slunci nejbližší hvězda a je to logický první cíl pro cesty mimo Sluneční soustavu,“ popisuje výběr jména sám mladý autor.
O sondě LISA Pathfinder jsme na našem webu již psali. Čtenáři tak vědí, že tahle malá sonda je určena k základnímu prvovýzkumu a hlavně k ověření nových technologií, které v budoucnu umožní hledat gravitační vlny, které by mimořádně rozšířily naše chápání vesmíru. Jenže celá tahle problematika je poměrně složitá na představení a pochopení. Evropská kosmická agentura si je toho velmi dobře vědoma a proto vydala povedené video, které vysvětluje základní principy této unikátní mise.
Evropská kosmická agentura se rozhodla plně využít potenciálu, který v sobě ukrývá mise sondy Rosetta a už s předstihem spustila rozsáhlou reklamní kampaň. Jednou z jejích nejviditelnějších a nejoriginálnějších součástí byla série krátkých animovaných filmů nazvaná „Once upon a time …“, což by se dalo přeložit jako „Bylo nebylo …“. Diváci se z těchto krátkých videí dozví zajímavé informace o sondě Rosetta od jejího startu až po operace u komety. Díky pohádkovému nádechu člověk ani nemá pocit, že sleduje poučné video. Personifikovaná Rosetta i Philae jsou hrdiny, kteří prožívají reálná dobrodružství. ESA před několika hodinami vydala nejnovější pokračování, které rekapituluje uplynulý rok v této misi včetně nejvýznamnějších událostí a objevů.
Ačkoliv se to skoro nezdá, tak dnes je to přesně rok od chvíle, kdy evropský modul Philae dosedl jako první lidmi vyrobený stroj na povrch jádra komety. při této příležitosti vzniklo video, které ukazuje, jak přesně přistání probíhalo. Až doposud totiž jakákoliv vizualizace založená rekonstrukci skutečných dat chyběla a věděli jsme jen, že došlo k několika odrazům. Nyní můžeme konečně vidět, jaké odrazy potkaly lander během zhruba dvouhodinové fáze mezi prvním kontaktem s lokalitou Agilkia a uvíznutím v oblasti Abydos.
Dnes Vás seznámíme se šikovnou internetovou stránkou, která není složitá, nic na ní nemusíte nastavovat, jen se kocháte. Ano, jak z názvu článku poznáváte, řeč bude o sondě Rosetta, konkrétně pak o stránce Rosetta NOW. Na ní vidíte počítačem generovaný obrázek aktuální polohy sondy vůči kometě jako kdybyste byli 30 metrů za Rosettou a 7,5 na stranu od jejího středu. Pod obrázkem vidíte informace o vzdálenosti sondy od komety, Země i Slunce a aktuální čas. Ještě zajímavější je ale možnost pomocí šipek hýbat s časem a posouvat se buďto dozadu (až do 20. ledna 2014, kdy se Rosetta probrala z hibernace, nebo do budoucnosti. Tady ale nemůžete jít výrazně dopředu, protože plány na příští dráhy se průběžně připravují a upravují.
Jak již fanoušci kosmonautiky dobře vědí, Evropa dodá Spojeným státům servisní modul pro misi lodi Orion v roce 2018, kdy se tento stroj vydá k Měsíci. Tento servisní modul bude z velké části odvozen z osvědčené lodi ATV, která v minulých letech vozila zásoby na Mezinárodní vesmírnou stanici. Aby ale všechny systémy pracovaly správně, musí nejprve vzniknout testovací exemplář. V dnešním článku Vám proto přinášíme menší fotogalerii, která ukazuje, jak probíhaly práce na tomto neletovém, byť velmi důležitém exempláři.
Dlouho se spekulovalo o tom, že by sonda Rosetta mohla svou mimořádně úspěšnou misi korunovat přistáním na povrchu jádra komety 67P-Čurjumov/Gerasimenko. Ale nyní se zdá, že už je tato atraktivní možnost schválená a příští rok v září se máme skutečně na co těšit. Bude to zajímavé i z vědeckého hlediska – zatímco Philae klesal neřízeně volným pádem, Rosetta bude moci svůj sestup mnohem přesněji řídit. Díky tomu bude klesat pomaleji než Philae, což přinese více naměřených informací i kvalitnější fotky.
Člověk by řekl, že když navštíví nějakou akci potřetí, tak že už mu to bude stačit a o další návštěvě uvažovat nebude. Ovšem mohu zodpovědně říci, že ačkoliv jsem letos na začátku října byl na dni otevřených dveří v Technologickém centru Evropské kosmické agentury (ESTEC) již potřetí a prošel jsem jej opravdu důkladně, tak nevylučuju, že se sem budu chtít podívat i další rok. Jaká byla letošní návštěva? To se dočtete v dalším díle nepravidelného seriálu Cesty za kosmonautikou, kde se snažíme na základě vlastních zkušeností dávat čtenářům tipy na výlety spojené s kosmonautikou.
Opět přichází nedělní poledne. Ideální čas pro aktuální vydání Kosmotýdeníku, kde si shrneme ty nejzajímavější události z uplynulých sedmi dní, které formovaly kosmonautiku. Naším hlavním tématem bude interpretace a očekávání vědeckých výsledků, které se sbíraly během průletu sondy Cassini kolem jižního pólu měsíce Enceladu. Nemůžeme vynechat ani překvapivý objev molekulárního kyslíku na kometě 67P. Podíváme se však i na start Atlasu 5 s novou družicí systému GPS a dostane se i na další témata. Příjemné čtení a hezký zbytek neděle.
Na webu Kosmonautix.cz používáme soubory cookies k zajištění správného fungování našich stránek, ke shromažďování anonymních statistických dat a pro lepší uživatelský zážitek. Více informací najdete zde.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
Děkujeme za registraci!
Prosím, klikněte na potvrzovací odkaz v mailu, který vám dorazil do vaší schránky pro aktivaci účtu.
